Společné podnikání matky a dcery: Jak lásku k přírodě proměnily v kvetoucí byznys

Dnes
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Ilona s Ditou si splnily sen. Z kancelářské práce se vrhly na květiny. Jak se jim daří společné podnikání, proč nic nevyhazují a co byl nečekaný náraz s realitou?

V Pardubicích se nachází květinářství nazvané Kvítí trochu jinak. Stojí za ním Ilona Nováková, které pomáhá i její dcera Dita Pejcha Nováková.

Co se dozvíte v článku
  1. Od lásky k přírodě ke květinářství
  2. Neprodané rostliny nevyhazují
  3. „Hlavní slovo má mamka“
  4. Každému zákazníkovi se líbí něco jiného
  5. Volby přinesly největší tržby
  6. Kus přírody doma
  7. Při tvorbě záleží na náladě
  8. Plány nejen se zahradou
  9. Tip na další příběh

Od lásky k přírodě ke květinářství

Ilona Nováková na úvod přiznává, že se v oboru nějaký rok pohybuje, i když jej nevystudovala. Jedná se o velký koníček a také velkou lásku k přírodě. Z kancelářské holky jsem se rozhodla, že si udělám floristický kurz a naučím se všechny věci kolem květin a různých dekorací. Takže jsem do toho pomalu zabředávala a také mi pomohlo, že jsem byla 10 let zaměstnaná u lesních školek, kde jsem pracovala s lesními dřevinami, přidává.

Realita může být pro nezasvěcené trochu jiná a to hlavně proto, že je okolo květin spousta práce v pozadí jako je například seřezávání nebo mytí váz. Podle Ilony je to ale ta nejlepší práce. Dita vždy chodila do květinářství jen jako zákaznice, takže byla překvapená, co vše se v něm musí dělat. Sama chodí mamce pomáhat a zabývá se také administrativou. Pro mě to byl větší náraz s realitou. Mamka tím, že tam pracovala předtím, tak věděla do čeho jde, usmívá se Dita.

Na začátcích byla podle Novákových nejtěžší rekonstrukce, protože jsou v pronájmu a dostaly v podstatě holé stěny. Musely se tak domlouvat s pronajímatelem, co vše si mohou dovolit a vše vybudovat. Tím, že jsme všichni byly ještě zaměstnaní a já jsem na rodičovské, tak jsme vše dělaly primárně o víkendech. Koordinovaly jsme zedníky, elektrikáře, do toho nakupovaly nábytek a projížděly různé e-shopy. Bylo to hodně časově náročné, popisuje Dita. Do toho řešily ještě úřady a musely dělat rekolaudaci. Bylo toho dost, ale jak vidíte, tak nás to neodradilo a k tomu snu jsme proplouvaly, dodává s úsměvem Ilona.

Neprodané rostliny nevyhazují

Ilona uvádí, že by chtěly, aby se dostaly na špičku a byly prvotřídním květinářstvím, kde lidé dostanou to nejlepší. Snažíme se splnit každé přání zákazníka a jejich očekávání. Aby to bylo vždycky na nejvyšší úrovni, doplňuje Ilona. Dita dodává, že si řekly, že určitě nechtějí dělat s umělými rostlinami. Vše, co v květinářství mají je tedy přírodní a snaží se, aby to bylo také udržitelné. Proto objednávají primárně rostliny, které se dají usušit a ze sušených rostlin pak dělají dekorace. Díky tomu nevyhazují květiny, které se neprodají.

Například v létě neprodaly všechny hortenzie, usušily je v jejich místnosti sloužící jako přípravna a sušírna. Poté je nastříkaly barvou, co jim dodala život a nyní z nich dělají vánoční věnce. Někdo vidí suchou kytku na vyhození a my vidíme, že se z ní dá vytvořit ještě něco dalšího, říká Ilona s tím, že jde o různé úhly pohledu.

Dita popisuje, že s dodavateli nemají problém, ale květiny si vždycky raději jedou vybrat, protože chtějí vědět, jak bude vypadat to, co budou prodávat. Při objednávkách z e-shopu by květiny mohly vypadat jinak a někteří dopravci zase nemají internetové obchody a ony jim diktují, co potřebují. To platí hlavně u dekorací. Podle Ilony mají už osvědčené dodavatele a u většiny zboží ví, v jakém stavu jim ho přivezou. Když je něco nového, tak si to rádi na vlastní oči zkontrolujeme, potvrzuje. Dita přibližuje, že jde o velké sklady, kde mohou jezdit i koncoví zákazníci, co mají IČO.

„Hlavní slovo má mamka“

Na květinářství se nějakým způsobem podílí celá rodina, z čehož má hlavně Ilona velkou radost. Je ráda, že do tohoto oboru zabředla i její dcera a že celá rodina spolupracuje. Jsme jako jeden tým, táhneme za jeden provaz a můžeme se na sebe spolehnout a vyjdeme si vstříc. Samozřejmě, když jeden chce něco jiného, tak si to vzájemně vysvětlíme a zase se spolu sehrajeme, zdůrazňuje. Dita podotýká, že takhle nepodnikají úplně dlouho, takže je ještě nepotkala žádná úskalí a je možné, že za rok, za dva uvidí plusy a mínusy jinak. Zatím nám to takhle moc vyhovuje a je to fajn, přiznává.

Podle Dity má hlavní slovo mamka, ale vždycky se snaží nějak domluvit, a to i s manželem, který ve všem také disponuje. Je to dané tím, že Ilona má velké zkušenosti z oboru a ví, jak to v květinářství funguje. My jsme do toho jenom naskočili, takže mamka říká, jak se co dělá, upřesňuje. Ilona tedy má na starosti zákaznický servis v květinářství, připravuje dekorace a svícny a podobně. Dita jí v tom pomáhá a k tomu řeší rozvoj a obchodní věci jako například různé spolupráce.

Každému zákazníkovi se líbí něco jiného

Chodí k nám jedna paní, která si pravidelně kupuje karafiáty, protože jí dlouho vydrží a má je ráda, říká Ilona a dodává, že je to se zákazníky tak půl na půl. Někteří si jdou například pro hrnkovou květinu pro sebe a jiní zase pro vázané kytice pro někoho. Poptávka je rozmanitá, protože každý člověk má své vnímání květin a líbí se mu něco jiného. Nedá se tedy říct, že by se vázaly nějaké dekorativní nebo abstraktní dekorativní květiny. Mezi trendy patří kulatá kytička, která je pravidelně poskládaná třeba tón v tónu, a potom rozevláté luční kvítí, kde je hlavní vzdušnost a volnost.

Dita přidává, že k nim chodí i lidé, kteří si chtějí úplně nechat poradit a jen řeknou, pro koho mají kytičku a nechávají jim volnou ruku. Další druh klientek by si nejraději kytku uvázaly samy. Takže přesně vědí, jak to chtějí a vy jim to uvážete přesně podle jejich přání, usmívá se. Podle Ilony má každý úplně jiné vnímání i vazby a je zajímavé, když takoví zákazníci přijdou.

Sama musí být i trochu psychologem a potvrzuje, že hned, když člověk vejde do květinářství, tak dokáže odhadnout, jak je naložený a co od něj očekávat. Lidé květinářství vnímají jako místo, kde se mohou uklidnit a pokochat. To je pro nás odměna, když odcházejí a řeknou, že se jim u nás moc líbilo, že tady máme pěkné a příjemné prostředí. To nás zahřeje u srdce, dodává Ilona.

Volby přinesly největší tržby

Konkurencí menších květinářství mohou být ta, která se nacházejí v obchodních centrech. Kvítí trochu jinak o nich ví, ale nijak s nimi nebojují a ví, že každý má jiné možnosti. Podle Dity je u takových květinářství hlavní výhodou, že je tam velká kumulace lidí. Oni jak jsou menší, tak je potřeba, aby si je lidé našli, ať už na doporučení nebo díky reklamě. Paradoxně nám teď nejvíc pomohly volby, protože naše květinářství je kousek od školy a my měli jedny z největších tržeb. Jak lidé šli volit, tak se o nás dozvěděli a něco i rovnou koupili, usmívá se Dita.

Květinářství v supermarketech jsou většinou velké řetězce, které mají svá striktní pravidla a floristky tam nemají úplně volné ruce. My oproti nim můžeme dávat do vazeb kvalitnější květiny a i ten náš servis může být jiný, doplňuje Dita. Ilona se ráda podívá a zhodnotí tvorbu ostatních, ale jinak to nechává na zákaznících. Každý ať si nakoupí, kde uzná za vhodné, shrnuje.

V Pardubicích jsou už nějaká zavedená květinářství, ale podle Dity je výhodou, že každé je trochu jinak zaměřené. Má tak trochu jiný styl a zákazník si může vybrat. Ilona doplňuje, že se tam chodí inspirovat a má konkurenci zmapovanou, ale pořád si drží svoje s důrazem na přírodní materiály a prvotřídní vazby.

Kus přírody doma

U Kvítí trochu jinak je možné si pořídit nebo přímo vyrobit mechové obrazy. Na ty narazily náhodou a především Ditu úplně nadchly. Lidé si je k nim mohou vyrobit na kurzu, což je taková terapie obrazem. Mech je stabilizovaný, takže neumře ani nevyroste a zůstane tak stejný až třeba deset let. Uděláte si obraz, kam si naskládáte mechy a další stabilizované rostliny, podle vlastního vkusu. Jak pracujete s tou zelenou, tak se čas najednou zastaví a je to taková chvíle, kdy nic neřešíte a jen přemýšlíte nad tím, kam dáte mech, aby to vypadalo hezky, popisuje Dita tento podle ní obrovský zážitek.

Tyto obrazy jsou kusem přírody, který si lidé donesou domů a je to taková harmonie, co dlouho vydrží a dělá radost. Jen se nesmí dávat na sluníčko nebo nad krb, kde je hodně teplo. Není potřeba jej zalévat, jen občas vzít prachovkou jako normální obraz, upozorňuje Dita. Ilona doplňuje, že ona je sběratelka přírody a má doma jak hodně květin, tak například naaranžovaných větviček. To jí dělá obrovskou radost a vnímá to jako oázu na duši.

Při tvorbě záleží na náladě

V těchto dnech mají v květinářství plné ruce práce s věnci, svícny a dalšími vánočními dekoracemi. Například vyrábějí svícny ze stabilizovaného mechu, které lidem vydrží i na příští rok. Když si jej lidé koupí u nás, můžou příští rok přijít a my jim ho opravíme a doplníme, aby byl znovu hezký, doplňuje Dita.

Ilona s úsměvem přiznává, že nikdy dopředu neví, jak bude věnec vypadat. Nechává se vést tím, co kam patří a naskakuje jí, co má kam dát. Někdy mi to trvá dýl, protože zkouším varianty a přendávám až do té doby, kdy se mi to tak líbí, dodává s tím, že záleží i na tom, jakou má náladu. Každý výrobek je úplně jiný a nikdy neudělám dva stejné, směje se.

Dita si ze začátku nechávala hodně poradit, protože jak sama říká, potřebuje mít nějaký vzor. Proto nechávala mamku, ať ji vede. Hodně se také dívají po trendech na tento rok a hraje jim do karet, že lidé chtějí přírodní komponenty místo umělých věcí. My máme výhodu, že jsme koupili i velkou zahradu, takže z ní máme všechny větvičky a přírodní doplňky. Je to velikánské ušetření zdrojů, přidává Dita.

U věnců je pode Novákových nejdůležitější, aby nebyly přeplácané a kýčovité. To je tenká hranice, protože každý vidí něco jiného. Někomu se líbí klasika, jiný to chce barevné a podobně. Potřebují se trefit do vkusu, takže dělají od každého něco. Podle Ilony jsou i barvy tenký led, protože je to jako u květin: někdo chce tón v tónu, jiný to má rád barevné. Snažíme se, abychom nepřesahovaly hranice vkusu, ale do nějakých pravidel bych se nepouštěla, usmívá se Ilona a obě se shodují, že vkus je hodně subjektivní.

Plány nejen se zahradou

Dita se vrací k zahradě, která má v jejich plánech zásadní roli. Postupně z ní chtějí vybudovat menší produkční farmu, která bude přirozeným zázemím pro květinářství Kvítí trochu jinak. Naším cílem je, aby co největší část květin, zeleně i doplňkových aranžérských materiálů pocházela přímo od nás – z vlastní zahrady nebo z regionu, vysvětluje. Zahrada má sloužit nejen k pěstování, ale i k testování nových nápadů, sezónních kolekcí a lokálních produktů, které budou mít jasný původ a příběh.

Školení Mzdové účetnictví - legislativní novinky 2026

Velkou roli v tom hrají i technologie. Manžel má blízko k technologiím, takže se chceme zaměřit na chytré a udržitelné řešení: od zavlažování přes hospodaření s vodou až po celkovou soběstačnost zahrady, doplňuje Dita. Po stabilizaci samotného květinářství se jejich ambice dál rozšiřují. Až si vytvoříme pevné zázemí, rádi bychom se pustili do dalšího rozvoje. Možná časem vznikne i síť květinářství Kvítí trochu jinak, říká s úsměvem. Plány jsou podle ní velké a otevřené a teprve čas ukáže, jaké další dveře se jim podaří otevřít.

Tip na další příběh

Kouzlo květin, které neuvadnou: Spojení přírody a šperkařského řemesla

Radek s Miladou Bláhovi přišli na trh s úplně novým produktem. Vyrábí šperkařské květiny. Inspirací je jim především příroda. Více v článku.

Zajímá vás toto téma? Chcete se o něm dozvědět víc?

Objednejte si upozornění na nově vydané články do vašeho mailu. Žádný článek vám tak neuteče.


Autor článku

Je redaktorkou Podnikatel.cz a zajímá se o příběhy drobných podnikatelů. Věnuje se také analýzám aktuálních témat.

Kvíz týdne

KVÍZ: Pravda, nebo lež? Jak dobře znáte legendární československé retroznačky?
1/10 otázek
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).