Hlavní navigace

Kolovat po úřadech mají data, ne lidé. Jak to vypadá s tímto volebním slibem?

16. 10. 2023
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Než přišla současná vláda k moci, hlásala, že rozjede digitalizaci a přinese významné změny. Stalo se to? A co to přineslo podnikatelům?

V poslední době přibývá věcí, které mohou podnikatelé vyřídit online, ale stále se úplně nevyhnou fyzické návštěvě úřadů.

Co se dozvíte v článku
  1. Jsme už digitální stát?
  2. Digitalizace státní správy je specifická
  3. Jaké digitální služby může využít podnikatel?
  4. Na čem je potřeba zapracovat?
  5. Co se chystá?

Jsme už digitální stát?

Skutečně digitální stát je součástí programu koalice Pirátů a Starostů s tím, že na něj chtějí čtyři roky (volební období). Jejich vizí je v digitalizaci dohnat Estonsko, Dánsko nebo Velkou Británii. Na webu koalice uvádí, že pro plnění tohoto bodu programu už prosadili klíčové digitalizační zákony a nástroje v podobě zákona o právu na digitální služby, bankovní identity a digitální technickou mapu. Díky ní by mělo docházet k přesnějšímu územnímu plánování nebo zjednodušení stavebního řízení.

Od dubna také funguje Digitální a informační agentura (DIA), která má na starosti právě digitalizaci veřejné správy. Podle informací uvedených na webových stránkách má pracovat na digitálních prioritách vlády, mezi které patří mobilní aplikace státu, eDoklady, digitalizace stavebního řízení, aktivnější role ve vzniku a směřování EU IT legislativy, převod domén na gov.cz, vylepšování datových schránek, metriky IS a jejich nákladů, standard digitální služby, revize agend a úkolů v katalogu služeb, přístupnější elektronické podpisy a služby nad nimi atd.

Digitalizace státní správy je specifická

Podle Tomáše Rutrleho z firmy Aricoma, kde řídí vývoj softwaru, digitalizace státní správy nebyla reálnou politickou prioritou, ani po ní neexistovala masová společenská poptávka a propagátory a tahouny digitalizace byli někteří politici, IT profesionálové a IT firmy a konečně lidé, kteří profesně či osobně přicházejí často do kontaktu se státem. Tomáš Rutrle dále v článku pro SystemOnline zdůrazňuje, že digitalizace ve státní správě je obtížná pro její neuvěřitelnou složitost s tím, že jde o dva miliony platných zákonů, vysoké stovky nových právních předpisů ročně a mnohé zákony mají stovky paragrafů. Tyto právní normy jsou přijímány bez velkého ohledu na to, zda a jaké dopady budou mít do existujících informačních systémů, zda bude nutné postavit nový systém a zda vůbec lze takový systém postavit do doby nabytí účinnosti nové normy, vysvětluje a doplňuje, že výsledkem legislativního procesu jsou navíc „unikáty“, což je velký rozdíl proti komerčnímu světu, kde je naopak velká snaha nasazovat opakovatelná řešení a kde firmy ze stejného oboru mají velmi podobné způsoby fungování.

Jaké digitální služby může využít podnikatel?

Mezi digitální služby státu patří Portál občanapřes který jde komunikovat s úřady online. Jde přes něj například zažádat o nový řidičský průkaz z důvodu konce platnosti nebo o voličský průkaz, získat výpis bodového hodnocení řidiče, výpis z Rejstříku trestů, z živnostenského rejstříku nebo výpis z registru obyvatel. Také je zde možné založit datovou schránku. Ta je od 1. ledna 2023 povinná pro právnické osoby, živnostníky, spolky a družstva a v letošním roce se jejím prostřednictvím podávala daňová přiznání. K tomu je možné využít také portál MOJE daně. Ten slouží ke komunikaci s Finanční správou ČR a podnikatelé zde mají přístup k informacím o jejich daňovém účtu.

Další úřad, se kterým lze elektronicky komunikovat, je úřad práce. Po přihlášení je možné zařídit: porodné, přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na živobytí, příspěvek na bydlení, zaopatřovací příspěvek nebo jednorázovou pomoc při nenadálé životní situaci. Klientskou zónu má také Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Má název JENDA a jak jsme informovali, jeho cílem je vytvoření jednoho místa, kde klient bude mít informace o všech svých příspěvcích a žádostech. Zatím je možné využít jej jen na žádost o příspěvek na dítě, ale do budoucna sem mají být převedeny další dávky a příspěvky tak, aby už nebylo potřeba chodit s žádostí na úřad.

Česká správa sociálního zabezpečení nabízí OSVČ několik online služeb. Jak jsme psali, patří mezi ně:

  • Informace o zaplaceném pojistném na nemocenském pojištění
  • Informace o zaplacených zálohách na důchodové pojištění OSVČ
  • Inventura pohledávek OSVČ za kalendářní rok – historické údaje do roku 2020
  • Milostivé léto v podmínkách ČSSZ – OSVČ (zapojit se do Milostivého léta v podmínkách ČSSZ je možné pouze přes ePortál. Od spuštění služby na ePortálu 9. 7. 2023 do 19. 9. 2023 se do příslušného rozhraní přihlásilo 35 638 OSVČ, oznámení o úhradě (projev vůle dluh na pojistném splatit) podalo 5 406 OSVČ)
  • Potvrzení o bezdlužnosti fyzických osob – OSVČ a zaměstnavatelů
  • Správa plných mocí

Přes Portál živnostenského podnikání lze podat elektronická podání v podobě ohlášení živnosti nebo změny a je zde možné sledovat stav podání. Výhodou je, že se zde po přihlášení (elektronickým podpisem nebo přes datovou schránku) do formulářů mohou načíst osobní údaje ze základních registrů.

Ukázka rozhraní portálu

Ukázka rozhraní portálu

Autor: Jana Langerová, podle licence: Rights Managed

K dalším digitálním službám státu patří Očkovací portál občana, eRecept nebo eNeschopenka umožňující ošetřujícímu lékaři vystavit a automaticky sdílet rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti se zaměstnavatelem.

Odevzdat přehledy i změnit zálohy: Jak na online aplikace zdravotních pojišťoven? Přečtěte si také:

Odevzdat přehledy i změnit zálohy: Jak na online aplikace zdravotních pojišťoven?

Na čem je potřeba zapracovat?

Na fakt, že se realita při jednání s úřady doposud příliš nezměnila, a pokud chcete nové doklady, je stále potřeba jít na úřad, upozornila v reportáži také Televize Nova. Její štáb vyrazil na konci září na pražský Vyšehrad, kde krátce po 12. hodině čekalo na registr řidičů celkem 290 lidí. „Celkově mi přijde, že v dnešní době cokoliv, co není možné vyřídit přes internet, je prostě směšné," zhodnotila jedna z čekajících.

Zaměstnanci ze společnosti GRiT zabývající se digitalizací a automatizací ve výrobních a obchodních firmách v článku uvádějí, že je mrzí, že z těchto služeb jsou jen eRecepty dostupné jako mobilní aplikace (eRecept). Stát by podle nich měl také zapracovat na jednoznačné a jasné komunikaci. Tím, že portály vznikají na jednotlivých resortech odděleně, vypadá každý jinak. Rozhraní jsou mnohdy matoucí a zbytečně složitá a pokyny jsou psány úřednickým, pro běžného člověka nesrozumitelným, jazykem. Není se pak čemu divit, že někdo radši jde fyzicky na úřad, kde to za něj „odkliká“ úředník, dodávají.

Další výtku pak mají k přihlášení do Portálu občana (přes Identitu občana), které jde udělat několika způsoby. Sice si každý může vybrat, co mu vyhovuje, ale stát už jednoznačně neříká, že zvolený způsob přihlášení vás limituje v tom, jaké úkony můžete vykonat, protože existují různé stupně důvěryhodnosti. Za nejméně bezpečný způsob se považuje přihlášení jménem a heslem. Vysokou důvěru státu oproti tomu má přihlášení občanským průkazem vydaným po 1. 7. 2018, který v sobě má čip, upřesňují.

Co se chystá?

Digitální a informační agentura na webu popisuje, že aktuálně pracuje na těchto třech věcech: eDokladech, datovém fondu a mobilní aplikaci. Digitální peněženka by měla sloužit jako alternativa k fyzickým dokladům a jak jsme psali, díky novele zákona o právu na digitální služby budou muset úřady od ledna 2024 eDoklady přijmout. Znamená to, že občané budou mít možnost, nikoli povinnost, využívat digitální verzi průkazu k prokázání totožnosti nebo dalších požadovaných údajů. K využití aplikace bude potřeba digitální identita občana a aplikace bude od ledna 2024 příštího roku ke stažení v App Store a Google Play. Přístup k e-dokladům – občanskému, ale třeba i řidičskému průkazu – bude snadný, jednoduše se k nim dostanete z vašeho mobilního telefonu pomocí PINu nebo biometrických údajů, upřesňuje DIA.

Content First

Datový fond má souviset s předáváním dat mezi úřady veřejné správy a mobilní aplikace by měla být jednotná a nabízet uživatelům snadný a jednoduchý přístup k digitálním službám státu. Přihlášení do ní by mělo být přes datovou schránku nebo Portál občana a její součástí mají být také návody na řešení různých životních situací nebo mapa s adresami veřejných institucí. Agenturu jsme podobně jako NAKIT oslovili o podrobnější informace o chystaných novinkách, ale vyjádření nám neposkytla.

Jak dále uvádí Tomáš Rutrle, velikou příležitostí alespoň částečně umazat dluh v oblasti digitální transformace je platný zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby, který odbourává legislativní překážky a stanovuje úřadům legislativní povinnost poskytnout občanům možnost vyřídit si své věci digitálně. S účinností od 1. 2. 2025 mají být všechny úkony, jejichž povaha to nevylučuje, poskytovány jako digitální služby. Za sedmnáct měsíců uvidíme, jak se to povedlo, uzavírá.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).