Podnikat se dá v ledasčem, pořádání vzdělávacích kurzů a školení je jedna z možností. A jak se zdá, i legislativa v této oblasti podnikání je přívětivá. Možná byste čekali vyšší požadavky na praxi a vzdělání, ale nic takového Živnostenský zákon nežádá. Pro získání živnostenského oprávnění není potřeba splňovat žádné zvláštní podmínky. Podle Přílohy č. 4 k zákonu č. 455/1991 Sb. se mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti řadí mezi živnosti ohlašovací, volné. Čtěte více: Jednotný registrační formulář zhubl
Podnikatel, který získá živnostenské oprávnění na oblast mimoškolního vzdělávání, může pořádat různé vzdělávací a kvalifikační kurzy a také školení. Absolvent takového kurzu tak může nabýt nových znalostí a dovedností. A to je zřejmě hlavní cíl posluchače. Absolvent kurzu se nepotřebuje ohánět osvědčením z kvalifikačního kurzu. Osvědčení je spíše dokladem, že se kurzu či školení ta či ona osoba účastnila. Pro vydání takového osvědčení či certifikátu není mnohdy ani potřeba složit závěrečné zkoušky, které by ověřily nově nabyté znalosti a dovednosti.
Čtěte více: Problém není rostoucí nezaměstnanost, ale klesající počet volných míst
Kvalifikační a rekvalifikační kurz, kde je rozdíl?
Jak už bylo zmíněno, osoba, která získala živnostenské oprávnění na pořádání kurzů a školení může bez jakéhokoli omezení pořádat kvalifikační kurzy. Může si vytvářet svou nabídku, kurzům a školením přiřazuje hodinovou dotaci i obsahovou náplň. Kvalifikační kurzy a školení jsou vhodná spíše pro lidi, kteří už jsou v praxi a chtějí si tak osvěžit některou část svých znalostí nebo získat přehled o novinkách v daném oboru, přičemž nepotřebují doklad o získání nové kvalifikace. Kvalifikační vzdělávací kurzy a školení neupravuje žádný zákon. Podnikatel tak může vytvořit lákavou nabídku zajímavých témat a kurzů, může poměrně snadno reagovat na požadavky trhu a zákazníků. Jediné, co si podnikatel nemůže dovolit, je vydat na tento kurz osvědčení s „kulatým razítkem“, protože se nejedná o rekvalifikační kurz.
Rekvalifikační kurzy jsou specifické vzdělávací kurzy. Podmínky pro pořádání rekvalifikačního kurzu jsou dány Zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání.
Čtěte více: Devadesát procent nezaměstnaných by změnilo obor
Chcete-li pořádat rekvalifikační kurz, kurz musíte nejprve akreditovat. Akreditaci ke kurzům uděluje Ministerstvo práce mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT). Vyhláška č. 176/2009 Sb. stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, podmínky organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení.
Pobíral/a jste někdy podporu v nezaměstnanosti?
Rekvalifikační kurz bez hranic
V seznamu rekvalifikačních kurzů najdete širokou nabídku. V současném přehledu rekvalifikačních kurzů, které lze u MŠMT akreditovat, je více než 150 typů kurzů. Od obvyklejších, jako je vedení účetnictví a práce s počítačem, až po rekvalifikace na brokera či kosmetickou úpravu psů. V nabídce jsou kurzy, které jsou zaměřeny na management a ekonomiku podniku, na profese s vazbou na cestovní ruch až po rekvalifikace běžných řemesel jako je podlahář, pokrývač, opravář či zedník.
U kurzů jsou předepsány vstupní předpoklady. Některé rekvalifikační kurzy nejsou určeny pro osoby se základním vzděláním, vyžaduje se minimální vzdělání středoškolské. Některé kurzy mohou navštěvovat jak lidé se středoškolským vzděláním, tak i lidé se základním vzděláním, rozdílná je ale doba přípravy – délka kurzu.
MŠMT určuje minimální hodinovou dotaci kurzu. Holičem se středoškolák může stát za 300 hodin kurzu, člověk se základním vzděláním až po 600 hodinovém kurzu, na úklidové práce v domácnosti se lze rekvalifikovat za 40 hodin.
MŠMT předepisuje i rámcové osnovy učiva a praktických cvičení. Žadatel o udělení akreditace musí kromě zpracování učebních osnov kurzu dokládat také jaké je prostorové a materiální zajištění kurzů. Prostorové zajištění žadatel dokládá například nájemní smlouvou. Dále se hodnotí kvalifikace lektorů, kteří předloží dokumentaci o svém vzdělání a praxi. Administrativní poplatky žádosti o akreditaci kurzů se počítají na stokoruny. Finančně akreditace rozhodně náročná není.
Žadatel o akreditaci rekvalifikačního kurzu také uvádí, jak proběhnou závěrečné zkoušky posluchačů, jak budou posluchači v kurzech hodnoceni a kdy získají právo na osvědčení o rekvalifikaci.
Kdo se přijde rekvalifikovat?
Podle statistik, které nabízí na svých stránkách Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), od začátku roku 2009 žádalo o rekvalifikací více než 24 tisíc uchazečů o zaměstnání. Zájemců o rekvalifikace je více v řadách žen, z celkového počtu bylo žadatelek o rekvalifikaci zhruba 65 %. Ze statistik MPSV dále vyplývá, že rekvalifikaci žádají lidé ve věku od 30 do 44 let a následně lidé těsně po padesátce, tedy ve věku 50 až 54 let. Průměrný věk žadatele je 39 let.
Nejčastější vzdělání uchazečů o rekvalifikaci je střední odborné s výučním listem. Druhou zásadní skupinou, která se o rekvalifikaci zajímá, jsou lidé se středním odborným vzděláním s maturitou. Pomyslné třetí místo drží uchazeči o zaměstnání se základním vzděláním, případně s ukončenou praktickou školou.
Statistiky MPSV také jasně ukazují, že lidé upřednostňují typy rekvalifikace, které mají rozšířit současnou kvalifikaci uchazeče o zaměstnání. Poměrně vysoký zájem je o rekvalifikace na dělnické profese, což zřejmě souvisí i s výše uvedenou skladbou vstupního vzdělání. Více než 16 % lidí, kteří mají zájem o rekvalifikaci, žádá rekvalifikační kurz se zaměřením na informační technologie (IT), na základy obsluhy počítače.
O rekvalifikaci mají zájem aktivnější uchazeči o práci. Pokud se znovu vrátíme ke statistice, zájem o rekvalifikační kurzy mají uchazeči o práci, kteří jsou v evidenci poměrně krátkou dobu, do 6 měsíců evidence. Průměrná doba evidence uchazečů na úřadu práce, který se dostane do rekvalifikačního kurzu, je 14 měsíců.
Jaké rekvalifikační kurzy nabízet?
Podle analýzy neobsazenosti volných pracovních míst v celé ČR za 2. čtvrtletí je nejvíce volných pracovních míst pro pomocné a nekvalifikované dělníky. Relativně vysoká poptávka je na trhu práce po řemeslnících, výrobcích a zpracovatelích. Uvedená kategorizace práce je podle klasifikace zaměstnání Českého statistického úřadu.
Nabídka rekvalifikací je velmi široká a odpovídá současným potřebám trhu práce.
říká Štěpánka Filipová (MPSV). A potvrzuje, že největší poptávka je po dělnických profesích jako je například svářeč, způsobilost v elektrotechnice, obsluha vysokozdvižného vozíku, řidič nákladního automobilu apod. Poptávka je také o pracovníky v rámci služeb,
uvádí Štěpánka Filipová, a dodává, že zájem je o prodavačské práce, kuchařské práce, práce v sociálních službách a že přetrvává poptávka po IT odbornících.
