Hlavní navigace

Zemědělci versus mlékárny. Kdo nakonec zvítězí?

18. 8. 2008
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: 329515
Výkupní cena mléka v Česku patří i přes pokles mezi vyšší v Evropě. Přesto se jeho současná výše nelíbí zemědělcům. Ti tvrdí, že je pod jejich výrobními náklady. Agrární komora proto zvažuje omezení produkce. Komoru kvůli tomu začal zkoumat antimonopolní úřad.

Již několik týdnů běží spor mezi zemědělci a producenty mléka. Mlékárny totiž během léta razantně snížily výkupní ceny mléka, na což zareagovali nesouhlasně jeho výrobci. Těm se nízká výkupní cena mléka nelíbí a označují ji za zničující. Podle nich cena klesla již pod výrobní náklady a není dlouhodobě udržitelná. Do případu se vložila i Agrární komora ČR, která ohlásila, že v důsledku snížení výkupních cen zvažuje regulaci produkce mléka. Aby toho nebylo málo, do všeho vstoupil antimonopolní úřad, který hodlá sledovat jak Agrární komoru tak samotné mlékárny, zda neporušují Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže. Čtěte také: Merkantilismus v dnešní době? Zemědělská politika EU.

Od roku 1989 klesá počet skotu i vyrobeného mléka

Od sametové revoluce prošlo celé zemědělství mnoha výraznými proměnami. Ani chov skotu není výjimkou. Zatímco např. ještě v roce 1995 se u nás chovalo 1,989 milionu skotu, současný stav je o více než 25 % nižší. Dnes se v České republice chová necelých 1,4 milionu skotu. Pokud se zaměříme pouze na krávy, zde došlo k úbytku z 751 000 kusů na nynějších 565 000 kusů.

S tím, jak klesá počet chovaného dobytka, se snižuje i počet držitelů licencí na produkci mléka. V roce 2002 tuto licenci vlastnilo 3603 zemědělců, letos v dubnu jich bylo již pouze 2586. Na druhou stranu se ovšem zvýšila efektivita výroby mléka. Ať už se jedná o počet mléka na jednu krávu, či počet pracovníků na jeden litr mléka. Celkově však dochází ke snížení produkce mléka. V roce 2006 se vyrobilo 2 694 milionů litrů mléka, což je méně než v předchozích letech, kdy se např. v roce 1995 vyrobilo 3 031 milionů litrů mléka.

Výkupní ceny mléka jako na sinusoidě

Stejně jako vývoj v oblasti chovu dobytka prošly velkými změnami i výkupní ceny mléka. A právě díky jejich výši dochází k rozporům mezi zemědělci a mlékárnami. Po vstupu Česka do Evropské unie se v tuzemsku pohybovaly měsíční ceny placené zemědělským výrobcům až na pár výjimek vždy pod průměrem 15 největších mlékáren EU. Např. v loňském srpnu jsme dosáhli na 84 % evropského průměru. Evropské ceny mléka se od jara 2007 výrazně zvyšovaly, což u nás bylo zachyceno se zpožděním – k vyrovnání naší a evropské ceny došlo až v únoru 2008. Není proto divu, že nyní je naše cena mírně nad průměrem EU, uvedl pro business server Podnikatel.cz Martin Pýcha, tajemník předsedy Zemědělského svazu ČR. V prosinci předchozího roku dosáhly výkupní ceny v ČR dokonce 9,99 Kč/l. Došlo tak také k obratu u českých zemědělců, kteří předtím raději mléko vyváželi do zahraničí. Čtěte také: Reportáž: Starosti zemědělců na ekofarmě.

Průměrná cena mléka v Kč/l

graf cen mléka

V loňském roce vykupovaly mlékárny mléko v průměru za 8,38 Kč/l. Výrobní cena v té době činila 8,31 Kč/l. V tomto roce ovšem došlo k poklesu cen. Měsíční výkaz mléka (Mlék(MZe)) uváděl průměrnou cenu v červnu 2008 ve výši 8,56 Kč/l. To už je mimochodem cena podnákladová, upozorňuje Martin Pýcha. Jenže v měsíci srpnu došlo k dalšímu radikálnímu snížení výkupních cen, které odstartovala naše největší mlékárna, společnost Madeta. Ta díky celosvětově klesající poptávce snížila výkupní ceny mléka za červenec na 7,80 Kč/l. Okamžitě ji následovaly i další mlékárny. V měsíci červenci jsme dosáhli průměrné výkupní ceny 8,05 Kč/l mléka. Je to zhruba o 2,– Kč na litru méně, než jsme platili ještě v únoru letošního roku, potvrdil serveru Podnikatel.cz Miloš KvasničkaMlékárny Polná.

Za snížením cen stojí klesají poptávka po mléčných výrobcích

Madetu ke snížení cen vedla podle jejích předchozích prohlášení především klesající poptávka po mléčných výrobcích, která způsobovala i nižší cenu mléka na světových trzích. Problém ovšem nastal, když Madeta snížení cen uvedla nejprve v médiích. Díky tomu ji totiž začal vyšetřovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Madeta se tak už nechce vůbec k cenám mléka vyjadřovat. Nezlobte se, ale vzhledem k tomu, že nás vyšetřuje antimonopolní úřad, se nebudeme k věci již pro média vůbec vyjadřovat, řekla dotaz serveru jedna z pracovnic Madety.

Reakce na snížení cen na sebe nenechala dlouho čekat. Agrární komora před necelým týdnem oznámila, že zvažuje regulaci produkce mléka. Jenže ani toto prohlášení se nezamlouvalo antimonopolnímu úřadu a ten se rozhodl komoru dále pečlivě sledovat. Podle zákona o ochraně hospodářské soutěž totiž není možné, aby jakékoli sdružení vydávalo cenová doporučení. O postupu agrární komory a zemědělců se možná rozhodne koncem tohoto týdne, kdy má dojít ke společné schůzce. Hlavním cílem Agrární komory je dle jejích slov především přesvědčení nesdružencýh producentů mléka, kterých je v tuzemsku zhruba
40 %, aby vstoupili do nějaké výrobní asociace. Díky tomu by se tak posílila vyjednávací pozice zemědělců vůči mlékárnám. Proto se zemědělci v Evropě sdružují mj. do mléčných odbytových družstev, aby svoji komoditu prodali za lepší cenu, než by byli sami schopni, vysvětlil Martin Pýcha ze Zemědělského svazu ČR. Čtěte více: Má sdružování podnikatelů smysl?

Řešením může být vstup do výrobního sdružení

Výkupní cena mléka nevzniká, jak někdy bývá prezentováno, diktátem ze strany mlékáren. Cenu určuje především vývoj poptávky a nabídky na světových trzích. Cenu mléka určujeme společně s dodavateli mléka při osobních setkáních. Navrhujeme cenu mléka pro příští měsíc a naši partneři, dodavatelé mléka, na ni přistoupí nebo ji rozporují, dodal Miloš Kvasnička z Mlékárny Polná. Dalším důležitým faktorem je i ekonomická síla jednotlivých zúčastněných subjektů. Zde se tak do popředí dostává důležitost již zmiňovaného sdružování do odbytových družstev. Ve skandinávských zemích je tento způsob zaveden a takřka všichni zemědělci se sdružují v takových asociacích. „U nás zůstává pomalejší integrace do odbytových a zpracovatelských družstev problémem. Výjimky ale jsou – např. Mlékařské a hospodářské družstvo JIH prokazuje, že nadstavbové družstevnictví není prázdný pojem,“ domnívá se Martin Pýcha.

skoleni_15_4

Zemědělská politika EU je?

  • správná a slouží občanům EU
    5 %
  • správná, ale určitě v ní jsou ještě strukturální nedostatky
    11 %
  • spíše špatná, ale obyčejných obyvatel se nedotýká
    1 %
  • špatná, poškozuje všechny
    83 %

Do budoucna se mají ceny opět zvýšit

Hlavní otázkou pak zůstává, s jakými cenami se dá počítat do budoucna. Zatímco se v příštích týdnech nedá očekávat žádný výrazný posun, v delším horizontu by se měly výkupní ceny opět zvýšit. Dlouhodobě je jistě nemožné držet ceny mléka pod 8,00 Kč/l, vždyť vstupy pro výrobu mléka se rok od roku zvedají a pokud se chov krav s mléčnou produkcí nebude ekonomicky vyplácet, mám obavy, že chovatelé jej ukončí, myslí si Miloš Kvasnička. Stejně jako i zemědělci v Evropě, očekáváme, že se ceny dostanou na úroveň vyšší než jsou vynaložené náklady, jinak zemědělci budou muset z existenčních důvodů živočišnou výrobu ještě více omezovat, než tomu bylo doposud, přidal se Martin Pýcha.

Mlékárny bez mléka jsou pak k ničemu. Současný stav považuji za přechodný, již několikrát jsme zažili vzestup cen a jejich pád, je potřeba vidět průměrnou výkupní cenu v roce nikoliv v měsíci, uzavírá Miloš Kvasnička. Ukáží ovšem zřejmě až další týdny, jakým směrem se budou ceny v příštích měsících ubírat.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).