Zákon o finančních konglomerátech - ČÁST PRVNÍ - ZÁKON O DOPLŇKOVÉM DOZORU NAD BANKAMI, SPOŘITELNÍMI A ÚVĚRNÍMI DRUŽSTVY, INSTITUCEMI ELEKTRONICKÝCH PENĚZ, POJIŠŤOVNAMI A OBCHODNÍKY S CENNÝMI PAPÍRY VE FINANČNÍCH KONGLOMERÁTECH

ČÁST PRVNÍ

ZÁKON O DOPLŇKOVÉM DOZORU NAD BANKAMI, SPOŘITELNÍMI A ÚVĚRNÍMI DRUŽSTVY, INSTITUCEMI ELEKTRONICKÝCH PENĚZ, POJIŠŤOVNAMI A OBCHODNÍKY S CENNÝMI PAPÍRY VE FINANČNÍCH KONGLOMERÁTECH

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství¹) a upravuje výkon doplňkového dozoru nad regulovanými osobami [§ 2 písm. d)] působícími ve finančních konglomerátech (§ 4), vztahy mezi orgány pověřenými výkonem dozoru nad jednotlivými sektory finančního trhu a povinnosti osob působících ve finančním konglomerátu [§ 2 písm. d)].

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) bankou banka nebo zahraniční banka podle zvláštního právního předpisu²),

b) pojišťovnou tuzemská pojišťovna, pojišťovna z jiného členského státu [písmeno n)] nebo pojišťovna z třetího státu podle zvláštního právního předpisu³),

c) obchodníkem s cennými papíry obchodník s cennými papíry, který není bankou, nebo zahraniční osoba oprávněná poskytovat investiční služby ve státě svého sídla, která není bankou, podle zvláštního právního předpisu⁴),

d) regulovanou osobou

1. banka,

2. osoba, která v rámci svého podnikání vydává elektronické peněžní prostředky, se sídlem nebo místem podnikání na území členského státu, pokud požívá výhody jednotné licence podle zvláštního právního předpisu²), nebo obdobná osoba se sídlem nebo místem podnikání na území třetího státu (dále jen "instituce elektronických peněz"),

3. spořitelní a úvěrní družstvo⁵),

4. pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, anebo

5. obchodník s cennými papíry,

e) přidruženou osobou osoba, v níž jiná osoba vykonává podstatný vliv, kterým se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku této osoby, jenž není ovládáním, není pouze dočasný a jehož smyslem je podílet se na podnikání této osoby; přímý nebo nepřímý podíl posuzovaný samostatně nebo jejich součet představující alespoň 20 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech se vždy považuje za podstatný vliv, ledaže jde o ovládání,

f) smíšenou finanční holdingovou osobou ovládající osoba, která není regulovanou osobou a která společně s jí ovládanými osobami, z nichž je alespoň jedna regulovanou osobou se sídlem na území členského státu, a jinými osobami tvoří finanční konglomerát (§ 4),

g) skupinou seskupení, které se skládá

1. z ovládající osoby, jí ovládaných osob a přidružených osob, nebo

2. z ovládající osoby, jí ovládaných osob, přidružených osob a z dalších osob finančního sektoru (§ 3), u nichž většinu členů jejich statutárních, řídicích nebo dozorčích orgánů tvoří po většinu účetního období osoby, které jsou ve statutárních, řídicích nebo dozorčích orgánech některé z osob uvedených v bodu 1, ledaže jde o osoby, které vykonávají takovou funkci v rámci svého podnikání na profesionálním základě a není-li účelem výkonu jejich funkce vzájemné propojení aktivit osob, v nichž je funkce člena statutárního, řídicího nebo dozorčího orgánu vykonávána,

h) úzkým propojením

1. vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu, jejichž součet představuje alespoň 20 %,

2. vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, jejichž součet představuje alespoň 20 %,

3. vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém jedna z osob druhou osobu ovládá, nebo

4. vztah dvou nebo více osob, které ovládá tatáž osoba,

i) nepřímým podílem podíl držený prostřednictvím ovládané osoby nebo ovládaných osob,

j) dozorem dozor nebo dohled vykonávaný podle zvláštního právního předpisu nebo zahraniční právní úpravy nad osobou ve finančním sektoru (§ 3),

k) orgánem dozoru orgán členského státu, který vykonává dozor nad regulovanou osobou na individuálním základě nebo konsolidovaném základě; za dozor na konsolidovaném základě se pro účely tohoto zákona považuje též dozor nad činností pojišťoven ve skupině,

l) příslušným orgánem dozoru

1. orgán dozoru členského státu vykonávající dozor na konsolidovaném základě nad regulovanou osobou ve finančním konglomerátu (§ 4),

2. koordinátor (§ 13), je-li orgánem dozoru odlišným od orgánu dozoru uvedeného v bodu 1, nebo

3. jiný orgán dozoru podle uvážení orgánů dozoru uvedených v bodech 1 a 2; při tomto uvážení tyto orgány dozoru přihlédnou především k tržnímu podílu [§ 5 odst. 5 písm. b)] regulovaných osob ve finančním konglomerátu v jiných členských státech, zejména pokud přesáhne 5 %, a k významu regulované osoby se sídlem v jiném členském státě v rámci finančního konglomerátu,

m) povolením licence povolení nebo jiný správní akt opravňující osobu k výkonu regulované činnosti,

n) členským státem členský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor,

o) třetím státem stát, který není členským státem,

p) koncentrací rizik veškerá rizika možné ztráty, jimž jsou vystaveny osoby ve finančním konglomerátu, která jsou natolik významná, aby ohrozila platební schopnost nebo finanční situaci regulovaných osob ve finančním konglomerátu; tyto ztráty mohou být způsobeny v důsledku působení úvěrového rizika, investičního rizika, pojistného rizika, tržního rizika, jiných rizik nebo jejich kombinací nebo jejich vzájemným působením (dále jen "rizika"),

r) operacemi v rámci skupiny veškeré obchody a jiná jednání, na jejichž základě regulované osoby, které jsou členy finančního konglomerátu, spoléhají, že jiné regulované nebo neregulované osoby ve stejné skupině nebo jakákoliv osoba spjatá se členy této skupiny úzkým propojením splní přímo nebo zprostředkovaně určitý závazek bez ohledu na úplatnost tohoto závazku,

s) Výborem pro finanční konglomeráty výbor ustanovený při Komisi Evropských společenství.

§ 3

Finanční sektor

(1) Do finančního sektoru se zahrnují smíšené finanční holdingové osoby a osoby z bankovního sektoru, sektoru pojišťovnictví a sektoru investičních služeb.

(2) Do bankovního sektoru se zahrnují banky, instituce elektronických peněz, spořitelní a úvěrní družstva, finanční instituce podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost bank²), s výjimkou obchodníků s cennými papíry a osob, které tvoří sektor pojišťovnictví (odstavec 3), a podniky pomocných bankovních služeb podle zvláštního právního předpisu²).

(3) Do sektoru pojišťovnictví se zahrnují pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací holdingové osoby podle zvláštního právního předpisu³).

(4) Do sektoru investičních služeb se zahrnují obchodníci s cennými papíry a finanční instituce podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu⁴), které se nezahrnují do bankovního sektoru nebo do sektoru pojišťovnictví.

HLAVA II

FINANČNÍ KONGLOMERÁT

§ 4

(1) Finančním konglomerátem je skupina, která splňuje tato kritéria:

a) v čele skupiny je

1. regulovaná osoba, která buď ovládá osobu ve finančním sektoru, nebo je osobou, která vykonává podstatný vliv v osobě ve finančním sektoru, nebo je osobou, u které většinu členů statutárních, řídicích nebo dozorčích orgánů tvoří po většinu účetního období stejné osoby, které jsou statutárními, řídicími nebo dozorčími orgány nebo jejich členy jiné osoby ve finančním sektoru, nebo

2. osoba, která není regulovanou osobou a která ovládá alespoň jednu regulovanou osobu, přičemž činnost skupiny probíhá převážně ve finančním sektoru,

b) alespoň jedna osoba ve skupině je součástí sektoru pojišťovnictví a alespoň jedna osoba ve skupině je součástí bankovního sektoru nebo sektoru investičních služeb a

c) souhrn činností sektoru pojišťovnictví ve skupině a souhrn činností sektoru bankovního a sektoru investičních služeb ve skupině jsou významné (§ 5).

(2) Činnost skupiny probíhá převážně ve finančním sektoru, jestliže její poměr bilančních sum (odstavec 3 a § 7) přesahuje hodnotu 0,4.

(3) Poměrem bilančních sum (§ 7) se rozumí podíl, v jehož čitateli je součet bilančních sum osob ve skupině, které jsou součástí finančního sektoru, a ve jmenovateli součet bilančních sum všech osob ve skupině.

Váha významnosti sektoru

§ 5

(1) Souhrn činností sektoru pojišťovnictví ve skupině a souhrn činností sektoru bankovního a investičních služeb ve skupině je významný, jestliže váha významnosti v sektoru pojišťovnictví přesahuje hodnotu 0,1 a váha významnosti v sektorech bankovním a investičních služeb přesahuje také hodnotu 0,1.

(2) Váhou významnosti se rozumí aritmetický průměr

a) podílu, v jehož čitateli je součet bilančních sum osob ve skupině, které jsou buď součástí bankovního sektoru a sektoru investičních služeb, nebo sektoru pojišťovnictví, a ve jmenovateli součet bilančních sum osob ve skupině, které jsou součástí finančního sektoru, a

b) podílu, v jehož čitateli je součet minimálních kapitálových požadavků nebo požadované míry solventnosti, které musí podle zvláštních právních předpisů dosáhnout osoby ve skupině, které jsou buď součástí bankovního sektoru a sektoru investičních služeb, nebo sektoru pojišťovnictví, a ve jmenovateli součet minimálních kapitálových požadavků a požadované míry solventnosti, které musí podle zvláštních právních předpisů dosáhnout osoby ve skupině, které jsou součástí finančního sektoru.

(3) Nejméně významným sektorem ve skupině se rozumí sektor podle § 3 odst. 2 až 4 s nejmenší váhou významnosti a nejvýznamnějším sektorem ve skupině se rozumí sektor s největší váhou významnosti. Pro účely určení významnosti sektoru ve skupině se bankovní sektor a sektor investičních služeb považují za jeden sektor.

(4) Souhrn činností finančního sektoru ve skupině se rovněž považuje za významný, jestliže součet bilančních sum (§ 7) osob ve skupině, které jsou součástí nejméně významného sektoru, přesahuje 6 000 000 000 eur.

(5) Pokud skupina nesplňuje podmínku uvedenou v odstavci 1, ale splňuje podmínku uvedenou v odstavci 4, příslušné orgány dozoru mohou na základě vzájemné dohody rozhodnout, že nebudou takovouto skupinu považovat za finanční konglomerát, nebo o tom, že skupina nebude podléhat doplňkovému požadavku kapitálové přiměřenosti, nebo požadavkům kladeným tímto zákonem na systém řízení rizik a koncentrace rizik na úrovni finančního konglomerátu, operace v rámci skupiny, vnitřní řídicí a kontrolní systém nebo personálním předpokladům osob ve vedení smíšené finanční holdingové osoby, nebo některým z nich, jestliže podle názoru těchto příslušných orgánů dozoru není vztažení povinností stanovených tímto zákonem na tuto skupinu potřebné, vhodné nebo by bylo zavádějící, zejména pokud

a) váha významnosti nejméně významného sektoru ve skupině nebo podíl stanovený podle odstavce 2 písm. a) nebo podíl stanovený podle odstavce 2 písm. b) nepřesahuje hodnotu 0,05, nebo

b) tržní podíl skupiny v kterémkoliv členském státě nepřesahuje 5 %; při výpočtu tržního podílu pro účely tohoto zákona se použije součet bilančních sum (§ 7) osob v bankovním sektoru nebo sektoru investičních služeb a předepsané pojistné v hrubé výši v sektoru pojišťovnictví.

(6) Příslušné orgány dozoru oznámí rozhodnutí podle odstavce 5 ostatním dotčeným orgánům dozoru.

§ 6

(1) Pokud již finanční konglomerát podléhá doplňkovému dozoru (§ 10) a jestliže poměr bilančních sum (§ 7) poklesne pod hodnotu 0,4 nebo váha významnosti některého sektoru poklesne pod 0,1, potom se pro 3 následující roky použije pro poměr bilančních sum (§ 7) hodnota 0,35 nebo pro váhu významnosti příslušného sektoru hodnota 0,08.

(2) Pokud již finanční konglomerát určený podle § 5 odst. 4 podléhá doplňkovému dozoru a jestliže součet bilančních sum (§ 7) osob ve skupině, které jsou součástí nejméně významného sektoru, poklesne pod 6 000 000 000 eur, potom se pro 3 následující roky použije pro určení významnosti souhrnu činností příslušného sektoru ve skupině hodnota 5 000 000 000 eur.

(3) Koordinátor (§ 13) po dohodě s ostatními příslušnými orgány dozoru může rozhodnout, že se upustí od použití odstavců 1 a 2.

§ 7

Bilanční suma

Bilanční sumou používanou při výpočtech podle tohoto zákona se rozumí celková aktiva snížená o oprávky a opravné položky. Zjišťuje se z konsolidované účetní závěrky; neexistuje-li konsolidovaná účetní závěrka, sečtou se bilanční sumy zjištěné v účetních závěrkách osob, které jsou součástí skupiny, s tím, že bilanční suma přidružené osoby se bere v úvahu v poměru odpovídajícímu podílu nebo podílům, které v přidružené osobě mají osoby, které jsou součástí skupiny.

§ 8

(1) Příslušné orgány dozoru mohou v případech zřetele hodných a na základě vzájemné dohody bilanční sumy při výpočtu poměru bilančních sum podle § 4 a 5 a váhy významnosti příslušného sektoru nahradit nebo doplnit strukturou výnosů nebo hodnotou podrozvahových operací, anebo oběma současně.

(2) Při určování, zda činnost skupiny probíhá převážně ve finančním sektoru a zda souhrn činností sektoru pojišťovnictví ve skupině a souhrn činností bankovního sektoru a sektoru investičních služeb ve skupině jsou významné, příslušné orgány dozoru na návrh koordinátora (§ 13) po vzájemné dohodě

a) nemusí přihlížet k osobám, které podle rozhodnutí koordinátora (§ 13) nemusí být zahrnuty do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, nebo

b) mohou brát v úvahu splnění kritérií uvedených v § 4 odst. 2 a v § 5 odst. 1 za poslední 3 roky; tento postup se nepoužije, pokud v tomto období došlo k významným změnám ve struktuře skupiny.

§ 9

Určení skupiny jako finančního konglomerátu

(1) Pokud orgán dozoru na základě informací získaných při výkonu dozoru má za to, že regulovaná osoba, které udělil povolení, je členem skupiny, která by mohla být finančním konglomerátem, který dosud nebyl určen, informuje o tom orgány dozoru, které vykonávají dozor nad regulovanými osobami ve skupině, případně též jiné orgány dozoru. Tyto orgány dozoru určí,

a) který z nich bude koordinátorem (§ 13) v případě, že tato skupina bude určena jako finanční konglomerát,

b) zda skupina je finančním konglomerátem.

(2) Má-li být koordinátorem pro dotčenou skupinu orgán dozoru z České republiky, potom se na řízení o určení finančního konglomerátu vztahuje správní řád, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro účely řízení o určení, zda je skupina finančním konglomerátem podle tohoto zákona, si účastníci tohoto řízení, kterými jsou osoby ve skupině, zvolí společného zmocněnce, kterým může být i právnická osoba. Do doby, než si zvolí společného zmocněnce, má jeho postavení ovládající osoba v čele této skupiny nebo, pokud není v čele této skupiny ovládající osoba, regulovaná osoba s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru ve skupině; této osobě se zároveň vždy doručuje rozhodnutí ve věci. Řízení o určení finančního konglomerátu se zahajuje z podnětu orgánu dozoru určeného podle odstavce 1 písm. a). Současně se zahájením řízení sdělí tento orgán dozoru zmocněnci pro řízení o určení finančního konglomerátu, že bude koordinátorem v případě, že dotčená skupina bude určena jako finanční konglomerát, a že je orgánem dozoru, který vede správní řízení v této věci. Tím není dotčeno ustanovení § 13 odst. 4.

(3) Orgán dozoru, který vede řízení o určení finančního konglomerátu, vychází při určování, zda je skupina finančním konglomerátem, přednostně z informací získaných na základě výkonu dozoru nebo od jiných orgánů dozoru. Pokud k tomuto řízení potřebuje i jiné informace, vyžádá si je od společného zmocněnce pro řízení o určení finančního konglomerátu.

(4) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí o určení finančního konglomerátu se na osoby ve skupině vztahují povinnosti stanovené tímto zákonem těmto osobám. Pokud jsou součástí skupiny, která byla určena jako finanční konglomerát, i osoby, které doposud nepodléhaly žádné formě dozoru, je koordinátor povinen v rozhodnutí podle věty prvé vymezit ve vztahu k takovým osobám též přiměřenou lhůtu, uplynutím které jsou tyto osoby povinny plnit povinnosti stanovené tímto zákonem a která nesmí být kratší než 60 dnů.

(5) Opravný prostředek ve správním řízení proti rozhodnutí o určení finančního konglomerátu není přípustný. Účastník řízení o určení finančního konglomerátu může podat žalobu ve správním soudnictví⁶) proti určení skupiny jako finančního konglomerátu, je-li koordinátorem orgán dozoru z České republiky.

(6) O určení skupiny jako finančního konglomerátu a o svém ustanovení koordinátorem informuje koordinátor orgány dozoru, které regulovaným osobám ve skupině udělily povolení, a orgány dozoru členského státu, ve kterém má sídlo smíšená finanční holdingová osoba, a Komisi Evropských společenství.

(7) Pokud má ovládající osoba v čele skupiny určené jako finanční konglomerát nebo, pokud není v čele skupiny ovládající osoba, regulovaná osoba s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru ve skupině za to, že na základě změn skutečností rozhodných pro určení finančního konglomerátu již skupina není finančním konglomerátem, oznámí tuto skutečnost koordinátorovi (§ 13) a současně mu tuto skutečnost prokáže. Je-li koordinátorem orgán dozoru z České republiky, je dnem doručení tohoto oznámení zahájeno správní řízení. Správní řízení může být zahájeno i z podnětu koordinátora. Pokud koordinátor po dohodě s dalšími orgány dozoru zjistí, že skupina již není finančním konglomerátem, vydá o tom rozhodnutí, jinak řízení zastaví. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí o tom, že skupina přestala být finančním konglomerátem, se na osoby ve skupině přestávají vztahovat povinnosti stanovené tímto zákonem. Ustanovení odstavce 2 věty druhé a třetí a odstavců 3, 5 a 6 se použijí obdobně.

HLAVA III

DOPLŇKOVÝ DOZOR NAD OSOBAMI VE FINANČNÍM KONGLOMERÁTU

§ 10

Doplňkový dozor

(1) Doplňkovým dozorem se pro účely tohoto zákona rozumí sledování a regulace rizik na úrovni finančního konglomerátu. Účelem doplňkového dozoru je omezení rizik, kterým jsou vystaveny regulované osoby tím, že jsou součástí finančního konglomerátu.

(2) Doplňkovým dozorem se nenahrazuje výkon dozoru nad regulovanými osobami na individuálním a konsolidovaném základě podle zvláštních právních předpisů, ani se jím nezakládá ani nenahrazuje dozor nad jednotlivými regulovanými osobami se sídlem nebo bydlištěm na území třetího státu, smíšenými finančními holdingovými osobami zahrnutými do finančního konglomerátu a osobami, které nejsou regulovány podle zvláštních právních předpisů.

(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, doplňkovému dozoru podléhá každá regulovaná osoba ve finančním konglomerátu,

a) která je v čele finančního konglomerátu,

b) jejíž ovládající osobou je smíšená finanční holdingová osoba se sídlem na území členského státu,

c) která je s jinou osobou finančního sektoru ve vztahu ovládající nebo ovládané osoby, nebo

d) u které většinu členů statutárních, řídicích nebo dozorčích orgánů tvoří po většinu účetního období stejné osoby, které jsou statutárními, řídicími nebo dozorčími orgány nebo jejich členy jiné osoby finančního sektoru.

(4) Nejedná-li se o případy podle odstavce 3 a podle § 11 a jsou-li současně splněny podmínky podle § 4 odst. 1 písm. b) a c), příslušné orgány dozoru, s ohledem na účel doplňkového dozoru, určí, zda a v jakém rozsahu budou doplňkovému dozoru podléhat též regulované osoby, v nichž jiné osoby vykonávají podstatný vliv, mají jinak vázaný kapitál nebo jinak uplatňují významný vliv na řízení regulované osoby.

§ 11

Doplňkový dozor nad osobami ve finančním konglomerátu se vztahem ke třetímu státu

(1) Je-li regulovaná osoba ve finančním konglomerátu, která má sídlo na území členského státu, ovládána osobou se sídlem na území třetího státu, orgány dozoru ověří, zda tato regulovaná osoba podléhá dozoru vykonávanému orgánem dozoru třetího státu, který je srovnatelný s doplňkovým dozorem podle tohoto zákona.

(2) Ověření provádí orgán dozoru, který by byl v případě použití pravidel podle § 13 odst. 2 až 6 ustanoven koordinátorem, a to na návrh ovládající osoby nebo regulované osoby, které bylo uděleno povolení v členském státě, nebo z vlastního podnětu. Tento orgán dozoru předem požádá o stanovisko ostatní příslušné orgány dozoru a Výbor pro finanční konglomeráty a vezme v úvahu vhodná doporučení.

(3) Tento zákon se nevztahuje na regulovanou osobu podle odstavce 1, jestliže je ve třetím státě nad její činností ve finančním konglomerátu vykonáván dozor srovnatelný s doplňkovým dozorem podle tohoto zákona.

(4) Není-li nad regulovanou osobou podle odstavce 1 vykonáván srovnatelný dozor ve třetím státě, doplňkový dozor podle tohoto zákona se na tuto regulovanou osobu vztahuje. Orgány dozoru však mohou použít i jiné postupy schválené koordinátorem po konzultaci s ostatními orgány dozoru, které sledují účel doplňkového dozoru, a jsou sděleny dalším dotčeným orgánům dozoru a Komisi Evropských společenství. Tyto postupy mohou spočívat i v požadavku založit smíšenou finanční holdingovou osobu na území členského státu.

§ 12

Finanční subkonglomerát

Finančním subkonglomerátem se rozumí finanční konglomerát, který je součástí jiného finančního konglomerátu. Regulované osoby, které jsou součástí finančního subkonglomerátu, podléhají doplňkovému dozoru pouze na úrovni finančního konglomerátu, jehož je finanční subkonglomerát součástí.

HLAVA IV

KOORDINÁTOR A SPOLUPRÁCE MEZI PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY DOZORU

§ 13

Koordinátor

(1) K zajištění účinného výkonu doplňkového dozoru a spolupráce mezi orgány dozoru se z orgánů dozoru ustanoví koordinátor.

(2) Jestliže je v čele finančního konglomerátu regulovaná osoba, koordinátorem je orgán dozoru, který udělil této regulované osobě povolení.

(3) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba, je koordinátorem orgán dozoru, který udělil povolení regulované osobě, jejíž ovládající osobou je smíšená finanční holdingová osoba, která zároveň neovládá jinou regulovanou osobu, není-li dále stanoveno jinak.

(4) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba a nepostupuje-li se podle odstavce 3, 5 nebo 6, je koordinátorem orgán dozoru, který udělil povolení regulované osobě, která má sídlo na území stejného členského státu jako smíšená finanční holdingová osoba, která ji ovládá. V případě, že bylo v tomto státě uděleno povolení více regulovaným osobám, které jsou členy stejného finančního konglomerátu, ale jsou součástí různých sektorů, ustanoví se koordinátorem orgán dozoru regulované osoby v nejvýznamnějším sektoru. V případě, že je v čele finančního konglomerátu více než jedna smíšená finanční holdingová osoba, které mají sídlo na území různých členských států, v nichž bylo uděleno i povolení regulovaným osobám, ustanoví se koordinátorem orgán dozoru regulované osoby s největší bilanční sumou, jsou-li regulované osoby součástí stejného sektoru, v ostatních případech se koordinátorem ustanoví příslušný orgán dozoru regulované osoby s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru.

(5) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba a nepostupuje-li se podle odstavce 3, 4 nebo 6, je koordinátorem orgán dozoru, který udělil povolení regulované osobě s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru, jestliže její ovládající osoba je smíšená finanční holdingová osoba se sídlem na území členského státu odlišného od členských států, jejichž orgány dozoru udělily povolení jí ovládaným regulovaným osobám.

(6) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba a nepostupuje-li se podle odstavce 3, 4 nebo 5, je koordinátorem orgán dozoru, který udělil povolení regulované osobě s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru, jedná-li se o finanční konglomerát, v jehož čele není ovládající osoba, nebo o jakýkoliv jiný případ.

(7) Příslušné orgány dozoru mohou po vzájemné dohodě upustit od kritérií podle odstavců 2 až 6, jestliže by jejich použití bylo neúčelné vzhledem ke struktuře finančního konglomerátu a významu jeho činností v různých státech, a ustanovit koordinátorem jiný orgán dozoru členského státu vykonávající dozor nad regulovanou osobou v dotčené skupině nebo i orgán dozoru členského státu, na jehož území má smíšená finanční holdingová osoba sídlo. V takovém případě si orgány dozoru před rozhodnutím o ustanovení koordinátora vyžádají od regulovaných osob ve finančním konglomerátu nebo ve smíšené finanční holdingové osobě stanovisko.

§ 14

Úkoly koordinátora

(1) Koordinátor zejména

a) koordinuje shromažďování a poskytování významných nebo nezbytných informací při běžných i mimořádných situacích na úrovni finančního konglomerátu, včetně poskytování informací významných pro výkon dozoru na individuálním základě i na konsolidovaném základě, orgánem dozoru podle zvláštního právního předpisu,

b) sleduje a posuzuje finanční situaci finančního konglomerátu,

c) posuzuje dodržování doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, požadavků na řízení rizik, na koncentraci rizik a na operace v rámci skupiny na úrovni finančního konglomerátu,

d) posuzuje strukturu, organizaci a systém vnitřní kontroly finančního konglomerátu,

e) ve spolupráci s příslušnými orgány dozoru plánuje a koordinuje postup orgánů dozoru při výkonu doplňkového dozoru na úrovni finančního konglomerátu při běžných a mimořádných situacích.

(2) K zajištění účelného a účinného výkonu doplňkového dozoru uzavírají koordinátor a další příslušné orgány dozoru, případně další orgány dozoru, koordinační dohody. Koordinační dohodou mohou být koordinátorovi svěřeny další úkoly a předně určeny postupy při rozhodování mezi odpovědnými příslušnými orgány dozoru podle tohoto zákona a pro spolupráci s ostatními orgány dozoru.

§ 15

Výměna informací

(1) Koordinátor a orgány dozoru vzájemně úzce spolupracují, zejména si vzájemně poskytují informace nezbytné pro výkon dozoru nad regulovanými osobami ve finančním konglomerátu, a to na základě žádosti nebo z vlastního podnětu kteréhokoliv z nich. Za tím účelem shromažďují tyto informace.

(2) Koordinátor a orgány dozoru shromažďují a poskytují informace týkající se

a) struktury skupiny, všech významnějších osob ve finančním konglomerátu a orgánů, vykonávajících dozor nad osobami ve skupině,

b) celkové strategie finančního konglomerátu,

c) finanční situace finančního konglomerátu, zejména dodržování doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, koncentrace rizik, ziskovosti na úrovni finančního konglomerátu a operací v rámci skupiny,

d) většinového společníka a členů statutárních, řídicích a dozorčích orgánů a dalších osob, které na základě dohody, podílu nebo na základě jiné skutečnosti podstatným způsobem ovlivňují činnost finančního konglomerátu,

e) organizace, řízení rizik a vnitřního řídicího a kontrolního systému na úrovni finančního konglomerátu,

f) postupů shromažďování informací ohledně osob ve finančním konglomerátu a ověřování těchto informací,

g) nepříznivého vývoje v regulovaných osobách nebo jiných osobách ve finančním konglomerátu, který může významně ohrozit finanční situaci regulovaných osob,

h) závažných sankcí a opatření k nápravě mimořádného významu uložených orgány dozoru podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu.

(3) Příslušné orgány dozoru si mohou rovněž vyměňovat informace týkající se regulovaných osob ve finančním konglomerátu s Evropskou centrální bankou, centrálními bankami v Evropském systému centrálních bank a ostatními centrálními bankami za předpokladu, že osoby, které se s těmito informacemi seznámí, jsou povinny o nich zachovávat mlčenlivost.

§ 16

Povinnost konzultace

(1) Příslušný orgán dozoru, který rozhoduje o

a) udělení souhlasu nebo povolení ke změně ve struktuře společníků, zejména k nabytí kvalifikované účasti, nebo organizační nebo řídicí struktuře regulovaných osob ve finančním konglomerátu, nebo

b) uložení závažné sankce nebo opatření k nápravě mimořádného významu,

předem konzultuje tuto skutečnost s koordinátorem a dalším orgánem dozoru, kterého se tato skutečnost rovněž týká.

(2) Orgán dozoru nemusí konzultovat skutečnosti podle odstavce 1, nesnese-li věc odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel rozhodnutí. V takovém případě informuje bez zbytečného odkladu orgán dozoru dotčený v dané věci.

§ 17

Kontrola

(1) Koordinátor může provést kontrolu na místě ve smíšené finanční holdingové osobě a, je-li to nezbytné pro výkon doplňkového dozoru, i v dalších neregulovaných osobách ve finančním konglomerátu.

(2) Orgán dozoru může v konkrétním případě požádat orgán dozoru jiného členského státu o provedení kontroly v regulované nebo neregulované osobě ve finančním konglomerátu, která má sídlo nebo pobočku na území tohoto státu, za účelem ověření informací potřebných k výkonu doplňkového dozoru. Orgán dozoru, který požádal o provedení kontroly, je oprávněn zúčastnit se této kontroly.

(3) Orgán dozoru v mezích své působnosti provede na žádost orgánu dozoru podle odstavce 2 kontrolu v regulované nebo neregulované osobě ve finančním konglomerátu, nebo umožní orgánu dozoru se sídlem na území jiného členského státu, aby kontrolu provedl sám, nebo aby ji provedl auditor, auditorská společnost nebo znalec. Orgán dozoru, který požádal o provedení kontroly, je oprávněn zúčastnit se této kontroly.

(4) Je-li to možné, koordinátor a jiné orgány dozoru koordinují provádění kontrol v osobách ve finančním konglomerátu.

(5) Ustanovení odstavců 2 až 4 se vztahují obdobně i na spolupráci mezi příslušnými orgány dozoru v České republice a též na spolupráci s orgány dozoru z třetích států, je-li zachovávána vzájemnost.

§ 18

Vyžádání informací

(1) Požaduje-li koordinátor nebo jiný orgán dozoru informace potřebné pro výkon doplňkového dozoru, které již byly poskytnuty jinému orgánu dozoru podle zvláštního právního předpisu, přednostně požádá o tyto informace tento orgán dozoru.

(2) Koordinátor může vyzvat orgán dozoru členského státu, na jehož území má sídlo ovládající osoba finančního konglomerátu a který sám nevykonává doplňkový dozor, aby požadoval po této ovládající osobě informace nutné k výkonu doplňkového dozoru, zejména informace uvedené v § 15 odst. 2, a aby mu tyto informace předal.

§ 19

Povinnost mlčenlivosti

Na informace získané podle tohoto zákona včetně informací získaných od jiných příslušných orgánů dozoru se vztahuje povinnost osob podílejících se na výkonu dozoru zachovávat mlčenlivost podle zvláštních právních předpisů⁷).

HLAVA V

DOPLŇKOVÁ PRAVIDLA OBEZŘETNÉHO PODNIKÁNÍ

Doplňkový požadavek kapitálové přiměřenosti

§ 20

(1) Regulované osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny zajistit, aby na úrovni finančního konglomerátu byl k dispozici kapitál, který je vždy nejméně roven doplňkovému požadavku kapitálové přiměřenosti; tím není dotčena povinnost bank, spořitelních a úvěrních družstev, obchodníků s cennými papíry a finančních holdingových osob dodržovat kapitálovou přiměřenost podle zvláštních právních předpisů a povinnost pojišťoven a zajišťoven dodržovat požadovanou míru solventnosti podle zvláštního právního předpisu.

(2) Regulované osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny zajistit, aby na úrovni finančního konglomerátu existovaly vhodné postupy pro dodržování doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti.

(3) Výpočet doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti provádí osoba plnící informační povinnost vůči koordinátorovi za účelem provádění doplňkového dozoru (§ 25 odst. 1 a 2).

(4) Výpočet doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti se provádí

a) metodou účetní konsolidace,

b) metodou odpočtu agregovaných dat,

c) metodou odpočtu účetní hodnoty a kapitálových požadavků, nebo

d) kombinací metod uvedených v písmenech a) až c).

(5) Výběr metody, uvedené v odstavci 4, provede koordinátor na návrh osoby, která bude provádět výpočet doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, a po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dozoru.

(6) Dodržování doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti na úrovni finančního konglomerátu podléhá dozoru koordinátora.

§ 21

(1) Do finančního konglomerátu se pro účely výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti zahrnují osoby finančního sektoru ve finančním konglomerátu.

(2) Osoba, která je v čele finančního konglomerátu, se do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti zahrnuje vždy.

(3) Do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti nemusí být zahrnuta osoba, která není osobou podle odstavce 2 a

a) sídlí v třetím státu, kde existují právní překážky pro poskytování informací potřebných pro účely výkonu doplňkového dozoru,

b) je nevýznamná vzhledem k účelu doplňkového dozoru, ledaže všechny osoby splňující toto kritérium společně nejsou nevýznamné vzhledem k účelu doplňkového dozoru, nebo

c) její zahrnutí do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti by bylo nevhodné nebo zavádějící vzhledem k účelu doplňkového dozoru; v tomto případě si koordinátor vyžádá stanovisko dalších příslušných orgánů dozoru; to nemusí učinit v případě, kdy věc nesnese odkladu.

(4) Není-li do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti zahrnuta regulovaná osoba podle odstavce 3 písm. b) nebo c), může příslušný orgán dozoru členského státu, ve kterém má taková regulovaná osoba sídlo, požadovat prostřednictvím koordinátora, aby mu osoba, která je v čele finančního konglomerátu, sdělila informace potřebné pro účely výkonu dozoru tímto orgánem dozoru nad takovou regulovanou osobou.

(5) Pravidla výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti včetně bližšího vymezení kritérií pro nezahrnutí osob do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti upraví prováděcí právní předpis.

§ 22

Koncentrace rizik a operace v rámci skupiny

(1) Regulované osoby jsou povinny na úrovni finančního konglomerátu dodržovat doplňkové požadavky na koncentraci rizik a operace v rámci skupiny. Tím nejsou dotčeny požadavky na koncentraci rizik regulovaných osob a povinnosti týkající se operací podle zvláštních právních předpisů.

(2) Pokud je v čele finančního konglomerátu smíšená finanční holdingová osoba, vztahují se na ni požadavky na koncentraci rizik a operace v rámci skupiny podle zvláštních právních předpisů, které upravují koncentraci rizik a operace v rámci skupiny regulovaných osob, jež jsou součástí nejvýznamnějšího sektoru ve skupině.

(3) Operace v rámci skupiny musí splňovat tyto požadavky:

a) musí být sjednány tak, aby nevedly k poškození zájmů pojistníků, vkladatelů nebo jiných klientů,

b) nesmí zavazovat regulované osoby k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo k plnění, jež není úměrné poskytované protihodnotě, a

c) musí být sjednány za obvyklých podmínek.

(4) Ustanovením odstavce 3 není dotčeno právo uzavřít ovládací smlouvu.

(5) Dodržování doplňkových požadavků vztahujících se na koncentraci rizik a operace v rámci skupiny podléhají dozoru koordinátora.

(6) Bližší vymezení doplňkových požadavků na koncentraci rizik a doplňkových požadavků na operace v rámci skupiny upraví prováděcí právní předpis.

§ 23

Vnitřní řídicí a kontrolní systém

(1) Osoba v čele finančního konglomerátu a regulované osoby, které podléhají doplňkovému dozoru, zajistí, aby na úrovni finančního konglomerátu byl používán vhodný vnitřní řídicí a kontrolní systém včetně vhodného systému řízení rizik, spolehlivých administrativních a účetních postupů, který zabezpečí

a) identifikování, měření, vyhodnocování a sledování všech podstatných podstupovaných rizik a přijímání opatření vedoucích k omezení těchto rizik,

b) integraci systémů řízení rizik ve všech osobách podléhajících doplňkovému dozoru a jednotnost identifikace, měření, vyhodnocování a sledování rizik na úrovni finančního konglomerátu,

c) řádnou správu, řízení, schvalování a periodické posuzování strategie a politiky pro řízení rizik na úrovni finančního konglomerátu příslušnými statutárními orgány regulovaných osob,

d) vhodný způsob poměřování kapitálu k rizikům a dodržování doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti,

e) vhodný způsob zjišťování možného vlivu obchodní strategie na koncentraci rizik a doplňkový požadavek kapitálové přiměřenosti,

f) spolehlivé postupy pro identifikaci, oceňování, sledování, kontrolu a vykazování operací v rámci skupiny a koncentrace rizik a takové postupy účtování, které umožňují podávat věrný obraz operací v rámci skupiny a koncentrace rizik.

(2) Osoby, které podléhají doplňkovému dozoru, musí mít vhodný vnitřní řídicí a kontrolní systém pro zpracování údajů a informací, které jsou povinny předkládat pro účely výkonu doplňkového dozoru.

(3) Dodržování požadavků uvedených v odstavcích 1 a 2 kladených na vnitřní řídicí a kontrolní systém včetně systému řízení rizik podléhá dozoru koordinátora.

§ 24

Personální předpoklady

(1) Smíšená finanční holdingová osoba je povinna zajistit, aby jejím statutárním orgánem, členem jejího statutárního orgánu nebo jinou fyzickou osobou, která sama nebo společně s jinými osobami řídí činnost smíšené finanční holdingové osoby nebo právnické osoby, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, (dále jen "osoba ve vedení") byla osoba důvěryhodná a dostatečně zkušená pro výkon své funkce a k zajištění požadavků vyplývajících z tohoto zákona.

(2) Smíšená finanční holdingová osoba předem informuje koordinátora o navrhovaných změnách osob ve vedení a zároveň předloží podklady potřebné k posouzení jejich důvěryhodnosti a zkušenosti. V případě, že byl finanční konglomerát, v jehož čele je smíšená finanční holdingová osoba, nově určen podle § 9, je smíšená finanční holdingová osoba povinna splnit tuto povinnost ohledně osob v jejím vedení do 2 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o určení finančního konglomerátu. Dotčená fyzická osoba je povinna smíšené finanční holdingové osobě poskytnout podklady a součinnost potřebné k posouzení své důvěryhodnosti a zkušenosti včetně jejich změn. Podklady pro posouzení důvěryhodnosti a zkušenosti osob ve vedení smíšené finanční holdingové osoby upraví prováděcí právní předpis.

Informační povinnost

§ 25

(1) Veškeré informace potřebné pro provádění doplňkového dozoru nad dodržováním doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, koncentrace rizik, operacemi v rámci skupiny a nad dodržováním doplňkových požadavků na vnitřní řídicí a kontrolní systém včetně systému řízení rizik sděluje koordinátorovi regulovaná osoba, která stojí v čele finančního konglomerátu.

(2) Nestojí-li v čele finančního konglomerátu regulovaná osoba, sděluje informace podle odstavce 1 smíšená finanční holdingová osoba nebo regulovaná osoba ve finančním konglomerátu určená koordinátorem po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dozoru a osobami ve finančním konglomerátu.

(3) Koordinátor po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dozoru a po dohodě s osobou uvedenou v odstavcích 1 a 2 upraví formu, v jaké informace podává, a způsob, jak informace předává. Strukturu a lhůty předávání informací pro účely doplňkového dozoru podle tohoto zákona upraví prováděcí právní předpis.

(4) Osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny sdělit jiným osobám ve finančním konglomerátu nebo orgánům dozoru vykonávajícím doplňkový dozor úplné informace a údaje potřebné pro výkon doplňkového dozoru, které stanoví tento zákon nebo právní předpis vydaný na jeho základě. Ustanovení § 18 odst. 1 tím není dotčeno.

§ 26

(1) Osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny umožnit provedení kontroly podle § 17 a poskytnout příslušnému orgánu dozoru potřebnou součinnost.

(2) Regulované osoby ve finančním konglomerátu uveřejňují informace o finančním konglomerátu, jehož jsou součástí. Způsob, strukturu a lhůty uveřejňování těchto informací upraví prováděcí právní předpis.

(3) Osoba uvedená v § 25 poskytuje koordinátorovi účetní závěrky osob ve finančním konglomerátu, a to nejpozději ve lhůtě pro zveřejňování účetních závěrek. V případě účetních závěrek, které již byly poskytnuty orgánům dozoru pro účely výkonu dozoru na individuálním nebo konsolidovaném základě, lze uvést jen název a adresu orgánu dozoru, kterému účetní závěrka byla poskytnuta, a datum, kdy k poskytnutí účetní závěrky došlo.

HLAVA VI

NEDOSTATKY V ČINNOSTI SMÍŠENÉ FINANČNÍ HOLDINGOVÉ OSOBY A REGULOVANÉ OSOBY A OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ

§ 27

Nedostatky v činnosti smíšené finanční holdingové osoby

(1) V případě zjištění nedostatků v činnosti smíšené finanční holdingové osoby je koordinátor oprávněn podle povahy zjištěného nedostatku ve vztahu ke smíšené finanční holdingové osobě

a) vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, zejména předložila informace požadované pro účely výkonu doplňkového dozoru, neprováděla nebo omezila některé operace v rámci skupiny, zajistila zvýšení kapitálu na úrovni finančního konglomerátu nebo vyměnila osobu nebo osoby ve vedení smíšené finanční holdingové osoby,

b) uložit předkládání informací pro účely výkonu doplňkového dozoru v kratších lhůtách, než upraví prováděcí právní předpis.

(2) Nedostatkem v činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí

a) neposkytnutí informací potřebných pro výkon doplňkového dozoru nebo poskytnutí informací neúplných, nepravdivých či zkreslených nebo nedodržení lhůty pro jejich předložení,

b) řízení smíšené finanční holdingové osoby osobou nebo osobami, které nesplňují podmínky stanovené tímto zákonem,

c) taková operace v rámci skupiny nebo koncentrace rizik nebo jiná jednání, která mohou ohrozit kapitálovou přiměřenost nebo solventnost nebo jinak ohrozit bezpečnost a stabilitu regulované osoby ve finančním konglomerátu nebo která mohou poškodit zájmy pojistníků, vkladatelů nebo jiných klientů,

d) porušení dalších povinností stanovených tímto zákonem nebo rozhodnutím koordinátora.

(3) Na řízení o uložení opatření k nápravě se vztahuje správní řád, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(4) Účastníkem řízení o uložení opatření k nápravě je pouze dotčená smíšená finanční holdingová osoba. Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o uložení opatření k nápravě nemá odkladný účinek.

(5) Řízení o uložení opatření k nápravě může být zahájeno též doručením rozhodnutí o jeho uložení, pokud hrozí nebezpečí z prodlení.

(6) Doručení do vlastních rukou osobě, která je účastníkem řízení o uložení opatření k nápravě, provede koordinátor. Odmítne-li osoba, která je účastníkem řízení, rozhodnutí o uložení opatření k nápravě převzít, je toto rozhodnutí doručeno okamžikem tohoto odmítnutí.

§ 28

Nedostatky v činnosti regulované osoby

Jsou-li zjištěny nedostatky v činnosti uvedené v § 27 odst. 2 regulované osoby ve finančním konglomerátu, postupuje orgán dozoru vůči jím regulované osobě v souladu se zvláštním právním předpisem upravujícím provozování jí povolené činnosti.

§ 29

Výměna informací

Orgány dozoru prostřednictvím vzájemné výměny informací koordinují postup při ukládání opatření směřujících k nápravě nedostatků v činnosti osob ve finančním konglomerátu.

HLAVA VII

SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 30

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) jako smíšená finanční holdingová osoba

1. nesplní ve stanovené lhůtě uložené opatření k nápravě podle § 27 odst. 1, nebo

2. nezajistí, aby na úrovni finančního konglomerátu byl podle § 23 odst. 1 používán vhodný vnitřní řídicí a kontrolní systém včetně vhodného systému řízení rizik, spolehlivých administrativních a účetních postupů,

b) jako smíšená finanční holdingová osoba nebo jiná osoba ve finančním konglomerátu, která není regulovanou osobou, nesplní informační povinnost podle tohoto zákona nebo poskytne informace neúplné, nepravdivé či zkreslené nebo nedodrží lhůtu pro jejich předložení,

c) jako osoba ve vedení neposkytne smíšené finanční holdingové osobě potřebné podklady nebo součinnost pro posouzení její odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti nebo pro posouzení změn těchto skutečností.

(2) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) jako smíšená finanční holdingová osoba

1. nesplní ve stanovené lhůtě uložené opatření k nápravě podle § 27 odst. 1, nebo

2. nezajistí, aby na úrovni finančního konglomerátu byl podle § 23 odst. 1 používán vhodný vnitřní řídicí a kontrolní systém včetně vhodného systému řízení rizik, spolehlivých administrativních a účetních postupů,

b) jako smíšená finanční holdingová osoba nebo jiná osoba ve finančním konglomerátu, která není regulovanou osobou, nesplní informační povinnost podle tohoto zákona nebo poskytne informace neúplné, nepravdivé či zkreslené nebo nedodrží lhůtu pro jejich předložení.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 000 Kč. Za správní delikt podle odstavce 2 se uloží pokuta do 50 000 000 Kč.

§ 31

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které po ní bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže koordinátor o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává koordinátor.

(5) Pokuty vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

(6) Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zákona upravujícího správu daní.

HLAVA VIII

SPOLEČNÁ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ

§ 32

Hodnota vyjádřená v tomto zákoně v eurech se v období od 31. prosince daného roku do 30. prosince následujícího roku přepočítává na české koruny kurzem devizového trhu, který Česká národní banka vyhlásila jako poslední v říjnu daného roku.

§ 33

Ministerstvo financí průběžně informuje Výbor pro finanční konglomeráty o zásadách, které se v České republice uplatňují při dozoru nad operacemi v rámci skupiny a koncentrací rizik.

§ 34

K provedení § 21 odst. 5, § 22 odst. 6, § 24 odst. 2, § 25 odst. 3 a § 26 odst. 2 vydá Ministerstvo financí ve spolupráci s Českou národní bankou a Komisí pro cenné papíry vyhlášku.