Proti změně zákona přitom vystoupila i Legislativní rada vlády a upozorňovala na nesoulad s judikaturou. Oslovení právní experti se sice shodují, že judikatura se bude muset změnit, zároveň však někteří varují, že vše může nakonec skončit u Ústavního soudu.
Co se dozvíte v článku
Definice nelegální práce se změnila
Na začátku letošního roku došlo ke změně definice nelegální práce, kdy se do zákona dostala kontroverzní úprava, že pro posouzení toho, zda se jedná o nelegální práci, není podstatná délka výkonu této práce. Toto ustanovení totiž původně bylo po kritice Legislativní rady vlády (LRV) z návrhu vyškrtnuto. Legislativci totiž upozornili, že to, že nutnost soustavnosti vyplývá z judikatury a nelze ji obejít tím, že se do zákona uvede, že se na délku výkonu práce nehledí.
Jak vysvětlila LRV, požadavek trvání pracovněprávního vztahu po určitou dobu lze dovodit z definičního znaku nadřízenosti a podřízenosti. Závislost a podřízenost zaměstnance, stejně jako postavení slabší strany, totiž potřebuje čas, ze kterého teprve vyplyne. Pokud bude fyzická osoba konat osobně práci v podřízenosti zadavatele práce, jeho jménem a podle jeho pokynů jednorázově, po velmi krátkou dobu, nelze hovořit o kategoricky závislém postavení, které vyžaduje zvláštní pracovněprávní ochranu, rovněž tak sociální a ekonomická závislost v časově takto omezeném vztahu nevzniká,
dodala LRV s tím, že posuzování vykonávané práce musí být individuální a není možné, aby byla cestou úpravy zákona řešena případná důkazní nouze kontrolních orgánů.
Ministerstvo vzalo připomínky LRV v potaz a příslušné pasáže před jednáním vlády z návrhu vypustilo a kabinet novelu schválil bez nich. Během projednávání novely ve Sněmovně však ministr Marian Jurečka prosadil skrze lidoveckou poslankyni Marii Jelínkovou na Výboru pro sociální politiku pozměňovací návrh, který do zákona opět vložil ustanovení, že pro posouzení nelegální práce není podstatná délka výkonu této práce.
Úřady mají snazší trestání
Důvodem změny bylo usnadnění postihování nelegální práce ze strany úřadů. V případě, že by ke změně navrhované právní úpravy nedošlo a byla by ponechána stávající zákonná definice nelegální práce, pokračovala by obtížná vymahatelnost zákazu nelegální práce, došlo by k narušení fungování trhu práce a potlačení ochrany zaměstnanců jako slabší smluvní strany v pracovněprávních vztazích,
tvrdilo ministerstvo v důvodové zprávě.
Skončí změny u Ústavního soudu?
Jak ovšem upozorňují někteří právní experti, nová úprava nakonec může skončit u Ústavního soudu. Podle advokátní koncipientky Elišky Kundrátové z Advokátní kanceláře Matzner Legal v budoucnu nepochybně dojde ke střetu dvou principů, tedy zda je určitá délka trvání práce zákonným znakem závislé práce, nebo zda není, jak nyní vyplývá z novely. „S výše naznačeným rozporem se budou muset soudy vypořádat, lze očekávat, že se to dostane až k Ústavnímu soudu, jak by však rozhodoval, si nedovolím předjímat,“ komentovala pro server Podnikatel.cz Eliška Kundrátová.
Také podle advokáta Václava Vlka z poradenské kanceláře Rödl & Partner lze uvažovat, ačkoli s nejistým výsledkem, o tom, zda není provedená úprava zákona o zaměstnanosti v rozporu s ústavním pořádkem. Konkrétně nejspíše s právem podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost uvedeným v Listině základních práv a svobod. Jestliže by se zaměstnavateli, brojícímu proti uložené sankci, podařilo o tomto názoru přesvědčit obecný soud, mohla by být tato otázka předložena Ústavnímu soudu. Tamtéž by ji mohl posunout i sankcionovaný zaměstnavatel cestou ústavní stížnosti. Jak bylo však řečeno, úspěšnost této argumentace nelze předjímat,
dodal Václav Vlk.
Zákon je nad judikaturou
Navzdory varování, že dané ustanovení může skončit u Ústavního soudu, se však právníci vesměs shodují, že soudy by se měly nové zákonné úpravě přizpůsobit a judikaturu pozměnit. Soudy mohou, respektive dokonce musí vykládat zákon, případně dokonce doplňovat mezery v zákoně, ale nemohou jít svým výkladem proti znění zákona. Ignorovat nové znění zákona, které bez jakýchkoli pochybností délku trvání práce prohlašuje za nerozhodnou pro posouzení, zda se jedná o nelegální práci, by neměly,
uvedl serveru Podnikatel.cz advokát Václav Vlk s tím, že kvůli změně zákona se dosavadní judikatura k této otázce stává již stěží použitelnou a překonanou.
Stejný názor má i Matěj Grödl, zakladatel advokátní kanceláře Grödl Law Office. Nejvyšší správní soud svou rozhodovací praxí v minulosti dovodil znak závislé práce, kterým je soustavnost (tj. délka výkonu práce). „Byl to určitě logický závěr, nicméně skutečnost, že novela zákona jde proti němu, bude nutné respektovat – navzdory veškeré kritice odborné veřejnosti. Obecné soudy se musí řídit platnými zákony, bez ohledu na to, že nabourávají jejich předchozí rozhodovací praxi. Pokud novela zákona o zaměstnanosti výslovně říká, že „pro posouzení toho, zda se jedná o nelegální práci, není podstatná délka výkonu této práce“, budou to soudy muset zohlednit,
dodal Grödl.
Novela je krokem špatným směrem
Že bude mít nová právní úprava přednost před judikaturou, souhlasí i Jiří Matzner, zakladatel advokátní kanceláře Matzner Legal: Délka trvání práce je jistě jejím definičním znakem, nová právní úprava je tak nekoncepční a účelová. Nicméně, i tak tato nová právní úprava ve srovnání s dosavadní judikaturou obstojí. Jednak mají zákony vyšší právní sílu než judikatura a soudy ani nejsou judikaturou vázány (dle čl. 95 odst. 1 Ústavy, soudy jsou vázány pouze zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu).
Novelu vnímá jako nešťastnou, a to i ve světle postupné soudní liberalizace jednotlivých znaků nelegální práce v posledních letech, také Filip Lukačovič, advokátní koncipient z BDO Legal. Na druhou stranu, posouzení nelegální práce (v podobě švarcsystému) nikdy nestojí na jediném kritériu, vždy jde o kombinaci více znaků. Ačkoliv je tedy podle nás novela krokem špatným směrem, není to nepřekonatelná překážka. I nadále je možné spolupráci s freelancerem nastavit tak, aby nebyla v rozporu se zákonem,
uzavřel pro server Podnikatel.cz Lukačovič.
