Konec podnikání

Dobrý den,

ze zadání Vašeho dotazu nepřímo dovozuji, že jste před ukončením podnikání vedl daňovou evidenci.

Správně uvádíte, že v případě ukončení podnikání je třeba při výpočtu (dílčího) základu daně ze samostatné činnosti upravit rozdíl příjmů a výdajů, ze kterého základ daně vychází. V souladu s ustanovením § 23 odst. 8 písm. b) bod 2. zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.) se rozdíl příjmů a výdajů ze samostatné činnosti upraví (zvýší) mimo jiné o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem (což pohledávky za prodané zboží nepochybně jsou) a sníží o hodnotu dluhů, které by při úhradě byly daňovým výdajem.

Z pohledu obou pojistných je situace odlišná, což vyplývá ze způsobu, jak je definován tzv. vyměřovací základ, ze kterého se pojistné počítá. U pojistného na sociální zabezpečení platí, že v souladu s ustanovením § 5b odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je vyměřovacím základem částka nejméně ve výši 50 % základu daně. Z toho je nutné dovodit, že úpravy základu daně při ukončení podnikání ovlivňují i vyměřovací základ u pojistného na sociální zabezpečení.

Naopak u pojistného na veřejné zdravotní pojištění ale platí, že vyměřovací základ není definován jako 50 % základu daně, nýbrž jako 50 % rozdílu příjmů a výdajů (vyplývá to z ustanovení § 3a odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů). Znamená to tedy, že v roce ukončení podnikání úpravy základu daně vyměřovací základ u pojistného na veřejné zdravotní pojištění neovlivní.

Přeji Vám hezký den.

S pozdravem