Hlavní navigace

ČSSZ už vrátila vysouzené pojistné, to samé však chtějí tisíce dalších

20. 1. 2010
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: 258398
Firmě Ježek SW už dorazily peníze, které na ČSSZ společnost vysoudila kvůli chybě v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení. Na úřadech už navíc leží žádosti dalších tisíců firem a měst v hodnotě takřka 15 miliard korun.

Tisíce firem a měst chtějí po České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) zpět pojistné za první polovinu roku 2007. V té době totiž v zákoně chyběla definice vyměřovacího základu, na což jako první upozornila firma Ježek SW a odmítla pojistné zaplatit. Následný soud pak dal této společnosti za pravdu a ČSSZ tak musela pojistné vrátit, což na podzim loňského roku také udělala. ČSSZ navíc od medializace tohoto případu zahltily tisíce žádostí na necelých 15 miliard korun. Celou věc v současnosti projednává Nejvyšší správní soud v Brně. Pokud by i ten potvrdil nárok firmy Ježek SW a stát prohrál rovněž ostatní případné spory, musel by prostředky do rozpočtu získat jiným způsobem. Možnosti jsou v zásadě dvě, buď zdanit všechny, nebo jen „problémové“ firmy.

Ze zákona zmizel vyměřovací základ

Rok 2006 patřil mezi roky volební. S tím se úzce pojí také legislativní smršť, která pravidelně před volbami probíhá. Součástí těchto šachů se stal také zákon o pojistném na sociální zabezpečení, respektive jeho dvě novely, které projednala poslanecká sněmovna. Obě poslanci schválili s účinností od 1. ledna 2007, avšak těsně před koncem roku 2006 prošla legislativním procesem další novela, která odsunula účinnost jedné z původních legislativních změn. Výsledkem tohoto nepřehledného procesu byla skutečnost, že v účinném zákoně na počátku roku 2007 chyběly paragrafy týkající se definice vyměřovacího základu zaměstnavatele. Čtěte více na Měšec.cz: Má stát platit za svoje chyby, i kdyby šlo o sto miliard?

Toho si politici brzy všimli a pokusili se chybějící část doplnit pomocí tzv. přílepku k jinému zákonu. Jenže v únoru roku 2007 vydal Ústavní soud ČR stanovisko ke stížnosti skupiny senátorů na přílepek k zákonu č. 319/2001 Sb., který upravoval zákon o bankách. Ústavní soud dal senátorům za pravdu a označil způsob schválení napadených části zákona za protiústavní.

Svým rozhodnutím dal ústavní soud najevo, jaký je jeho názor na legislativní přílepky. Zákonodárci dostali prostřednictvím tohoto nálezu vzkaz, aby toto rozhodnutí respektovali při realizaci své zákonodárné působnosti, tedy tvorbě a schvalování zákonů, uvedla serveru Podnikatel.cz Jana Pelcová, tisková mluvčí Ústavního soudu ČR.

Toto stanovisko ústavního soudu přimělo zákonodárce přílepek upravující vyměřovací základ stáhnout. Vláda se pokusila celou situaci opravit svým nařízením, které však později soud neuznal jako platné. Navíc nařízení bylo účinné až od 1. března 2007, takže minimálně do té doby legislativa formální vymezení vyměřovacího základu pro zaměstnavatele neobsahovala. Do zákona se příslušná pasáž dostala až v půlce roku s novelou zákona č. 153/2007, která zároveň zrušila zmíněné nařízení vlády.

Přílepky nejsou košer, ale stále se používají

Zajímavostí k ústavnosti přílepků však je další podobný případ, na který mimo jiné upozornil také server Podnikatel.cz. Jedná se o zvýšení výdajových paušálů pro OSVČ, které v polovině roku schválili poslanci. Také tato změna totiž prošla jako přílepek k zákonu, a to konkrétně k zákonu o povinném značení lihu. Zde již poslancům názor ústavního soudu nevadil a zákon včetně přílepku bez problémů schválili. Čtěte více: Poslanci propašovali vyšší výdajové paušály přes značení lihu.

Není tomu pochopitelně tak, že by od účinnosti předmětného rozhodnutí nemohl žádný tzv. legislativní přílepek projít, protože se primárně jedná o práci zákonodárců a oblast moci zákonodárné, do níž může moc soudní zasahovat jen v případech předvídaných Ústavou ČR. Ústavní soud totiž realizuje až následný přezkum ústavnosti zákonů a nelze proto předjímat, že byl jakýkoliv zákon přijatý protiústavním způsobem, vysvětluje Jana Pelcová.

V případě, že rozhodnutí poslanců (nejen v tomto případě) někdo napadne a podá znovu návrh na zrušení částí zákona, rozhodovat bude opět Ústavní soud. Pokud by někdo stížnost skutečně podal, existuje reálná šance, vzhledem k původnímu stanovisku Ústavního soudu, že by přílepky byly z napadených zákonů opět odstraněny. Jestliže poslanci nebudou respektovat principy vytyčené nálezem Ústavního soudu a budou přijímat právní předpisy zatížené toutéž vadou, jakou trpěl i posuzovaný zákon, existuje možnost, že ústavní soud shledá takový postup protiústavní a zákon nebo jeho část zruší, doplnila Jana Pelcová.

Firma Ježek SW už peníze dostala zpět

„K smůle“ politiků si však chybějících paragrafů v zákoně všimly také dvě firmy, které z toho důvodu odmítly pojistné zaplatit. Jedna z nich nakonec po váhání peníze zaplatila, druhá, firma Ježek SW, však odevzdala přehled o vyměřovacích základech s nulovým vyměřovacím základem pro zaměstnavatele a odvedla pouze zákonem definovanou část pojistného. Příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) však trvala na kompletním zaplacení a vyměřila společnosti navíc penále. OSSZ trvala na zaplacení a kromě pojistného nám vyměřila penále. Aby se firma Ježek SW mohla soudit, pojistné a penále posléze uhradila a podala žalobu. Čtěte také: Přiznání neodevzdané v termínu může vyjít pěkně draho.

Krajský soud v Liberci dal společnosti za pravdu a ČSSZ tak musela pojistné vrátit. Jak potvrdil serveru Podnikatel.cz provozní ředitel firmy Ježek SW Jaroslav Scharf, peníze jim ČSSZ zaslala zpět už na podzim loňského roku. ČSSZ však podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) v Brně, který v současnosti celou věc projednává. Pokud by NSS rozhodnutí krajského soudu zvrátil, je firma Ježek SW odhodlaná celou záležitost postoupit dalším instancím.

Jsme rozhodnuti se odvolat k Ústavnímu soudu (případně k Evropskému soudu). Nejde nám o peníze, ale o princip. Takto se chyby v zákonech řešit nedají a ani nesmí. Zákonodárnou mocí je v tomto státě parlament a nikoli vláda. Aktivita vlády ve věci vyměřovacího základu na sociální pojištění je precedens, který by se mohl příště opakovat, a to i v oblastech, kde se nebude jednat o pojištění, ale například o svobodu slova, dodal serveru Jaroslav Scharf.

Sociální a zdravotní pojištění chápete jako:

  • Zbytečné platby, jsem pro reformu.
    81 %
  • Nezbytné, je nutná solidarita ve společnosti.
    18 %
  • Nemám názor.
    1 %

Podnikatelé požadují po ČSSZ už 15 miliard korun

Rozhodnutí libereckého soudu a především jeho medializace způsobily vlnu žádostí o navrácení pojistného. Jejich množství navíc umocnily dezinformace, že s koncem roku vyprší promlčecí lhůta. Jak však potvrdilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), zástupci podnikatelů i Komora daňových poradců na tiskové konferenci na začátku ledna, promlčecí lhůta je pětiletá a končí tedy až v prosinci roku 2012.

Přesto ČSSZ zavalily žádosti o navrácení pojistného za první pololetí roku 2007. V současnosti (k 15. lednu) ČSSZ eviduje 5788 žádostí v celkové částce takřka 15 miliard korun. Doručených žádostí sice ještě přibývá, ale již zdaleka ne tak prudce jako na přelomu roku, většina je navíc datována před konáním tiskové konference MPSV, sdělil serveru Podnikatel.cz Kamil Vařeka, tiskový mluvčí ČSSZ.

Ministerstvo práce a sociálních věcí však už od počátku trvá na tom, že povinnost platit pojistné trvala i v prvním pololetí roku 2007. Podle ministra Petra Šimerky šlo z jiných ustanovení zákona dovodit, že se pojistné platit musí, a bylo možné také dovodit, v jaké výši. Definice vyměřovacího základu se nezměnila. Vyměřovací základ pro odvody ze strany zaměstnavatele se rovná souhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců. Z 261 421 plátců pojistného, kteří existovali k 31. prosinci 2006, byli tito pochybovači – slovy – dva. Všem ostatním to bylo jasné, zaplatili řádně a zaplatili většinou také včas, komentoval na tiskové konferenci Šimerka.

Šimerka dále potvrdil, že všechny žádosti bude stát prostřednictvím ČSSZ zamítat. Pokud tedy budou chtít podnikatelé pojistné navrátit, musí podat žalobu a se státem se tak o peníze soudit. Podle Šimerky jsou naprosto mylné představy některých plátců, že poté, co soud rozhodne v jednom případě ve prospěch firmy, začne ČSSZ automaticky posílat přeplatky zpět. Na tomto procesu, podle mého osobního názoru, nemůže vydělat nikdo jiný, než ti, kteří dostanou palmare za sepsání žaloby, dodal Šimerka.

Hrozí plošné zvýšení daně, nebo jen „problémovým" firmám?

Jestliže Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu potvrdí a jestliže by případné další žaloby dopadly rovněž v neprospěch státu, přišla by ČSSZ až o desítky miliard korun, které by například chyběly na výplatu důchodů. Prostředky by tak stát musel získat jiným způsobem. O konkrétních opatřeních zatím ministerstvo práce a sociálních věcí nechce spekulovat, avšak možnosti už prý projednává s ministerstvem financí i se zástupci podnikatelských asociací. Možnosti jsou v podstatě dvě, buď se zavede zvýšení daní (či pojistného) pro všechny, anebo jen pro firmy, které vysoudí peníze zpět. Čtěte také: Vyšší daně v denní realitě: Pivo a benzin o korunu dražší.

Brand24

Proti plošnému zdanění se však ostře staví podnikatelé, podle kterých nemohou za chybu státních úředníků platit všichni občané. V případě, že by takovou podobnou závažnou chybu udělal někdo v soukromé sféře, bude tvrdě vyžadována jeho osobní odpovědnost. Předpokládáme případné vyvození politické odpovědnosti, uvedl serveru Podnikatel.cz Břetislav Ošťádal, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků ČR.

Zároveň všechna podnikatelská sdružení čekají na výrok NSS, podle kterého budou dále celou věc řešit. Jak však ujistil na tiskové konferenci prezident Komory daňových poradců ČR Jiří Nekovář, pokud by stát musel navýšit daně, pokusí se zajistit, aby se nejednalo o plošná opatření, nýbrž aby případné vyšší zdanění dopadlo jenom na ty firmy, které uspěly s navrácením sociálního pojištění. Budeme požadovat, aby řešení návratu těchto prostředků nedopadlo plošně na všechny poplatníky, ale aby bylo směrováno na ty firmy, jimž byly prostředky vyplaceny, nebo které pojistné za tuto dobu nezaplatily, připojil se na závěr Jan Wiesner, předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).