Hlavní navigace

Chráněný účet a zálohované výživné z pohledu zaměstnavatele

25. 5. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Změny v občanském soudním řádu se týkají i oblasti zaměstnávání. Zaměstnavatelům přibydou nové povinnosti a mění se i postup při srážkách ze mzdy v exekucích.

Ať už se jedná o možnost zřízení chráněného bankovního účtu zaměstnance či náhradní výživné, obě změny nastanou od 1. července 2021. Přestože tomu mělo být jinak. První z nich měla nabýt účinnosti již od 1. dubna 2021.

Exekuce na bankovní účet

Při souběhu exekuce na účet a na plat povinného často dochází k situaci, kdy zaměstnavatel provede z platu příslušnou srážku a zbytek (nezabavitelnou částku a zbylou třetinu zbytku mzdy) pošle na účet zaměstnance. Zde však může být vedena exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky dle občanského soudního řádu. A dlužník s exekucí si poté ze svého účtu může vybrat jen jednorázovou částku (aktuálně čtyřnásobek životního minima). Reálně tak lidem s exekucí nezůstává ani nezabavitelné minimum, na které mají ze zákona nárok.

Zákonem č. 38/2021 Sb. se od 1. července 2021 mění občanský soudní řád. Zavádí se takzvaný chráněný účet (právní úprava § 304c až 304e občanského soudního řádu). Každý povinný může mít pouze jeden takový účet, pokud by si zřídil další, banka by to měla pomocí filtrů zjistit. Tyto peníze budou pro věřitele nedotknutelné. Na chráněný účet nemůže být nařízeno přikázání jiné peněžité pohledávky.

Účinnost novely zákona měla být původně od měsíce dubna, avšak zákonem č. 155/2021 Sb., označovaným jako „Lex COVID justice III" se posunula až na začátek července 2021. Současně se prodloužila platnost úpravy, která během epidemie dovolovala povinným jednorázový výběr z účtu čtyřnásobku životního minima. Poté budou moci vybrat jen ve výši trojnásobku životního minima.

Odložení je (mimo jiné) odůvodňováno přípravou bankovního sektoru na zavedení chráněného účtu. Dodatečná lhůta by měla k uskutečnění uvedených technických změn postačovat.

Chráněný účet

Jednorázový výběr z účtu je však pouze krátkodobým řešením. Zaměstnanci si z obav možného dvojího postihu často nechávají zasílat mzdu na cizí účty či vyplácet v hotovosti. Zřízením chráněného účtu to již nebude nutné. Jakmile se někdo do této situace dostane, může požádat svou banku o zřízení chráněného účtu. Zároveň informuje svého plátce mzdy (jiných příjmů). Zřízení chráněného účtu je třeba oznámit soudu i exekutorovi. Tyto instituce mohou kontrolovat, jaké peníze a odkud na účet míří. Bude se samozřejmě jednat o mzdy, důchody, nemocenské dávky, mateřskou, rodičovský příspěvek, ošetřovné, sociální dávky atd.

Chráněny budou prostředky po provedených srážkách ze mzdy, případně ty, které nepodléhají srážkám (stravenkový paušál, cestovní náhrady apod.). Zaměstnavatel (nebo jiný plátce příjmů) bude povinen na žádost zaměstnance potvrdit, že jsou na účet zasílány pouze tyto příjmy, a to prostřednictvím speciálního formuláře.

Náhradní výživné

Další novinkou občanského soudního řádu je náhradní výživné. Zavádí se novelou s číslem 588/2020 Sb. Účelem je pomoci zejména rodičům samoživitelům a jejich dětem, kterým se od povinné osoby (tj. nejčastěji od druhého rodiče) nedostává stanovené výše výživného. Pomoc má představovat tzv. náhradní výživné jako sociální dávka poskytovaná státem, na kterou bude nárok za předem stanovených podmínek. Maximální výše dávky bude činit 3 000 Kč za měsíc a bude možné ji čerpat nejdéle po dobu 24 měsíců či skončení nezaopatřenosti dítěte. Žádosti o náhradní výživné budou rodiče podávat na příslušný úřad práce.

Z pohledu srážek ze mzdy je náhradní výživné od 1. července 2021 přednostní pohledávkou. Zavádí se nové písm. l) § 279 občanského soudního řádu a současně se upravuje ustanovení o postupu při výpočtu srážek ze mzdy.

Brand24

Nové znění § 280 občanského soudního řádu:

Dochází-li podle § 279 odst. 1 ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného, poté pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona a teprve pak podle pořadí (odstavec 3) ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek za náhradní výživné, uspokojí se tyto pohledávky podle poměru běžného výživného. Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. 

Náhradní výživné a postup zaměstnavatele v praxi

Otázku je, jak bude v případě náhradního výživného postupovat zaměstnavatel. Pro server Podnikatel.cz se vyjádřila Michaela Macková za FABIAN & PARTNERS, advokátní kancelář s.r.o.. Dle nového zákona, důvodové zprávy k němu a dosavadních informací má princip náhradního výživného fungovat následovně: Po 24 vyplacených splátkách náhradního výživného nebo skončením nezaopatřenosti oprávněné osoby, případně dříve, pokud lze důvodně předpokládat, že již náhradní výživné nebude vypláceno, přejde pohledávka výživného oprávněné osoby na stát. Krajská pobočka úřadu práce rozhodnutím určí, v jakém rozsahu na stát pohledávka na výživném přejde. Michaela Macková dodala, že rozhodnutí bude obsahovat přesně definované dlužné výživné, tedy pohledávky, které přešly na stát vůči povinnému. Stát pak sám bude vymáhat poskytnuté částky náhradního výživného od povinné osoby, a to za využití stávajících nástrojů výkonu rozhodnutí (soudní výkon rozhodnutí či exekuční řízení). Předpokládáme tedy, že by zaměstnavateli měl minimálně přijít klasický exekuční příkaz od exekutora, ze kterého budou všechny výše výživného patrny. Z dlužného výživného se částka přesune do náhradního výživného.

Novela upravuje postup srážek ze mzdy z druhé třetiny zbytku mzdy. V rámci první třetiny se stále sráží dle pořadí. Oslovená právnička připustila, že ohledně první třetiny zbytku mzdy se výhodnější pořadí zařazením na poslední místo ztratí. Zákonodárce však s tím dle důvodové zprávy k návrhu zákona o náhradním výživném zřejmě počítá, protože je v ní vysloven předpoklad, že návratnost náhradního výživného bude pouhých 10 % a je si tedy nejspíše vědom skutečnosti, že nebude z čeho náhradní výživné srážet.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).