Ne vždy mají podnikatelé jasno, jak daňově využít stravné a kapesné. Pokud tedy neuplatňují výdaje z příjmů procentem nebo nemají daň z příjmů stanovenou paušální částkou. V tom případě se jich tato problematika samozřejmě netýká. Ty osoby samostatně výdělečně činné, které uplatňují skutečně vynaložené výdaje, budou postupovat v souladu s § 24 odst. 2 zákona o daních z příjmů.
V tomto ustanovení se píše, že daňově uznatelným výdajem (nákladem) jsou zvýšené stravovací výdaje (tj. stravné) při tuzemských pracovních cestách delších než 12 hodin v kalendářním dni, zahraniční stravné a kapesné při zahraničních pracovních cestách pro poplatníky s příjmy podle § 7, a to maximálně do výše náhrad vymezených pro zaměstnance. Čtěte více: Dejte si auto do daňových výdajů. Přinášíme tipy, jak na to
Pracovní cestou není cesta do provozovny podnikatele
Pracovní cesta podnikatele obvykle začíná a končí v místě jeho bydliště, sídle firmy nebo provozovně. Pracovní cestou nikdy nemůže být cesta z domu na pravidelné pracoviště ani pohyb mezi jednotlivými provozovnami. Pravidelným pracovištěm podnikatele je totiž dle zákona o daních z příjmů místo podnikání uvedené v živnostenském nebo jiném obdobném povolení k podnikání. A aby nedošlo k omylu, Ministerstvo financí ještě v pokynu D-300 upozorňuje, že cesty do sídla společnosti nelze považovat za pracovní cesty. Čtěte více: Jak na cestovní výdaje zaměstnanců a pracovní cesty OSVČ
Podnikatel a tuzemské pracovní cesty
I osoby samostatně výdělečně činné mají nárok na stravné. Neznamená to ale, že by jim stejně jako zaměstnancům cestovní náhrady někdo poskytl. Podnikatel pouze může výši stravného uplatnit jako daňově uznatelný výdaj, a to v souladu s § 176 odst. 1 zákoníku práce, na který odkazuje uvedený § 24. V roce 2010 bude daňově uznatelným výdajem stravné, jestliže je pracovní cesta v jednom kalendářním dni:
- delší než 12, ale nepřesahuje 18 hodin – v částce maximálně 112 Kč
- delší než 18 hodin – v částce maximálně 174 Kč.
Každá pracovní cesta se posuzuje samostatně a počítá se maximálně do půlnoci. Nelze tedy spojit dvoudenní pracovní cestu v jeden celek s nárokem na cestovné ani několik pracovních cest v jednom dni dohromady. Pokud tedy například podnikatel vyjel v pět hodin odpoledne a vrátil se v osm hodin ráno následující den, nemá nárok na žádné stravné. První den trvala pracovní cesta od 17 hod do 24 hod a druhý den od 00 hod do 8 hod ráno. Ani jedna pracovní cesta neplnila základní podmínky, tj. netrvala déle než 12 hodin. Čtěte více: Změny v cestovních náhradách v roce 2010
Pro podnikatele, stejně jako pro zaměstnance, platí ustanovení o krácení stravného. V případě, že byla na pracovní cestě poskytnuta strava, která měla charakter snídaně, oběda nebo večeře (ne občerstvení) a taková skutečnost je zřejmá například z dokladů o ubytování, musí být stravné v souladu s § 163 odst. 2 zákoníku práce kráceno. A to za každé uvedené jídlo:
- o 35 % stravného, jestliže cesta trvá déle než 12 hod, nejdéle však 18 hod,
- o 25 % stravného, jestliže cesta trvá déle než 18 hod.
Zahraniční stravné a kapesné
Podnikatel má samozřejmě při svých pracovních cestách nárok i na zahraniční stravné a k tomu i přiměřené kapesné. Nárok na zahraniční stravné se počítá od okamžiku přechodu státní hranice (např. dle evidence o provozu vozidla, GPS atd.) nebo při letecké dopravě okamžikem odletu letadla dle letového řádu. Opět zde platí ustanovení o krácení stravného při poskytnutí snídaně, oběda nebo večeře.
Důležitá je také doba přechodu hranic mezi jednotlivými státy, a to z důvodu správného stanovení výše stravného. Ta se počítá souhrnně za každý den strávený v zahraničí. Jeho výši určuje zákoník práce v § 170 odst. 3 takto:
- méně než 1 hodina v zahraničí – stravné nenáleží, připočítá se k tuzemskému stravnému,
- 1 hodina až 6 hodin – čtvrtina denní základní sazby,
- více než 6 hodin až 12 hodin – polovina denní základní sazby,
- déle než 12 hodin – základní denní sazba.
Příklad: Podnikatel překročil státní hranici 8. 6. 2010 v 19,30 hod, pokračoval v cestě do Německa. Do ČR se vracel 10.6 2010 překročením hranice v 9,45 ráno. Při výpočtu nejprve posoudíme každý den zvlášť:
- 8. června: 19,30 hod až 24,00 hod = 4 hod 30 min, tj. čtvrtina denní základní sazby
- 9. června: 00,00 hod až 24,00 hod = 24 hod, tj. plná sazba
- 10. června: 00,00 hod až 9,45 hod = 9 hod 45 min, tj. polovina základní sazby
Sazby stravného pro jednotlivé země stanovuje každoročně vyhláška Ministerstva financí. Pro Německo je v roce 2010 stanovena základní sazba 45 EUR. Celkový nárok na zahraniční stravné v Německu činí 1,75 základní sazby, tj. 1,75×45 EUR = 78,75 EUR nebo 11,25 + 45 + 22,5 = 78,25 EUR.
Kapesné na zahraniční pracovní cestě
Podnikatel má nárok i na kapesné. To může zahrnout do daňově uznatelných výdajů do výše 40 procent zahraničního stravného pro daný den. Počítá se vždy z nekráceného stravného. Podnikatel nemusí uvádět, k jakému účelu kapesné použil. Čtěte více: Stravné a zahraniční pracovní cesty v roce 2010
| Země | Základní sazba stravného | |
|---|---|---|
| Evropská unie: | ||
| Slovensko | 30 EUR | |
| Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko | 35 EUR | |
| Kypr, Litva, Lotyšsko, Portugalsko, Řecko, Španělsko | 40 EUR | |
| Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Rakousko | 45 EUR | |
| Irsko, Švédsko, Dánsko | 50 EUR | |
| Velká Británie | 40 GBP | |
| Ostatní Evropa: | ||
| Chorvatsko, Turecko | 40 EUR | |
| Lichtenštejnsko, Rusko, Ukrajina | 45 EUR | |
| Island, Norsko | 55 EUR | |
| Švýcarsko | 65 CHF | |
| Asie: | ||
| Afghánistán, Indie, Írán, Thajsko, Vietnam | 35 EUR | |
| Čína, Írák | 40 EUR | |
| Japonsko | 65 USD | |
| Zámoří: | ||
| Kanada | 45 USD | |
| USA | 50 USD | |
| Brazílie | 55 USD |
