Dobrý den, stále nemohu pochopit, když podám daňové přiznání k 1.7. a mám platit zálohy čtvrtletně, tak k jakému datu je mám potom platit?
Děkuji
Dobrý den,
z hlediska dnů splatnosti záloh na daň z příjmů fyzických (resp. i právnických) osob se nic nezměnilo a stále platí, že čtvrtletní zálohy se hradí (v průběhu tzv. zálohového období) vždy k 15. 3, 15. 6, 15. 9. a 15. 12., pololetní zálohy se hradí vždy k 15. 6. a k 15. 12.
Nicméně otázkou je, pokud využijete možnosti vyplývající z tzv. liberačního balíčku ministerstva financí a daňové přiznání, které jste povinna podat do 1. 4. 2020, podáte až po 15. 6. 2020 (k tomu doplňuji, že podání přiznání do 1. 7. 2020 je bez sankce), v jaké výši (resp. zda vůbec) budete mít povinnost zálohu k 15. 6. 2020 hradit.
V tomto ohledu platí, že pokud daňové přiznání podáte až po 15. 6. 2020, záloha na daň splatná k 15. 6. 2020 bude vycházet z daňové povinnosti za rok 2018. Znamená to tedy, že pokud jste podle daňové povinnosti za rok 2018 nemusela platit žádné zálohy na daň z příjmů, zálohu na daň k 15. 6. 2020 také nemusíte platit a Vaše první čtvrtletní záloha bude splatná až k 15. 9. 2020. Analogicky pokud jste již měla povinnost podle daňové povinnosti roku 2018 hradit čtvrtletní zálohy, k 15. 6. 2020 bude splatná záloha v původní výši a k 15. 9. 2020 bude splatná záloha již v "nové" výši, tj. podle daňové povinnosti za rok 2019.
K tomu si dovolím krátké vysvětlení. Zálohy na daň z příjmů se obecně platí v průběhu tzv. zálohového období. Zálohové období je v souladu s ustanovením § 38a odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, období "od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období" (citace výše uvedeného ustanovení). Velmi zjednodušeně se tedy jedná o období mezi dvěma termíny pro podání daňového přiznání. Přestože výše zmíněným tzv. liberačním balíčkem nedošlo de iure k žádnému posunu termínu pro podání daňového přiznání, je v tomto kontextu důležitá čtvrtá věta citovaného ustanovení, podle které se v případě, že je daňové přiznání podáno opožděně, použije pro stanovení výše a periodicity záloh částka daňové povinnosti uvedená v tomto daňovém přiznání, nicméně ale s platností až ode dne následujícího po podání takového přiznání.
Současně si dovoluji upozornit na možnost podat "žádost o stanovení zálohy jinak". Jedná se o žádost podle ustanovení § 174 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, přičemž v žádosti můžete požadovat buď snížení zálohy nebo úplné zrušení zálohy. Podle mediálního vyjádření paní ministryně financí by Finanční správa měla být při rozhodování o žádostech vstřícná a s velkou pravděpodobností by měla podaným žádostem vyhovět. Nicméně v každém případě doporučuji do žádosti uvést konkrétní důvody, které vedly k jejímu podání. Potvrzuji současně, že žádost nepodléhá správnímu poplatku.
Přeji Vám hezký den.
S pozdravem