ANO mělo ministra (či ministryni) financí skoro 8 let v řadě až do konce roku 2021. Tuto éru ovšem provázela řada excesů finanční správy. Asi každý pamatuje na zaklekávání firem, nadužívání zajišťovacích příkazů či na nezákonné výzvy novomanželům. Obavy, že se tvrdé praktiky berňáků s novou vládou vrátí, tak nejsou mimo mísu.
Co se dozvíte v článku
Vrátí se zaklekávání firem?
Advokát Ondřej Lichnovský, který se dlouhodobě specializuje na daňové spory, napsal před několika týdny na sociální síti LinkedIn obavu, že finanční správa bude pod novou vládou opět čelit tlaku na zaklekávání a ždímaní poplatníků a že bude bojovat o svoji dobrou pověst. Ano, to myslím vážně. Přes vše, co jsem tu napsal, věřím, že Finanční správa má v posledních letech dobrou pověst. Nezískala ji přes noc, stojí za ní tvrdá práce vedení, úředníků a soudů. Právě teď se mění šéfové. Tím myslím novou vládu. Jako člověk, který si dobře pamatuje kauzu „zaklekávání“, se obávám budoucnosti. Udrží si Finanční správa svou pověst?
doplnil Lichnovský.
Ačkoli se tato „věštba“ může na první pohled znát jako malování čerta na zeď, zkušenost se šéfováním zástupců hnutí ANO na ministerstvu financí vše přemalovává do poměrně reálných obrysů. Když Andrej Babiš převzal v roce 2014 ministerstvo financí, jeho deklarovaným cílem bylo zlepšit výběr daní, a to klidně způsobem „účel světí prostředky“. Nešlo přitom jen o zmíněné zaklekávání, ale o nadužívání či zneužívání nástrojů, které mají finanční úřady k dispozici.
Hodnota zrušených zajišťováků přesáhla 1,76 miliardy korun
Typickým příkladem se staly zajišťovací příkazy, které berňáky začaly po roce 2014 využívat jako na běžícím páse, přestože v řadě případů nebyly splněné zákonné podmínky pro jejich vydání. U správních soudů pak následně finanční správa prohrála desítky sporů, přičemž hodnota zrušení zajišťovacích příkazů přesáhla 1,76 miliardy korun.
Jak finanční správa, tak ministerstvo financí také dlouho popíraly, že by zaměstnance motivovaly odměnami, pokud firmám neuznají daňový odpočet na výzkum a vývoj a doměří jim daň. Jak ale ukázaly dokumenty, které získaly v roce 2019 Hospodářské noviny, opak byl pravdou. Dokumenty definovaly takzvaný příslib cílových odměn. Interní sdělení podepsané tehdejším ředitelem finanční správy Martinem Janečkem popisovalo postup, jak získá úředník odměnu, pokud doměří předem stanovenou daň. V únoru 2016, kdy byl ministrem financí Andrej Babiš, Janeček rozeslal dokument na krajská ředitelství.
Nelegální výzvy novomanželům hájila i Schillerová
Další bizár tvořilo zaslání desítek výzev novomanželům na Přerovsku v roce 2018, ve kterých finanční úřad žádal, aby mu poskytli informace a doložili listiny, které se týkaly jejich svatební hostiny. Konkrétně úřad chtěl například informace o počtu hostů na svatební hostině, nebo o tom, jak novomanželé svatební hostinu platili. Z odůvodnění výzvy bylo zřejmé, že finanční úřad měl pochybnosti o tom, zda byla tržba za svatební hostinu řádně zdaněna a nahlášena v rámci EET. Ačkoli finanční správa tvrdila, že byl její postup v pořádku, odborníci upozorňovali, že výzva neměla oporu v zákoně.
Není bez zajímavosti, že postup finančního úřadu v tomto hájila i tehdejší (a opět dnešní) ministryně financí Alena Schillerová, a to navzdory tomu, že mezi daňovými experty a právníky byla shoda, že finanční úřad nepostupoval dle zákona. To nakonec potvrdil v roce 2023 i Nejvyšší správní soud, který jednoznačně uvedl, že berňák porušil výzvami zákon.
Finanční správa se nyní těší dobré pověsti
Když se v roce 2021 vyměnila vláda a vedení ministerstva financí a následně v roce 2023 i šéfová finanční správy, kterou se stala Simona Hornochová (paradoxně dřívější Babišova náměstkyně na ministerstvu financí), opravdu došlo k proměně chování berňáků, jak zmiňuje Ondřej Lichnovský. Z podnikatelů už najednou nebyli sprostí podezřelí, které je třeba neustále kontrolovat a ždímat o každou korunu, pokud něco omylem opomenou, ale spíše partneři. Pokud někdo něco zapomene podat či zaplatit, nezačaly se mu ihned dávat pokuty a vyhrožovat vším možným, ale nastavil se systém, kdy je snaha řešit nejprve vše „po dobrém“.
Daňové echo slaví úspěch
Příkladem budiž projekt Daňového echa, tedy personalizovaných dopisů, které úřady zasílají poplatníkům v případech, pokud na základě dostupných dat identifikuje nesrovnalosti v jejich daňových povinnostech. Jde o koncept, který je inspirovaný moderními behaviorálními přístupy a jehož cílem je zvýšení dobrovolného plnění daňových povinností a efektivnější výběr daní.
A projekt slaví úspěch. Během dvou prvních etap bylo osloveno více než 4000 poplatníků, kteří následně doplatili 52,3 mil. korun. Díky Daňovému echu tak byly státu uhrazeny desítky milionů korun bez nutnosti daňových kontrol. Před Vánoci pak spustila finanční správa již čtvrtou etapu, přičemž tentokrát se zaměřila na poplatníky, kteří podle dostupných údajů v roce 2022 a 2023 dosáhli čisté výhry z hazardních her převyšující zákonný limit pro osvobození.
Finanční správa se rovněž snaží prostřednictvím online finančního úřadu co nejvíce zjednodušit podání daňových přiznání a v některých případech, například u aktuální daně z nemovitých věcí, lze využít i předvyplnění. Samozřejmě je stále co zlepšovat, ale finanční správa opravdu ušla za posledních několik let dlouhou cestu a změna „mindsetu“ úředníků je znatelná.
Obavy, že se vrátí tvrdé postupy berňáků, nejsou mimo
Nová vláda a její programové prohlášení však vzbuzují obavy, že partnerská éra mezi úředníky a podnikatele možná brzy skončí. Nový Babišův kabinet totiž slibuje nezvyšování daní, zvyšování výdajů a snižování deficitů rozpočtu, tedy kvadraturu kruhu. Jediná možnost, jak ji aspoň trochu rozseknout, je zvýšit výběr daní. Od roku 2027 by se sice měla vrátit elektronická evidence tržeb (EET), ta však více než pár desítek miliard korun nepřinese.
Reálně tak hrozí, že na finanční úřady opět bude tlak, aby podnikatele kasírovaly všemi možnými způsoby, ať to stojí, co to stojí, a vláda mohla odprezentovat, jak je úspěšná. Zda a jak se chování finanční správy promění, může naznačit skutečnost, jestli v jejím čele zůstane Simona Hornochová. Ta má totiž do velké míry proměnu berňáků na svědomí. Podnikatelům tak nezbývá než doufat, že Simona Hornochová zůstane, a pokud nikoli, tak že aspoň zůstane stávající myšlenkové nastavení finanční správy.
ČLÁNKY DO MAILU