V oblasti aktuálně připravovaných daňových úlev se objevila celá řada nepřesností. Zejména je vhodné upozornit, že se nejedná pouze o penzijní připojištění, ale změny se týkají i životního pojištění. A to v oblasti nezdanitelných částí základu daně uplatněných poplatníkem i od daně osvobozených zaměstnaneckých benefitů. Účinnost novely zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření, se předpokládá od 1. ledna 2016. Pozměňovacím návrhem se do tohoto sněmovního tisku s číslem 494 dostala úprava daňových úlev životního pojištění a penzijního připojištění. Ovšem jejich účinnost pravděpodobně nastane až od roku 2017.
Daňové změny v souvislosti se zrušením penzijního spoření
V souvislosti se zrušením důchodového spoření (druhého pilíře důchodové reformy) tedy dochází také k daňovým změnám. Jde o komplexní úpravu limitu nezdanitelné části základu daně z příjmu fyzických osob ve vztahu k tvorbě úspor na stáří a metody výpočtu částky, kterou lze tímto způsobem od základu daně odečíst. Cílem změny je zvýšení zájmu o penzijní produkty, zejména, v návaznosti na zrušení druhého pilíře a podpora spoření v pilíři třetím (tj. penzijním připojištění se státním příspěvkem a doplňkovém penzijním spoření).
Osvobození příspěvku zaměstnavatele
Zvyšuje se limit pro osvobození od daně z příjmů fyzických osob dle § 6 odst. 9 písm. p) zákona o daních z příjmů u příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření a penzijní pojištění nebo na soukromé životní pojištění z 30 000 Kč na 50 000 Kč. Jde o částku přibližně odpovídající současnému dvojnásobku průměrné mzdy. V návaznosti na zrušení II. pilíře se zákonodárci rozhodli zatraktivnit ostatní formy účelového spoření na stáří a motivovat tak ke zvýšení úložek.
Nezdanitelná část základu daně
Nezdanitelná část základu daně dle § 15 odst. 5 zákona o daních z příjmů se zvyšuje ze dvanácti tisíc na dvacet čtyři tisíc, a to u:
- penzijního připojištění se státním příspěvkem
- životního pojištění
- doplňkového penzijního spoření.
Novou metodu výpočtu bude možné využít při jednorázových částkách ke zvýšení daňových odpočtů.
Současně se mění metoda výpočtu částky, kterou lze odečíst od základu daně v případě příspěvků zaplacených účastníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem a doplňkové penzijní spoření – ustanovení § 15 odst. 5 písm. a) a c). Dosud se výše zaplacených příspěvků snižovala o 12 000 Kč za zdaňovací období. Nově navržený algoritmus je navrhován tak, aby bylo možné odečíst ty části měsíčních příspěvků, které v jednotlivých měsících kalendářního roku přesáhly maximální výši příspěvku, od kterého náleží maximální státní příspěvek. Podle původní metodiky by maximální výši připadala částka 1000 Kč. Pokud například účastník s měsíčním příspěvkem 500 Kč získá za rok státní příspěvek ve výši 1560 Kč a vloží v prosinci mimořádný příspěvek 6000 Kč (celkový příspěvek na prosinec činí 6500 Kč), v současné době nezíská na část svého příspěvku ve výši 5500 Kč ani státní příspěvek ani daňovou podporu. Podle nově navrhovaného propočtu by však mohl tuto částku odečíst.
Cílem je motivovat ke zvýšení objemů příspěvků do třetího pilíře a rozšířit počet účastníků, kterým se přiblíží možnost odpočtu od základu daně. Dosud byli znevýhodněni účastníci, kteří platili v průběhu roku příspěvek nižší než 1000 Kč (a nečerpali tak plný státní příspěvek), a ti, kteří přistoupili k mimořádné úhradě příspěvku mimo rámec pravidelných sjednaných splátek. Uvedená změna pravidel může podle důvodové zprávy k návrhu zákona rovněž motivovat účastníky II. pilíře ve prospěch převodu finančních prostředků do III. pilíře (to by ovšem musela účinnost daňových úlev nastat od roku 2016, tj. v roce plánované výplaty naspořených prostředků).
Rozhodně se ale jedná o změnu, která se dotýká všech daňových poplatníků, ne jen poplatníků spořících měsíčně více než 2000 korun, jak je někdy v médiích prezentováno. Dosud jsou daňové odpočty skutečně výhodné pouze pro poplatníky s měsíční úložkou alespoň jeden tisíc korun, pro maximální nezdanitelné částky je vhodné spořit měsíčně tisíce dva. Nově by ale bylo možné měsíčně spořit daleko menší částku a jednorázově, kupříkladu v případě ročních odměn či výhodné zakázky vložit do třetího pilíře mimořádný příspěvek, který bude daňově výhodný.
Příklad
Penzijní připojištění se státním příspěvkem: srovnání současnost a budoucnost
Zaměstnanec si pravidelně měsíčně spoří 500 korun. Vždy v pololetí vkládá mimořádný příspěvek 3000 korun. V roce 2015 neměla tato částka na daňový odpočet vliv, jelikož celková naspořená částka 12 000 korun nebyla pro uplatnění nezdanitelné části základu daně dostačující (12 000 – povinný odpočet od naspořené částky 12 000 = 0). Nově se budou odpočty posuzovat v jednotlivých měsících, tj. v měsíci červnu a prosinci dosáhne celková úložka částky 3500 korun (500 + mimořádný vklad 3000). Odpočet za tyto měsíce činí 2× 2500 korun (3500 – 1000 = 2500). Celkově si zaměstnanec v ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání za rok 2016 uplatní jako nezdanitelnou část základu daně 5000 korun.
| Vklady pravidelné a mimořádné | Současnost | Budoucnost |
|---|---|---|
| Pravidelná úložka 500 Kč v měsících 1 – 12 | 6 000 Kč | 6 000 Kč |
| Mimořádný příspěvek 3 000 Kč v měsících 6 a 12 | 6 000 Kč | 6 000 Kč |
| Daňový odpočet (nezdanitelná část základu daně) | 0 Kč | 5 000 Kč |
Optimální měsíční spořící částka bude 3000 korun, ročně 36 000. Po odpočtu 12 000 korun bude možné uplatnit nezdanitelnou část základu daně ve výši 24 000 korun. Je však možné spořit měsíčně méně, například 500 korun (500 × 12 = 6000) a jednou za rok vložit částku 24 500 korun, což s úložkou za prosinec činí částku 25 000 korun (25 000 – 1000 = 24 000). Pro využití maximální daňové výhody bude v tomto případě možné naspořit pouze 30 500 korun ročně (500 měsíčně a 24 500 jednorázově).
Spořit bude možné i dětem
Dále se sníží věk, od kterého si klienti nových účastnických fondů budou moct nechat peníze vyplatit. Půjde o hranici 60 let, která aktuálně platí pro smlouvy o penzijním připojištění. Mimo to klesne věk, od kterého bude možné spořit (smlouvu bude možné založit i dětem). Při dosažení 18 let si navíc třetinu naspořených prostředků budou moci vybrat v roce dosažení zletilosti. Podmínkou je, aby spořící doba trvala nejméně 120 kalendářních měsíců a během posledních 24 kalendářních měsíců nedošlo k převodu prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti.
V neposlední řadě přináší zákon úpravu poplatků, které se platí penzijním společnostem. Poplatky se totiž zvýší, a to z 0,8 na 1 % u doplňkového penzijního spoření a z 0,6 na 0.8 u starého penzijního připojištění. Zatímco u doplňkového penzijního spoření vzroste odměna z ročních výnosů, u penzijního připojištění klesne.
