Zákon o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) - HLAVA VI - PŘESTUPKY

HLAVA VI

SPRÁVNÍ DELIKTY

PŘESTUPKY

§ 37

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí správního deliktu tím, že

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí přestupku tím, že

a) nesplní ohlašovací povinnost podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo c),

b) uvede v žádosti podle § 4 nesprávné údaje, které mohou mít vliv na vydání integrovaného povolení,

c) nepodá žádost o změnu integrovaného povolení ve lhůtě stanovené úřadem podle § 19a odst. 1,

d) neohlásí úřadu údaje o plnění podmínek integrovaného povolení podle § 16a odst. 1 nebo poskytne údaje neúplné či nesprávné,

e) nevede evidenci údajů pro ohlašování podle § 16a odst. 2,

f) nepřijme opatření k omezení dopadů na životní prostředí a k zamezení dalších mimořádných událostí nebo havárií podle § 16 odst. 1 písm. d), nebo

g) nepřijme opatření k zajištění nápravy stavu způsobeného porušením závazných podmínek provozu podle § 16 odst. 1 písm. e).

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako právní nástupce provozovatele zařízení dopustí správního deliktu tím, že neoznámí úřadu přechod integrovaného povolení podle § 17.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako právní nástupce provozovatele zařízení dopustí přestupku tím, že neoznámí úřadu přechod integrovaného povolení podle § 17.

(3) Odborně způsobilá osoba se dopustí přestupku tím, že neoznámí ministerstvu změnu údajů uvedených v osvědčení o provedení zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob podle § 6 odst. 8.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí správního deliktu tím, že provozuje zařízení bez platného integrovaného povolení, bez pravomocného rozhodnutí o podstatné změně integrovaného povolení nebo v rozporu s integrovaným povolením.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí přestupku tím, že provozuje zařízení bez platného integrovaného povolení, bez pravomocného rozhodnutí o podstatné změně integrovaného povolení nebo v rozporu s integrovaným povolením.

(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí správního deliktu tím, že neprovede podle § 19b odst. 1 nebo 2 opatření k nápravě anebo neomezí nebo nezastaví provoz zařízení nebo jeho části podle § 19b odst. 3, 4 nebo 5.

(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí přestupku tím, že neprovede podle § 19b odst. 1 nebo 2 opatření k nápravě anebo neomezí nebo nezastaví provoz zařízení nebo jeho části podle § 19b odst. 3, 4 nebo 5.

(6) Za správní delikt se uloží pokuta

(6) Za přestupek lze uložit pokutu

a) do 2000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 až 3,

a) do 2000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 až 3,

b) do 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavců 4 a 5.

b) do 10000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 4 a 5.

§ 38

Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, ke vzniklým nebo hrozícím škodlivým následkům v oblasti životního prostředí nebo v oblasti zdraví člověka a době trvání protiprávního stavu.

(3) Je-li projednán správní delikt spáchaný provozovatelem zařízení, lze na jeho návrh zastavit správní řízení, jestliže provozovatel zařízení zajistil odstranění následků porušení povinnosti, přijal faktická opatření zamezující dalšímu trvání nebo obnově protiprávního stavu a uložení pokuty by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti. Z důvodu provádění opatření zamezujících vzniku dalších nepříznivých následků lze řízení o správním deliktu přerušit.

(1) Od uložení správního trestu za přestupek spáchaný provozovatelem zařízení lze upustit také tehdy, jestliže pachatel přestupku zajistí odstranění následků porušení povinnosti, přijme faktická opatření zamezující dalšímu trvání nebo obnově protiprávního stavu a uložení správního trestu by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti.

(4) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(5) Správní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni inspekce nebo krajský úřad. Příslušným orgánem k projednání správního deliktu je ten orgán, který zahájí řízení jako první. Ministerstvo projedná správní delikt v prvním stupni, jde-li o správní delikt podle § 37 odst. 3, nebo jde-li o zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu. Krajská hygienická stanice projednává v prvním stupni správní delikty podle tohoto zákona, jde-li o ochranu veřejného zdraví v oblasti ochrany před nepříznivými účinky hluku, vibrací a neionizujícího záření.

(2) Přestupky podle tohoto zákona projednává inspekce nebo krajský úřad. Příslušným orgánem k projednání přestupku je ten orgán, který zahájí řízení jako první. Ministerstvo projedná přestupek, jde-li o přestupek podle § 37 odst. 3, nebo jde-li o zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu. Krajská hygienická stanice projednává přestupky podle tohoto zákona, jde-li o ochranu veřejného zdraví v oblasti ochrany před nepříznivými účinky hluku, vibrací a neionizujícího záření.

(6) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby^21a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(7) Příjem z pokut uložených inspekcí a krajskou hygienickou stanicí je z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky a z 50 % příjmem rozpočtu kraje. Polovina příjmu z těchto pokut, který je příjmem rozpočtu kraje, je účelově určena k ochraně životního prostředí. Pokuty uložené krajským úřadem vybírá a vymáhá krajský úřad, příjem z pokut je příjmem kraje.

(3) Příjem z pokut uložených inspekcí a krajskou hygienickou stanicí je z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky a z 50 % příjmem rozpočtu kraje. Polovina příjmu z těchto pokut, který je příjmem rozpočtu kraje, je účelově určena k ochraně životního prostředí. Pokuty uložené krajským úřadem vybírá a vymáhá krajský úřad.