Hlavní navigace

Stejná práce, odlišná výplata. Chtějí nás zaměstnavatelé kvůli pandemii ošidit?

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Náhrada mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnavatele může být problematická. Projeví se hlavně u zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou.
Dagmar Kučerová 8. 6. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Díky harmonogramu směn vznikají rozdíly v poskytované náhradě mzdy, přestože se jedná o zaměstnance vykonávající stejnou nebo obdobnou práci.

Článek byl připraven na základě čtenářského podnětu ve spolupráci se Státním úřadem inspekce práce v Opavě.

Překážky v práci na straně zaměstnavatele

Velká část zaměstnavatelů nemohla v době pandemických opatření přidělovat svým zaměstnancům práci. A mnozí z nich ji nepřidělují stále. Ať už se jedná o překážky v práci z důvodu uzavření či omezení provozu, částečné nezaměstnanosti či prostojů. Stát ulehčil zaměstnavatelům situaci cíleným programem Antivirus.

Dohody s úřadem práce byly uzavírány ve zrychleném režimu, vše probíhá výlučně elektronicky. Důslednější kontrola může proběhnout až následně a budou ji provádět inspektoráty práce. Ovšem při pochybnosti ze strany úřadu práce může být provedena kontrola průběžná. Kontrola je navázána na vracení příspěvku, avšak pokud zaměstnavatel úmyslně uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, může se dopustit trestného činu. Zaměstnavatelé se tak oprávněně obávají o správnost postupu při výplatě náhrady mzdy. Čtěte také: Překážka v práci, svátek a program Antivirus

Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba a měsíční mzda

Čtenářka serveru Podnikatel.cz zjišťovala v Poradně , jak správně poskytovat náhradu mzdy v době, kdy zaměstnancům není přidělována práce. Postupovali dle § 208 zákoníku práce, tj. byla uplatněna překážka v práci na straně zaměstnavatele s náhradou mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku. Současně čerpají příspěvek z programu Antivirus ve výši 80 % vyplacené náhrady mzdy.

Zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou jsou v jejich společnosti odměňováni měsíční mzdou. Mají stanovenu týdenní pracovní dobu 40 hodin a stanovené vyrovnávací období je kalendářní čtvrtletí. Zaměstnancům je předem vypracován plán směn. Pro příklad měsíc duben, fond pracovní doby je 171,43 (30/7*40), naplánované směny u 1. směny 192 hodin (16 směn), u 2. směny 168 hodin (14 směn). Pokud by byl klasický měsíc, tak vyplácím měsíční mzdu dle mzdového výměru, ale náhrada mzdy je za hodiny. Nevím tedy jaké hodiny jednotlivým směnám jako náhradu mzdy pro překážku na straně zaměstnavatele proplatit, jestli fond pracovní doby na duben (171,43 hodin), nebo hodiny podle naplánovaných směn (192/168), uvedla tazatelka a upřesnila, že za běžného provozu první a druhý kalendářní měsíc vyplácí měsíční mzdu dle mzdového výměru bez ohledu na výši hodin dle naplánovaných směn. Vše je vyúčtováno ve třetím kalendářním měsíci, a pokud po vyúčtování má zaměstnanec nějaké hodiny navíc, proplatí se mu v tomto třetím kalendářním měsíci včetně příplatku za práci přesčas.

Zaměstnavatel nyní hradí náhradu mzdy podle plánovaných směn průměrnou mzdou, avšak v jejich případě (měsíční mzda) to může být pro zaměstnance nevýhodné a navíc vznikají rozdíly v měsíčních náhradách mezd jednotlivých zaměstnanců. 

Vše se odvíjí od harmonogramu směn

Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlil Richard Kolibač za Státní úřad inspekce práce v Opavě, pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel v souladu s § 81 a násl. zákoník práce a určí začátek a konec směn. Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby na celé vyrovnávací období a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny před obdobím, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. Při rozvržení pracovní doby musí zaměstnavatel přihlédnout k tomu, aby toto rozvržení nebylo v rozporu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce.

U nerovnoměrného rozvržení pracovní doby (§ 78 písm. m zákoníku práce) platí, že zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě se zaměstnancem sjednanou kratší pracovní dobu, s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích (tzv. vyrovnávací období). Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Zaměstnavatel rozvrhuje pracovní dobu podle svých provozních potřeb a rovněž stanovuje vyrovnávací období tak, aby bylo v souladu s výše uvedeným, současně tak, aby nebylo v rozporu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce. Čtěte také: Částečná nezaměstnanost, nebo plně hrazená překážka v práci? Máme vyjádření MPSV

EBF-tip-řečníci-havryluk_braverman_jeřábek_bajer

Překážky v práci jsou za neodpracovanou dobu

Náhrada mzdy se vyplácí za prokazatelně neodpracovanou dobu podle rozvrhu týdenní pracovní doby, tj. podle rozvrhu směn z důvodu překážek na straně zaměstnavatele či zaměstnance, ve výši průměrného výdělku. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období (§ 354 zákoníku práce). Průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období, a to jako průměrný hodinový výdělek (§ 356 zákoníku práce). Lze vyslovit názor, že vyčíslená náhrada mzdy i ve výši 100 procent se nemusí shodovat s měsíční mzdou u takto odměňovaných zaměstnanců. Záleží na počtu naplánovaných směn, za které zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy, a může tak zřejmě dojít k rozdílům vypočteným jako náhrada mzdy v porovnání se sjednanou, stanovenou či určenou měsíční mzdou, dodává Richard Kolibač. Čtěte také: Snížení penále pro zaměstnavatele, změna v přehledech o výši pojistného

Plánuje se na týdny, nikoli na měsíce

Problém však může být s vypracováním harmonogramu směn dle měsíčního fondu pracovní doby. Zákoník práce totiž nepracuje s fondem pracovní doby, ale výhradně se stanovenou týdenní pracovní dobou. Jak ale Richard Kolibač závěrem upozornil, zda v tomto konkrétním případě zaměstnavatel postupoval zákonně či nikoliv, posoudí až inspektor inspekce práce při případné kontrole. A to na základě předložených dokladů zaměstnavatelem u konkrétních zaměstnanců, úplné znalosti daného případu a faktického stavu věcí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).