Hlavní navigace

Proč proti zákazu kouření v hospodách nelze brojit podnikatelskou svobodou?

14. 8. 2014
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek. Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed
Odpůrci zákazu kouření v restauracích se často ohání podnikatelskou svobodou nakládat se svým majetkem. Zapomínají přitom, že vzduch jim nepatří. (KOMENTÁŘ)

Vypadá to, že stávající vládní koalice prosadí v blízké době zákaz kouření ve všech restauracích a barech. Příslušná novela zákona je již sepsána a nyní se čeká na vyjádření vlády. Proti návrhu se staví hlavně restauratéři z kuřáckých podniků, kteří se obávají, že jim ubude klientela. Občas proti zákazu kouření vystoupí též někteří ekonomové či „obyčejní“ lidé, kterým se nelíbí, že stát mluví restauratérům do jejich podnikání. Všichni přitom argumentují především podnikatelskou a vlastnickou svobodou. Tedy že restauratér může jakožto vlastník restaurace zcela svobodně nakládat se svým majetkem. Odpůrci zákazu kouření však v tomto ohledu zapomínají na jednu zásadní věc, vzduch v restauraci není součást vlastnických práv restauratéra. Vzduch totiž stejně jako tekoucí voda, sluneční světlo či mraky na obloze není předmětem vlastnického práva. Je totiž tzv. volným statkem.

Čtěte také: Chystá se plošný zákaz kouření v restauracích a barech. Možná už od roku 2015

Ve svém podniku si nemůžete dělat, co chcete

Ilustrační obrázek.
Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Vzduch v restauraci nepatří restauratérům.

Odpůrci zákazu kouření se často ohánějí podnikatelskou svobodou, tím, že si každý může se svým majetkem zacházet, jak chce, a dělat si ve svém podniku, co se mu zlíbí. Občas zaznívají argumenty, že když už chceme kvůli zdraví omezovat kouření v restauracích, můžeme rovnou zakázat i pití alkoholu či tučná jídla, které zdraví rovněž neprospívají. Srovnávat kouření s pojídáním jídel však nelze. Kouření má totiž kromě samotného kuřáka i přímý dopad na okolí v podobě kouře. Pojídání bůčku žádný přímý dopad, možná s výjimkou odporu vůči tláskajícímu se člověku s mastnou pusou, na ostatní lidi nemá. Zatímco tučná jídla škodí pouze konzumentovi, kouření škodí kouřem i lidem v okolí (pomiňme teď fakt, že kvůli veřejnému zdravotnictví se pak na výdajích na léčbu podílí v podstatě všichni).

Vzduch v restauraci restauratérovi nepatří

Ani další argumenty ale nejsou bezproblémové. Také podnikatelská svoboda má totiž své hranice a podnikatelé si nemohou ve svých hospodách dělat, co se jim zlíbí. To, že máte hospodu, vám v ní nedává právo vraždit, prodávat drogy či například vzbuzovat pohoršení veřejnou souloží. Pro všechny platí zákony a vlastnictví hospody na tom nic nemění. Největší “ale” se pojí s argumentací o nakládání s vlastním majetkem. Restauratéři totiž neberou v potaz fakt, že vzduch v restauraci, který kouření znečišťuje, není jejich majetkem. Vzduch totiž není ničím majetkem a nemůže být obsahem vlastnických práv. Volný vzduch nelze považovat za věc v právním smyslu, a proto o ní nelze ani uvažovat jakožto o předmětu vlastnického práva. Vlastník či provozovatel zařízení společného stravování si nemůže nárokovat vlastnické právo ke vzduchu uvnitř tohoto zařízení, a to z důvodu, že vzduch nelze bez dalšího považovat za objektivně ovladatelnou věc, okomentoval problematiku vlastnických práv ke vzduchu Jiří HartmannAdvokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.

Provozovatel restaurace může vlastnit budovu restaurace, její zařízení či know-how, se kterými může s jistými zákonnými omezeními nakládat, jak chce. Může ale podle svého uvážení nakládat se vzduchem, který mu nepatří? V ekonomické teorii se vzduch označuje za volný statek, zjednodušeně tedy za statek, který nikomu nepatří a může ho každý užívat. A zde vzniká zásadní problém. Vlastnická práva ke vzduchu nejsou jasně definována a nelze se tak ohánět tím, že si se svým majetkem může každý dělat, co chce. Nemůžete svévolně nakládat s tím, co není vaše. Návštěvníci restaurace mají na vzduch v restauraci stejné právo jako vy. Problematika kouření a jeho zákazu v hospodách se touto optikou tak přeměňuje na problematiku volných statků a vlastnických práv. Argumentace pro, anebo proti zákazu kouření by proto měla směřovat tímto směrem.

Zákaz kouření není samospasitelný

Ať už situace okolo kouření v restauracích dopadne jakkoli, nemění to nic na další věci. Pokud vláda zákaz kouření v restauracích nakonec prosadí, bylo by naivní si myslet, že to přinese pouze pozitiva. Kuřáci a jejich potřeba kouřit totiž jen tak nezmizí. Jestliže budou kuřáci vytlačeni ze samotných provozů, budou kouřit před restauracemi a znečišťovat (nejen) ovzduší. Některé nešvary spojené s popíjením v hospodách a barech se tak přesunou ven na ulici. Dále se dá očekávat, že Češi dokáží zákaz tradičně obejít. Provozy s velkým podílem kuřáků, které si nebudou moci dovolit kouření zakázat, se místo restaurací stanou soukromými kluby a spolky apod., aby se vyhnuly nové právní úpravě. Tím se pak ztíží jejich následná kontrola.

Čtěte také: Kouření v hospodách se zvýší, paradoxně kvůli antikuřácké novele

U tuzemských restaurací jde navíc v posledních letech vysledovat jeden zajímavý trend. Stále více z nich se stávají nekuřáckými. Samy restaurace tak stejně postupně směřují k nekuřáckým provozům. Zda popohnání zákonem pomůže, či nikoli, ukáže až budoucnost.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).