Jestliže je vyplácen důchod za období, kdy na něj není nárok, jedná se o přeplatek. Ten může vzniknout v momentě, kdy senior zemře, ale Česká správa sociálního zabezpečení není o úmrtí informována.
Typickým příkladem může být situace, kdy je důchod splatný 10. února a důchodce zemře právě v tento den. V takovém případě ještě nárok na dávku má. Pokud ale zemře 9. února, pak už na výplatu důchodu nárok nevzniká a částka vyplacená 10. února se stává přeplatkem.
To platí jak pro důchody vyplácené v hotovosti, tak pro ty zasílané na bankovní účet. Ať už účet samotného důchodce, jeho manžela/manželky nebo jiné osoby, které byly oprávněny důchod přebírat.
Peníze musí být vráceny
Pokud je důchod zasílán na bankovní účet, ČSSZ požádá banku o vrácení částky. Tento postup je v souladu se zákonem č. 155/1995 Sb. a banky mají s ČSSZ smlouvy umožňující vrácení neoprávněných plateb.
V případě, že na účtu zemřelého není dostatek peněz, odpovědnost za vrácení přeplatku může přejít na další osoby:
- Osobu, která měla dispoziční právo k účtu, má povinnost přeplatek vrátit.
Pokud taková osoba neexistuje, pak se odpovědnost přesouvá:
- na pozůstalého manžela/manželku, pokud jim vznikl nárok na vdovecký či vdovský důchod,
- na děti a rodiče, pokud žili se zemřelým ve společné domácnosti v době jeho úmrtí.
Pokud takové osoby nejsou, přeplatek se stává součástí dědictví.
Výplata v hotovosti nebo na účet jiné osoby
Důchod mohl být také vyplácen do rukou manžela/manželky nebo jiné osoby. Pokud taková osoba po smrti důchodce převzala již nenáležející výplatu, je povinna přeplatek vrátit.
Česká správa sociálního zabezpečení má ze zákona právo požadovat jeho vrácení a odpovědnost může přejít i na rodinu či dědice. Doporučujeme po úmrtí důchodce co nejdříve informovat příslušné úřady, aby se předešlo zbytečným komplikacím,
uzavírá ČSSZ.
ČLÁNKY DO MAILU