Začíná sezóna farmářských trhů. Co musíte dodržet jako prodejce?

Jak jsou farmářské trhy definovány?

Na Kodexu farmářských trhů se podílelo Ministerstvo zemědělství, zástupci Asociace krajů, Svazu města a obcí, Sdružení místních samospráv a také významní organizátoři trhů. V něm jsou farmářské trhy, ale také sedlácké, selské, zemědělské trhy a podobně definovány jako forma prodeje zemědělského a potravinářského zboží pro občanskou veřejnost, jejímž cílem je:

• podpora malých a středních zemědělských pěstitelů, chovatelů, zpracovatelů a výrobců potravin;
• zásobování občanů čerstvými zemědělskými plodinami a potravinami převážně českého a regionálního původu;
• vytvoření nového společenského prostoru, který vedle prodeje zemědělského zboží slouží k setkávání lidí, přiblížení městských obyvatel zemědělské sezóně a přírodním cyklům;
• oživit vybrané prostory měst a zlepšit jejich atmosféru.

Dále je v kodexu uvedeno, že se farmářské trhy konají ve veřejně oznámené časové periodě, zpravidla pod otevřeným nebem a prodej na nich se řídí předem oznámeným a vyvěšeným tržním řádem, který vychází ze vzorového tržního řádu a z dispozic jednotlivých měst.

Důležité povinnosti prodejců

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) má zveřejněny základní informace k maloobchodu, kde je definován i stánkový prodej, pod který farmářské trhy spadají. Mezi jedno z pravidel patří oznamovací povinnost v podobě toho, že prodejce, pokud provozuje přechodný stánek pro maloobchodní prodej potravin, musí tuto činnost oznámit SZPI. Dále zde podotýkají, že pokud prodejce provozuje mobilní stánek s občerstvením, má oznamovací povinnost vůči SZPI.  

V případě, že provozovatel provozuje kromě zařízení společného stravování zároveň i jinou činnost (např. maloobchodní prodej, výrobu apod.), musí tyto činnosti oznámit SZPI a je žádoucí uvést do registračního formuláře výčet všech činností včetně činností spadajících pod společné stravování, upřesňují.

Další požadavky se týkají bezpečnosti potravin, původu potravin, datum použitelnosti potravin, označování potravin nebo kontroly dodržování hygienických požadavků.

Státní veterinární správa má k prodeji na farmářských trzích desatero. U něj zmiňuje, že Krajská veterinární správa dozoruje trhy konané na místě schváleném obcí, jejichž konání bylo obcí povoleno a příslušná krajská veterinární správa schválila provozovateli tržní řád, nebyl-li vydán formou nařízení obce.

V prvním bodu tohoto desatera se píše, že chovatelé mohou prodávat produkty zvířat z vlastního chovu, které nebyly získány ve schváleném a registrovaném, popřípadě jen registrovaném výrobním podniku za určitých vypsaných podmínek. Dále jsou zde například vyjmenovány teploty, které musí prodejci potravin a surovin živočišného původu při prodeji zajistit. Dalším z bodů je toto: Osoby manipulující s potravinami musí dodržovat požadavky na osobní hygienu a musí nosit čistý oděv, při prodeji nebalených potravin, zejména masa, musí být k dispozici zdroj pitné vody k mytí rukou.

Řídit se lze i kodexem

Ve výše zmíněném kodexu je uvedeno, že předmětem prodeje na Farmářských trzích může být pouze zboží, které tematicky odpovídá charakteru Farmářských trhů a vychází z české tradice, a to zejména z tradice pěstování plodin, chovu hospodářských zvířat a výroby potravinářských produktů.

Jedním z bodů je to, že prodávané zboží na „farmářských trzích“ pochází od farmáře nebo výrobce potravin (dále jen farmář), který garantuje původ prodávaného zboží z vlastních zdrojů a je schopen tento původ při prodeji prokázat nebo že provozovatelé farmářských trhů a farmáři u nabízeného zboží dodržují a splňují základní legislativní požadavky.

Přečtěte si také:

Velký průzkum mezi pořadateli farmářských trhů: Co musíte splnit jako prodejce?

Pozor i na požadavky pořadatelů trhů

Podmínky na prodejce mohou mít samotní pořadatelé trhů, nejčastěji buď z nějakých spolků nebo řad měst. Jak jsme psali dříve, Vlaďka Cvrčková z kanceláře starosty města Dobřichovice vysvětlovala, že jejich trh je opravdu farmářský a nabídka je převážně potravinová. Prodávat tam tedy mohou pěstitelé, chovatelé a výrobci marmelád, uzenin, sýrů a podobně. Podmínkou je lokálnost, pokud to v našich podmínkách roste (olivy a olivový olej je vždy zahraniční), velkou předností je ekozemědělství a nejlépe je na tom BIO produkce, uvedla s tím, že další podmínkou je prodej do papírových nebo rozložitelných tašek, občerstvení do 100% kompostovatelného nádobí, protože trh je už několik let bezplastový.

Na Beskydských farmářských trzích ve Frýdku-Místku podmínky regulují provozním řádem, jelikož provozovatel je město. Daniela Dvorská z realizačního týmu těchto trhů říká, že prodejce je živnostník, zemědělec, přebytkář (výpěstky ze zahrádky) nebo výhradní prodejce konkrétního výrobce. Eliminují pouze překup zboží. Podmínkou je vyrábět, připravovat skutečně kvalitní potraviny. Preferujeme původ v Plzeňském kraji. Zhruba 70 % prodejců na našich trzích pochází z našeho kraje, přidal Tomáš Popp, předseda sdružení envic pořádající Plzeňské farmářské trhy.

Kromě požadavků na sortiment se v podmínkách prodeje a tržních řádech mohou nacházet informace o parkování, příjezdu na trhy nebo například o prodejních místech, jejich úpravě nebo reklamě a podobně. Někdy se zde podnikatelé mohou také dočíst, jaké dokumenty mají mít při prodeji s sebou.

Nahlédněte na farmářské trhy

• 
• 
• 

Dalších 26 fotografií

Kolik stojí prodej na trzích?

Spolek Archetyp pořádající několik trhů v Praze uvádí, že výše poplatků záleží na místě (jiné je to na Náplavce, jiné na Kubáni, na Heřmaňáku), podle velikosti, druhu nabízeného sortimentu (jestli jste farmář budete mít za stejnou velikost plochy nižší cenu než např. občerstvení), rozhoduje i to, jestli potřebujete elektřinu, a další detaily. V Brně se za prodej na Zelném trhu platí takzvaný místní poplatek, který je dán Tržním řádem statutárního města Brna. 

Na Východočeských farmářských trzích závisí cena prodejního místa na požadavcích prodejců, ale základní cena za stánek je 550 Kč za jeden trh. Cena včetně elektrické přípojky je 700 Kč za jeden trh a pojízdné prodejny zaplatí za účast 900 korun. Na Jesenických trzích je nutné si výši poplatku potvrdit s organizátory, ale rámcově je cena kalkulována ve výši 100 Kč/1 m šířky prodejního místa. Elektřina jako například pro chladící vitrínu nebo lednici stojí 50 Kč/den.