Vlákno názorů k článku Kontroly EET se musí změnit, postup „nejdříve účtenka, pak peníze“ nedává smysl od Pavell+ - Aby se prodejce vyhnul problémům, může si tržbu...

Aby se prodejce vyhnul problémům, může si tržbu předevidovat. Alespoň tak to udává zákon.
Předevidováné učtenky si schovám a zákazníkovi vydám v okamžiku nákupu. Pokud mám čas mohu si předevidovat další.

To jako před evidovat fiktivní tržbu dopředu ??? a když ono zboží ( či službu ) reálně neprodáte ( v budoucnu ), nebo se netrefíte přesně do před evidované částky na EET účtence, budete to řešit jak v EET ?, budete posílat na " nepotřebné před evidované fiktivní tržby " storna ? noooo ! výborně, tedy budete vystavovat záporné ( storno ) účtenky EET v mínusových hodnotách a posílat je na FÚ - super ! tak to tam máte kontrolu na 1000% protože vysoké procento storen = riziková indicie přímo z pokynu FS pro okamžitou kontrolu ( z důvodu podezření na krácení tržeb poplatníkem )

Nedej bože, pokud by jste byl ještě ke všemu plátce DPH, to by jste musel k té storno EET účtence, vystavovat ještě plnohodnotné opravné daňové doklady ( dobropisy ) s náležitostí opravných daňových dokladů či zjednodušených opravných daňových dokladů a podávat opravná či následná přiznání k DPH na FÚ a samozřejmě podávat opravná nebo následná kontrolní hlášení a to v podstatě kontinuálně. Tz. budete tam mít kontinuální kontrolu z FÚ, nehledě na to že porušujete ještě ( kromě daňových aspektů ) i účetní principy ( fiktivní tržby ) vám nebudou sedět na stavy zásob ( absolutně nemáte vedeno účetnictví podle hlavní zásady - zobrazovat věrně a poctivě stav hospodaření, majetku a zdrojů )

člověče myslíte vůbec ??? , vždyť vás normálně zavřou

A co pokud všechno předevidované zboží prodám ?

Ale ono to fakt tak je, že tržbu přeevidujete a pak rozvozíte zboží a chcete peníze. No a když nezaplatí, tak stornujete.

Prosím vás před evidence prodeje ( tržby ) jde výhradně tam, kde jsou předobjednávky ( to znamená že dopředu víte, co máte zaevidovat, kolik kusů a v jaké ceně ) typicky ( a snad jedině ) rozvoz jídel, aby to nemusel řidič tisknout na místě, doveze objednané jídlo v krabici ( pizzu ) spolu s před evidovanou účtenkou.

oproti tomu tisk fiktivních tržeb ( bez realizace objednávek ) je nesmysl, a to z mnoha důvodů :

a) odporujete to zákonu o EET ( nemáte danou částku tržby, pouze věštíte, že se trefíte v budoucnu do konkrétního zboží a částky, vlastně to děláte systémem pokus / omyl )
b) jste šílený podnikatel co si uměle navyšuje tržby aniž by viděl reálně korunu ( tedy budete danit příjmy z ničeho ) bez objednaného odběru zboží. Něco jiného je diskuse o tom zda při prodeji ( ale PRODEJI ) dát nejprve účtenku či peníze ( obvykle je zde časový rozdíl pár vteřin - jak deklaruje samo MF že EET vyjede do 2 vteřin ) A i za toto ti pomýlení úředníci dávají pokuty.
c) účetnictví nebude sedět na sklady zásob, protože fiktivně vyskladňujete prodeje ( reálně máte zboží skladem )
d) jste li ještě plátce DPH, porušujete zákon o DPH, protože je li současně EET účtenka daňovým dokladem ( což u plátců je na 100% jinak by docházelo k nutnosti tisku 2 dokladů a sice účtenky EET a daňové účtenky ) pak fiktivním předtiskem se může stát, že nesedí datum DUZP ( datum uskutečnění zdan. plnění protože nedochází k převodu vlastnického práva, ale pouze k falzifikaci fiktivního vykazování nerealizované tržby ). Datum uskutečnění zdanitelného plnění u dodání zboží nastane při prodeji podle kupní smlouvy dnem dodání, tedy dnem převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník. V ostatních případech dnem převzetí se při dodání zboží považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem, ke kterému dojde k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník, případně v okamžicích vymezených v § 21 odst. 1 písm. b) a c) zákona o DPH.

atd..

Prosím vás před evidence prodeje ( tržby ) jde výhradně tam, kde jsou předobjednávky­..............
S tímto bych nesouhlasil. Přdevidence tržby by měla jít ze zákona všude tam, kde se pro ni rozhodnu ne ?

Tady pozor, EET a DPH spolu vůbec nesouvisí. Na EET účtence se navíc vůbec neuvádí DPH. Takže ona ani při nejlepší vůli nemůže sloužit jako daňový doklad. Běžná praxe sice je, že se na jeden papírek vytiskne jak daňový doklad, tak EET účtenka, ale z pohledu zákona jsou to pořád dvě různé nesouvisející věci.

Zákon vám nezakazuje si předgenerovat 1000 účtenek a ty pak rozdávat. Dokonce vám ani nezakazuje pak všech 1000 zase stornovat, včetně těch rozdaných. Ten zákon je napsaný tak blbě, že právě ty nejnesmyslnější postupy fungují nejlépe. Že úředník bude křičet je jisté, ale jestli by to za prohřešek uznal i soud už je otázka.

DPH a EET spolu nesouvisí - to máte pravdu. Pokud nejste plátce DPH a pokud JSTE máte VOLBU ( a já to výše uvádím ! )

A) buď vystavíte EET účtenku s náležitostí pouze EET účtenky + samostatný daňový doklad
B) vystavíte JEDEN doklad který bude mít náležitosti jak EET účtenky, tak náležitosti daňového dokladu ( společně )

nakonec MF má specializovaná web ( který si udělal sám stát )

tak prosím : http://www.etrzby.cz/cs/zpusoby-evidence-a-uctenka

Kdy : Údaje zasílané Finanční správě (§ 19 ZoET) -tedy: TO OBDRŽÍ BERŇÁK

Údaji o evidované tržbě zasílanými datovou zprávou jsou vždy:

daňové identifikační číslo (DIČ) poplatníka,
označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
pořadové číslo účtenky,
datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
celková částka tržby,
bezpečnostní kód poplatníka (BKP),
podpisový kód poplatníka (PKP),
údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.

Údaji o evidované tržbě zasílanými datovou zprávou jsou při naplnění konkrétních okolností také:

celková částka plateb určených k následnému čerpání,
celková částka plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním platby,
daňové identifikační číslo poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje,
základ daně z přidané hodnoty a daň podle sazeb daně z přidané hodnoty,
celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro cestovní službu,
celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro prodej použitého zboží.

Údaje uváděné na účtence (§ 20 ZoET) tedy : CO JE NA TOM PAPÍRKU, KTERÝ VYJEDE Z TISKÁRNY

Poplatník je na účtence povinen uvádět:
fiskální identifikační kód (FIK)
daňové identifikační číslo (DIČ) poplatníka
daňové identifikační číslo (DIČ) poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje
V důsledku zrušení ustanovení § 20 odst. 1 písm. b) a odst. 2 ZoET nálezem Ústavního soudu ze dne 12. prosince 2017 sp. zn. Pl. ÚS 26/16 s účinností od 1. 3. 2018 není povinnou náležitostí účtenky daňové identifikační číslo (DIČ) poplatníka resp. pověřujícího poplatníka. Povinnost zasílat údaj o DIČ poplatníka a DIČ pověřujícího poplatníka datovou zprávou dle § 19 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. c) ZoET zůstává zachována. Dále upozorňujeme, že tímto rozhodnutím ÚS se nic nemění ve vztahu k DPH a uvádění DIČ (rodného čísla) na daňových dokladech (§ 29 ZDPH). Pokud má plátce DPH povinnost vystavit daňový doklad a vystavoval v těchto případech společný doklad pro EET a daňový doklad plátce DPH, bude muset nadále své DIČ na tomto dokladu uvádět, nebo bude muset doklady vystavit dva.
označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna
označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována
pořadové číslo účtenky
datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve
celkovou částku tržby
bezpečnostní kód poplatníka (BKP)
údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu
Nemá-li poplatník povinnost uvádět na účtence fiskální identifikační kód (FIK), je povinen na účtence uvádět svůj podpisový kód (PKP).
Fiskální identifikační kód (FIK), je jednoznačný identifikátor generovaný společným technickým zařízením správce daně. Tento kód potvrzuje zaevidování tržby a je unikátní pro každou potvrzovanou datovou zprávu. V případě opakovaného zaslání datové zprávy o evidované tržbě (např. z důvodu výpadku spojení), tak může dojít k situaci, kdy poplatník ze systému obdrží ke každé zaslané datové zprávě potvrzující datovou zprávu obsahující jiný FIK. Správce daně s uvedenou situací počítá a bude evidovat informace o všech zaslaných datových zprávách (i opakovaných), včetně potvrzovacích datových zpráv a přidělených kódů.
Údaje dle ust. § 20 odst. 1 písm. a) až i) ZoET uváděné na účtence musí odpovídat údajům uvedeným v datové zprávě zaslané poplatníkem správci daně a v případě fiskálního identifikačního kódu údaji zaslanému v potvrzení správce daně o jejím přijetí.

Vystavení dokladu předem jsem snad popsal jasně, máte ro i na webu MF :

Okamžikem uskutečnění evidované tržby je okamžik přijetí evidované tržby.
Poplatník může zaevidovat tržbu a vystavit účtenku kdykoliv před uskutečněním později obdržené tržby, ale nejpozději při jejím uskutečnění. Např. při rozvozu jídla na objednávku z restaurace může podnikatel zaslat datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně a vystavit účtenku v provozovně předem a zákazníkovi účtenku předat spolu s objednaným jídlem v okamžiku přijetí platby.

To neznamená že toto můžete dělat libovolně na fiktivní - vymyšlené tržby dopředu ( bez před objednané částky konkrétního zboží ) protože nevíte ( a také to píšu ! ) CELKOVOU ČÁSTKU TRŽBY ( pokud nejste jasnovidec ) což je povinná náležitost dle ZoEET , nehledě na to, že to dále nesedí na dalších 10 předpisů o účetnictví př. o DPH

A co pokud tedy jsem jasnovidec a všechno předevidované zboží prodám ?

To by jsi ale musel prodávat jen jeden druh zboží kocoure, nebo aspoň vše ve stejné hodnotě

no jistě pokud by někdo chtěl vystavit 1000 účtenek dopředu musel by prodávat 1 typ zboží -třeba jeden nanuk, ve stejné ceně, musel by také následně prodávat ony nanuky pouze po jednom kuse - tak jak si před otvíračkou natiskl ony účtenky, a ještě by je musel prodat min. ten den - aby seděl datum tržeb na eet a v případě daň. dokladu na datum DUZP

pokud jich prodá do zavíračky jen 50 bude stornovat na konci šichty 950 eet účtenek, s tím že zítra zase oznova , tedy je taková hovadina že se divím že to vůbec píšu