Argumenty opozice, proč zablokovala projednání návrhu ve zrychleném řízení, jsou navíc úsměvné. Nejbizarnější je asi odkaz na degresivní zdanění OSVČ, jelikož degresi způsobují právě relativně vysoké minimální zálohy.
Co se dozvíte v článku
- Minimální záloha na sociální pojištění klesne
- Poslanci SPD netuší, o čem návrh je
- STAN a KDU-ČSL se rozhodly zkomplikovat život OSVČ
- Nejde o žádnou zásadní novelu, jak tvrdí Phillip
- Jurečka stále opakuje nesmyslnou mantru o nižších důchodech
- Degresi způsobují relativně vysoká minima
- Snad se aspoň doplní řešení pro paušální daň
Minimální záloha na sociální pojištění klesne
Sněmovna už projednává návrh na snížení minimálních záloh OSVČ na sociální pojištění, který nová vládní koalice předložila na konci loňského roku. Novela vrací minimální vyměřovací základ OSVČ u sociálního pojištění na 35 % průměrné mzdy. Minimální zálohy u sociálního pojištění tak dle návrhu klesnou ze stávajících 5720 Kč na 5005 Kč, tedy o 715 Kč měsíčně (8580 korun ročně). Snížení navíc bude platit zpětně od začátku letošního roku a rozdíl v zaplacených zálohách si půjde nechat vyplatit jako přeplatek. Se snížením minimální zálohy na sociální pojištění klesne i paušální daň v prvním pásmu, a to ze stávajících 9984 Kč na 9162 Kč.
Poslanci SPD netuší, o čem návrh je
Ačkoli návrh není nikterak složitý či nepřehledný, projednávání ve Sněmovně ukázalo, že někteří vládní poslanci (konkrétně za SPD) vůbec netuší, o čem vlastně je. Sborově se totiž na sociálních sítích chlubili, že OSVČ sníží odvody o 13 488 Kč. Omylem totiž připočetli i zdravotní pojištění a zapomněli navíc, že část nárůstu záloh je způsobena vyšší průměrnou mzdou.
STAN a KDU-ČSL se rozhodly zkomplikovat život OSVČ
Jenže máslo na hlavě mají i některé opoziční strany. Předkladatelé navrhovali, aby byl zákon schválen v prvním čtení, aby nabyl účinnosti co nejdříve. Opoziční strany STAN a KDU-ČSL se ale rozhodly tento návrh vetovat a novela tak nakonec musí projít všemi třemi čteními.
Návrh na urychlené projednání přitom měl logiku. Tím, že snížení záloh má totiž platit zpětně od začátku roku 2026, nyní OSVČ zbytečně platí vyšší minimální zálohy. Státu tím de facto dávají bezúročnou půjčku. Ano, 715 Kč placených několik měsíců navíc sice nejspíše nikoho nezruinuje, ale i z pohledu státu je to marginální věc (náklady budou cca 3,5 mld Kč.) a jde tak o bezdůvodnou „buzeraci“ OSVČ. Je přitom jasné, že koalice návrh protlačí. Oddalovat jeho schválení je tak jen absurdním klackem pod nohy OSVČ.
Nejde o žádnou zásadní novelu, jak tvrdí Phillip
Bizarní však nebyl samotný krok opozičních stran, ale také důvody, které je k tomu údajně vedly. Je to velmi závažný návrh, je to velmi závažná novela, která ovlivní budoucí důchody našich občanů, kteří jsou v režimu OSVČ,
řekl například v rozpravě Tom Phillip, předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL. Tento zásadní návrh má dle odhadů vyjít státní rozpočet 3,5 miliardy Kč, což je jen malý zlomek z 2 bilionu Kč příjmů, kterými rozpočet disponuje. Navíc zde 15 let nikdo minimální vyměřovací základ OSVČ ve výši 25 % na sociální pojištění neřešil, aby se pak během tří let zvýšil o více než polovinu na 40 %.
Ano, z hlediska státu měl tento krok logiku. OSVČ sice mají kvůli nízkým zálohám nízké důchody, mohou je však vykompenzovat sociálními dávkami. Zpětná korekce o osminu na 35 % tak možná z hlediska hospodářské politiky není ideální krok, rozhodně ale nejde o žádnou závažnou novelu, ale i z pohledu státu se jedná o marginalitu.
Podcast Teorie bulharské konstanty ŽIVĚ, pojďte se s námi potkat v Klubovně
Vstupenky jsou k dostání na webu GoOut. Těším se na vás.
Jurečka stále opakuje nesmyslnou mantru o nižších důchodech
Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka za KDU-ČSL pak zase zopakoval svoji oblíbenou mantru, že ministryně financí „zapomíná“ říkat, že snížením minimálních záloh o 715 Kč přijdou OSVČ o 1652 Kč na důchodu a že tak pro ně není pokles minimální zálohy výhodný. Samotný Jurečka ovšem „zapomíná“, že OSVČ mohou, pokud chtějí, platit vyšší zálohy a tím si důchod zvýšit.
Jurečkovy výpočty navíc platí při 45leté době pojištění, jak sám uvedl na síti X. Při průměrné době pobírání důchodu, která je u ročníku 1972 (první ročník, který celý pracovní život de facto stráví po pádu komunismus) očekávaná v délce 21,75 roku, to znamená, že za 45 let za 715 Kč měsíčně navíc (386 100 Kč) dostanou tito budoucí senioři za 22 let důchodu navíc 436 128 Kč. Kdyby zmíněných 715 Kč místo toho investovali s úrokem 1 % (což je méně než konzervativní investování), vyneslo by jim to za 45 let 487 360 Kč. Pro OSVČ je tak rozhodně výhodnější platit nižší zálohy a spořit/investovat po vlastní ose. Argument nižších důchodů tak nedává z pohledu OSVČ smysl.
Degresi způsobují relativně vysoká minima
Zajímavou argumentaci použila i poslankyně STAN Pavla Pivoňková Vaňková. Z tohoto pohledu považujeme návrh nové koalice na plošné snižování a zastropování těchto odvodů za nespravedlivý a krátkozraký, protože data například ze studie PAQ Research jasně ukazují, že náš systém zdanění OSVČ je regresivní. Nízkopříjmoví živnostníci jsou zatíženi relativně více než ti vysokopříjmoví,
vysvětlila Vaňková, proč i STAN vetoval projednání novely ve zrychleném režimu.
Ačkoli má Vaňková pravdu, že systém zdanění OSVČ je v ČR degresivní, zjevně netuší, co degresi způsobuje. Pokud by to totiž věděla, musela by ihned hlasovat pro co nejrychlejší schválení novely, protože systém je degresivní právě kvůli relativně vysokým minimům (a také kvůli paušální dani OSVČ). Což ostatně upozorňují i autoři zmiňované studie PAQ Research. Nižší minimální zálohy tak degresi snižují a nikoli zvyšují.
Zajímavá by byla rovněž odpověď na otázku, co Pivoňková myslí zastropováním odvodů, jelikož návrh žádné zastropování nepřináší, ale třeba ji poslankyně někdy v budoucnu zodpoví. Smutnou třešničkou na dortu je, že Pivoňková za svůj proslov, který byl, slušně řečeno, mimo mísu, ještě sklidila potlesk od poslanců STAN.
Snad se aspoň doplní řešení pro paušální daň
Každopádně vše zlé je pro něco dobré. V návrhu zákona totiž zatím chybí, jak se vypořádá přeplatek u paušální daně OSVČ. Zatímco u sociálního pojištění je rozdíl v zálohách stanoven jako přeplatek, o který půjde požádat, či který se započte při vyplňování přehledu, na postup u paušální daně autoři zapomněli. Mimochodem, že je nutné vyřešit i vratku u paušální daně, upozorňoval autor tohoto textu již v říjnu v podcastu Teorie bulharské konstanty.
Tím, že novela nebyla schválena v prvním čtení, se ale otevřela možnost podat pozměňovací návrh a řešení pro paušální daň OSVČ doplnit. Klidně tak může učinit i opozice. Starostové a lidovci by tak aspoň dali nějaký smysl svému zablokování zrychleného projednání návrhu a z kverulantů by se tak nakonec mohli stát konstruktivní opozicí. Je však otázkou, zda tuto možnost využijí, nebo jen zůstanou u nesmyslného hudrování.
ČLÁNKY DO MAILU