Status umělce a nárok na peníze od státu získají i osvětlovači či kostyméři

Status umělce už schválila Sněmovna

Poslanecká sněmovna schválila před několika týdny novelu zákona, která zavádí status umělce. Ten by měl pomoci umělcům, kteří nemají ze své umělecké činnosti dostatečný příjem. Pokud novela projde Senátem a podepíše ji prezident, od července 2025 budou moci ti, kteří získají status umělce, žádat o příspěvky na tvůrčí nebo studijní činnost, tzv. stipendia. Ta sice lze udělovat už v současnosti, nově se však změní podmínky, kdo všechno bude moct žádat.

Jak bude umělec definován

Umělcem se bude rozumět fyzická osoba (bez ohledu na státní příslušnost), která vykonává tzv. činnost umělce (např. hudebník, herec, autor, překladatel nebo podpůrné profese přímo napojené na umělecký provoz, např. zvukař). Činnost umělce bude možné rozdělit do tří kategorií.

Uměleckou činností, resp. činností umělce tedy bude především umělecká činnost, tedy provádění uměleckých výkonů, jak je vymezuje především § 67 autorského zákona. Jedná se o hudebníky, tanečníky, herce apod., obecně o osoby, které provádějí umělecký výkon. Rovněž půjde, jak stanoví autorský zákon, o sbormistra, dirigenta či režiséra, kteří sice nevytvářejí umělecké dílo, tedy nejsou zpravidla těmi, kteří jsou v přímém kontaktu s publikem. 

Dále se bude jednat o činnost, kterou lze označit jako tvůrčí. Půjde především o spisovatele, překladatele a obecně o autory jakýchkoli děl, jak je vymezuje autorský zákon ve svém § 2 odst. 1. Půjde o tvůrčí činnost umělecké povahy, nikoli tedy například o tvůrčí publikační činnost v oblasti technických věd. 

Třetí skupinou budou činnosti, které s uměleckou činností bezprostředně souvisí. Jedná se o činnosti, jejichž výsledkem nebývá vytvoření uměleckého výkonu či uměleckého díla, avšak pro jejich vytvoření a prezentaci jsou nezbytné. To lze ilustrovat na příkladu divadla: do této skupiny budou patřit osvětlovači, zvukaři, inspice, kostyméři apod. Všechny tyto činnosti bude možné podřadit pod personální působnost zákona. Bez těchto osob by nebylo možné realizovat divadelní představení, píše se v důvodové zprávě s tím, že status umělce naopak nebude moci získat řidič nákladního auta, který doveze nezbytné kulisy, či účetní, která je sice pro provoz divadla nezbytná, avšak na realizaci představení se přímo nepodílí.

Kdo bude moct získat status umělce

Podmínkou pro získání statusu umělce bude, že fyzická osoba vykonávala uměleckou nebo související činnost nejméně 24 měsíců v době 3 let bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o zápis do registru.

O žádostech bude rozhodovat ministerstvo

Kdo bude chtít status umělce získat, bude muset podat žádost ministerstvu kultury (má být zpoplatněna 1000 Kč). Ohledně zápisu do registru umělců bude u umělecké (například hudebníci, tanečníci či herci) a tvůrčí činnosti (například spisovatelé nebo překladatelé) diskreční (na volném uvážení) pravomoc ministerstva kultury jen minimální. Půjde pouze o posouzení, zda se žadatel o zápis věnuje této umělecké či tvůrčí činnosti po určitou dobu a zda to řádně doložil.

U souvisejících činností (například zmínění osvětlovači či kostyméři) bude diskreční pravomoc ministerstva kultury širší. Na základě žádosti bude posuzovat, zda se konkrétní žadatel skutečně věnuje určité činnosti, nezbytné pro výkon umělecké činnosti, po stanovenou dobu a zda tato činnost souvisí s uměleckou činností bezprostředně, což je stěžejní prvek. Zde bude ministerstvo kultury využívat především argument e ratione legis: navrhovaná právní úprava se vztahuje na osoby, bez nichž by nebylo možné realizovat uměleckou činnost, a účelem úpravy je mimo jiné umožnit podporu těchto osob cestou příspěvků na tvůrčí nebo studijní účely. Podle možností a bude-li to nezbytné pro aplikaci zákona, bude využíván katalog prací (nařízení vlády č. 222/2010 Sb.), uvádí důvodová zpráva.

Ministerstvo zároveň slibuje, že ustanovení bude interpretováno spíše extenzivně, ovšem mohou se vyskytnout hraniční případy. 

Přečtěte si také:

Status umělce sice bude moct získat více lidí, zpřísní se ale podmínky pro stipendia

Registr umělců bude neveřejný

Pokud ministerstvo žádost schválí, bude žadatel zapsán do seznamu fyzických osob, kterým udělilo status umělce. Registr bude neveřejný a přístup do něj budou mít orgány státní správy v rozsahu potřebném k plnění jejich úkolů. Poskytovat údaje z registru též půjde umělcům, o jejichž osobní údaje jde, a rovněž případně jiným fyzickým či právnickým osobám, těm však výlučně se souhlasem umělce. V registru budou o umělcích vedeny tyto údaje: jméno, adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, bude-li se lišit od adresy místa pobytu, a druh a zaměření umělecké činnosti.

Jaké podmínky budou muset splnit stipendisté

Kdo získá status umělce, bude moct žádat o stipendium od státu. Nárok však nebudou mít všichni umělci. O peníze budou moct žádat jen ti, jejichž příjmy z výkonu umělecké činnosti, tvůrčí činnosti nebo činnosti s uměleckou činností související tvoří alespoň polovinu výše celkových příjmů před zdaněním za 24 měsíců předcházejících dni podání žádosti o zápis do registru a současně nepřesáhnou v průměru tohoto období výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku podání žádosti o zápis do registru, vyhlášené podle zákona upravujícího zaměstnanost (aktuálně jde o 45 107 Kč).

Další podmínkou pro nárok na stipendium bude „nebýt v pracovněprávním vztahu“. Řečí zákona nesmí mít umělci ke dni podání žádosti o stipendium pracovněprávní vztah nebo služební poměr v rozsahu přesahujícím polovinu stanovené týdenní pracovní doby. 

Nově bude také platit, že žadatelé o stipendium už nebudou omezeni věkem (ruší se hranice 35 let věku). Dále se rozšiřuje možnost opakovaného čerpání stipendia – nyní lze stipendium čerpat pouze dvakrát. Jak doplňuje důvodová zpráva, stipendium může sloužit i jako nástroj pro tzv. druhou kariéru, což se týká umělců, kteří se již své původní umělecké profesi nemohou z jakýchkoliv důvodů věnovat (typicky se může jednat o zhoršený zdravotní stav u hudebníků či tanečníků). V oblasti výše příjmů a v oblasti pracovněprávních vztahů se uplatní institut čestného prohlášení (§ 53 správního řádu) mimo jiné proto, že fakt, že žadatel nebyl zaměstnán po stanovenou dobu, nelze prokázat (uplatní se negativní důkazní teorie), upřesňuje důvodová zpráva.

Na status umělce bude možné také navázat případné podpory v mimořádných situacích, jako byla například pandemie COVID –19. Nárok na stipendium tak nemusí být jediným důvodem, proč status umělce získat.

Zavedou se i nové sankce

Spolu se zavedením registru se zavedou i nové sankce. Pokud umělec neoznámí úřadům změnu skutečností důležitých pro zápis do registru nebo změnu svých údajů, může dostat pokutu až do výše 20 000 Kč.