Hlavní navigace

Konec jednoduchosti sjednávání dohod o provedení práce

Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed
Dagmar Kučerová

Dohody o provedení práce se mění. Jejich sjednání již nebude tak jednoduché. Zaměstnavatelé se budou muset mít na pozoru.

Doba čtení: 5 minut

Dohody o provedení práce čekají po delší době výrazné změny. Jedná se o již schválenou možnost jejich jednostranného zrušení, následuje možnost postihu odměny z těchto dohod v rámci exekučních a insolvenčních srážek a zvýšení minimální hodinové odměny v souvislosti se zvýšením minimální mzdy od roku 2016. Pro zaměstnavatele, potažmo pro jejich mzdové účetní a personalisty, znamenají tyto změny další komplikace. Zejména v oblasti exekučních a insolvenčních srážek ze mzdy.

Čtěte také: Exekuce nově i z dohod o provedení práce, účetní z toho zešediví

Možnost zrušení jednostranného závazku

Dne 1. října 2015 nabude účinnosti novela zákoníku práce, která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod číslem 205/2015. Mimo jiné přináší i možnost jednostranného ukončení dohody o provedení práce, obdobně jako je tomu v současné době u dohody o pracovní činnosti, protože charakter obou dohod je podobný. Dosud nebyla tato situace zákoníkem práce nijak upravena. Zákonodárci předpokládali ukončení dohody o provedení práce uplynutím sjednané doby či splněním určitého úkolu. Jelikož je však dohoda o provedení práce často uzavírána na delší dobu, např. na období jednoho roku, případně i na neurčito, byla tato úprava z praktického hlediska velmi potřebná.

Vždy se doporučovalo si možnosti jednostranného ukončení dohody o provedení práce předem dohodnout při jejím sjednání (toto ujednání se stávalo součástí dohody o provedení práce). To počínaje měsícem říjen není nutné. Stávající ustanovení zákoníku práce, které řeší jednostranné ukončení dohody o pracovní činnosti, se upravuje a přesouvá do společných ustanovení o dohodách konaných mimo pracovní poměr § 77 odst. 4 zákoníku práce. Nově zní:

Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit

  • a) dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
  • b) výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo 
  • c) okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr. 

Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží.

Exekuce i z dohod o provedení práce

Odměny z dohod o provedení práce dosud nepodléhaly exekučním a insolvenčním srážkám. Zaměstnavatelé neměli povinnost při uzavření takové dohody zjišťovat, zda proti zaměstnanci není veden výkon rozhodnutí či exekuce a ohlašovat uzavření dohody o provedení práce soudům a exekutorům. Občas se však setkali s přikázáním jiné peněžité pohledávky v souladu s ustanovením § 312 občanského soudního řádu. V takovém případě bylo možné postihnout i odměnu z dohody o provedení práce. Nezahrnovala se ale do výpočtu dle občanského soudního řádu, mohla být postižena v exekutorem či soudem stanoveném rozsahu, tedy i v plné výši. Nejednalo se o srážku ze mzdy, ale o přikázání pohledávky.

Od září 2015 se však situace zásadně změnila. Nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu s číslem 164/2015 Sb., kterou se rozšířil okruh příjmů, z nichž se provádí exekuční srážky. Jedná se o výsluhový příspěvek vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních složek, ovšem na základě pozměňovacího návrhu k novele také o odměnu z dohody o provedení práce.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví
Ilustrační obrázek
Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Sjednání dohody se zaměstnancem v exekuci již nebude tak jednoduché.

Odměna z dohody o provedení práce tak podléhá exekučním srážkám (bez ohledu na výši odměny, tj. do 10 000 korun či nad 10 000 korun). Což v řadě případů nebude pro dlužníky příjemné, jelikož dosud nebyla dohoda takto postihována, v jiných případech se jim postavení v podstatě zlepší, protože při možném přikázání pohledávky mohla být odměna postižena celá, zatímco nyní musí zaměstnavatel zachovat nezabavitelnou část mzdy a příslušnou třetinu zbytku mzdy (třetiny v případě nepřednostní pohledávky). Toto opatření na druhou stranu nevítají mzdoví účetní a personalisté. Při uzavření každé dohody budou muset zjišťovat, zda proti zaměstnanci nejsou vedeny výkony rozhodnutí. A protože se dohody o provedení práce uzavírají často jednorázově a třeba i na jediný den, stávají se tímto výrazně komplikovanější. Rovněž se může jednat o různé přivýdělky při takzvaném hlavním zaměstnání, kdy může nastat další komplikace v případě souběhu příjmů (více plátců mzdy současně). Je možné, že díky tomuto opatření ztratí dohody výsadu své jednoduchosti.

Na základě přechodných opatření k novele se postup srážek ze mzdy v případě dohod o provedení práce a výsluhových příspěvků zásadně liší. U dohod o provedení práce se rozšíření okruhu srážek použije i pro řízení zahájená přede dnem účinnosti novely. Právní účinky úkonů, které nastaly před tímto dnem, zůstávají zachovány, tj. u nařízení výkonu rozhodnutí, podání návrhu na provedení exekuce, vydání exekučního příkazu, přikázání pohledávky do 31. srpna 2015 se pokračuje dle dosavadní právní úpravy.  

Podrobněji zde: Exekuce nově i z dohod o provedení práce, účetní z toho zešediví

Zvýšení hodinové sazby

Od ledna roku 2016 se bude navyšovat minimální mzda. Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci za práci v pracovním poměru a v právních vztazích založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). V případě dohod se hovoří pouze o minimální hodinové mzdě, ne o měsíční mzdě. A už vůbec se na dohody nevztahuje mzda zaručená.

Content 2018 Tip Hažmuková

Měsíční minimální mzda se od ledna 2016 zvyšuje na 9900 korun měsíčně. Minimální hodinová mzda, která se dotkne jak dohody o provedení práce, tak dohody o pracovní činnosti je stanovena na 58,70 korun. Nižší hodinovou mzdu bude možné sjednat pouze s invalidními důchodci, u kterých bude možné poskytovat 55,10 korun na hodinu.

Čtěte také: Čtěte, jak se mění minimální a zaručená mzda v roce 2016