Definic umělé inteligence (AI) je mnoho a navzájem se odlišují. Jedná se o technologii umožňující strojům napodobovat lidské uvažování a schopnosti. Nejedná se tedy přímo o inteligenci, ale o vyhodnocování dat a opakování vzorů na základě toho, co se stroje naučily.
Co se dozvíte v článku
Historie sahá velmi daleko
I když se může se zdát, že je umělá inteligence moderním slovem a používá se především v posledních letech, je to právě naopak. Její historie totiž sahá mnohem dál, a to až ke starověkým filozofům. Už ti se zabývali otázkami života a smrti a zmiňovali tehdy například umělé bytosti, které ožily.
Ve starověku a středověku se pak objevovaly stroje nazývané automaty, které byly mechanické a fungovaly nezávisle na lidském zásahu. Jeden z nejstarších záznamů o automatu přitom pochází z roku 400 př. n. l. a odkazuje na mechanického holuba. Měl jej vytvořit přítel filozofa Platóna a o mnoho let později s automatem přišel Leonardo da Vinci, a to kolem roku 1495. Historie moderní umělé inteligence je pak spojena především s 20. stoletím.
Velký vliv měl Turing
Od počátku 20. století se objevovala myšlenka umělých lidí. Zde má Česká republika svou stopu v podobě hry R.U.R. Karla Čapka z roku 1921, kdy bylo poprvé použito slovo robot. Vědci si tehdy kladli otázku, zda je možné vytvořit umělý mozek a objevit se měli i první jednodušší roboti pohánění párou.
Velký vliv na rozvoj informatiky a umělé inteligence měl matematik, logik, informatik a kryptoanalytik Alan Turing. Ten ve svém díle z roku 1950 představil koncept Turingova testu, který nabízí metodu pro vyhodnocení schopnosti stroje prokázat inteligentní chování nerozeznatelné od lidského. Jedná se o pokus, kdy člověk komunikuje se dvěma subjekty: člověkem a strojem a má poznat, s kým komunikuje. Kdyby to nepoznal, dá se stroj považovat za inteligentní. Tehdy byl kritizován, ale tato myšlenka se stala základem všech počítačů a měla v historii AI své místo.
Termín umělá inteligence pak oficiálně představil John McCarthy během konference v Dartmouthu v roce 1956. Tato akce shromáždila komunitu výzkumníků spojených společným zájmem o zkoumání toho, jak by stroje mohly napodobovat lidskou inteligenci. Během tohoto setkání McCarthy zavedl termín „umělá inteligence“ shrnující zaměření oboru na studium a výzkum věnující se vytváření strojů schopných plnit úkoly tradičně spojované s lidskou inteligencí.
Tito vědci věřili, že během jedné generace budou stroje schopny vyřešit jakýkoli problém, který by dokázal vyřešit člověk. Sice se o několik let netrefili, ale díky této konferenci došlo k zahájení studia umělé inteligence jako legitimního oboru a dostala se do popředí zájmu.
V šedesátých letech tak měli vědci finanční prostředky i pozornost médií a objevovaly se první modely nebo například programovací jazyky. Také byl vytvořen termín strojové učení (machine learning), a to Arthurem Samuelem. Ten jej použil v projevu o tom, jak naučit stroje hrát šachy lépe než lidi, kteří je programovali. Tento trend pokračoval i v 80. letech, která jsou označována jako „boom umělé inteligence“. V této době se staly stále populárnějšími techniky hlubokého učení a používání expertních systémů.
Nejen vznik chatbotů
V historii umělé inteligence nastala i horší období označovaná jako zimy, kdy byly problémy s financováním a došlo k utlumení zájmu. Po optimismu tak docházelo ke zklamání a snížilo se i financování výzkumu. Přesto se stále něco dělo, jen umělá inteligence nebyla v popředí zájmu, případně se tak přímo neoznačovala. V devadesátých letech vznikl chatbot A.L.I.C.E. Ten navazoval na předchozí projekt ELIZA a jednalo se o důležitý krok směrem ke strojovému porozumění textu.
V roce 1997 počítač Deep Blue od IBM porazil mistra světa Garryho Kasparova v šachu. Tím se veřejnosti poprvé ukázala síla umělé inteligence při řešení komplexních strategických úloh. V roce 1999 společnost Sony představila robota v podobě psa s názvem AIBO reagujícího na hlasové povely a o rok později se objevilo první funkční autonomní vozidlo. Záhy na to se objevují první virtuální asistenti jako je například Siri od Applu nebo Cortana od Microsoftu, kteří využívají strojové učení a zpracování přirozeného jazyka pro odpovídání na hlasové dotazy. Také se začíná pracovat s takzvanými big daty a využívat je pro nejrůznější analýzy.
Nástup modelů
Podle odborníků zásadní zlom v historii umělé inteligence nastal v roce 2022. Tehdy společnost OpenAI představila nástroj ChatGPT postavený na velkém jazykovém modelu. Je volně dostupný a mnohostranně využitelný. Na základě vstupních dat umí například generovat text nebo odpovídat na otázky, případně i generovat obrázky a podobně. K dalším nástrojům patří Gemini od Google, který je posléze integrovaný do nástrojů Google Workspace, nebo generativní asistent Copilot od Microsoftu dostupný například jako asistent ve Windows 11.
AI jako běžná součást života
Právě díky výše uvedeným modelům s umělou inteligencí pracuje mnohem více lidí, a to jak v pracovním, tak osobním životě. Ve firmách se může jednat například o pomoc s marketingem a tvorbou obsahu, ale také zákaznickou podporu, vývoj softwaru, personalistiku nebo analýzu dat. Při práci dokáže umělá inteligence pomoci s produktivitou, plánováním nebo přípravou podkladů a zdrojů. Uplatní se také v chytré domácnosti nebo v dopravě, konkrétně co se týká autonomního řízení nebo třeba při optimalizaci provozu.
Podle marketingové odbornice Veroniky Tazlerové nástup umělé inteligence nápadně připomíná vznik internetu nebo úsvit sociálních sítí, jen se to celé děje rychleji a tušíme ještě dalekosáhlejší dopady. Podle ní nemá cenu vzdorovat, ale má cenu volat po smysluplné regulaci a snažit se o to, aby nám neujel vlak. Umělá inteligence nezmizí. Stejně jako nezmizel internet, který v lidech vyvolával podobnou paniku jako dnes vyvolává AI. Zkuste ji proto vzít na milost a přemýšlet nad tím, jak ji využít ve svůj prospěch,
dodává na blogu.
Amálie Kučerová z marketingového týmu společnosti ENGETA připomíná, že AI je mocný nástroj a jako každý nástroj se dá i zneužít. Mezi aktuální hrozby uvádí v článku:
- Deepfakes – realistická, ale falešná videa/nahrávky, které zneužívají identitu lidí,
- Dezinformace – generování falešných zpráv a obsahu,
- Kybernetické útoky – automatizované hackování nebo phishing,
- Diskriminace – pokud jsou modely trénované na nevyvážených datech.
Proto je podle ní důležité rozumět i etice AI, principům bezpečnosti a kritickému myšlení při práci s výsledky modelů.
Odborníci se shodují na tom, že se budoucnost umělé inteligence velmi těžko odhaduje a její síla se může ukázat až v příštích letech. Očekává se, že se budou stále zdokonalovat modely a nástroje a bude se zvyšovat nejen jejich využívání, ale také integrace do nejrůznějších nástrojů.
ČLÁNKY DO MAILU