Hlavní navigace

Evidence pracovní doby podle nových pravidel

26. 4. 2012
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Od roku 2012 je nutné evidovat u jednotlivých zaměstnanců počátky a konce pracovních směn. Musí být v minutách či zaokrouhleně? A co přestávka na oběd?

Změny zákoníku práce platné od ledna 2012 neminuly ani evidenci pracovní doby. Zaměstnavatel musí nově vyznačit začátek a konec odpracované směny, noční a přesčasové práce atd. To je důležité jak pro stanovení nároků zaměstnance na příplatky, tak pro případ kontroly inspektorátu práce, která může prověřit dodržování přestávek na oddech či maximálního rozsahu přesčasů apod. Čtěte také: Zákoník práce 2012. Velký rozcestník změn

Zákon však blíže nespecifikuje, jakým způsobem má být evidence vedena. Zda v minutách nebo jen v desítkách minut, jakou formou docházku zaměstnanců evidovat atd. Server Podnikatel.cz zjistil podrobnosti u odborníků na pracovní právo.

Změna v evidenci pracovní doby od ledna 2012

V souladu s § 96 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci s vyznačením začátku a konce:

  • a) odpracované směny, práce přesčas, další dohodnuté práce přesčas, noční práce, doby v době pracovní pohotovosti
  • b) pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel.

Zaměstnavatel musí umožnit na žádost zaměstnance nahlédnout do evidence a do jeho účtu mzdy a pořizovat si z nich výpisy či kopie. A to na náklady zaměstnavatele.

Do konce roku 2011 stačilo evidovat odpracovanou pracovní dobu. Dnes již s touto evidencí nebo pouhým „čárkováním“ docházky zaměstnavatel rozhodně nevystačí. Slovo „pracovní doba“ bylo nahrazeno slovem „směna“, protože pojem „pracovní doba“ zahrnuje jak směnu, tak i práci přesčas. Samozřejmě je zde navíc ustanovení o povinné evidenci počátků a konců, a to u jednotlivých zaměstnanců. Důvodem je posouzení jejich vzniku na příplatky (za noční práci, za sobotu a neděli a za svátek) a dodržování poskytování minimálních odpočinků mezi směnami a v týdnu, přestávky v práci na jídlo a oddech, práce v den pracovního klidu, noční práce atd. Čtěte také: Bude konečně zavedena zkrácená pracovní doba, tzv. kurzarbeit? Zjistili jsme

Musí být evidence v minutách?

Zajímalo nás, zda musí být začátky a konce odpracované doby v minutách nebo zaokrouhleny kupříkladu na desítky minut. Podle Františka Pospíšila z advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS je možné začátek v pracovní smlouvě stanovit libovolně. Nezbytné je však jeho stanovení. Je jedno jestli v minutách nebo hodinách. Stanovení konce pracovní doby až tak důležité není, neboť rozhoduje délka pracovní doby. Například pokud bude smluvená délka pracovní doby činit 8 hodin a začátek pracovní doby bude stanoven na 8:12 hod, tak konec pracovní doby bude (po přičtení minimálně 30 minut jako povinné přestávky v práci na jídlo a oddech) připadat na 16:42 hod., vysvětlil František Pospíšil. Čtěte také: Zákon o specifických zdravotních službách. Nové povinnosti pro zaměstnavatele

Je nutné evidovat začátek a konec přestávky?

Zaměstnavatel je povinen v souladu s § 88 zákoníku práce poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku na jídlo a oddech nejméně 30 minut. Otázkou je, jakým způsobem takovou přestávku zaevidovat. Záleží na pracovní smlouvě, kde si lze sjednat přestávku jinak, nesmí však být nikdy kratší než zákonem stanovených 30 minut, sdělil František Pospíšil. Upřesnil, že přestávku není nutné evidovat. Do pracovní doby se totiž nezapočítává. Čtěte také: Nová úprava přesčasů udělala z pracovníků levnou námezní sílu

Jakou formu evidence zvolit? 

Způsob a forma evidence pracovní doby ani přestávky na jídlo a oddech zákonem stanovena není. Záleží výhradně na rozhodnutí zaměstnavatele, jakou formu evidence zvolí. Samozřejmě musí jít o způsob průkazný, jak pro účely posouzení nároků zaměstnance, tak pro účely případné kontroly inspekce práce. Zaměstnavatel si tak může vést evidenci pomocí sešitu či tabulky (zpravidla u menších zaměstnavatelů), elektronicky nebo jakkoliv jinak (u větších zaměstnavatelů bývá evidence vedena pomocí elektronických čipů nebo klasických “píchaček”), pop­sal František Pospíšil z advokátní kanceláře FABIAN & PARTNERS. Čtěte také: Nemoc u dohody o provedení práce. Kolik vůbec dostaneme od ČSSZ? 

Evidence docházky a pracovní doby není totéž

Ovšem evidence pracovní doby a evidence docházky pracovníků do zaměstnání není totéž. Evidence docházky, ať už se jedná o písemné záznamy zaměstnanců či nějaká forma elektronické evidence, ze které je patrná přítomnost zaměstnance na pracovišti není dokladem o odpracované délce pracovní doby. Jedná se vlastně o pouhý podklad k evidenci pracovní doby, její skutečné délce, práci přesčas, noční práci či práci v době pracovní pohotovosti.

Stejně tak se údaje uvedené v docházce nemusí shodovat s vykazovanou délkou pracovní doby. Zaměstnanec má vstoupit na pracoviště v určitou (nejlépe zaměstnavatelem stanovenou) dobu a rovněž opustit toto pracoviště s časovou prodlevou po skončení pracovní doby. Je logické, že přítomnost zaměstnance na pracovišti nemusí vždy znamenat faktický výkon práce. Zaměstnavatel by měl adekvátně posoudit, jaký čas potřebuje zaměstnanec například k přesunu od místa evidence docházky na své pracoviště, k očistě po výkonu práce či převlečení se do pracovního nebo naopak civilního oděvu. Toto by mělo být stanoveno pracovním řádem nebo interním předpisem. Čtěte také: Pracovní poměr na dobu určitou v roce 2012. Je možné se odchýlit?

Brand24

Sankce od inspektorátu práce

Zaměstnavatel má způsob vedení evidence volit tak, aby byl na základě výzvy kontrolního orgánu, schopen doložit zákonem uloženou povinnost vést evidenci podle jednotlivých odpracovaných dob s uvedením jejich počátků a konců u jednotlivých zaměstnanců. Za přestupek zaměstnavatele fyzické osoby či správní delikt právnické osoby na úseku pracovní doby lze v souladu se zákonem o inspekci práce udělit pokutu až do výše 2 milionů korun. Čtěte také: Zákoník práce 2012 mění podmínky pro výplatu mezd

Foto: www.isifa.com

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).