Strategické plánování, tedy vize na tři až pět let dopředu, drobní živnostníci nebo menší firmy z různých důvodů vůbec neřeší. Uvádějí, že na to nemají finance, nebo že se zjištěnými výsledky neumí dál pracovat. Dosud se o strategickém řízení mluvilo hlavně v souvislosti s velkými firmami. Přitom je ale dokázáno, že výrazně podporuje konkurenceschopnost i u malých podniků, na které trh klade stále větší nároky.
Je to důležité kvůli tomu, že česká ekonomika stojí právě na malých a středních podnicích. Ty tvoří 99 % všech registrovaných firem a výrazně podporují konkurenceschopnost státní ekonomiky. 95 % z této drtivé většiny představují mikrofirmy do deseti zaměstnanců. Na webu Ministerstva průmyslu a obchodu stojí, že takzvané SME podniky (malé a střední podniky), které zaměstnávají do 250 lidí, poskytují více než 60 % všech pracovních příležitostí, mají 50% podíl na dovozu a vytváří 54 % celkové přidané hodnoty. Krom toho se chovají výrazně společensky odpovědněji než velké korporace a přispívají k obnově střední třídy. Proto je nutné, aby tento výrazný segment fungoval.
Pro podnikatele je důležitější současnost
Standardní manažerský přístup doporučuje stanovovat si jasné cíle v časových horizontech a ty naplňovat. Situace v malých a středních firmách je ale specifická. Takové podniky musí mnohem více reagovat na změnu prostředí a podmínek. Nelze jim doporučovat, aby se řídily stanovených plánů v okamžiku, kdy se objeví tržní příležitost. Pro živnostníky je důležité ji ihned zmapovat a dokázat využít. Dlouhodobé horizonty se navíc v dnešním turbulentním prostředí zkracují. V budoucnosti je příliš neznámých, a proto se průměrná doba strategického řízení zkracuje na dva až pět let,
říká hlavní koordinátorka projektu Alena Hanzelková. Proto vzniká mezinárodní projekt, který je má na rizika nesystémového plánování a stanovování cílů, upozornit.
Na absenci strategického řízení může firma dojet. Ohroženy jsou hlavně podniky, kde dochází ke generační obměně.
Projekt na podporu strategického řízení malých a středních podniků řídí BIBS – vysoká škola společně s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR, Asociací POPAI a Mendelovou univerzitou v Brně. Je spolufinancován z evropských fondů a podle Evy Svobodové, generální ředitelky Asociace malých a středních podniků a živnostníků, budou tyto prostředky konečně moci prakticky využít i malé firmy: Ačkoli se neustále mluví o podpoře podnikání strukturálními fondy, realita je zcela odlišná. Malé firmy nemají na čerpání těchto peněz dostatečné kapacity ani znalosti. Neví, jak zpracovat a kde předložit své projekty. Podle analýz proto bylo do současné doby podpořeno jen kolem 4000 firem. V přepočtu se jedná pouze o půl procenta všech subjektů.
Projekt bude mít podobu online portálu, kde se podnikatelé budou moci seznámit s jednotlivými kapitolami strategického řízení podniků. Materiály budou sestaveny v podobě jasných příkladů na základě právě probíhajícího průzkumu a bude možné se k nim dostat zcela bezplatně.
Pro podnikatele je důležitější současnost
Čtěte také: Co bude za 10 let firmy neřeší
Projekt na podporu strategického řízení malých a středních podniků nabídne kromě klasického e-learningu také benchmarkový skóring. Firmy budou moci na základě dat porovnat svou konkurenceschopnost s dalšími 1200 podniky z nejrůznějších oborů. Odhalené slabiny jsou pro podnikatele často nejsilnějším motivem k dohnání konkurence,
dodává Eva Svobodová z Asociace malých a středních podniků a živnostníků.
Proces strategického řízení spočívá ve třech základních bodech:
1. Zhodnocení situace – kde se firma nachází, jak se tam dostala
2. Stanovení cílů – kam by se firma měla dostat ve stanoveném horizontu
3. Cesta – jak lze stanovených cílů dosáhnout s ohledem na nějvětší efektivnost
Data se budou sbírat a vyhodnocovat celý tento rok v České republice, na Slovensku, ve Švédsku a Finsku. Severské státy byly vybrány kvůli tomu, že jsou podobně jako my a Slovensko malými otevřenými ekonomikami závislými na exportu. Srovnání tedy bude relevantní. Svou roli hraje i velký prvek inspirace, protože podnikatelský sektor je ve Skandinávii velmi dobře rozvinutý a podnikatelé mají mezi obyvateli dobrou image,
říká Alena Hanzelková z BIBS. A Daniel Jesenský, viceprezident Asociace POPAI, doplňuje: Ve Finsku a Švédsku navíc dobře funguje vysoké ekonomické školství. Je hodně zaměřeno na podnikatelský sektor. Skrze státní vzdělání se tam snaží pomáhat živnostníkům. V České republice jdeme především po linii korporací a malé a střední podniky opomíjíme.
E-learningový portál o strategickém řízení podniků svou činnost zahájí koncem roku 2014. Podle jeho autorů to bude nejvhodnější doba, protože se malé a střední firmy blíží do kritické fáze.
Rizika příštích let
Po revoluci v roce 1989 začali podnikat především lidé ve věku od 30 do 40 let. Znamená to, že se pomalu blíží do důchodového věku a budou své firmy předávat mladší generaci. Mezigenerační předání je ale pro firmy kritickým bodem a 75 % z nich na něm podle celosvětových průzkumů ztroskotá. Krachují i firmy, které do té doby prosperovaly. Mezigenerační předání je jednou ze součástí strategického řízení a musí být náležitě připraveno. Není to jen o předání akcií, ale také o průběžném budování pozice nových manažerů, předávání kontaktů a utužování obchodních a sociálních vazeb. Příprava v časovém rozmezí deseti let není vůbec přehnaná,
říká k problematice Daniel Jesenský.
Projekt se bude zabývat také problematikou nastavování cílů a pomůže v propojování osobních a podnikatelských vazeb ve firmách rodinného typu. To musí mít jasná pravidla zvlášť ve chvíli, kdy firma prosperuje.
Posledním důležitým aspektem je celková podpora podnikání, protože mladí absolventi škol o něj jeví stále menší zájem. Studenti jsou už od třetího ročníku vysoké školy oslovováni velkými korporacemi, které jim nabízí stáže a stipendia. V tom jim malé podniky nemohou konkurovat. Nabízí ale větší prostor k osobní realizaci a jsou také často kreativnější,
komentuje Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků.
Mladí lidé na sebe nechtějí brát riziko podnikání i z toho důvodu, že po absolvování školy se jim vlastní podniky rozjíždí kvůli nedostatku financí těžko. Banky je nechtějí podporovat bez náležité praxe. Svou roli hraje podle Asociace také určitá pohodlnost a současný trend, kdy se mladí chtějí prezentovat vizitkou se jménem známé firmy a mít rychlou možnost kariérního postupu.
