Hlavní navigace

Daňové ráje mohou být výhodou, nejsou ale pokaždé výhrou

Autor: 546762
V daňovém ráji může podnikatel optimalizovat daně, snižovat administrativní zátěž a chránit soukromí své i firmy. Veřejnost a finanční instituce tak pozitivní vjem už nemají. Vidí v tom jen zastírání nekalých praktik.
Jitka Lukášová
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Napříč českou společností prolétly zprávy o hromadném úprku firem do oblastí tzv. daňových rájů. Údaje, z nichž vyplývá, že se počet vlastníků českých společností za loňský rok v zemích označovaných jako daňové ráje zvedl o čtvrtinu, zveřejnila Česká kapitálová informační agentura (ČEKIA). V současnosti tak majitelům ze zemí jako Nizozemí, Kypr, Lucembursko, Britské Panenské ostrovy nebo Seychely patří necelá čtyři procenta ze všech firem podnikajících v Česku.

Podle Jana Linharta, partnera oddělení Daňového poradenství KPMG, je však nutné rozlišit, zda k přesunu společností do daňových rájů skutečně dochází. To, že jsou společnosti vlastněny firmami z uvedených států, neznamená, že se firma do dané země přesunula. Česká společnost zůstává i nadále v České republice, ze své činnosti vykonávané v České republice platí i nadále české daně, objasňuje pro business server Podnikatel.cz Linhart a přiznává, že skutečnost, kdy má česká firma mateřskou společnost třeba v Nizozemsku nebo na Kypru, může přeci jen za jistých okolností přinášet určité daňové úspory oproti stavu, kdy by mateřská společnost byla v České republice. Vždy ale podle Linharta záleží na konkrétní struktuře a objemu vzájemných transakcí. Čtěte více: Víte jak optimalizovat základ daně?

Anketa

Kdo vám radí v otázkách snižování základu daně?

Anonymita prý zneprůhledňuje aktivity firmy

Důvody, proč společnosti mění majitele a stahují se do daňově příznivých destinací, se podle různých interpretací liší. Podle analytičky společnosti ČEKIA Petry Štěpánové za to mimo jiné může i nejistá politická situace v České republice a tlak na zvyšování daní v důsledku nutnosti sanace státního rozpočtu. Vítězslav Hruška ze společnosti Trust Services, která se zabývá mezinárodním daňovým plánováním a offshore problematikou, je přesvědčen, že počty společností v daňových rájích dlouhodobě stoupají nehledě na ekonomickou situaci v zemi. Hlavním důvodem jsou anonymizační atributy, domnívá se Hruška a definuje anonymitu vlastnictví jako nastavení vlastnických vztahů k majetku s maximální ochranou soukromí vlastníků jednotlivých podílů při zachování kontroly nad tímto majetkem.

Veřejnost se často mylně domnívá, že cílem anonymizace je snaha o zakrytí a zneprůhlednění aktivit. Pravda je ovšem daleko prozaičtější, vysvětluje Hruška. Podnikatele totiž velmi často do daňových rájů vedou obavy o bezpečnost jeho osoby nebo osob jemu blízkých. Daňové ráje volí také společnosti, které chtějí ochránit integritu majetkových struktur při změnách investorů. Čtěte více: Chraňte si svůj tradiční výrobek, zažádejte si o evropskou ochrannou známku

Anonymizace vlastnických struktur společnosti však není jediným lákadlem, kterým mohou daňové ráje firmy očarovat. Když se spojí s nízkým, popřípadě nulovým, zdaněním, stabilním právním prostředím, jednoduchými pravidly pro fungování společností (a tedy nižší administrativou) a s lepší právní ochranou investic, představují taková místa zajímavé destinace pro některé druhy investic. Mezi takové státy patří i některé ze zemí Evropské unie, především Nizozemsko, Lucembursko a Kypr, doplňuje Linhart. Čtěte více: Jak snížit náklady? I v krizi platí „dvakrát měř, jednou řež“

Daňový ráj nemusí být vždycky rájem

Sídlo v daňovém ráji ale nemusí nutně znamenat výhru nehledě na to, že u některých podniků je přesun do zahraničí zcela nemožný. Firma, která obchoduje s potravinami v Praze, tak těžko bude řešit optimalizaci procesů přesunem do daňového ráje. Spíše o tom budou uvažovat firmy v odvětvích poradenských a finančních služeb, mezinárodního obchodu, telekomunikací, IT a investiční společnosti. Čtěte více: Pivovarům vadí počasí i recese, míří proto do arabského světa

MMkrize_tip_Malina

Provoz centra se totiž může i prodražit. Roční náklady na provoz takové společnosti se pohybují od několika desítek tisíc, odhaduje Hruška. Podnikatel totiž někdy může využít služeb zahraničních právních a účetních firem či potřebuje do dané země sám odcestovat vyřídit administrativní záležitosti. Podezřívavější vůči firmám s vlastníky z daňových rájů mohou být také české finanční úřady a nakonec i sama veřejnost.

Co je to vlastně daňový ráj?

Daňový ráj

Lokalita, která stanovuje daně z příjmů na nulové nebo velmi nízké (symbolické) úrovni. Daňový ráj ale také splňuje podmínky transparentnosti a výměny informací, která chrání soukromí.

Pojem daňový ráj může být někdy zavádějící. Mnohdy se do takových zemí započítávají i tzv. daňově příznivé destinace, které nabízí pouze nízkou nebo žádnou míru zdanění. Skutečný ráj však firmám servíruje i další výhody – stabilní právní prostředí, jednoduchá pravidla podnikání, ochranu majetku a soukromí. Vždy by však měly být podmínky v dané zemi transparentní, tj. daňová povinnost stanovena korektně. Transparentnost není totožná se zachováním anonymity vlastníka – celá řada daňových rájů je v tomto ohledu naprosto transparentní, ačkoli je pro třetí stranu prakticky nemožné identifikovat vlastníka, například Seychely nebo Britské Panenské ostrovy, vysvětluje rozdíl Hruška.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).