Kdo vlastně dnes přispívá, třeba i stravenkami, na oběd zaměstnancům. Především stát. Na obědy chodí zaměstnanci krajských, městských, obecních úřadů. Učitelé a zaměstnanci ve školách mají stravování ve školní jídelně a stát jim na to přispívá částkou podle Zákoníku práce. Totéž se týká zaměstnanců ve zdravotnických zařízeních. A dalších organizací, která jsou placeny ze státního rozpočtu, nebo jsu příspěvkové. Kolik soukromých firem přispívá zaměstnancům na obědy? Jsou to velké firmy, většinou akciové společnosti. Zaměstnavatel nemá povinnost přispívat na obědy zaměstnanci, má jen povinnost, umožnit mu, aby se naobědval.
Stravenky jsou celkem oblíbený benefit. Je to způsob, jak dát nějaké peníze zaměstnanci nezdaněné a nepojištěné.
Co z toho inkasují stravenkové firmy, je proti pojištění a zdanění příspěvku (tedy 55% hodnoty stravenky) pořád ještě snesitelné - jinak by to nikdo nepoužíval.
Stravenky mají ale jednu podstatnou vlastnost - jejich použití je vázáno na účel, ke kterému byla poskytnuta sleva na dani, tj. nákup jídla.
Možná jsem paranoidní, ale jakmile se přejde na peníze, zjistí se, že ten příspěvek lze zneužít (není to vázáno na potraviny) a nastanou dva možné scénáře:
1) s tímto odůvodněním bude zrušena sleva na dani a stát tak zdaní další kousíček dosud nezdaněných příjmů, nebo
2) stravenkové firmy budou krachovat, skoupí je Agrofert a následně, se stejným odůvodněním, se vrátí stravenky