Zaměstnankyním a zaměstnancům sice zajišťuje dovolenou zákoník práce, to ale ještě neznamená, že se od práce dokáží mentálně odpojit. V tom jsou s podnikatelkami a podnikateli, kteří sice mají ve věci volna větší svobodu, ale zase jim prázdniny nikdo neproplatí, na stejné lodi.
Zaměstnankyním a zaměstnancům pomáhá s volnem zákoník práce
U zaměstnanců je otázka pracovní doby, včetně práce přesčas, a doby odpočinku jasně vymezená zákoníkem práce. Doba odpočinku není pracovní dobou a pracovní dobu je sice možné realizovat v různém rozvržení a směnných režimech, nesmí však ze zákona obecně přesáhnout 40 pracovních hodin týdně.
Stejně tak zákon striktně rámuje téma dovolené. Zaměstnanci mají ze zákona každoročně nárok na čtyřtýdenní placenou dovolenou. Zákon dokonce určuje i to, že pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel nedohodnou jinak a pokud zaměstnanec čerpá dovolenou po částech, musí být jedna část v délce dva týdny. Obecně však má zaměstnanec nárok i na to, aby si dovolenou vybral vcelku (s ohledem na provozní situaci zaměstnavatele).
V paragrafech je jasno, práci o dovolené přesto z hlavy nevyženou
Zjednodušeně shrnuto, zaměstnanci nejsou povinní být svým zaměstnavatelkám a zaměstnavatelům k dispozici neustále, natož o dovolené, a zákoník práce pro to přesně vykolíkovává terén. Přesto, jak plyne ze zprávy o kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce, problémy v oblasti dodržování pracovní doby patřily v loňském roce mezi nejčastější oblasti porušování povinností zaměstnavatelů a práv zaměstnanců.
Navíc zákon určuje formu, nikoliv obsah. Když před třemi lety zkoumala společnost Up ČR téma dovolené u 525 respondentek a respondentů, ukázalo se, že přes 40 % z nich není schopných o dovolené dostat práci z hlavy. Bojí se, co se během jejich dovolené v práci stane a kolik práce se jim mezitím nakupí. Pokud přímo nedohánějí pracovní úkoly, které se jim nepodařilo dokončit, nebo nejsou s prací ve spojení alespoň na dálku přes mail a telefon. Problémem přitom není délka nebo krátkost dovolené, ale prostě to, že lidé si nedokáží plnohodnotně odpočinout a vyčistit si hlavu.
Čeká nás výslovné právo na odpojení?
V Evropském parlamentu dokonce vznikla iniciativa zaměřená na formální ochranu práva zaměstnanců odpojit se od práce a být v době mimo pracovní dobu nedostupný. Zabezpečit má to, aby zaměstnavatelé nepožadovali dostupnost zaměstnanců mimo pracovní dobu a aby je ani spolupracovníci mimo pracovní dobu nekontaktovali. Země EU by měly zajistit, aby pracovníci, kteří se dovolávají svého práva na odpojení, byli chráněni před viktimizací a jinými negativními dopady, a aby existovaly mechanismy pro řešení stížností nebo porušení práva na odpojení,
píše se, mimo jiné, v europarlamentní zprávě.
Evropský parlament vztahuje právo na odpojení k příliš snadné dostupnosti lidí přes maily a telefony, což stírá hranici mezi prací a soukromím a narušuje work-life balance. V Evropě zatím právo na odpojení výslovně uznávají v Belgii, Francii, Itálii a Španělsku.
Jak se tedy odpojit o dovolené? Pomoci může předem načrtnutý záchranný plán:
Na dovolenou i dobu po ní se vědomě připravte
Podnikatelky a podnikatelé, lidé, co pracují na volné noze, zkrátka na sebe, sice nemusí svou dovolenou plánovat striktně podle zákona, odpojit se od práce však pro ně může být neméně obtížné. A to i proto, že zastupitelnost ve své práci většinou neznají. Přitom je i pro ně volno podstatné.
Vypadnout na dovolenou z každodenního kolotoče nemusí být zrovna snadné a vyžaduje to přípravu. A to i s větším předstihem. Není dobrý nápad rozdělat zásadní projekt tak, že není možné ho v čase před dovolenou dokončit nebo alespoň dostat do takového stavu, aby přestávku unesl. Je dobré o volnu informovat klienty nebo spolupracovníky, pro které je taková zpráva podstatná. Zamezí se tak tomu, že budou podnikatele či podnikatelku na dovolené soustavně nervózně nahánět (v mailu nastavená automatická odpověď je samozřejmost). Také se vyplatí udělat si nějakou dobu před odjezdem rekapitulaci práce a projektů, vědomě odložit a přeplánovat na realistický podovolenkový termín, co je možné, jestli něco lze delegovat, tak to udělat, a soustředit se před volnem už jen na to, co je skutečně urgentní.
Pracovat, či nepracovat? Vyřešte hamletovskou otázku pro 21. století
Připravit se je ovšem fajn i na samotnou dovolenou. Jak připomíná Cal Newport ve svém knižním bestselleru Hluboká práce (česky vydalo nakladatelství Jan Melvil Publishing), život v roztěkaném světě se vyznačuje i tím, že se zaneprázdněnost často zaměňuje s produktivitou. Kdo je zvyklý neustále kontrolovat pracovní mail, nevypíná telefon ani v noci a notebook otevře ráno dřív než oči, může prožívat dovolenou, kdy bude víc offline a mozek nebude zaměstnaný tak, jak je zvyklý, jako obrovský stres.
Ačkoliv je fakt, že neustálé internetové rozptylování narušuje pozornost a schopnost soustředit se a doporučeními digitálního detoxu, pro který se zdá dovolená ideální, se to dnes jen hemží, vypnutí telefonu nebo netu automaticky neznamená, že se práce vytratí z hlavy. Je potřeba mít pro dovolenou podpůrný plán offline aktivit a třeba si i určit hodinu denně na práci, pokud díky tomu bude dovolenkář ve větším klidu.
Nenechte se semlít úkoly hned první den po návratu
Také návrat po dovolené do práce vyžaduje aklimatizaci. Naplánujte si prvních pár dní, čemu se budete věnovat, jaké kroky podniknete jako první, a to klidně už před odjezdem nebo těsně po příjezdu. Je škoda vyplýtvat načerpanou energii hned první den v práci, kdy se navalí nastřádané úkoly a všechny se budou tvářit, že včera už na ně bylo pozdě.
Hospodařte se svým časem realisticky, jděte po prioritách, místo hodin trávených mazáním často již neaktuálních mailů, kterými se v mezidobí zaplnila mailová schránka. A nesnažte se dovolenou napracovat tím, že budete nad prací po dovolené „za odměnu“ vysedávat do noci. Dovolte si dovolenou v první řadě hlavně ve své hlavě. Dovolenou, tedy prázdno čili prázdniny.
