Zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích - ČÁST TŘETÍ - NAKLÁDÁNÍ S MAJETKEM

ČÁST TŘETÍ

NAKLÁDÁNÍ S MAJETKEM

§ 17

Nakládá-li se s majetkem na základě smlouvy, musí mít smlouva písemnou formu a podpisy na jedné listině i v případě, že to právní předpisy nevyžadují, pokud použití písemné formy nevylučuje zákon anebo povaha právního úkonu, popřípadě okolnosti, za kterých k němu dochází.

§ 18

S majetkem uvedeným v ustanovení § 10 nemůže příslušná organizační složka naložit, s výjimkou prodeje věcí podle § 24 odst. 2 a prodeje živých zvířat, ve prospěch

a) soudců a přísedících, státních zástupců, příslušníků Policie České republiky, znalců, tlumočníků a notářů, jakož i zaměstnanců soudů, státního zastupitelství, Policie České republiky a notářských kanceláří,

b) přednostů a dalších zaměstnanců okresních úřadů, celníků a občanských zaměstnanců celních orgánů, jakož i vedoucích a dalších zaměstnanců jiných organizačních složek příslušných hospodařit s tímto majetkem podle ustanovení § 11,

c) starostů, zástupců starosty, tajemníků a dalších zaměstnanců příslušných obecních úřadů³²) a obdobně příslušných úřadů měst a městských částí,

jakož i osob jim blízkých,³³) pokud se osoby uvedené pod písmeny a) až c) v jednotlivých případech podílely na úkonech souvisejících s nabytím takového majetku státem a na hospodaření s ním.

Nakládání s majetkem mezi organizačními složkami

§ 19

(1) Nakládání s majetkem mezi organizačními složkami navzájem se uskutečňuje na základě zápisu. Náležitosti zápisu, podmínky úplatného nebo bezúplatného nakládání s majetkem a další pravidla pro nakládání s majetkem mezi organizačními složkami upraví prováděcí právní předpis.

(2) Nakládají-li organizační složky podle odstavce 1 s věcmi, které se evidují v katastru nemovitostí České republiky,²⁶) zajistí též, aby byl proveden záznam²⁷) do katastru nemovitostí. Pro tyto účely je zápis podle odstavce 1 listinou osvědčující příslušnost přejímající organizační složky.²⁸)

(3) Příslušné organizační složky (§ 9 a 11) nakládají s majetkem ve prospěch právnických a fyzických osob podle dalších ustanovení tohoto zákona teprve poté, neprojeví-li o majetek ani na základě širší nabídky zájem jiná organizační složka. Postup při nakládání s majetkem, o který neprojevily zájem jiné organizační složky ani jiné právnické nebo fyzické osoby, upraví prováděcí právní předpis.

§ 20

(1) Pokud to tento zákon připouští, lze s majetkem nakládat také jednostranným opatřením. Opatření je vždy písemné. Musí obsahovat určení organizačních složek, kterých se týká, jakož i určení majetku, s nímž se nakládá, a musí v něm být stanoven den, jímž nastávají účinky opatření. Opatření se doručuje dotčeným organizačním složkám a jejich zřizovatelům, a nakládá-li se jím s věcí, která se eviduje v katastru nemovitostí České republiky,²⁶) rovněž příslušnému katastrálnímu úřadu.

(2) Opatření podle odstavce 1 mohou vydávat zřizovatelé organizačních složek při výkonu funkce zřizovatele podle tohoto zákona a příslušné orgány Poslanecké sněmovny a Senátu v souvislosti s rozhodováním o příslušnosti (§ 9).

(3) Ministerstvo financí může vydat opatření podle odstavce 1 v souvislosti s rozhodováním o příslušnosti (§ 9 a 11) nebo v rámci kontroly (§ 49 odst. 5); opatření musí obsahovat odůvodnění.

(4) Na vydání opatření podle tohoto zákona se nevztahují předpisy o správním řízení³⁴) a opatření nepodléhají přezkoumání soudem.

(5) Opatření podle tohoto zákona se pro účely katastrálních právních předpisů²⁷) považuje za rozhodnutí státního orgánu.

Převody vlastnictví

§ 21

(1) Nejde-li o prodej zboží v obchodě nebo jiný smluvní převod v rámci stanoveného předmětu činnosti, lze do vlastnictví právnické nebo fyzické osoby smlouvou převést pouze věc, která je pro stát trvale nepotřebná (§ 14 odst. 7, § 19 odst. 3).

(2) Ze závažných důvodů a po předchozím vyjádření Ministerstva financí může vláda povolit výjimku z podmínky trvalé nepotřebnosti podle odstavce 1. Tím není dotčen postup podle ustanovení § 22 odst. 1 a 2; ustanovení § 22 odst. 3 až 6 a § 23 se však nepoužijí.

(1) Při úplatném převodu věci se cena sjednává¹⁶) nejméně ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.³⁵) Zásady postupu při zjišťování zájemců o koupi, nepůjde-li o přímý prodej vybrané osobě, upraví prováděcí právní předpis.

(2) Bezúplatně lze věc převést pouze ve veřejném zájmu, anebo je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s věcí nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis.

(3) Schválení Ministerstvem financí vyžadují smlouvy o převodu nemovitých věcí, bytů a nebytových prostorů, nejde li o převod

a) pozemku zastavěného stavbou pro bydlení nebo stavbou pro individuální rekreaci³⁶) ve vlastnictví nabyvatele a pozemku s ním přímo souvisejícího do výměry nepřesahující v souhrnu 1 000 m² tomuto nabyvateli,

b) spoluvlastnického podílu na pozemku vlastníkovi bytu nebo nebytového prostoru podle zvláštního právního předpisu,³⁷)

c) nemovité věci podle odstavce 4,

d) pozemku podle odstavce 5,

e) společného zařízení realizovaného v rámci pozemkových úprav.³⁸)

(4) Schválení Ministerstvem kultury vyžadují smlouvy o převodu uměleckých děl, sbírek a movitých i nemovitých věcí prohlášených za kulturní památku, nejde-li o prodej zboží v obchodě nebo jiný smluvní převod movité věci v rámci stanoveného předmětu činnosti.

(5) Schválení Ministerstvem životního prostředí vyžadují smlouvy o převodu pozemků ve zvláště chráněných územích.

(6) Nejde-li o prodej zboží v obchodě nebo jiný smluvní převod v rámci stanoveného předmětu činnosti a nejedná-li se ani o postup podle ustanovení § 15 odst. 2, může si zřizovatel zcela nebo zčásti vyhradit schvalování smluv o převodu movitých věcí, nepodléhajících schválení podle odstavce 4, které uzavírají jím zřízené organizační složky. Nemá-li příslušná organizační složka zřizovatele, může si schvalování uvedených smluv takto vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad, a není-li ho, Ministerstvo financí.

Při převodu věci mající strategickou povahu nebo značnou peněžitou anebo jinou hodnotu si může schválení podle ustanovení § 22 odst. 3, 4 a 5 tohoto zákona vyhradit vláda.

§ 24

(1) Organizační složka nemůže jako pronajímatel uzavřít smlouvu o poskytnutí věci za úplatu do užívání, spojenou se smlouvou o následném převodu vlastnictví této věci, a nemůže uzavřít smlouvu o prodeji podniku nebo jeho části.³⁹)

(2) Při prodeji věci ve veřejné dražbě postupuje podle zvláštního právního předpisu;⁴⁰) tím není dotčeno ustanovení odstavce 1 ani ustanovení § 21 odst. 2, § 22 odst. 3, 4, 5, 6 a § 23.

Jiné způsoby nakládání

K věci nelze smlouvou zřídit zástavní právo.

(1) Nemovité věci lze smluvně zatížit věcným břemenem pro účely zřízení nebo provozu sítě technického vybavení,⁴¹) v ostatních případech může ze závažných důvodů výjimku povolit Ministerstvo financí.

(2) Věcné břemeno se sjednává za úplatu a pouze v takovém rozsahu, aby organizační složce nebránilo ve výkonu její činnosti.

§ 27

(1) Věc nebo její část, kterou organizační složka dočasně nepotřebuje k plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, lze přenechat do užívání právnické nebo fyzické osoby. Obdobně lze postupovat v případě, že tak bude dosaženo účelnějšího nebo hospodárnějšího využití věci při zachování hlavního účelu, ke kterému organizační složce slouží.

(2) Užívání podle odstavce 1 lze sjednat⁴²) pouze na dobu určitou v trvání nejdéle 5 let pro jednoho uživatele. Pokud jsou podmínky podle odstavce 1 splněny i nadále, lze užívání témuž uživateli prodloužit anebo sjednat znovu, avšak opět pouze na dobu v trvání nejdéle 5 let. Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,⁴³) musí smlouva obsahovat ujednání o možnosti ukončit užívací vztah výpovědí a rovněž odstoupením od smlouvy, pokud uživatel neplní řádně a včas své povinnosti anebo pokud přestanou být plněny podmínky podle odstavce 1.

(3) V případě užívání podle odstavce 1 nesmí být nájemné sjednáno v nižší částce, než kterou jako nejvyšší možné nájemné stanoví zvláštní právní předpis,⁴⁴) není-li nájemné upraveno zvláštním právním předpisem, sjedná se nejméně ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá. Bezúplatné užívání lze sjednat jen s osobami, které nejsou podnikateli, a pouze pro účely sociální, humanitární, vzdělávací, vědecké, kulturní, sportovní a tělovýchovné.

(4) Výjimku z důvodů pro přenechání věci nebo její části do užívání, stanovených v odstavci 1, z podmínek doby užívání stanovených v odstavci 2 a dále z okruhu uživatelů a účelu užívání stanovených pro případ bezúplatného užívání v odstavci 3 může ze závažných důvodů povolit Ministerstvo financí.

(5) Souhlas pronajímající organizační složky s přenecháním věci nájemcem do podnájmu vyžaduje schválení zřizovatele, a nemá-li organizační složka zřizovatele, schválení věcně příslušného ústředního správního úřadu, a není-li ho, schválení Ministerstva financí, pokud si takové schvalování zřizovatel, věcně příslušný ústřední správní úřad nebo Ministerstvo financí vyhradí. To platí obdobně v případě, sjednává-li organizační složka s vypůjčitelem možnost přenechat věc za úplatu k užívání jinému.

Účast státu v jiných právnických osobách a sdruženích

§ 28

(1) Stát může založit pouze akciovou společnost⁴⁵) nebo se může jejího založení zúčastnit, a to jen v případech, kdy tak stanoví zvláštní právní předpis; zvláštní právní předpis současně určí, zda akcie budou znít na jméno nebo na majitele. Stát může být akcionářem i akciové společnosti, kterou nezaložil nebo jejíhož založení se nezúčastnil; pro nabývání akcií platí ustanovení § 12 a 13.

(2) Jménem státu funkci zakladatele akciové společnosti vykonává a majetek do takové společnosti vkládá ministerstvo, do jehož působnosti spadá předmět podnikání akciové společnosti, popřípadě další vládou určené ministerstvo, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Pro tyto účely ministerstvo použije majetek, se kterým je příslušné hospodařit ono samo, anebo na základě svého opatření (§ 20) majetek, s nímž je příslušná hospodařit organizační složka jím zřízená (§ 4). Práva akcionáře v založené akciové společnosti jménem státu vykonává vládou písemně pověřený zaměstnanec zakládajícího ministerstva; postupuje přitom v souladu s právními předpisy a podle písemných pokynů ministra, jemuž o své činnosti podává v jím určených pravidelných intervalech písemné zprávy.

(3) S majetkovými účastmi státu v obchodních společnostech lze nakládat pouze s předchozím souhlasem vlády; tím není dotčeno ustanovení § 37 odst. 3. Stane-li se majetková účast v obchodní společnosti součástí majetku podle ustanovení § 10 anebo ji stát nabude podle ustanovení § 12 odst. 2, popřípadě ustanovení § 13, naloží s ní příslušná organizační složka (§ 9, 11) v souladu s tímto zákonem.

§ 29

Založit obecně prospěšnou společnost⁴⁶) a zřídit nadaci nebo nadační fond⁴⁷) anebo účastnit se na takovém založení a zřízení může stát, jen stanoví-li tak zvláštní právní předpis. Zvláštní právní předpis současně stanoví, kdo bude jménem státu vykonávat funkci zakladatele, popřípadě zřizovatele.

§ 30

(1) Stát se nemůže zúčastnit založení družstva⁴⁸) ani do něj vstoupit anebo členství v něm nabýt převodem, ani se neúčastní jeho zřízení a nemůže uzavřít smlouvu o tichém společenství.⁴⁹) Smlouvu o sdružení⁵⁰) lze uzavřít pouze v případech a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.

(2) Stát se může zúčastnit založení zájmového sdružení právnických osob⁵¹) anebo se stát jeho členem, pokud se prostřednictvím tohoto zájmového sdružení zapojí do činnosti mezinárodních a nadnárodních nevládních organizací. Zakladatelská a členská oprávnění pro tyto účely po předchozím souhlasu vlády vykonává příslušná organizační složka (§ 9), jejíž působnost nebo stanovený předmět činnosti věcně souvisí s předmětem činnosti zájmového sdružení.

(3) Stanou-li se práva vyplývající z členství a smluv podle odstavců 1 a 2 součástí majetku podle ustanovení § 10 anebo je stát nabude podle ustanovení § 12 odst. 2, popřípadě ustanovení § 13, naloží s nimi příslušná organizační složka (§ 9 a 11) v souladu s tímto zákonem.

Nakládání s pohledávkami, jinými právy, cennými papíry a ostatními majetkovými hodnotami

§ 31

(1) Plnění ve splátkách lze sjednat pouze výjimečně, pokud budoucí dlužník předem prokáže schopnost svůj závazek včas splnit a nebude ani z jiných okolností zřejmé, že splnění závazku je tímto ujednáním ohroženo. Současně musí být dohodnuta splatnost celé pohledávky pro případ nesplnění kterékoli ze splátek.⁵²)

(2) Ze závažných důvodů lze dohodnout s dlužníkem splátky i u splatného dluhu. Dluh přitom musí být dlužníkem písemně uznán co do důvodu a výše, popřípadě přiznán pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu. Současně musí být dohodnuta splatnost celé pohledávky pro případ nesplnění kterékoli ze splátek,⁵²) jakož i to, že dlužník bude ve splátkách plnit též úroky z prodlení⁵³) a že stát je v případě prokazatelného zlepšení majetkových poměrů dlužníka oprávněn od ujednání o dalších splátkách odstoupit.⁵⁴)

§ 32

Postoupit pohledávku⁵⁵) právnické nebo fyzické osobě lze zásadně jen za úplatu. Pokud sjednaná cena nedosahuje alespoň 60 % jmenovité hodnoty postupované pohledávky včetně příslušenství, popřípadě postupuje-li se pohledávka bezúplatně, lze pohledávku postoupit jen se schválením zřizovatele, a nemá-li příslušná organizační složka zřizovatele, se schválením věcně příslušného ústředního správního úřadu, a není-li ho, Ministerstva financí. To platí i v případě, má-li být pohledávka předmětem veřejné dražby podle zvláštního právního předpisu.⁴⁰)

§ 33

Na poměrné uspokojení pohledávky je možno přistoupit pouze v rámci vyrovnání.⁵⁶)

§ 34

(1) S dlužníkem, je-li fyzickou osobou, lze na jeho žádost dohodnout, že se mu dluh zcela nebo zčásti promíjí,⁵⁷) odůvodňují-li to tíživé sociální poměry dlužníka.

(2) Prominout nelze dluh, který vznikl v souvislosti s trestnou činností dlužníka anebo má-li dlužník z jakéhokoliv důvodu pohledávku vůči státu, pokud sám do výše svého dluhu nepřistoupí k jejímu prominutí, anebo má-li dlužník majetek, z něhož lze dosáhnout uspokojení pohledávky státu.

(3) Výjimku z odstavců 1 a 2 může ze závažných důvodů povolit Ministerstvo financí.

§ 35

(1) Od vymáhání pohledávky lze jednostranně upustit, jestliže

a) dlužník zemřel a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na jeho dědicích, nebo

b) dlužník odmítá dluh dobrovolně splnit a přitom se pohledávka promlčela, nebo nelze prokázat, že pohledávka trvá, anebo nelze prokázat její výši a není podklad pro to, aby soud nebo jiný orgán určil výši podle úvahy, nebo

c) je ze všech okolností případu zřejmé, že další vymáhání pohledávky by nebylo úspěšné.

(2) Lze rovněž upustit od vymáhání pohledávky, jejíž jmenovitá hodnota včetně příslušenství nepřesahuje 1 000 Kč a dlužník odmítá dluh dobrovolně splnit. U téhož dlužníka lze v průběhu jednoho kalendářního roku upustit od vymáhání takové pohledávky jen jednou, ledaže by součet jmenovitých hodnot takových pohledávek včetně příslušenství, od jejichž vymáhání již bylo nebo má být upuštěno, nepřesáhl 1 000 Kč.

(3) Upuštění od vymáhání pohledávky musí být písemné a dlužník se o něm nevyrozumívá. Upuštěním od vymáhání pohledávka nezaniká.

(1) Právní úkony podle ustanovení § 34 a § 35 odst. 1 vyžadují schválení Ministerstvem financí, pokud jmenovitá hodnota jednotlivé pohledávky (dluhu) včetně příslušenství přesahuje 500 000 Kč.

(2) U pohledávek, jejichž jmenovitá hodnota včetně příslušenství nepřesahuje částku uvedenou v odstavci 1, si může schvalování právních úkonů podle ustanovení § 34 a § 35 odst. 1 zcela nebo zčásti vyhradit zřizovatel. Nemá-li příslušná organizační složka zřizovatele, může si schvalování vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad, a není-li ho, Ministerstvo financí.

§ 37

(1) K pohledávce nelze smlouvou zřídit zástavní právo.

(2) Pro nakládání s nepeněžitými pohledávkami, jinými právy a majetkovými hodnotami platí předchozí ustanovení obdobně, pokud to jejich povaha připouští anebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Pro účely postupu podle ustanovení § 32, 35 a 36 se vychází z ocenění podle zvláštního právního předpisu.¹⁷)

(3) Pro převody cenných papírů platí přiměřeně ustanovení § 21 odst. 1 a § 22 odst. 1 a 2; tím není dotčeno ustanovení § 28 odst. 3 věta první, nejde-li o převod cenných papírů v rámci postupu podle ustanovení § 15 odst. 2. Nelze uzavírat smlouvy o půjčce a o zastavení cenných papírů, jejichž majitelem je stát, ani převádět jeho práva ze smluv o převodu cenných papírů podle zvláštního právního předpisu.⁵⁸)