vyřazení majetku z obchodního majetku

Vážený pane Březino,

v prvé řadě je třeba definovat pojem „obchodní majetek“, protože, jak z dotazu vyplývá, je Vám zřejmé, že zařazení/vyřazení majetku do/z „obchodního majetku“ má zásadní daňové dopady.

Musíme ovšem rozlišovat mezi definicí obchodního majetku pro účely daně z příjmů a pro účely daně z přidaného hodnoty.

Obchodní majetek definovaný pro účely uplatňování daně z příjmů fyzických osob

Zákon o daních z příjmů definuje obchodní majetek v § 4 odst. 4 jako „část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci“. Prakticky to znamená, že vlastník libovolně, např. zřízením inventární karty dlouhodobého majetku, určuje, co bude součástí OM. Z hlediska daně z příjmů to má vliv zejména na možnost uplatňovat odpisy, resp. další daňové výdaje/náklady s majetkem související; a dále vliv na možnost osvobození příjmů v případě prodeje majetku. U nemovitých věcí jde o aplikaci osvobození dle § 4 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona o daních z příjmů, v případě movitých věcí o osvobození dle § 4 odst. 1 písm. c) ZDPř. Podmínkou osvobození je, že jak nemovité, tak movité věci nesmí být součástí obchodního majetku (ve smyslu ZDPř!) a ani nesměly být v období 5 let před prodejem zahrnuty do obchodního majetku (vyjma nemovitostí pro bydlení, kde je lhůta dvouletá).

Vyřazení z majetku – tedy např. zrušení inventární karty a fakt, že přestáváte uplatňovat odpisy, finančnímu úřadu žádným způsobem nehlásíte. Vyřazením majetku z obchodního majetku ve smyslu zákona o daních z příjmů Vám nevzniká zdanitelný příjem – pouze tím deklarujete, že jste majetek přestal používat k podnikání.

Obchodní majetek definovaný pro účely uplatňování daně z přidané hodnoty

Zákon o dani z přidané hodnoty (235/2004 Sb.) definuje obchodní majetek v § odst. 4 písm. c) jako „majetkové hodnoty, které slouží osobě povinné k dani a jsou touto osobou určeny k uskutečňování ekonomických činností“. Pokud tedy, jak sám píšete, stavba je užívána pro ekonomickou činnost, je tímto užíváním součástí obchodního majetku a nelze ji (pro účely uplatňování DPH) žádným způsobem „vyřadit“, lze jen přestat ji užívat pro ekonomickou činnost (kterou je i soustavný nájem), a tímto stavba přestane být obchodním majetkem.

Pokud ovšem dojde k „vyřazení“ majetku z OM ve smyslu zákona o DPH, tedy majetek je „vyřazen“, protože přestává být užíván k ekonomické činnosti a začíná být užíván výhradně k soukromým potřebám plátce, je zde povinnost odvést DPH. V okamžiku vyřazení z obchodního majetku výhradně pro soukromé použití plátce dochází k fikci dodání zboží dle § 13 odst. 4 písm. a) ZDPH. Vyřazení z obchodního majetku je předmětem DPH a plátce daně má povinnost odvést DPH z ceny obvyklé – podle § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH je základem daně „cena zboží nebo cena obdobného zboží, za kterou by bylo možné zboží pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, a pokud takovou cenu nelze určit, výše celkových nákladů vynaložených na dodání zboží k DUZP“.

Vyřazení z obchodního majetku ve smyslu zákona DPH tedy sebou nese povinnost odvést DPH na výstupu z ceny obvyklé. Na tento případ nakládání s majetkem se nevztahuje Vámi uváděná 5-letá lhůta, ta se týká dodání nemovitých věcí, tedy prodeje majetku a podmínek pro jeho osvobození (viz § 56 zákona o DPH).

Pokud byste majetek vyřadil a s tím spojenou daň na výstupu odvedl, další nakládání s majetkem (v tuto chvíli už s majetkem neužívaným k ekonomickým činnostem) by nepodléhalo DPH, bylo by mimo předměte daně. Ovšem, když se vrátíme k dani z přidané hodnoty, platila by zde pětiletá lhůta, po kterou byste nemohl nárokovat osvobození od daně z příjmů, pokud jde o příjem z prodeje dané nemovité věci.

Velmi se omlouváme za prodlevu s odpovědí na dotaz.

S pozdravem a přáním pěkného dne