Novinkou, kterou zavedla novela zákona o DPH od roku 2013 je ručení odběratele za daň neodvedenou dodavatelem. Za daň měl ručit i v případě, kdy plnění není uhrazeno bezhotovostně na účet zveřejněný dodavatelem na internetu. Zákonodárci si od této změny slibovali zabránění podvodům okolo neodvedené DPH. Opatření však tvrdě dopadlo na všechny plátce, tedy i na ty, kteří s podvody na dani neměli nic společného. Aktuálně je připravována další novela zákona o DPH, která by mohla do této oblasti přinést významné změny.
Nespolehlivý plátce
S účinností od 1. ledna 2013 byl zaveden nový institut, takzvaný nespolehlivý plátce. Toto označení získá plátce daně z přidané hodnoty, který závažným způsobem neplní své povinnosti ve vztahu ke správě daně. V případě rozhodnutí o označení plátce DPH za nespolehlivého plátce a nabytí právní moci rozhodnutí, zveřejní správce daně tuto skutečnost na internetu. Že se jedná o nespolehlivého plátce, si tedy může kdokoliv ověřit. Pokud se přesto rozhodne s takovou osobou obchodovat, vystavuje se riziku ručení za nezaplacenou daň z přidané hodnoty z tohoto zdanitelného plnění.
Nespolehlivým plátcem označí finanční úřad toho, kdo:
- nepodá daňové tvrzení,
- neuhradí DPH, nebo
- neposkytuje součinnost se správcem daně při daňové kontrole nebo při ověřování skutečností uvedených v daňovém tvrzení či registračních údajích.
Obdobně bude na internetu přístupná informace, že plátce přestal být nespolehlivým plátcem. Informace hledaná v registru se zobrazí po zadání daňového identifikačního čísla, kde je nutné prověřit, zda se v kolonce „Nespolehlivý plátce“ neobjeví ANO.
Registr plátců daně z přidané hodnoty vedený finanční správou
Na legislativní změnu samozřejmě reagovali poskytovatelé účetních programů, ale i finanční správa možností hromadné kontroly nespolehlivých plátců. Parametry k webové službě, která umožní zadat větší množství dotazů, zveřejnila před měsícem na Daňovém portálu v aplikaci ePodpora.
V registru byli v první fázi všichni plátci DPH označeni jako spolehliví. Finanční správa však dne 16. května 2013 oznámila zveřejnění prvního nespolehlivého plátce.
Platby odvedené na nezveřejněný účet
Daňové subjekty v přihlášce k registraci od roku 2013 povinně uvádí své účty používané pro ekonomickou činnost. Použití jiných účtů než účtů oznámených správci daně má být důvodem pro ručení příjemcem plnění za daň nezaplacenou poskytovatelem plnění. Ohlašovací povinnost měli splnit i stávající plátci daně, a to do konce letošního února.
Generální finanční ředitelství ovšem koncem měsíce března sdělilo, že nebude do konce září uplatňováno ručení za DPH u plateb na jiný než zveřejněný účet. V této souvislosti se aktuálně připravuje novela zákona o DPH, jež povinnost ručení za DPH výrazně pozmění.
Ručení od 700 tisíc korun
Podnikatelé se snad dočkají změn v podobě ručení za nezaplacenou daň, placení DPH i ve splatnosti faktur.
Na nedávné tiskové konferenci zveřejnil premiér Petr Nečas a prezident Hospodářské komory nejdůležitější změnu připravované novely zákona o DPH, a to, že ručení za daň z přidané hodnoty by mohlo platit jen pro faktury, které firma vystaví nad 700 000 korun. Změna by se dotkla především nedávno zavedených institutů ručení podle § 109 zákona o DPH, tedy ručení příjemcem zdanitelného plnění v případě, že poskytne úhradu za toto plnění na jiný účet poskytovatele plnění, než který je zveřejněn správcem daně a také, pokud je poskytovatel plnění označen za tzv. nespolehlivého plátce. V praxi by se pak novinka zřejmě aplikovala tak, že kdo bude chtít své odběratele ochránit před ručením, jednoduše nevystaví fakturu ve vyšší hodnotě než 700 000 korun.
Navrhované opatření na stanovení limitu pro platby, za které se bude ručit, vítá Hospodářská komora České republiky. Uvedené rozšíření institutu ručení příjemců plnění jsme zásadně odmítali, neboť přineslo všem mnoha podnikatelům, především malým a středním, řadu komplikací a zvýšení administrativní zátěže,
uvedla pro server Podnikatel.cz mluvčí Komory Lenka Vodná. Dodala, že zároveň byla tímto opatřením přenesena odpovědnost za výběr DPH od podnikatelů na jejich obchodní partnery, což není možné akceptovat. Odpovědnost za výběr DPH a jeho kontrola by měla zůstat primárně především na správci daně.
Vítězství zdravého rozumu nad úředním šimlem
Stejně tak Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) považuje povinnost ručení za odvedenou DPH od 700 000 Kč za velmi přínosnou pro podnikatele a alespoň za částečné vítězství zdravého rozumu nad úředním šimlem. Za korektní však považujeme, že minimálně v případě ručení za DPH při platbě na neregistrovaný účet vzalo Generální finanční ředitelství naše požadavky v potaz, čímž došlo k dočasnému pozastavení platnosti tohoto ustanovení (do 30.9.2013),
podotýká Pavla Břečková, členka představenstva AMSP ČR. Dodává, že ve chvíli, kdy není stoprocentně nastavená technická podpora kontroly zveřejněných účtů, jakož i propojení s Registrem plátců DPH, a databáze ani zatím procesně nemůže vykazovat jakéhokoli plátce jako prokazatelně nespolehlivého, jde o logický krok.
Ověřování, zda je či není obchodní partner „spolehlivý“ plus zda platba probíhá na čísla účtů zveřejněná na stránkách GFŘ, je nesporně zvýšením administrativy a přenášením kontrolního mechanismu ze státu na podnikatele, což činí problémy zejména těm drobným. Jakkoli bylo zavedení institutu nespolehlivého plátce, a potažmo ručení za DPH , podnikateli „oceněno“ jako Paskvil roku 2012, je nutno vyzvednout snahu Generálního finančního ředitelství o drobné zmírnění dopadu na podnikatele,
míní Pavla Břečková.
DPH až ze zaplacených faktur
Současně by v případě schválení připravovaných opatření nemuseli podnikatelé platit státu DPH dřív, než dostanou zaplaceno za svou práci. Změna směrnice o DPH, za kterou Hospodářská komora ČR v EU lobovala, by umožnila podnikatelům využívat tzv. hotovostní účetnictví. Jedná se o systém odvodu daně z přidané hodnoty daňovým subjektem, až po obdržení platby za své zdanitelné plnění. Přijetím novelizované evropské směrnice 2010/45 v červenci 2010 byla tato možnost členským státům poskytnuta.
Změna by ulehčila život malých a středních podniků, které se v důsledku nutnosti uhradit DPH i z nezaplacených faktur mohou velmi lehce dostat do platební neschopnosti. Současně by dokonce mohlo dojít k urychlení transpozice Směrnice o opožděných platbách, která stanoví termíny 30 (v některých případech 60) dnů pro úhradu faktur státní a veřejnou sférou vůči podnikatelům.
