Nejvýhodnější by bylo zavést maloobchodní trh s marihuanou, ukázala analýza

Samopěstitelství konopí bude do 3 rostlin legální

Už jen podpis prezidenta chybí pod novelou trestního zákoníku, která kromě jiného přináší i změny v oblasti protidrogové legislativy. Nově půjde legálně pěstovat pro vlastní potřebu 3 rostliny konopí a mít až 100 gramů sušiny doma (a 25 gramů mimo obydlí). Pěstování 4 nebo 5 rostlin bude přestupek a stejně tak bude přestupek až 200 gramů doma (a 50 gramů venku). Účinnosti by změny měly nabýt na začátku roku 2026.

Přečtěte si také:

Konopí a marihuana pro osobní potřebu budou do určitého množství legální

Vláda si nechala udělat cost-benefit analýzu

Vládní koalice se tedy nakonec shodla jen na uvolnění drobného samopěstitelství. V září loňského roku si přitom Úřad vlády ČR nechal udělat podrobnou socioekonomickou analýzu, ve které byly vyčísleny náklady a přínosy zavedení různých variant regulovaného trhu s konopím. Všechny z analyzovaných variant, kterými byly legalizace samopěstování (varianta 1), samopěstování s konopnými kluby (varianta 2) a regulace konopného trhu za dohledu státu (varianta 3), měly ve srovnání se stávajícím stavem přinést výhody.

Všechny změny by byly ku prospěchu

Socioekonomickou cost-benefit analýzu, která porovnávala náklady a benefity zmíněných tří pilířů regulace konopí mezi sebou a se současným stavem, připravila Katedra strategie Fakulty podnikohospodářské VŠE. Z analýzy vyplývá, že jakýkoliv krok je lepší, než současný stav. To, že z pohledu ekonomiky dává největší smysl komplexní návrh, se dalo předpokládat. Pokud přistoupíme alespoň k prvnímu pilíři, určitě bych doporučil zákonodárcům zákon oddělený od zdravotní politiky a zároveň mít alespoň připraveny i další kroky v následující fázi vzhledem k tomu, že se zcela jistě bude v tomto smyslu měnit i celá evropská legislativa, komentoval bývalý národní koordinátor pro protidrogovou politiku Jindřich Vobořil.

Studie metodicky vychází se standardní ekonomie blahobytu a metodiky Evropské komise pro cost-benefit analýzu. Výsledky zahrnují nejpodstatnější a nejprůkaznější socioekonomické, respektive finanční efekty. Mezi socioekonomické efekty patří zejména změna v kvalitě produkce a souvisejících služeb, včetně její legality, informovanosti a přímých dopadů na kvalitu života spotřebitelů, změny v kvantitě spotřebované produkce, změny v nákladnosti a struktuře dodavatelského řetězce a emise do ovzduší. Mezi finanční efekty dopadající na veřejné rozpočty patří dodatečné náklady na správu daně, dodatečné náklady na agenturu a dodatečné příjmy z daní a poplatků, doplnil jeden z autorů analýzy Patrik Sieber z Katedry strategie FPH VŠE.

Regulovaný trh s konopím vyšel nejlépe

Nejvýhodněji v analýze vyšel komplexní model, který umožňuje samopěstování, konopné kluby a regulovaný trh s konopím. Tato varianta by dle autorů studie přinesla celkové čisté společenské benefity ve výši 5,5 mld. Kč ročně a 77,2 mld. Kč za prvních 11 let od svého zavedení. Z hlediska finančního dopadu by si veřejné rozpočty jen na daních a poplatcích po odečtení nákladů na jejich výběr a administrativu polepšily o 2,6 mld. Kč ročně a 41,2 mld. Kč za prvních 11 let od svého zavedení.

Samopěstování s konopnými kluby by mělo společenský přínos ve výši 1,5 mld. Kč ročně, respektive 20,8 mld. Kč za prvních 11 let fungování. Samotné samopěstování by pak přineslo 1,2 mld. Kč ročně a 16,5 mld. Kč za prvních 11 let fungování. Z hlediska peněžního dopadu by pak varianta samopěstování přinesla kladný čistý peněžní příjem do veřejných rozpočtů 0,1 mld. Kč (1,5 mld. Kč za prvních 11 let fungování) a v kombinaci s umožněním konopných klubů 0,2 mld. Kč ročně (1,8 mld. Kč za prvních 11 let fungování).

Přečtěte si také:

Konopí pomalu mizí z pranýře. Původně ho na něj dostal i rasismus

Počítalo se s registrem samopěstitelů

Ve všech třech variantách bylo počítáno s tím, že se u samopěstování zavede registr osob oprávněných k této činnosti a bude nutné platit poplatek za registraci (uvažováno bylo 2000 Kč ročně). Věcně se jedná z hlediska možných rizik o citlivou proměnnou, podobně jako spotřební daň na legálním trhu. Pokud bude v součtu poplatek a administrativní povinnost pro samopěstitele příliš vysoká, je vyšší šance, že zůstane u skryté vlastní produkce nebo půjde alternativní cestou (účast na černém trhu, účast na legálním trhu – pouze ve variantě V3). Pokud na to bude populace citlivá, zachová se jinak, než uvažujeme v číselném modelu, upozorňuje studie.

Všechny varianty rovněž počítaly s určitou investiční a pravidelnou provozní zátěží veřejných výdajů a se vznikem regulačního orgánu – Agentury pro konopí. Náklady na její provoz se však lišily podle uvažovaných kompetencí a rozsahu činností. Nejvyšší byly stanoveny u varianty maloobchodu s konopím, kdy musí zajistit regulaci trhu, nejnižší u samopěstitelství, kdy spravuje pouze samopěstitele. Ve všech variantách bylo samopěstování omezeno kvantitativně – rozsahem 3 m² pěstební plochy. Ve všech variantách bylo také předpokládáno, že je možné realizovat volně prodej zařízení potřebných pro samopěstování.

Na konopí by byla uvalena spotřební daň

U varianty s maloobchodním trhem bylo počítáno se zavedením spotřební daně a zavedením standardního DPH na tržně realizované výstupy produkce. U této varianty se předpokládalo, že dojde k postupnému přechodu spotřebitelů z černého trhu na legální (40 %, 60 %, 70 %, 80 % až 85 %), a to za předpokladu nereagování cenovým poklesem černého trhu. 

Pokud bude černý trh reagovat poklesem ceny, přesun se zpomalí. Proto je významné, jak zareagují legální dodavatelé a stát. Dodavatelé by se měli zbavit části marže ve prospěch zákazníků, pokud tito nebudou vnímat výhodu legality za dostatečnou kompenzaci za nižší ceny na černém trhu, a stát by neměl situaci zhoršit příliš vysokou spotřební daní. Přesto není nutné tuto strategii černého trhu považovat za dlouhodobě udržitelnou. Není důvod, proč by měli být (vyjma spotřební daně, DPH, poplatků a ostatních odvodů) provozně legálně podnikající méně efektivní a na snížení ceny mají ve 200 Kč prostor). Černý trh sice může díky neplacení daní a poplatků teoreticky ještě níže, ale pak se mu přestane vyplácet riziko postihu a ztenčená marže by neměla být dostatečně motivační, uzavřela studie.

Pusťte si podcast serveru Podnikatel.cz Teorie bulharské konstanty na téma konopí:

• Za konopí se trestá přísněji než za sexuální násilí.
• Jaká je v ČR právní protidrogová úprava a jak se měnila v čase?
• Jak je to s marihuanou v jiných zemích?
• Kdy a proč se marihuana dostala na pranýř?
• Vláda ignoruje studie, které ji radí legalizovat obchod s marihuanou.