Hlavní navigace

Zaměstnavatel vyplácí nemocenskou i po ukončení zaměstnání

20. 8. 2008
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Autor: 244086
Onemocní-li zaměstnanec po skončení zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě, je povinností zaměstnavatele vyplácet nemocenskou až do ukončení pracovní neschopnosti. Počet dní ochranné lhůty však nemusí být vždy stejný. Ochranná lhůta se týká i malých organizací.

Ochranná lhůta je důležitá nejen pro zaměstnavatele, kteří vyplácí nemocenské dávky, ale i pro malé organizace (pod 26 zaměstnanců). K čemu slouží ochranná lhůta, jaká je její délka i postup při poskytování nemocenských dávek a peněžité podpory v mateřství z ochranné lhůty, popisuje následující text doplněný příklady z praxe.

Co je ochranná lhůta v systému nemocenského pojištění?

Ochranná lhůta je doba, ve které zaměstnanec, pokud onemocní po skončení pracovněprávního vztahu, má nárok na dávky nemocenského pojištění. Smyslem ochranné lhůty je zabezpečit zaměstnance pro případ nemoci po skončení pracovního poměru.

Zaměstnanec předloží mzdové účtárně Hlášení počátku pracovní neschopnosti a podepíše prohlášení, že v době od skončení zaměstnání do počátku pracovní neschopnosti nenastoupil do jiného zaměstnání.

V případě malé organizace přihlásí zaměstnavatel nemocného zaměstnance v ochranné lhůtě na zdravotní pojišťovnu a odesílá na OSSZ Hlášení o pracovní neschopnosti. Pro přihlášení na zdravotní pojišťovnu použije kód „N“ a pro ukončení neschopnosti kód „K“. Čtěte více: Neplatíte si nemocenské pojištění? Nedostanete nemocenskou.

Poskytování nemocenských dávek z ochranné lhůty upravuje § 42 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců.

Ochranná lhůta náleží jen v případě dávek nemocenského pojištění. Počínaje dnem 1.1.2008 není nárok na podporu při ošetřování člena rodiny. Pokud tedy například zaměstnankyni v ochranné lhůtě po skončení zaměstnání onemocní dítě, nemůže žádat o vyplacení podpory.

Ochranná lhůta 7 kalendářních dnů

Od 1.1.2008 činí délka ochranné lhůty 7 kalendářních dnů (dříve 42 kalendářních dnů). Počítá se v kalendářních dnech od prvního dne následujícího zániku pracovního poměru, který zakládal účast na nemocenském pojištění (nepatří sem např. dohody o provedení práce).

Zaměstnavatel je povinen pracovníkovi, který onemocněl v ochranné sedmidenní lhůtě po skončení pracovního poměru, vyplatit nemocenské dávky za dobu trvání jeho pracovní neschopnosti. Čtěte více: Nemocenská 2008 včera, dnes a zítra.

Příklad:

Zaměstnankyně ukončila dvouletý pracovní poměr k 31. červenci 2008. Do nového zaměstnání nenastoupila. Dne 3. srpna 2008 onemocněla a předložila bývalému zaměstnavateli Hlášení o počátku pracovní neschopnosti.

Ochranná lhůta zaměstnankyni plyne od 1. srpna do 7. srpna 2008, tedy 7 kalendářních dnů. V tomto případě má nárok na výplatu nemocenských dávek až do skončení pracovní neschopnosti.

Ochranná lhůta kratší než 7 kalendářních dnů

Pokud byl zaměstnanec u před ukončením pracovního poměru zaměstnán po dobu kratší než 7 kalendářních dnů, činí jeho ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů byl naposled zaměstnán.

Příklad:

Zaměstnanec nastoupil 1. srpna 2008 do zaměstnání a tento pracovní poměr ve zkušební době k 5. srpnu 2008 ukončil. Od 7. srpna 2008 je v pracovní neschopnosti. 

Zaměstnanec odpracoval jen 5 kalendářních dnů, tedy i jeho ochranná lhůta činí 5 kalendářních dnů. Pokud onemocní v době od 6. srpna do 10. srpna má nárok na dávky nemocenského pojištění od bývalého zaměstnavatele.

Ochranná lhůta a nástup do nového zaměstnání

Zaměstnanec, který byl v organizaci zaměstnán 6 let, ukončil pracovní poměr k 31. červenci 2008. Ochranná lhůta začala plynout od 1. srpna. Dne 6. srpna 2008 nastoupil do pracovního poměru k novému zaměstnavateli.

Ochranná lhůta z nemocenského pojištění u posledního zaměstnavatele v tomto případě zanikla 5. srpna 2008.

Podnikáte a máte zaměstnance?

Ochranná lhůta a dva souběžné pracovní poměry

Zaměstnankyně má uzavřeny dva pracovní poměry na zkrácený úvazek. U obou pracovních poměrů pracovala po dobu delší než 7 kalendářních dnů a výpověď u obou zaměstnavatelů podala ke stejnému datu. Do jiného zaměstnání nenastoupila. 

Zaměstnankyni plyne z obou pracovních poměrů ochranná 7-denní lhůta a v případě nemoci má nárok na výplatu nemocenských dávek z obou zaměstnání.

Zánik a neexistence ochranné lhůty

Ochranná lhůta zaniká:

  • přihlásí-li se zaměstnanec po ukončení pracovního poměru jako osoba samostatně výdělečně činná k nemocenskému pojištění,
  • dnem přiznání starobního důchodu po ukončení pracovního poměru (pokud však byl důchod přiznán v době pracovní neschopnosti a vyplácení dávek nemocenského pojištění z ochranné lhůty, nelze po tuto dobu důchod pobírat. V době před pracovní neschopností ještě zaměstnanec důchodcem nebyl a nemocenské dávky mají před důchodem přednost),
  • posledním dnem školních prázdnin v případě ochranné lhůty z ukončeného pracovního poměru žáka nebo studenta.

Ochranná lhůta neplyne:

  • z ukončeného zaměstnání, do kterého nastoupil v době trvání svého základního pracovního poměru, v němž práci nevykonává souběžně, ale namísto ní. Například pracuje-li pro jiného zaměstnavatele v době neplaceného pracovního volna nebo řádné dovolené,
  • z ukončeného zaměstnání poživatele starobního důchodu.

Ochranná lhůta v době těhotenství – 6 měsíců

Zaměstnankyně, které ukončí pracovní poměr v době těhotenství, mají nárok na ochrannou lhůtu v délce šesti kalendářních měsíců. Lhůta je neměnná i v případě krátkodobého pracovního poměru, pracovního poměru na dobu určitou nebo pracovního poměru ukončeného ve zkušební době. Čtete více: Pracovat v noci mohou podle zákoníku práce i těhotné ženy.

Příklad:

Pracovnice byla v organizaci zaměstnaná od 1. ledna 2007. Pracovní poměr ukončila 30. dubna 2008 a v té době již byla těhotná, což doložila potvrzením od lékaře. Její pracovní neschopnost z důvodu rizikového těhotenství bude trvat až do nástupu na mateřskou dovolenou. 

WT100

Zaměstnankyni plyne ochranná lhůta 6 měsíců, tedy do 30. října 2008. Od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu jí vznikne nárok na peněžitou pomoc v mateřství, i když tento den spadá do ochranné lhůty.

Zaměstnancům poživatelům invalidního důchodu plyne rovněž ochranná lhůta. Ochranná lhůta nezaniká při vzniku nároku na vdovský, vdovecký a sirotčí důchod ani při vzniku nároku na částečný invalidní důchod.

Autor článku

Dagmar je redaktorkou Podnikatel.cz a ve svých článcích se zaměřuje na oblast mzdového účetnictví a personalistiky. Mzdové účetní pravidelně školí a poskytuje rady v odborné poradně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).