Je tu další novela občanského soudního řádu. Přinesla změny i v oblasti srážek ze mzdy. Přestože to tak na první pohled nevypadá, situaci v exekucích neulehčila, spíše zkomplikovala. Dlužníkům se začne srážet z dohod o provedení práce a výsluhových příspěvků, zaměstnavatelům přibudou další povinnosti.
Rozšíření okruhu příjmů pro exekuční srážky
Odměny z dohod o provedení práce dosud nepodléhaly exekučním a insolvenčním srážkám. Zaměstnavatelé neměli povinnost při uzavření takové dohody zjišťovat, zda proti zaměstnanci není veden výkon rozhodnutí či exekuce a ohlašovat uzavření dohody o provedení práce soudům a exekutorům. Občas se však setkali s přikázáním jiné peněžité pohledávky v souladu s ustanovení § 312 občanského soudního řádu. Rozdíl mezi srážkami z příjmů z dohod o provedení práce je v praxi takový, že při srážce z příjmu se uplatní výpočet srážky a nezabavitelná částka je vyplacena zaměstnanci – dlužníkovi. Dlužník tedy vždy určitou část příjmů obdrží. U výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky je příjem převeden celý a dlužník neobdrží ničeho.
Od 1. září 2015 se však situace zásadně mění. Nabývá totiž účinnosti novela občanského soudního řádu, kterou se na základě pozměňovacích návrhů rozšiřuje okruh příjmů, z nichž se provádí exekuční srážky. Nově také z dohody o provedení práce, výsluhového příspěvku vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních složek. Účinností novely tedy dlužníci získávají lepší postavení, kdy okruh příjmů, z nichž se provádí exekuční srážky, je větší, nicméně rozšiřuje se o příjmy, které dříve podléhaly přikázáním jiné peněžité pohledávky. Tyto příjmy nově spadají pod exekuci srážkami ze mzdy s uplatněním nezabavitelné částky podle § 279 a násl., občanského soudního řádu,
uvedla pro server Podnikatel.cz Alice Sedmíková z FABIAN&PARTNERS, advokátní kanceláře.
Ustanovení § 299 občanského soudního řádu nyní zní:
Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z platu, z odměny z dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, z odměny za pracovní nebo služební pohotovost, z odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a z dávek státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově. Srážky se dále provádějí z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní, jimiž jsou:
a) náhrada mzdy nebo platu,
b) nemocenské,
c) peněžitá pomoc v mateřství,
d) důchody,
e) stipendia,
f) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,
g) odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání,
h) peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním,
i) (dosud) úrazový příplatek, úrazové vyrovnání a úrazová renta, (změněno novelou zákoníku práce od 1. října 2015 na náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti),
j) dávky vyplývající ze smlouvy o výměnku podle občanského zákoníku,
k) výsluhový příspěvek vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních sborů,
l) příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální a příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich.
V praxi bude změna složitější
Exekuce nově i z dohod a výsluh. Ale jak na to?
Změna, která vypadá jednoduše, jednoduchá v praxi být nemusí. Řeknete si, z uvedených příjmů se začnou od září 2015 srážet exekuce. Jenže, co když byly před tímto datem postihovány jako jiná peněžitá pohledávka? A bude se změna vztahovat na exekuční příkazy vydané před datem účinnosti novely?
Pro naše čtenáře vysvětlila postup Alice Sedmíková z FABIAN&PARTNERS, advokátní kanceláře. U odměn z dohod o provedení práce bude u již vydaných exekučních příkazů zachován režim jako před novelou, u výsluh se exekuční příkaz transformuje automaticky. V ostatním se bude postupovat dle nové úpravy a to i pro řízení zahájená před účinností novely.
A tady zákonodárci účetním situaci vůbec neulehčili. Budou muset řešit, zda byl do účinnosti novely vydán exekuční příkaz, a navíc se postup u dohod o provedení práce a výsluhových příspěvků zásadně liší.
Je otázkou, zda to byl záměr nebo opomenutí. Jak upozornil soudní exekutor Jaroslav Kocinec, původní verze komplexního pozměňovacího návrhu obsahovala pouze rozšíření definice o výsluhový příspěvek. Dohody o provedení práce tam byly dodány až následně, aniž byla upravena přechodná ustanovení. Ostatně Exekutorská komora České republiky opakovaně upozorňuje na nedotažená přechodná ustanovení u různých novel občanského soudního řádu a exekučního řádu. Dokud o daném problému nerozhodne soudní judikatura, zůstane otázka postupu u dohod o provedení práce otevřená.
Dohody o provedení práce
Rozšíření okruhu srážek se použije i pro řízení zahájená přede dnem účinnosti novely. Právní účinky úkonů, které nastaly před tímto dnem, zůstávají zachovány, tj. u nařízení výkonu rozhodnutí, podání návrhu na provedení exekuce, vydání exekučního příkazu, přikázání pohledávky do 31. srpna 2015, tam se pokračuje dle dosavadní právní úpravy.
Podle jiných právních názorů se však bude nová úprava vztahovat na všechny výkony rozhodnutí od data účinnosti novely (obdobně jako u výsluhových příspěvků, u kterých je postup výslovně specifikován v přechodných opatřeních k novele zákona). Jde-li skutečně o opomenutí zákonodárce, pak je k dispozici standardní výkladové pravidlo v podobě analogie legis. Umožňuje právní poměr výslovně normativně neupravený posoudit podle pravidla, v normě zakotveného pro případy blízké, resp. svojí povahou obdobné. Proto by se uplatnila úprava stejná jako u výsluh,
vysvětlil soudní exekutor Jaroslav Kocinec.
Čtěte také: Dohodu o provedení práce budete moct zrušit bez udání důvodů
Výsluhové příspěvky
Do 31. srpna 2015 nebyly výsluhové příspěvky součástí čisté mzdy pro účely exekučních srážek. Nebyly mzdou, ani sociální dávkou – nezapočítávaly se do čisté mzdy, ovšem na základě judikátu Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 2294/2007 byly zvláštním příjmem a jako takový bylo možné ho v souladu s § 312 občanského soudního řádu postihnout v exekučním řízení jako jinou peněžitou pohledávku (v plné výši). Pokud takto již bylo rozhodnuto, postihuje se po 1. září 2015 jako srážka ze mzdy.
Logicky tak může dojít k souběhu příjmů, kdy má příjemce výsluhového příspěvku další příjmy ze zaměstnání. A tady přichází další nové povinnosti pro účetní. Teoretický postup pro výpočet je takový, že se čisté příjmy sečtou a výpočet srážky se provádí až z celkové částky. V praxi však tento postup není dost dobře možný, jelikož jednotliví plátci příjmu bývají často odlišní. Soud tedy postupem dle ustanovení § 298 občanského soudního řádu určí každému jednotlivý (individuální) postup provádění srážek, například poměrnou částí atd.,
objasnila Alice Sedmíková z oslovené advokátní kanceláře.
