HLAVA II
Díl 1
§ 4
(1) Příslušník je oprávněn, vyžaduje-li to účinné zabezpečení plnění úkolů hasičského záchranného sboru, vyzvat každého, aby nevstupoval na určená místa nebo aby se podrobil omezením vyplývajícím z provedení služebního zásahu (dále jen "zásah"); zásahem se rozumí zejména ochranná, záchranná a likvidační opatření prováděná hasičským záchranným sborem. Každý je povinen výzvy příslušníka uposlechnout. Příslušník je oprávněn vyzvat osobu, která se nepodřídí stanoveným omezením, aby prokázala svoji totožnost, a tato osoba je povinna výzvě vyhovět.
(2) Příslušník s odpovídající odbornou způsobilostí4) je oprávněn v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti osob a ochrany majetku používat výbušniny a výbušné předměty.
(3) Příslušník je oprávněn požadovat od právnických a fyzických osob informace potřebné k plnění základních úkolů hasičského záchranného sboru.
§ 5
(1) Příslušníci jsou oprávněni provádět potřebná zjištění a služební úkony (dále jen "úkon"), nahlížet do příslušné dokumentace a požadovat potřebnou součinnost; úkonem se rozumí činnost prováděná při výkonu státní správy v oboru působnosti hasičského záchranného sboru. Při provádění úkonů jsou příslušníci oprávněni ke vstupu do objektů a zařízení a ke vstupu na nemovitost na dobu nutnou k řádnému provedení těchto činností.
(2) Příslušník je k provedení zásahu, který nesnese odkladu, oprávněn otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor a vstoupit do něj. Při tom je povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby, nehrozí-li nebezpečí z prodlení. Po provedení zásahu je příslušník povinen neprodleně vyrozumět orgány Policie České republiky.
(3) O vstupu do vojenských objektů, do objektů Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby, Vězeňské služby České republiky a Celní správy České republiky platí zvláštní právní předpisy.5)
Díl 2
§ 6
(1) Příslušník je i v době mimo službu povinen provést zásah, popřípadě učinit jiná opatření k provedení zásahu.
(2) Příslušník není povinen provést zásah, jestliže
a) je pod vlivem léků nebo jiných látek, které závažným způsobem snižují jeho schopnost jednání,
b) není k jeho provedení odborně vyškolen ani vycvičen nebo vybaven odpovídajícími technickými prostředky, přičemž povaha zásahu takové odborné vyškolení, vycvičení nebo vybavení technickými prostředky vyžaduje.
(3) Při provádění zásahu nebo úkonu je příslušník povinen dbát, aby v souvislosti s touto činností nevznikla osobám bezdůvodná újma a aby případný zásah do jejich práv a svobod nepřekročil míru nutnou k dosažení účelu prováděného zásahu nebo úkonu. Je rovněž povinen dbát, aby na majetku, který je předmětem zásahu, nevznikly odcizením nebo poškozením škody, kterým lze zabránit, a to do doby jeho převzetí vlastníkem, uživatelem nebo Policií České republiky.
Díl 3
§ 7
Služební stejnokroj s označením příslušnosti k hasičskému záchrannému sboru je oprávněn nosit jen příslušník.
§ 8
(1) Příslušnost k hasičskému záchrannému sboru prokazuje příslušník služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo ústním prohlášením "hasičský záchranný sbor".
(2) Ústním prohlášením "hasičský záchranný sbor" prokazuje příslušník svou příslušnost k hasičskému záchrannému sboru pouze v případech, kdy okolnosti zásahu nedovolují prokázat příslušnost ostatními způsoby uvedenými v odstavci 1. Příslušník se prokáže ihned, jakmile to okolnosti zásahu dovolí.
(3) Při úkonech prokazuje příslušník příslušnost k hasičskému záchrannému sboru služebním průkazem.
§ 9
(1) Přestupku podle tohoto zákona se dopustí ten, kdo na veřejném nebo veřejnosti přístupném místě neoprávněně užívá služební stejnokroj s označením příslušnosti k hasičskému záchrannému sboru.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.
(3) Přestupek podle odstavce 1 projednává hasičský záchranný sbor kraje. Odvolacím orgánem je generální ředitelství.
(4) Na přestupek podle odstavce 1 a jeho projednávání se jinak vztahují zvláštní zákony.6)
Díl 4
§ 10
(1) Na služební poměr příslušníků se použije zákon o služebním poměru příslušníků Policie České republiky7) (dále jen "zákon o služebním poměru") s odchylkami uvedenými v § 10 až 18 tohoto zákona s tím, že
a) kde se v zákoně o služebním poměru hovoří o Policii České republiky, rozumí se tím také hasičský záchranný sbor,
b) kde se v zákoně o služebním poměru hovoří o příslušníku Policie České republiky, rozumí se tím také příslušník,
c) působnost podle § 2 odst. 2 zákona o služebním poměru vykonává generální ředitel a v rozsahu jím stanoveném další funkcionáři hasičského záchranného sboru,
d) kázeňskou odměnou udělovanou příslušníkovi je kromě kázeňských odměn uvedených v § 31 zákona o služebním poměru též medaile.
(2) Pro služební poměr příslušníků se nepoužijí ustanovení § 3 písm. d), § 6 odst. 2, § 7 odst. 3, § 28 odst. 1 písm. b), § 42, 43 a 45, § 63 odst. 2 písm. d), § 66, § 114 odst. 2 a § 152 odst. 2 písm. a) zákona o služebním poměru.
§ 11
Služební přísaha příslušníka zní: "Slibuji, že budu chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a jinými mimořádnými událostmi, a to i s nasazením vlastního života. Při plnění svých povinností se budu řídit Ústavou, zákony a dalšími právními předpisy, důsledně plnit rozkazy a pokyny svých nadřízených a při svém jednání budu mít stále na zřeteli obecný zájem.".
§ 12
Ve zkušební době nesmí být příslušník zařazen do samostatného výkonu služby při zásahu.
§ 13
Příslušník je povinen vykonávat svědomitě a řádně službu podle svých sil, znalostí a schopností, prohlubovat své odborné znalosti, udržovat fyzickou zdatnost a toto prokazovat zkouškou odborné a fyzické způsobilosti.
§ 14
(1) Doba služby příslušníků může být rozvržena nerovnoměrně. Délka výkonu služby při nerovnoměrně rozvržené době služby může činit nejvýše 16hodin. Celková délka výkonu služby a na ní bezprostředně navazující služební pohotovost v místě výkonu služby (dále jen "pravidelná směna") je 24 hodin.
(2) Příslušníkovi se poskytne nejpozději po každých 5 hodinách nepřetržité služby přestávka na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Jednotlivé přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do doby výkonu služby.
(3) Nepřetržitý odpočinek mezi koncem jedné pravidelné směny a počátkem následující pravidelné směny může být omezen příslušníkovi, který v době služební pohotovosti v místě výkonu služby nebyl povolán k výkonu služby, pokud je toto omezení nezbytně nutné k zabezpečení akceschopnosti jednotky hasičského záchranného sboru. Doba omezení nepřetržitého odpočinku však nesmí přesáhnout dobu rovnající se délce pravidelné směny.
§ 15
(1) Příslušníkovi lze nařídit služební pohotovost v místě výkonu služby nebo na jiném určeném místě.
(2) Příslušníkovi s nerovnoměrně rozvrženou dobou služby se v rámci pravidelné směny nařizuje služební pohotovost v místě výkonu služby.
§ 16
Hasičský záchranný sbor je povinen umožnit příslušníkům stravování v místě výkonu služby; příslušníkům, kteří vykonávají službu za ztížených podmínek při zásahu nebo v souvislosti s ním, poskytuje v potřebném rozsahu bezplatné stravování.
§ 17
(1) Ozdravný pobyt k upevnění tělesného a duševního zdraví v trvání 14 kalendářních dnů nepřetržitě v kalendářním roce se poskytuje příslušníkům
a) starším 40 let, kteří jsou ve služebním poměru po dobu nejméně 10 let, nebo
b) kteří vykonávají službu zvlášť obtížnou a zdraví škodlivou po dobu nejméně 10 let, nebo
c) u nichž o tom rozhodne lékař závodní preventivní péče.
(2) Ozdravný pobyt organizuje hasičský záchranný sbor. Účast na ozdravném pobytu se považuje za výkon služby.
§ 18
Základní výše odchodného se zvyšuje za každý další ukončený rok služebního poměru o jednu polovinu posledního hrubého měsíčního služebního příjmu, pokud byl příslušník alespoň po jednu polovinu této doby zařazen v jednotkách provádějících zásahy.