Přehled změn v důchodech, které začnou platit v roce 2026

Důchodová reforma platí od letoška

Řada ustanovení novely zákona o důchodovém pojištění nabyla účinnosti už na začátku letošního roku. Jedná se například o nahrazení trvalého zvyšování důchodů snížením sazby pojistného o 6,5 p. b. pro všechny starobní důchodce s výdělečnou činností, snížení hranice pro odchod do starobního důchodu u náročných profesí nebo o prodloužení lhůty pro obnovu nároku na vdovský/vdovecký důchod z 2 let na 5 let.

Některé změny se však uplatní až od roku 2026 a není jich úplně málo.

Postupné zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů parametrickými úpravami

Od roku 2026 začne zpomalovat růst nově přiznávaných důchodů. Cílem je, aby se průměrná úroveň nově přiznávaných důchodů v relaci k průměrné mzdě i přes další nárůst dosahované doby pojištění v důsledku zvyšování důchodového věku nezvyšovala. 

Konkrétně to znamená, že se sníží úroveň zápočtu příjmů do první redukční hranice ze stávajících 100 % na 90 % a že rovněž poklesne úroveň procenta za rok pojištění ze stávajících 1,5 % na 1,45 %. Snížení nicméně bude probíhat postupně, a to od roku 2026 až do roku 2035. Procenta se budou snižovat následujícím způsobem. Do částky první redukční hranice se bude počítat

1. v roce 2026 99 %,
2. v roce 2027 98 %,
3. v roce 2028 97 %,
4. v roce 2029 96 %,
5. v roce 2030 95 %,
6. v roce 2031 94 %,
7. v roce 2032 93 %,
8. v roce 2033 92 %,
9. v roce 2034 91 %,
10. po roce 2034 90 %.

Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok, činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod,

1. spadá-li rok přiznání důchodu do období před rokem 2026, 1,5 % výpočtového základu měsíčně,
2. je-li rokem přiznání důchodu rok 2026, 1,495 % výpočtového základu měsíčně,
3. je-li rokem přiznání důchodu rok 2027, 1,490 % výpočtového základu měsíčně,
4. je-li rokem přiznání důchodu rok 2028, 1,485 % výpočtového základu měsíčně,
5. je-li rokem přiznání důchodu rok 2029, 1,480 % výpočtového základu měsíčně,
6. je-li rokem přiznání důchodu rok 2030, 1,475 % výpočtového základu měsíčně,
7. je-li rokem přiznání důchodu rok 2031, 1,470 % výpočtového základu měsíčně,
8. je-li rokem přiznání důchodu rok 2032, 1,465 % výpočtového základu měsíčně,
9. je-li rokem přiznání důchodu rok 2033, 1,460 % výpočtového základu měsíčně,
10. je-li rokem přiznání důchodu rok 2034, 1,455 % výpočtového základu měsíčně,
11. spadá-li rok přiznání důchodu do období po roce 2034, 1,450 % výpočtového základu měsíčně.

Relativní rozdíly mezi důchody osob s vyššími a nižšími příjmy tak zůstanou více méně zachovány. Uvedená změna se týká pouze hodnocení doby do vzniku nároku na starobní důchod.

Zvýšení minimální výše důchodu 

Od roku 2026 také výrazně vzroste minimální výše starobního důchodu. Nově totiž bude i minimální procentní výměra důchodů činit 10 % průměrné mzdy. Celkově tak bude minimální důchod 20 % průměrné mzdy. Bude však nutné mít odpracováno aspoň 35 let a řádně platit odvody. Vzhledem k tomu, že pro rok 2026 bude průměrná mzda 48 967 Kč, bude nově činit minimální procentní výměra 4900 Kč. Minimální důchod, který v současnosti činí 5430 Kč, se tak zvýší na 9800 Kč.

Nově nastavení minimální výše penzí se navíc netýká jen starobních důchodů, ale i dalších penzí:

• Starobní důchod: 9800 Kč
• Invalidní důchod (III. stupeň): 9800 Kč
• Invalidní důchod (II. stupeň): 7350 Kč
• Invalidní důchod (I. stupeň): 6534 Kč
• Vdovský/vdovecký důchod:7350 Kč
• Sirotčí důchod: 6860 Kč

Zároveň platí, že se změna dotkne i stávajících seniorů. Kdo má v současnosti nižší penzi, bude mu k 1. lednu 2026 dorovnána do nové minimální výše.

Mírnější krácení tzv. předčasného starobního důchodu při získání 45 let pojištění

Předloňská novela, která snižovala mimořádné valorizace, zpřísnila i podmínky pro odchod do předčasného důchodu. Od roku 2026 se ale pravidla opět zmírní, a to pro osoby, které získaly velmi dlouhou příspěvkovou účast na důchodovém pojištění, popř. také účast nepříspěvkovou, která vyžaduje fyzickou aktivitu pojištěnce (péče o děti do čtyř let věku, péče o závislé osoby a základní vojenská služba), a to v úhrnném rozsahu aspoň 45 let. 

Do doby pojištění 45 let se započítává pouze výdělečná činnost a náhradní doby pojištění, které jsou spojeny s fyzickou aktivitou: péče o dítě, péče o závislou osobu a základní vojenská služba.

Do doby pojištění 45 let se tak nezapočítává například doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pobírání dávek nemocenského pojištění po skončení zaměstnání nebo doba jakéhokoliv studia.

Pro osoby, které tuto podmínku splní, bude krácení za předčasnost poloviční (tedy 0,75 % výpočtového základu za každých i započatých 90 dnů předčasnosti). 

Změna se týká pouze důchodů s datem přiznání po roce 2025.

Hodnocení doktorského studia jako náhradní doby pojištění

Mezi náhradní doby pojištění se od příštího roku bude řadit i úspěšně dokončené první studium v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v ČR v prezenční formě studia v období po 31. 12. 2009, a to v maximálním rozsahu trvání standardní doby doktorského studia, tj. v rozsahu 3 nebo 4 let podle stanovené délky studia pro jednotlivé obory. Podobně jako u ostatního studia se bude náhradní doba pojištění započítávat pro účely nároku na důchod i pro účely jeho výše jen v rozsahu 80 %. Pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu půjde o vyloučenou dobu. 

Tato změna bude ale platit pouze pro důchody přiznané v roce 2026 a později. Dříve přiznané důchody se přepočítávat nebudou.

Výchovné klesne

Výchovné, které letos činí 503 Kč, klesne od roku 2026 na 500 Kč.Výpočet důchodů bude při valorizaci od 1. ledna 2027 upravován tak, že se od procentní výměry starobních důchodů nejprve odečte výchovné ve výši 500 Kč za každé vychované dítě, poté se zbylá část procentní výměry valorizuje (zvýší). K takto zvýšené procentní výměře se opět přičte nezvýšené výchovné ve výši 500 Kč za každé vychované dítě. Při každém dalším lednovém nebo případném dalším zvýšení se bude postupovat stejně,upřesňuje nawebu ČSSZ.

Zjednodušení postupů při prokazování žití u výplat důchodů do zahraničí

V neposlední řadě by mělo dojít ke zjednodušení postupů při prokazování žití u výplat důchodů do zahraničí. Kontrola žití se například omezí tak, že potvrzení o žití bude ČSSZ vyžadovat od osob žijících v EU pouze dvakrát ročně. Kdo bydlí ve státě, s jehož důchodovou institucí má ČSSZ sjednanou dohodu o elektronické výměně dat o úmrtí, potvrzení o žití již nebude muset vůbec posílat. Tento režim se však bude týkat prozatím pouze důchodců bydlících na Slovensku.