Jaká jsou rizika dlouhodobého výkonu práce zaměstnance ze zahraničí?

Home office v zahraničí je pro zaměstnance bezesporu velmi atraktivní záležitostí. A není se čemu divit. Jsou však zaměstnavatelé povinni takovéto žádosti vyhovět a jaká pro ně výkon práce zaměstnance ze zahraničí skýtá rizika? V prvé řadě je třeba říci, že zaměstnavatelé nejsou povinni vyhovět žádosti zaměstnance k výkonu práce ze zahraničí a nezanedbatelná část zaměstnavatelů takovýto výkon práce zásadně neumožňuje, jelikož pro ně skýtá významná rizika. 

Pokud však přeci jen dojde k umožnění výkonu práce zaměstnanci ze zahraničí, je třeba si dát především pozor na to, aby se zaměstnanec v zahraničí nestal daňovým rezidentem. Daňové rezidentství zaměstnance je posuzováno zpravidla podle místa jeho bydliště nebo podle doby pobytu na určitém území, přičemž není výjimkou, že časový test pro určení délky pobytu a obvyklého zdržování se v zahraničí určuje lokální právo, což činí danou problematiku poněkud nepředvídatelnou. Dlouhodobější výkon práce zaměstnance v zahraničí je tedy v daném směru značně rizikový. 

Dále je nutné vzít v úvahu také problematiku odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Pokud by zaměstnanec pracoval sice ze zahraničí, ale stále by se nacházel na území Evropské unie, uplatnilo by v takovém případě tzv. pravidlo státu místa výkonu činnosti. Znamená to, že zaměstnanec by v takovém případě podléhal právním předpisům sociálního zabezpečení toho členského státu, na jehož území pracuje, i když bydlí nebo když jeho zaměstnavatel má sídlo na území jiného členského státu. V případě dlouhodobého výkonu práce ze zahraničí, zejména pak na území jiného členského státu Evropské unie, je tedy rovněž třeba počítat s placením odvodů na pojistné ve státě, kde zaměstnanec práci fakticky vykonává. Na situaci zpravidla nemá vliv ani skutečnost, kde a v jaké měně je zaměstnanci vyplácena mzda, kde jsou odváděny daně a jaká je státní příslušnost zaměstnance. Pokud by zaměstnanec vykonával práci ve státě, který není členským státem Evropské unie, musela by být problematika těchto odvodů opět posouzena individuálně. 

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Při výkonu práce na dálku je pro zaměstnavatele rovněž důležité mít dostatečně dobře ošetřenou problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), zejména pak pracuje-li zaměstnanec ze zahraničí. Zaměstnanec by měl především stvrdit svou obeznámenost s pravidly BOZP a zavázat se k výkonu práce jen v takových prostorách, které odpovídají pravidlům BOZP, tak aby zaměstnavatel pokud možno co nejvíce snížil riziko vzniku pracovního úrazu na vzdáleném pracovišti v zahraničí a případné odpovědnosti za něj. 

Předmětem dohody o výkonu práce na dálku, jejíž uzavření v případě výkonu práce zaměstnance ze zahraničí lze jednoznačně doporučit, by tak mělo být nejen prohlášení zaměstnance s obeznámením se s pravidly BOZP a závazek k jejich dodržování, ale i smluvní ujednání umožňující zaměstnavateli provést kontrolu vzdáleného pracoviště zaměstnance ve vztahu k BOZP, a to i v případě, kdy se pracoviště nachází v zahraničí. Zaměstnavatel by rovněž neměl opomenout se zaměstnancem ujednat, že vzdálené pracoviště bude disponovat vybavením vhodným k výkonu práce, bude na něm zajištěna dostupnost zaměstnance na telefonu a e-mailu, jakož i dostatečně kvalitní přístup k internetu nebo že na pracovišti budou přijata potřebná opatření k zamezení přístupu neoprávněných osob k důvěrným informacím či pracovním prostředkům. 

Vznik stálé provozovny

Dalším rizikem, které může nastat při dlouhodobějším výkonu práce ze zahraničí, je vznik tzv. stálé provozovny zaměstnavatele pro účely daně z příjmů právnických osob. V případě vzniku stálé provozovny by totiž zaměstnavateli mohla vzniknout povinnost platit v zahraničí daně, což by bylo pro většinu zaměstnavatelů zcela jistě nežádoucím vedlejším účinkem. Za stálou provozovnu se považuje trvalé místo pro podnikání, ve kterém podnik vykonává zcela nebo zčásti svoji činnost. Stálou provozovnou ovšem může být i kancelář nebo dílna, tedy konkrétní umístění v určité lokalitě. Posuzování vzniku stálé provozovny se opět většinou posuzuje dle lokální legislativy v daném státě. Při vzniku stálé provozovny by ovšem byl zaměstnavatel povinen v zahraničí stálou provozovnu registrovat k daním z příjmů, podávat přiznání k dani z příjmů atd. 

Pozor na rizika

Práce ze zahraničí je pro zaměstnance sice velmi lákavou vidinou, zaměstnavatelům však přináší celou řadu rizik, která se jim mnohdy nevyplatí podstupovat. Na druhou stranu, podobný způsob výkonu práce může být u mnoha zaměstnavatelů součástí firemní kultury nebo zaměstnaneckých benefitů, což lze jistě pochopit. V takovém případě je nicméně klíčové si shora uvedená rizika vždy předem důkladně ošetřit.