Vlákno názorů k článku Připravované změny zákoníku práce a příplatky za přesčas od jiruska - K čemu jsou všechny připravované změny zákoníku práce,...

K čemu jsou všechny připravované změny zákoníku práce, když si je každý vyloží po svém. Nakonec zjistíte, že jiná instutuce vydá směrnici, která se rozchází se zákoníkem práce.
V mém případě vím o čem píšu. Od 4.1. 2010 mám ve svém zaměstnání smlouvu na dobu určitou. Je to normální????

Asi to chce dojít na vedení a sepsat smlouvu na dobu neurčitou. Nedávno mi skončila zkušební doba. Asi týden před jejím koncem jsem podepisoval smlouvu na dalších devět měsíců.Po jejím skončení - po roce od nástupu do nového zaměstnání budu mít smlouvu na dobu neurčitou. Píši to jako laik.

Pokud Vám zaměstnavatel umožní odpracovat jednu směnu po skončení smlouvy na dobu určitou automaticky se smlouva mění na dobu neurčitou.

Ano je to normalni. Zamestnavatel muze dat smlouvu na dobu urcitou v max. delce 3 roky a to max. 3x po sobe.. pak nasleduje smlouva automaticky na dobu neurcitou. Pokud zamesnavatel da prvni smlouvu na rok, pak na dva a treti treba na dva, tak tim vycerpal moznosti. Pokud da smlouvu podepsat byť jen o jeden den k podpisu pozdeji a vy uz jste nastoupili do prace, tak se vam smlouva na dobu urcitou meni automaticky na dobu neurcitou a tim novou smlouvu podpisovat nemusite..

Toto poněkud komplikuje situaci, když máte sezónní práci, což znamená smlouvu na dobu určitou od dubna do listopadu, a to se opakuje každý rok u stejných zaměstnanců. Naštěstí to přerušení stačí, aby je bylo možno opět zaměstnat příští rok na dobu určitou a nejen 3x po sobě.

No ano - já mám občas problém se správným pojmenováním věci - je to tak. : )
Já si jen pamatuju, že s tím byl zpočátku problém a pak se to vyřešilo - ale co bylo uznáno jako hlavní důvod, to už mi tak nějak vypadlo, protože nejdřív nikoho nezajímalo, že se jedná o sezónní práci, pak to najednou šlo.

ZP v § 305 výslovně zakazuje zaměstnavatelům, aby vnitřní předpis ukládal zaměstnanci povinnosti nebo zkracoval jeho práva stanovená tímto zákonem. Pokud by se zaměstnavatel odchýlil od tohoto zákazu, nepřihlíží se k tomu. Jednalo by se o právní jednání zdánlivé, nicotné, jako by se „nic nestalo“. Když by např. zaměstnavatel chybně uvedl ve vnitřním předpise povinnost zaměstnance, aby nastupoval do zaměstnání v určenou dobu a zaměstnanec by to nedodržel, nemůže zaměstnavatel z takového jednání vyvozovat právní důsledky. Je to jednání, k němuž se nepřihlíží.

Jenže pracovní doba (místo atd.) se sjednává v pracovní smlouvě (samozřejmě zejména dle pořeb zaměstnavatele), takže ve výsledku její porušení zaměstnanec stejně tzv, odnese!

UVEDENÝ OBSAH §305 JE PRAVDIVÝ, ALE BYL ZVOLEN NAPROSTO NEVHODNÝ PŘÍKLAD, KTERÝ JE ZP ŘEŠEN V JINÉ ČÁSTI - RESP. PODLE NÍ JINÝMI DOKUMENTY ZAMĚSTNAVATELE, TAKŽE ZA PORUŠENÍ UVEDENÉHO "NAŘÍZENÍ" JE ZAMĚSTNANEC STEJNĚ POTERSTATELNÝ!