§ 2
(1) Za výrobce se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo výrobek vyrobí nebo na výrobku uvede své jméno, ochrannou známku nebo jiný rozlišovací znak.
(2) Dále se za výrobce pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo výrobek doveze za účelem prodeje, nájmu nebo jiné formy užití v rámci své obchodní činnosti; tím není dotčena odpovědnost výrobce podle odstavce 1.
(3) Pokud výrobce podle odstavce 1 není znám, považuje se za výrobce podle tohoto zákona každý, kdo výrobek dodá a ve lhůtě jednoho měsíce od uplatnění nároku na náhradu škody nesdělí poškozenému totožnost výrobce. Totéž platí v případě dovozu, pokud není znám výrobce podle odstavce 2, i když je jméno výrobce podle odstavce 1 známo.