Které výdaje sníží základ daně z příjmů je upraveno zákonem o dani z příjmů. Výdaje, které lze uznat jako daňové, jsou uvedeny v § 24. Mezi tyto výdaje jsou řazeny škody vzniklé v důsledku živelných pohrom, ale také škody, které jsou způsobeny neznámým pachatelem. Naopak, § 25 zákona o dani z příjmů říká, že o manka a škody převyšující náhrady nemůžeme upravit základ daně. Jak postupovat a neudělat chybu?
Ujasněme si pojmy
Škody
Poškození nebo zničení majetku ve vlastnictví podniku je škodou. Škodou není poškození, které lze opravit. Oprava poškozeného majetku je zahrnována do nákladů snižujících základ daně jako „Opravy a udržování“. Škodou není také škoda na cizím majetku, protože zákon stanoví, že škodou je poškození nebo zničení majetku ve vlastnictví podnikatele.
Daňový základ snižují vždy v plné výši:
- škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem,
- škody vzniklé v důsledku živelních pohrom.
Živelnou pohromou je podle zákona o dani z příjmů:
- nezaviněný požár a výbuch,
- škoda způsobena bouřkou – blesk,
- škoda vzniklá vichřicí (rychlost větru nad 75 km/h),
- povodně, záplavy, krupobití,
- sesuvy půdy,
- zemětřesení.
Pokud tedy dojde ke škodě způsobené živelnou pohromou nebo vám škodu způsobí neznámý pachatel, tyto výdaje snižují základ daně.
Manka
Mankem rozumíme inventarizační rozdíl. Manko nastane v okamžiku, kdy skutečný stav majetku je nižší než účetní.
Příklad:
Podniku byl odcizen majetek v hodnotě 100 000 Kč. Od pojišťovny dostane náhradu škody ve výši 80 000 Kč. V takovém případě, může od základu daně podnik odečíst 80 000 Kč, částka 20 000 Kč nebude uznána za výdaj snižující základ daně. Pokud však bude podnikatel mít potvrzení od policie, že ke zcizení došlo neznámým pachatelem, nehraje náhrada škody žádnou roli, výdaje daňově uznatelné budou v celkové částce 100 000 Kč.Za manka a škody nepovažujeme:
- přirozené úbytky zásob,
- ztratné v maloobchodním prodeji,
- nezaviněné úhyny zvířat, které nejsou hmotným majetkem.
Přirozené úbytky zásob vyplývají z vnitřních norem. Jedná se o technické a technologické úbytky, které vyplývají z přirozených vlastností zásob jako je např. sesychání, rozprášení sypkého materiálu. K úbytku dochází při výrobě, zásobování i odbytu.
Norma je vnitřní předpis, ve kterém zachytíte ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků. Normu si stanovuje každý podnik podle charakteru používaného materiálu a technologických postupů. Přirozené úbytky zásob můžeme označit také za manko do normy.
V maloobchodním prodeji může dojít k takzvanému ztratnému. Ztratné je obdobou manka do normy materiálu. Ztratné vykazují podniky, které evidují zboží. Norma odpovídá ekonomicky zdůvodněným úbytkům.
Inventarizační rozdíl – manko
V situaci, kdy je skutečný stav zásob nižší než je v účetnictví a chybějící zásoby přesahují vnitropodnikovou normu, řešíme manko.
Za manko nese odpovědnost zaměstnanec. Jedná se o odpovědnost za schodek (manko) na svěřených hodnotách. Zaměstnanec převzal odpovědnost na základě dohody o odpovědnosti – dříve hmotná odpovědnost. Zaměstnanec nese odpovědnost také za ztrátu svěřených předmětů, které převzal na písemné potvrzení. Problematiku odpovědnosti za škody řeší Zákoník práce (§252 až § 260).
Podnikatel.cz doporučuje Daně z příjmů 2008
Kromě zásadní novely zákona o daních z příjmů z podzimu 2007, která zasahuje téměř do všech částí zákona, obsahuje toto číslo i další změny pro rok 2008 přijaté v souvislosti s novelou insolvenčního zákona a zákoníku práce, a to jak v zákoně o daních z příjmů, tak i v zákoně o rezervách. Více o knížce.
Příklady z praxe:
- Ve výrobním podniku je stanovena norma přirozeného úbytku materiálu vyčíslená v korunách 2000 Kč. Při inventarizaci bylo zjištěno, že manko u materiálu je ve výši 1500 Kč. V takovém případě se jedná o manko do normy, které se uplatní jako spotřeba materiálu, tedy výdaj, který ovlivní základ daně.
- Ve výrobním podniku je stanovena norma přirozeného úbytku materiálu vyčíslená v korunách 2000 Kč. Při inventarizaci bylo zjištěno, že manko u materiálu je ve výši 3500 Kč. Za manko je považována hodnota 1500 Kč, tj. rozdíl mezi zjištěným mankem a normou přirozeného úbytku. Manko nebude snižovat základ daně, pokud ho nepředepíšeme k úhradě odpovědnému zaměstnanci.
- Ve výrobním podniku je stanovena norma přirozeného úbytku materiálu vyčíslená v korunách 2000 Kč. Při inventarizaci bylo zjištěno, že manko u materiálu je ve výši 3500 Kč. Za manko je považována hodnota 1500 Kč, tj. rozdíl mezi zjištěným mankem a normou přirozeného úbytku. Manko předepíšeme k úhradě zaměstnanci ve výši 1000 Kč. Manko bude snižovat základ daně jen do výše náhrady, tj. 1000 Kč, 500 Kč bude výdaj nedaňový.
Platíte pokutu, penále, úroky z prodlení? I tam musíte rozlišovat.
Penále, úroky z prodlení a pokuty nelze odečíst od základu daně z příjmů, s výjimkou smluvních pokut a penále.
Pokud tedy dostanete sankci za pozdní platby daní, pojistného nebo poplatků, nemůžete o tyto výdaje snížit základ daně, respektive daň z příjmů. Penále a další sankce uložené finančním úřadem, zdravotní pojišťovnou nebo správou sociálního zabezpečení nevycházejí ze smlouvy, nejsou smluvní a jsou daňově neuznatelné.
Smluvní pokuty lze sjednat písemně, jako prostředek zajištění pohledávek vůči obchodnímu partnerovi. Pokuty a penále, které platíme dodavateli, považujeme za smluvní (vychází z dodavatelko-odběratelských vztahů) a jsou daňově uznatelné.
