Obecně je zřejmé, že: Změní se prostředí. Změní se firmy. Změní se lidé. Lidé změní firmy a prostředí. A nakonec se snad změní i paternalistický stát založený na zastaralé nefunkční byrokracii a hodnotách s prošlou záruční dobou.
Kariéry v roce 2030
Projekt zaměřený na budoucnost profesí a trhu práce Inspired Minds Careers 2030 je sice orientovaný na kanadské prostředí, přesto nabízí pohled, který je z velké míry přenosný i do centra Evropy. Přináší například seznam zdrojů, z nichž budou změny výhledově pramenit. Jsou to především změny spojené s proměnami společnosti a se změnou životního prostředí.
Čtěte také: Up-cycling je ekologický a nabízí spoustu nápadů pro podnikání. Co to je?
Na prvním místě je v těchto trendech stárnutí populace a související demografické změny. Stárnutí populace a nutnost zaměřit pozornost ve větším rozsahu na seniory přinese nové potřeby a nové příležitosti pro podnikání a pracovní trh.
Dalším kořenem budoucích změn je změna klimatu a téma energie. Trh práce promění také imigrace a fakt, že ve světě mizí hranice. Změny půjdou ruku v ruce i s dalším rozvojem digitálních technologií. Automatizace a informační technologie sice způsobí, že některé pracovní pozice zastarají, ale jiné se zase díky technologiím rozvinou. Poroste důležitost networkingu a „big data“ aplikace přenesou na vyšší stupeň práci s nepřeberným množstvím informací. Související výzvou pak bude také potřeba bezpečnosti. Personalizace a individualizace služeb a produktů je a bude přirozenou reakcí na masový trh.
Velkým tématem je stálá potřeba vědeckého a technického výzkumu a zlepšení. Ačkoliv je velmi těžké představit si budoucnost vědy, můžeme očekávat, že nové vědecké objevy ovlivní mnohá zaměstnání, která dnes známe,
uvádí kanadští futuristé nejen v souvislosti s pokračující robotizací.
Příklady oborů, které kanadský projekt uvádí jako práce budoucnosti:
- Gamification Designer – designer specializovaný na hry, který bude herní logiku zavádět do různých procesů tak, aby se dosáhlo lepšího výsledku; hry se můžou uplatnit ve vzdělávání, ve firmách, v každodenním životě, stejně jako ve zdravotnictví.
- Localizer – jeho práce souvisí s důrazem na vše lokální v opozici ke všemu globálnímu; jeho specializací bude práce se sousedskými komunitami a místními firmami, kterým bude pomáhat pracovat se zdroji, které jsou v jejich dosahu.
- Nostalgist – interiérový designer zaměřený na znovuoživení vzpomínek seniorů; vytvořit obývák ve stylu 70. let nebo ložnici z let 30. minulého století nebude pro Nostalgistu žádný problém.
- Curriculum Standrards Officer – školní specialista na individuální studijní plány, které umožní vyjít vstříc a rozvinout individuální studijní předpoklady a silné stránky každého dítěte.
- Urban Farmer – neboli městský farmář; pěstování zeleniny nebo ovoce není výsadou venkova, ale farmařit budou i lidé ve městech, jen způsobem, který bude pro města specifický – třeba v pátém patře činžáku.
Snaha už nyní poukázat na trendy, které ovlivní budoucí směřování podnikání, trhu práce i celé ekonomiky, osvětluje nejen příležitosti, které se otevírají především pro byznys. Souvisí i s vývojem školství a vzdělávání a s jeho případnými změnami. To je v Česku velmi diskutovaná kapitola. Domácí diskuse ovšem zatím bere více do úvahy aktuální potřeby jednotlivých zaměstnavatelů nebo stávajících segmentů podnikání a je ovlivněná jejich lobbováním, než aby se do hry více braly výzvy, kterým budeme muset v budoucnu čelit. A to ne za dva či čtyři roky, až budou dnešní prváci maturovat, ale v horizontu jednoho i více desetiletí.
Co je dnes novou normou?
- Využití digitálních technologií:
Nový normál,
nazval Peter Hinssen digitální svět v titulu své knihy. Specializací Petera Hinssena je promýšlení vlivu digitálních technologií na současný svět a především na podnikání a chování firem. - Risk:
Riziko je nová jistota,
pojmenoval svou knihu myslitel a spíkr Randy Gage, jehož tématem je individuální i podnikatelská prosperita.
I v Česku existuje portál Budoucnostprofesi.cz Národního vzdělávacího fondu, který se snaží o predikci vývoje profesí či o související sektorové studie. Informace jsou ale z velké části staré a dotýkají se maximálně roku 2015. Také trendy, které ovlivní budoucnost práce, uvádí velmi kuse. Jako příklad takových okolností zmiňuje například demografický vývoj, sociokulturní faktory, nebo globální trendy v alokaci kapitálu. Nezaměřuje se však ani na environmentální výzvy, ani na imigraci, ani na inovace… I v budoucnosti samotných profesí se více řeší to, co se stane s těmi stávajícími, místo aby se identifikovaly nové pozice a nové pracovní a podnikatelské příležitosti.
Od tuhé hierarchie k lidem
Bill Jensen, odborník na jednoduchost v práci a ve firmách a jejich procesech, se ve výhledu do budoucnosti práce The Future of Work – The Choices We Make zaměřil na podle něj nutnou reorganizaci firemního prostředí a na nezbytné změny v myšlení lídrů. Jeho studie vyšla z celosvětového průzkumu mezi podnikateli a manažery. A výsledky stojí za pozornost.
Především, budoucnost světa práce už nespočívá v hierarchii, ale ve „wirearchii“ – tedy v systému organizace, kdy lidé spolupracují a mají jak individuální, tak kolektivní odpovědnost. Spolupráce se neřídí zatuhlou hierarchickou strukturou nebo byrokracií, ale zákonitostmi networkingu, síťování. Znamená to, že se uvolní lidská kapacita pro změny, osobní management, tvorbu, experiment, inovace, učení se z chyb, pro lepší spolupráci. Lidé tak mají možnost vydat ze sebe to nejlepší, bez ohledu na svou formální pozici. Pro firmy to znamená akceptovat větší riziko, větší nejistotu a menší kontrolu nad výsledkem, a lídři proto potřebují být odvážní. Umožní jim to ale generovat přidanou hodnotu produktů a služeb.
To, že nejde o idealistický sen, ale systém, který funguje, dokazuje Bill Jensen se spolupracovníky poukazem na takové firmy, jako je Google, Facebook, AirBnB, Amazon, eBay, Apple a další. Jsou organizovány novým způsobem, který podporuje jejich lidi.
Čtěte také: Regulovat pracovní zátěž zákonem je k ničemu, musí to přijít přirozeně
Studie tuto nutnou změnu spojuje s faktem, kterému ostatně čelíme i v Česku, že na trhu práce není dostatek lidí s potřebnou kvalifikací pro pracovní pozice 21. století. Nové promyšlení systému vzdělávání sice považuje za klíčové, jako stejně klíčové však vidí i uvolnění nevyužitého potenciálu stávajících zaměstnanců, který nyní firmy zahazují. Znamená to více věřit lidem a akceptovat jejich vhledy a způsoby práce, které nejdou dohromady se lpěním na zachování hierarchie, protože každý obyčejný člověk může být neobyčejný
. Příklad, jak se taková myšlenka může projevit v praxi, ukázal v průzkumu Vivek Bapat, citovaný z pozice SAP Global Vice Presidenta v oblasti Portfolio & Strategic Management: Musíme začít přemýšlet ne o tom, jak lidi napasovat do jednotlivých povolání, ale raději brát do úvahy konkrétního člověka a vytvořit pozici pro něho na míru, pečovat o jeho vášně a rozvíjet jeho dovednosti.
Angažovat zaměstnance už totiž neznamená jen porovnávat, v čem je lepší jedna firma oproti druhé, znamená to také zjišťovat, zda jsou pracovní zážitky pro lidi stejně tak dobré jako zážitky z jejich nepracovního života. Už není možné soustředit se jen na potřeby organizace a předpokládat, že se kolem nich budou všichni zaměstnanci otáčet. Je třeba brát do hry potřeby samotných zaměstnanců. Pro podnikatele to znamená, že při neustálém vybalancovávání rozhodnutí, rozpočtů, strategií a priorit musí uvažovat jak o potřebách firmy, tak o potřebách zaměstnanců. Pro budoucnost, která je neznámá, nezmapovaná, neotestovaná, riskantní, plná změn a složitá, je potřeba mít odvahu a překonat největší bariéru – strach (z chyb, ztráty, riskování, neznámého, změn, nestability…). Podnikatelé potřebují nejen odvahu, ale také být autentičtí a uvědomovat si sami sebe.
Lídryně – wanted!
Jensenova studie nabízí shrnutí dovedností a postojů, které budou potřebné pro lídry v budoucnosti: empatie, péče, osobní vhled, méně důrazu na uctívání autorit, ale více důrazu na spolupráci a komunitu, větší ochota k citlivosti, více leadershipu chápaného jako služba, více obětavosti atd. A z toho vyvozuje potřebu mnohem většího počtu žen – lídryň.
Je nasnadě, co vše s sebou větší důraz na potřeby zaměstnanců nese – například další změny v pracovní době směrem k větší flexibilitě, úpravu úvazků, práci z domova nebo dokonce z druhého konce zeměkoule, chuť změnit zaměstnání, když se objeví více vyhovující atd. Souvisí to i s generační obměnou mezi zaměstnanci a se změnou hodnot a priorit u mladší generace, ale často i u té ve středním věku.
Čtěte také: Digitální nomádství: Batoh, notebook a jede se
Je na každém podnikateli, jaký postoj ke změnám zaujme. Kdo bude otevřený, může získat náskok a skočit po nových příležitostech. Kdo bude lpět jen na tom, co funguje dnes, může něco důležitého přehlédnout.
