Dle zákona o daních z příjmů si může jakýkoliv podnik, který realizuje inovace svých produktů, výrobních postupů či služeb, snížit daňový základ o náklady spojené s vlastním výzkumem a vývojem.
Typicky se jedná o mzdy a povinné odvody zaměstnanců podílejících se na výzkumu a vývoji, odpis majetku, který je při výzkumu a vývoji využíván, či materiál a energie.
Z jednoho milionu korun vynaloženého na výzkum a vývoj tak mohou české podniky ušetřit
190 000 Kč (při dani z příjmu 19%). Přestože se jedná o poměrně lehce dosažitelnou úsporu, řada podniků tento odpočet neuplatňuje, či o něm dokonce ani neví. Dle odhadů společnosti eNovation v roce 2010 měla cca 7000 firem nárok na odpočet, reálně však úsporu využila necelá desetina.
Co spadá pod výzkum a vývoj?
K uplatnění odpočtu je nutné splnit následující znaky definující výzkum a vývoj:
- vyjasnění výzkumné či technologické nejistoty
Při práci na novém produktu musí vývojáři překonávat nejistotu ohledně způsobu, jakým docílí požadovaných vlastností daného produktu.
- docílení ocenitelného prvku novosti
Podniky si mohou od základu daně odečíst 100 % nákladů vynaložených v daném zdaňovacím období.
Cílem vývojových aktivit musí být také produkt či služba s novými technickými, užitnými či jinými vlastnostmi, kterými se bude jednoznačně kvalitativně odlišovat od dosavadní produkce firmy.
Je nutné zdůraznit, že předpokládaná novost a překonávání technické nejistoty nemusí být absolutní z pohledu určitého trhu či dané branže, ale je postačující, pokud se toto odehrává v rámci daného podniku. Novost a technická nejistota jsou tedy relativní ve vztahu k znalostem a plánům daného podniku.
Po splnění těchto zákonných požadavků si tak podniky mohou od základu odečíst
100 % nákladů vynaložených v daném zdaňovacím období. Zjednodušeně řečeno, náklady na výzkum a vývoj si účtuje podnik de facto dvakrát, díky čemuž dosahuje faktické podpory ve výši 19 % z hodnoty těchto nákladů.
Co je třeba udělat?
1. Projekt
Zákonným požadavkem na uplatnění odpočtu na výzkum a vývoj je vyhotovení písemného Projektu, který musí mj. popsat obsah plánovaných výzkumných a vývojových aktivit, identifikovat předpokládané oblasti technické nejistoty stejně tak jako ocenitelný prvek novosti. Projekt nikam neposílá, firma jej jednoduše vypracuje, založí do archivu a následující rok si může uplatnit zákonný odpočet.
2. Správná evidence nákladů
Pro úspěšnou administraci podkladů je nutné ve společnosti zavést či upravit některé procesy týkající se evidence a vykazování, účetních postupů a také postupy týkající se archivace.
Pro správné uplatnění odpočtu nákladů již realizovaných je nutné precizně evidovat a rozlišit náklady týkající se výzkumu a vývoje.
3. Posudek externího poradce
V rámci Projektu je dobré mít vypracován také posudek externího posuzovatele, nejlépe odborníka z daného odvětví, který svým podpisem doloží, že daná činnost opravdu spadá pod hlavičku výzkumné a vývojové činnosti. Právě ten se totiž může hodit v případě možné kontroly ze strany finančního úřadu, který kontroluje správnost uplatnění odpočtu.
Nutno také zmínit, že firmy si mohou odpočty uplatnit i tehdy, pokud jejich výzkumné aktivity nemají reálný přínos do praxe, tedy i tehdy, pokud je výzkum a vývoj neúspěšný. Firmy také mohou vést i více projektů souběžně, jestliže má každý z nich odlišný předmět výzkumu a vývoje.
Pro server Podnikatel.cz připravila společnost eNovation, s.r.o.
