Podle Nejvyššího správního soudu i příjmy z prostituce podléhají dani z příjmů a nic na tom nemění ani to, že je Česko vázáno Úmluvou o potlačování obchodu s lidmi a potlačování prostituce druhých osob (tzv. Newyorskou úmluvou).
Co se dozvíte v článku
Zdanění prostituce brání Newyorská úmluva, řekl krajský soud
Nejvyšší správní soud zrušil před několika dny rozsudek krajského soudu, který původně ve sporu prostitutky s berňákem rozhodl, že příjmy z prostituce nepodléhají zdanění. Krajský soud odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), podle kterého je Česká republika vázána Úmluvou o potlačování obchodu s lidmi a potlačování prostituce druhých osob, i když není součástí tuzemského právního řádu. Československá republika totiž k smlouvě přistoupila v roce 1958 a kvůli tomu ji nelze ignorovat.
Krajský soud dále uvedl, že příjmem podléhajícím dani z příjmů nemohou být příjmy plynoucí z činností, které nemohou být předmětem právně účinné smlouvy. Proto také předmětem daně z příjmů nebudou příjmy získané trestnou činností či činností, která by se příčila dobrým mravům, veřejnému pořádku apod. Vzhledem k tomu, že prostituce není formálně zakázaná, ale není ani regulována, což by s ohledem na závazky vyplývající z Newyorské úmluvy nebylo možné, nelze ji podle krajského soudu zdanit.
Zdaněním této činnosti by stát dal najevo, že prostituci považuje za řádnou činnost a jako takovou ji uznává a přinejmenším pomocí daní reguluje. Žalovaný správně uvedl, že Newyorská úmluva potírá i dobrovolnou prostituci. Potom ale není možné, aby stát danil činnost, kterou se zavázal potírat,
podotkl soud.
S odkazem na ÚS, který uvedl, že prostituce ohrožuje dobré mravy obecně a velice výrazně ohrožuje mravní výchovu dětí a mládeže, soud dále doplnil, že nelze uzavřít platnou smlouvu, jejímž předmětem by bylo poskytnutí pohlavního styku za úplatu. Taková smlouva by byla nepochybně absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Z těchto důvodů má krajský soud za to, že příjem z prostituce není příjmem ve smyslu daně z příjmů,
uzavřel v rozsudku soud.
Příjem je jakékoli navýšení majetku
Zdůvodnění krajského soudu ale NSS nepřisvědčil. Podle Nejvyššího správního soudu je zákon o daních z příjmů vystavěn na premise, že se daní veškeré příjmy, pokud nejsou zákonem vyloučeny z předmětu daně nebo od daně osvobozeny. Příjmy z prostituce však zákon explicitně nevylučuje ani neosvobozuje. Judikatura Nejvyššího správního soudu tedy za příjem považuje jakékoliv navýšení majetku, pokud se nejedná o navýšení zdánlivé. Lze současně přitakat tomu, že zákon výslovně vylučuje některé příjmy z předmětu zdanění. Jak však dodává odborná literatura, i zde systematika zákona vychází z koncepce, že některé příjmy nepředstavují navýšení majetku,
doplnil v rozsudku NSS.
I příjmy z prostituce se musí danit, kontroval NSS
NSS dále upřesnil, že zákon o daních z příjmů ukládá fyzickým osobám zdanit všechny příjmy s výjimkou těch, které nejsou předmětem daně, respektive s výjimkou těch, které jsou od daně osvobozeny. Příjmy z výkonu dobrovolné prostituce však zákonodárce do těchto výčtů nezařadil. Příjmy pocházející z prostituce nejsou uvedeny v § 3 odst. 4 zákona o daních z příjmů ani v § 4 téhož zákona. Stejně tak nejsou explicitně vyloučeny z předmětu daně u jednotlivých příjmů (§ 6 až § 10 zákona o daních z příjmů). Zákon tedy takové příjmy nevylučuje z předmětu zdanění, ani je neosvobozuje. (…) Lze dodat, že zdanění v České republice podléhají i další společensky kontroverzní či potenciálně nebezpečné činnosti. V tomto ohledu lze uvést např. prodej alkoholu a tabáku, provoz hracích automatů, či provoz erotických live video chatů,
uvedl NSS.
Newyorská úmluva zdanění nebrání
Soud rovněž odmítl odkaz na Newyorskou úmluvu, která podle něj nebrání zdanění příjmů z prostituce. V uvedených, krajským soudem akcentovaných, článcích, nelze nalézt nic, co by mohlo být relevantní při výkladu pojmu příjem, resp. zdanitelný příjem, jejichž výkladem se soud zabýval výše. Úmluva definici uvedených pojmů nedává. Stejně tak výslovně nezakazuje zdanění příjmů z prostituce. Takový zákaz nelze dovodit ani výkladem,
domnívá se NSS.
Ostatně i další členské státy, které jsou smluvní stranou Newyorské úmluvy, nevylučují na jejím základě zdanění prostituce. Jedná se například o Itálii či Velkou Británii. Nejvyšší správní soud současně nepřehlédl, že některé jiné smluvní státy zdanění prostituce vylučují, činí tak ale na základě vnitrostátní úpravy, která považuje prostituci za trestný čin, resp. za přestupek. Jak již však soud uvedl výše, v České republice takto současná právní úprava koncipovaná není. Pravomoc k nastavení pravidel stran výkonu prostituce má přitom moc zákonodárná (a nikoliv moc soudní),
vysvětlil NSS.
Výkon prostituce není trestný, odmítl soud přirovnání k trestné činnosti
Kasační soud také odmítl přirovnání výkonu (dobrovolné) prostituce k trestné činnosti. Výkon takové prostituce totiž nelze za současné právní úpravy považovat za trestný. Aktuálně jsou totiž postihovány pouze doprovodné jevy prostituce, jako třeba obchodování s lidmi, znásilnění, sexuální nátlak či kuplířství. S ohledem na konstantní judikaturu nelze přijmout ani argument krajského soudu o nemožnosti zdanění příjmů z důvodu, že by mohlo pocházet z neplatného soukromoprávního jednání. (…) daňové právo provádí autonomní klasifikaci soukromoprávních jednání. Tu nestaví na striktním posuzování platnosti právních jednání z hlediska soukromého práva, ale na reálné možnosti navýšení majetku daňového subjektu, tedy vzniku zdanitelného příjmu,
dodal NSS.
NSS závěrem zdůraznil, že s ohledem na předmět řízení a obsah kasační stížnosti se nemohl zabývat jinými otázkami než těmi, které souvisejí se samotným zdaněním příjmů pocházejících z (dobrovolně vykonávané) prostituce. NSS proto nehodnotil rizika prostituce, její závadnost, nebezpečnost, mravní či etický rozměr výkonu prostituce nebo další otázky spojené s výkonem prostituce.
ČLÁNKY DO MAILU