Poslední den na přiznání k dani z nemovitostí a dani silniční. Kdo je musí řešit?

Kdo podává přiznání k dani z nemovitých věcí

Přiznání k dani z nemovitých věcí podávají poplatníci, u nichž se změnily okolnosti rozhodné pro stanovení daně. Jedná se hlavně o poplatníky, kteří v roce 2024 nabyli do svého vlastnictví pozemek, zdanitelnou stavbu nebo bytovou či nebytovou jednotku.

Přiznání musí podat i ti, kteří v minulosti k přiznané nemovité věci provedli přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali, pokud na základě těchto změn současně došlo ke změně druhu nebo výměry pozemku, případně zvýšení nadzemních podlaží a podobně. Změnou rozhodnou pro stanovení daně je rovněž změna výměry parcely na základě obnovy katastrálního operátu.

Poplatníci, kteří nějakou nemovitost darovali, prodali nebo jinak pozbyli, nemusí v některých případech podat přímo daňové přiznání a stačí, když finančnímu úřadu ohlásí změnu ve vlastnictví nemovitosti formou písemného oznámení. Toto ale platí jen pro poplatníky, kteří už v daném kraji žádnou nemovitou věc nemají. Pokud někomu v daném kraji ještě nějaká další nemovitá věc zbyla, musí podat dílčí daňové přiznání.

Přiznání se podává k finančnímu úřadu, v jehož kraji se nemovitost nachází. Kdo vlastní více nemovitostí a všechny se nachází v jednom kraji, podává přiznání jen na jeden úřad. Pokud má ale poplatník nemovitosti ve více krajích, podává více přiznání, a to za každý kraj jedno.

Kdo podává letos také přiznání

Letos navíc musí podat přiznání i další poplatníci. Jde o tyto situace: 

Lesní pozemky v rozsahu, v jakém nejsou lesy ochrannými nebo lesy zvláštního určení, jsou nově předmětem daně z pozemků

Od roku 2025 jsou nově z předmětu daně z pozemků vyjmuty ty části lesních pozemků, na kterých se nachází lesy ochranné nebo zvláštního určení. Jinými slovy se nezdaňují lesní pozemky pouze v rozsahu, v jakém jsou lesy ochrannými nebo zvláštního určení. Dani nadále podléhají pozemky nebo jejich části, na kterých jsou lesy hospodářské. Na předchozí zdaňovací období totiž byly lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení, z předmětu daně vyjmuty v celém svém rozsahu. V důsledku této změny mají poplatníci povinnost podat na zdaňovací období roku 2025 daňové přiznání.

Změnil se způsob stanovení základu daně u lesního pozemku

Přiznání k dani z nemovitých věcí musí u lesních pozemků podat také poplatníci, kteří měli na zdaňovací období roku 2024 stanoven základ daně u lesního pozemku způsobem na základě ceny zjištěné podle platných cenových předpisů k 1. 1. zdaňovacího období. Od roku 2025 totiž již u lesních pozemků nelze stanovit základ daně alternativně jako cenu pozemku zjištěnou podle platných cenových předpisů k 1. 1. zdaňovacího období. 

Osvobození od daně u pozemků se rozšířilo o další ekologicky významné prvky

Od zdaňovacího období roku 2025 jsou osvobozeny další ekologicky významné prvky, a to krajinotvorný sad, terasa, solitérní dřevina a skalka, a to za podmínky, že je tento prvek evidován v evidenci ekologicky významných prvků podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství. Poplatník může nárok 3 na příslušné osvobození uplatnit v daňovém přiznání na rok 2025 pouze za předpokladu, že bude mít ekologicky významný prvek k 1. 1. 2025 zapsán v evidenci ekologicky významných prvků.

Změnily se podmínky v osvobození u staveb drah a na dráze, leteckých, vodních cest a přístavů

Osvobození podle § 9 odst. 1 písm. j) zákona o dani z nemovitých věcí lze přiznat zdanitelným stavbám drah, na dráze, leteckým, vodních cest a přístavů, pokud jsou v souladu s kolaudačním souhlasem užívány k veřejné dopravě, a to pouze za předpokladu, že nejsou užívány k podnikání v jiné oblasti než veřejná doprava nebo pronajímány anebo propachtovány za jiným účelem než k zajišťování veřejné dopravy. Zároveň platí, že pokud podmínky osvobození splňuje pouze část zdanitelné stavby nebo jednotky, je od daně osvobozena pouze tato část.

Poplatníkům, u nichž od 1. 1. 2025 došlo ke změně v rozsahu nároku na osvobození od daně ze staveb a jednotek, musí podat na zdaňovací období roku 2025 daňové přiznání.

Osvobození pozemků veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť je nahrazeno osvobozením pozemků v rozsahu, v jakém se na nich nachází veřejné prostranství, veřejně přístupné sportoviště nebo veřejně přístupná účelová komunikace jiná než podle písmene o), zpravidla lesní nebo polní cesta

Oproti dříve platné úpravě došlo k upřesnění osvobození podle § 4 odst. 1 písm. l) zákona o dani z nemovitých věcí. Pojem „veřejně přístupný prostor“ se nahradil pojmem „veřejná prostranství“, který je definován jako všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví tohoto prostoru podle zákona o obcích, a obsahuje i veřejně přístupné parky.

Pokud jsou tyto pozemky užívány k podnikání, pronajímány nebo propachtovány, nelze osvobození uplatnit. Pokud se osvobození vztahuje na celý pozemek, není nutné takovýto pozemek uvádět v daňovém přiznání. V případě, že se osvobození vztahuje pouze na část pozemku, je nutné jej do daňového přiznání uvést. Pokud má poplatník osvobození podle § 4 odst. 1 písm. l) zákona o dani z nemovitých věcí, ve znění do 31. 12. 2024 uplatněno v rozsahu odpovídajícímu novému znění osvobození, nevzniká mu povinnost podat daňové přiznání na zdaňovací období roku 2025. V opačném případě je nutné podat daňové přiznání do 31. ledna 2025.

Nájemce, pachtýř a uživatel jako poplatník daně ze staveb a jednotek

Loni platilo, že poplatníky daně ze staveb a jednotek nebyli nájemci nebo pachtýři, pokud se jednalo o budovy obytného domu nebo o zdanitelné jednotky, které zahrnovaly byty, sklepy nebo komory, s nimiž byla příslušná hospodařit Správa státních hmotných rezerv, nebo byly-li převedeny na základě rozhodnutí o privatizaci na ministerstvo financí. Tuto výjimku ale není možné od zdaňovacího období roku 2025 aplikovat, a poplatníkům tak vzniká povinnost podat daňové přiznání na rok 2025. 

Obdobná výjimka existovala i pro uživatele, kteří užívali budovy obytného domu nebo zdanitelné jednotky, které zahrnovaly byty, sklepy nebo komory, jejichž vlastník nebyl znám nebo s nimi byl příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových., ale pouze za předpokladu, že předmětné nemovité věci užívali k podnikání. Tito uživatelé také musí podat daňové přiznání na zdaňovací období roku 2025, a to za předpokladu, že mají tyto nemovité věci pronajaty, propachtovány nebo je užívají bez právního titulu k podnikání.

Přečtěte si také:

Kdo musí vyplnit přiznání k dani z nemovitostí, i když loni žádnou nemovitost nekoupil?

Kdo nepodává přiznání k dani z nemovitých věcí

Přiznání naopak nepodávají ti, kteří jej odevzdali v předešlých letech a nezměnily se u nich skutečnosti rozhodné pro stanovení daně. Pokud se například kvůli rozhodnutí obce změnily koeficienty, nové přiznání poplatníci podávat nemusí. Stejně tak netřeba podávat přiznání kvůli zvýšení sazeb, které přinesl konsolidační balíček. Přepočet se provede automaticky a novou výši daně se lidé dozvědí rozhodnutím, zpravidla hromadným předpisným seznamem, případně platebním výměrem.

Jaké jsou sankce při pozdním podání

Kdo podá přiznání později, hrozí mu sankce. Lze se nicméně o několik dnů beztrestně opozdit. Penále činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně (maximálně 300 tisíc korun). Pokuta se ale nepředepíše, pokud částka nepřekročí 1000 Kč.

Někteří majitelé zpřístupněných datových schránek by neměli zapomenout na to, že musí podat přiznání elektronicky. Zároveň ale platí, že je zohledňován účel, pro který byla konkrétní zpřístupněná datová schránky zřízena, resp. o jaký typ datové schránky se jedná. Pokud máte například datovou schránkou podnikající fyzické osoby, nemusíte podat přiznání k dani z nemovitých věcí elektronicky, pokud se jedná o daňové přiznání podávané pouze za nemovité věci nesouvisející s podnikatelskou činností.

Jaké další změny letos platí

U daně z nemovitých věcí platí pro letošní rok i novinky, které se týkají koeficientů. Až do konce loňského roku platily tyto koeficienty:

• základní koeficient (dle počtu obyvatel)
• koeficient „1,5“ pro podnikatele a různé stavby typu garáží
• místní koeficient
• inflační koeficient

Od roku 2025 koeficient 1,5 skončil a obce ho už nemohou využít. Na druhou stranu ale mají možnost pro podnikatele a další typy staveb, kterých se koeficient 1,5 týkal, zavést speciální místní koeficient. Další novinkou je, že od letošního roku už nelze snížit základní koeficient k dani, půjde jen o jednu kategorii zvýšit.

Počet obyvatel obcí a měst, dle kterého se stanovuje základní koeficient, se od roku 2025 určuje podle vyhlášky č. 250/2024 o procentním podílu jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů, nikoli podle posledního sčítání lidu jako v minulosti.

Změn doznal i místní koeficient, který lze nově stanovit 5 způsoby: pro celé území obce, jednotlivé katastrální území, jednotlivý městský obvod nebo městskou část, jednotlivou skupinu nemovitých věcí (např. rekreační budovy) a jednotlivou nemovitou věc. Pokud město stanoví více místních koeficientů, pro každou nemovitost se vždy počítá jen jeden.

Od roku 2024 byl také zaveden tzv. inflační koeficient, který má předejít situaci, kdy uvalovaná daň v průběhu času reálně klesá. Na zdaňovací období roku 2024 byl inflační koeficient stanoven na základě přechodných ustanovení zákona o dani z nemovitých věcí ve výši 1. Vzhledem k tomu, že inflace loni poklesla, zůstal inflační koeficient i pro rok 2025 stejný a daň se tedy kvůli inflačnímu koeficientu nijak nezvyšuje.

Přečtěte si také:

Jak na daň z nemovitých věcí v roce 2025? Máme přehled změn

Dokdy daň zaplatit

Většina poplatníků musí daň z nemovitých věcí zaplatit letos do 2. června (31. května je sobota). Pokud výše daně překročí 5000 korun, je možné ji rozložit do dvou stejně vysokých splátek, přičemž první je nutné uhradit do začátku června a druhou do 1. prosince. Výjimku mají zemědělci a chovatelé ryb, kteří musí daň či první část daně doplatit do 1. září. Případným druhým termínem zůstává 1. prosinec.  I v případě doplatku daně se lze beztrestně o několik dnů opozdit.

Daň lze zaplatit přes SIPO 

Už několik let se dá daň zaplatit i prostřednictvím SIPO (soustředěné inkasní platby obyvatelstva). Kdo chce skrze SIPO zaplatit, musí mít Českou poštou přiděleno spojovací číslo a na dané zdaňovací období mu musí být stanovena a předepsána daň na jeho osobní daňový účet. Dále musí vyplnit tiskopis Oznámení o placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO. Nedílnou součást tiskopisu tvoří doklad prokazující přidělení spojovacího čísla (např. doklad o přidělení spojovacího čísla nebo aktuální platební doklad SIPO, resp. rozpis bezhotovostní platby SIPO). Oznámení pak poplatník musí doručit na příslušný finanční úřad, a to nejpozději do konce ledna zdaňovacího období (čili do dneška), od kterého má být daň prostřednictvím SIPO placena.

Silniční daň se pro vozy do 12 tun zrušila

Už několik let je zrušena silniční daň u osobních automobilů, autobusů a nákladních aut do 12 tun. 

Co je předmětem silniční daně

Předmětem daně silniční je zdanitelné vozidlo, kterým se pro účely daně silniční rozumí silniční vozidlo kategorie N2 nebo N3 a jejich přípojná vozidla kategorie O3 nebo O4, pokud jsou registrována v registru silničních vozidel v České republice.

Zdanitelným vozidlem (resp. vozidlem, které není předmětem daně) však nejsou následující vozidla:

• vyřazené z provozu na základě rozhodnutí o žádosti vlastníka zdanitelného vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích,
• s přidělenou zvláštní registrační značkou podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích,
• kategorie N podkategorie - vozidlo zvláštního určení nebo terénní vozidlo zvláštního určení nebo
• kategorie O s kódem druhu karoserie DA.

Zdanitelné vozidlo není předmětem daně v kalendářním měsíci, ve kterém u něj nebyly naplněny skutečnosti, jež jsou předmětem daně.

Kategorie vozidel N zahrnuje motorová vozidla konstruovaná a vyrobená především pro přepravu zboží a dělí se na:

• Kategorii N1 – motorová vozidla s maximální hmotností nepřevyšující 3,5 tuny
• Kategorii N2 – motorová vozidla s maximální hmotností převyšující 3,5 tuny, ale nepřevyšující 12 tun
• Kategorii N3 – motorová vozidla s maximální hmotností převyšující 12 tun

Kategorie vozidel O zahrnuje přípojná vozidla a dělí se na:

• Kategorii O1 – přípojná vozidla s maximální hmotností nepřevyšující 0,75 tuny
• Kategorii O2 – přípojná vozidla s maximální hmotností převyšující 0,75 tuny, ale nepřevyšující 3,5 tuny
• Kategorii O3 – přípojná vozidla s maximální hmotností převyšující 3,5 tuny, ale nepřevyšující 10 tun
• Kategorii O4 – přípojná vozidla s maximální hmotností převyšující 10 tun

Vozidlo kategorie O s kódem druhu karosérie DA je návěs, který není předmětem daně silniční.

Fakticky sice i nadále platí, že předmětem daně jsou nákladní vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny, dani však reálně podléhají pouze vozidla s nenulovou roční výší daně. Ta se uplatní u vozidel určitého počtu náprav až od určité stanovené tonáže celkové hmotnosti (např. u vozidel se dvěma nápravami až od 12 tun).

Kdo je poplatníkem daně

Poplatníkem daně silniční je ten, kdo

• je jako provozovatel zdanitelného vozidla zapsán v registru silničních vozidel,
• užívá zdanitelné vozidlo, u něhož je v registru silničních vozidel je zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena.

Poplatníkem daně silniční je rovněž

• osoba, která používá zdanitelné vozidlo určené jako státní hmotná rezerva,
• organizační složka osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí.

Je-li u téhož zdanitelného vozidla poplatníků více, platí daň společně a nerozdílně.

Kdo musí podávat přiznání k dani silniční

Pozor však na to, že někteří poplatníci musí podávat přiznání k dani silniční i nadále, přestože žádnou daň neplatí. Poplatník je totiž povinen podat řádné daňové přiznání k dani silniční, pokud se v něm uvádí alespoň jedno zdanitelné vozidlo, a to nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.

V daňovém přiznání se uvádí pouze zdanitelné vozidlo,

• za které je dílčí daň (tj. daň za vozidlo) vyšší než 0 Kč,
• za které se uplatňuje sleva na dani nebo
• které je osvobozeno, pokud by jinak dílčí daň za něj byla vyšší než 0 Kč.

V daňovém přiznání se neuvádí zdanitelné vozidlo osvobozené podle § 3 odst. 1 písm. d) bodu 1, tj. pokud je poplatníkem diplomatická mise nebo konzulární úřad, je-li zaručena vzájemnost.

Nicméně platí, že pokud silniční daň činí méně než 100 Kč, daň se nepředepíše a ani neplatí.

Přečtěte si také:

Kdo musí podat do konce ledna přiznání k dani silniční, přestože nic platit nebude?