Mzda versus plat. Jak nechybovat při odměňování zaměstnanců

Oblast odměňování zaměstnanců upravuje zákoník práce. Zvlášť pro zaměstnance z podnikatelské sféry, zvlášť pro zaměstnance ze státní sféry, neboli zaměstnance odměňované mzdou či platem. 

Mzda, plat a odměna z dohody

V oblasti odměňování zaměstnanců je třeba rozlišit tři základní pojmy. Každý z nich mái v zákoníku práce svou samostatnou právní úpravu. Jedná se o mzdu, plat a odměnu z dohod konaných mimo pracovní poměr. 

• Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované za práci.
• Plat je peněžité plnění poskytované zaměstnancům zaměstnavatele, kterým je stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, školská právnická osoba (státní sféra). 
• Odměna z dohody je peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. 

V článku se zaměříme pouze na odměňování zaměstnanců v pracovním poměru, tj. zaměstnanců, kteří jsou odměňováni mzdou nebo platem. 

Mzda a její úprava v zákoníku práce

Mzda se sjednává ve smlouvě (v pracovní smlouvě nebo v jiné individuální dohodě se zaměstnancem, případně v kolektivní smlouvě) nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem anebo určuje mzdovým výměrem. Důležité je, že musí být v souladu s ustanovením § 113 zákoníku práce sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet. Tedy dříve, než začne zaměstnanec pracovat. Obdobně jako musí být pracovní smlouva podepsaná oběma stranami před začátkem výkonu práce. Rozhodně nestačí v průběhu dne nástupu. 

Změny v odměňování

Od způsobu sjednání, stanovení či určení mzdy se odvíjí i její případné změny. Vždy je důležité, zda jde o dvoustranné právní jednání nebo jednostranné právní jednání. Při dvoustranném právním jednání (dohodě) lze změnu učinit pouze dalším dvoustranným právním jednáním, tj. dohodou o změně. Nejčastěji se jedná o dohodu o změně pracovní smlouvy, takzvaný dodatek k pracovní smlouvě. 

Shrnutí způsobu stanovení/sjednání/určení mzdy a její změny:

1. Mzda je sjednána pracovní smlouvou nebo kolektivní smlouvou – může být změněna pouze dvoustranným právním jednáním – dohodou obou účastníků.
2. Mzda je stanovena vnitřním předpisem nebo určena mzdovým výměrem (u platu platovým výměrem) – zaměstnavatel ji může změnit i jednostranně, tj. změnou vnitřního předpisu nebo předáním nového mzdového výměru. Jednostrannou změnu mzdového výměru musí zaměstnavatel provést písemně, nejpozději před začátkem výkonu práce ve dni, ve kterém změna nabývá účinnosti. 
3. Pokud vedle sebe existuje více dokumentů určujících mzdu (např. mzdový výměr i pracovní smlouva nebo pracovní smlouva i vnitřní předpis), může si zaměstnanec vybrat, kterou ze stanovených mezd chce, resp. platí pro něj mzda nejvýše stanovená.

Od skutečnosti, zda se jedná o dohodu zaměstnance se zaměstnavatelem nebo o jednostranné jednání zaměstnavatele, se odvíjí i případné změny výše mzdy (zvýšení nebo naopak snížení). 

Rozhodující je úhel pohledu:

• Pro zaměstnance je výhodné sjednání mzdy v pracovní smlouvě, tj. dvoustranným právním ujednáním, které bez jeho vůle nemůže zaměstnavatel změnit.
• Pro zaměstnavatele je naopak vhodné jednostranné stanovení nebo určení mzdy, jelikož ji může dle potřeby upravit.

Mzdový výměr vždy před začátkem výkonu práce

Červnovou novelou zákoníku práce (tzv. flexinovelou) se zpřesnil okamžik předání mzdového výměru. Nyní se užívá pojmu předání mzdového výměru, namísto jeho vydání. Zaměstnavatel je povinen před začátkem výkonu práce předat zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, jestliže tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis. Dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci předat nový mzdový výměr nejpozději před začátkem výkonu práce ve dni, ve kterém změna nabývá účinnosti.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Před začátkem výkonu práce musí být mzda sjednána, stanovena nebo určena. Pokud se zaměstnavatel rozhodne pro určení mzdy, musí být mzdový výměr předán rovněž před začátkem výkonu práce, eventuálně před začátkem výkonu práce ve dni, kdy změna nabývá účinnosti.

Přečtěte si také:

Novela zákoníku práce: Změny v informování o mzdě a možnostech odměňování

Odměňování ve státní sféře

Jiná pravidla platí pro odměňování platem. Plat určuje zaměstnavatel zaměstnanci v souladu se zákoníkem práce a podle nařízení vlády vydaných k jeho provedení (nařízení vlády pro platovou sféru), v jejich mezích podle kolektivní smlouvy, popřípadě podle vnitřního předpisu. Plat není možné určit jiným způsobem v jiném složení a jiné výši, než stanoví tento zákon a právní předpisy vydané k jeho provedení. Plat se nikdy nesjednává či nestanoví. Vždy jen určí platovým výměrem.

Rovněž pro platový výměr byla flexinovelou upravena pravidla. Podle § 136 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen před začátkem výkonu práce předat zaměstnanci písemný platový výměr. Zde uvede údaje o platové třídě a platovém stupni, do nichž je zaměstnanec zařazen, a o výši platového tarifu a ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složek platu. Termín a místo výplaty je nutno v platovém výměru uvést, pokud tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis. Dojde-li ke změně skutečností uvedených v platovém výměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci předat nový platový výměr s uvedením důvodů změny nejpozději před začátkem výkonu práce ve dni, ve kterém změna nabývá účinnosti.

Co když zaměstnanec v den změny nepracuje?

V zákoníku práce je uvedeno slovní spojení „před začátkem výkonu práce“ při nástupu do zaměstnání. Při změně skutečností se odkazuje na den, ve kterém změna nabývá účinnosti. Výměr se vydává vždy před začátkem směny, ve které zaměstnanec koná práci. Pokud ale v den, kdy má být změna účinná, nepracuje (není plánovaná směna, je nemocný, čerpá řádnou dovolenou atd.), pak před začátkem směny po jeho návratu do práce. Zaměstnanec musí vědět, za jakých podmínek je práce vykonávána, tedy jakým způsobem se změnilo jeho odměňování, před započetím práce podle nových podmínek.

Obdobně to platí pro zaměstnance/zaměstnankyně na rodičovské dovolené (případně zaměstnance čerpající jinou dlouhodobou překážku v práci). Zaměstnavatel logicky nebude předávat mzdové či platové výměry v průběhu překážky v práci. Předá je až před začátkem směny po návratu do zaměstnání po skončení překážky v práci.