Výše minimální mzdy se má totiž odvíjet od očekávané průměrné mzdy a koeficientu, který určí právě kabinet. Zároveň návrh počítá se zrušením zaručené mzdy pro soukromý sektor. Změny by se prvně měly projevit v minimální mzdě pro rok 2025.
Vláda schválila zavedení valorizačního mechanismu u minimální mzdy
Vláda před několika dny podpořila novelu zákoníku práce, která stanovuje valorizační mechanismus minimální mzdy. Podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), které návrh předložilo, se tak určí jasná a předvídatelná pravidla pro výpočet i aktualizaci minimální mzdy. Náš společný cíl je zajistit, aby minimální mzda rostla transparentně a předvídatelně. Tím eliminujeme potřebu každoročních vyjednávání, která často přinášejí nejasnosti a nepochopení. Máme zájem o stabilní a srozumitelný růst minimální mzdy. Jsem toho názoru, že hranice, kterou by minimální mzda měla postupně do roku 2029 dosáhnout, je aspoň 47 % mzdy průměrné, do té doby by poměr minimální mzdy ke mzdě průměrné měl růst lineárně, přičemž tento poměr bude v roce 2025 činit 42,2 %,
řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Přestože ministerstvo tvrdí, že růst bude předvídatelný a automatický a odpadne každoroční vyjednávání, ve skutečnosti tomu tak úplně není. Minimální mzda se má totiž určovat jako součin predikce průměrné mzdy v národním hospodářství pro příslušný kalendářní rok a koeficientu, který stanoví vláda na následující dva roky. Kabinet tak stále bude moct určovat výši minimální mzdy, a to právě za pomoci koeficientu.
Procentuální podíl bude jen orientační
Při určování koeficientu sice vláda musí zohlednit analýzu základních povinných kritérií přiměřenosti minimální mzdy (kupní sílu zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecnou úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobou vnitrostátní míru produktivity a její vývoj), není ale stanoven žádný výpočet, jak přesně to má udělat. MPSV pro tento účel vypracuje analýzu přiměřené úrovně minimální mzdy a na základě toho navrhne po projednání se sociálními partnery cílenou relaci (např. 45 % průměrné hrubé mzdy),
píše se v důvodové zprávě. Argument, že odpadne každoroční vyjednávání, tak není příliš validní.
Podle návrhu tak bude pravidelně každé dva roky vládou stanovena konkrétní cílená relace minimální a průměrné mzdy pro dané dvouleté období (v odůvodnění nařízení vlády) a z ní vyplývající příslušné koeficienty (v nařízení vlády), kterými bude násobena predikce průměrné mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok publikovaná ministerstvem financí. Ministerstvo práce a sociálních věcí pak do 30. září vydá nařízení, které výslednou minimální mzdu pro následující rok stanoví. Pokud minimální mzda nedosáhne naposledy vyhlášené výše, vyhlásí se minimální mzda ve výši naposledy vyhlášené.
Kolik činí aktuálně minimální mzda
Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí od 1. ledna 2024 nejméně 18 900 Kč za měsíc nebo 112,50 za hodinu.
Jak bude vypadat systém v praxi
Dle plánu ministerstva by měl zákon v praxi přinést následující postup:
- Nejpozději do 31. srpna 2024 bude vydána sdělením ministerstva financí predikce průměrné hrubé mzdy pro kalendářní rok 2025.
- Po konzultaci se sociálními partnery a zohlednění analýzy vyhodnocující přiměřenost (na základě povinných kritérií) vláda stanoví svým nařízením dva koeficienty pro roky 2025 a 2026, kterými se bude násobit predikce průměrné hrubé mzdy pro daný rok.
- MPSV na základě tohoto nařízení vlády vypočte, zaokrouhlí na stokoruny nahoru a vyhlásí do 30. září 2024 výši minimální mzdy pro rok 2025 a stejně bude postupovat i v roce 2025.
- V roce 2026 vláda stejným postupem (nařízením) stanoví koeficienty pro roky 2027 a 2028.
Vláda nicméně bude moct v případě podstatné změny vnitrostátních ekonomických podmínek změnit svým nařízením hodnotu koeficientu pro zbytek dvouletého období. Ve výše zmíněném příkladu postupu pro období 2025–2026 by v roce 2025 vláda svým nařízením stanovila nový koeficient pro rok 2026.
Jak se určí hodinová minimální mzda
Co se týče hodinové minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin, vypočte se jako podíl měsíční minimální mzdy a průměrného počtu pracovních hodin připadajících v kalendářním roce, pro který se výpočet provádí, na jeden kalendářní měsíc. Do počtu pracovních hodin se nebudou počítat pracovní hodiny, na které připadá při rovnoměrném rozvržení pracovní doby do pětidenního pracovního týdne v kalendářním roce svátek.
Zaručená mzda se zruší, zůstane jen zaručený plat
Návrh dále přináší i změny zaručené mzdy. Vláda nakonec vyslyšela volání podnikatelů a dojde ke zrušení zaručené mzdy. Nově bude pouze tzv. zaručený plat pro zaměstnance ve veřejných službách a správě, přičemž zaměstnanci v soukromé sféře budou před nepřiměřeně nízkým oceněním práce chránění minimální mzdou stanovenou dle valorizačního mechanismu a prostřednictvím kolektivního vyjednávání.
U zaručeného platu pak dojde ke snížení počtu skupin prací ze současných 8 skupin na 4. Zákoník práce nově stanoví, že v 1. skupině prací bude zaručený plat činit 1násobek minimální mzdy, ve 2. skupině prací 1,2 násobek minimální mzdy, ve 3. skupině prací 1,4 násobek minimální mzdy a ve 4. skupině prací 1,6 násobek minimální mzdy. Rozdělení prací do 4 skupin odstupňovaných podle kvalifikační náročnosti vykonávaných prací stanoví vláda nařízením.
Zruší se povinnost vytvářet písemný rozvrh dovolené
Kromě úprav minimální mzdy ministerstvo rovněž navrhuje zcela vypustit povinnost zaměstnavatele vydávat písemný rozvrh čerpání dovolené, neboť v praxi je každoroční sestavování tzv. plánu dovolených povětšinou formální záležitostí, která jen vede ke zbytečnému zvýšení administrativní zátěže pro zaměstnavatele. Zaměstnavatelé na začátku kalendářního roku s ohledem na svoji zákonnou povinnost sestaví písemný rozvrh dovolených, nicméně následně velice často při určování dovolené postupují odlišně, a to mnohdy na žádost samotných zaměstnanců,
vysvětluje se v důvodové zprávě.
Kdy začnou změny platit
Účinnosti by novela měla nabýt v polovině roku 2024. Pokud projdou změny celým legislativním procesem včas, prvně by se projevily v minimální mzdě pro rok 2025.
