Zákon o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů - Přílohy

Příloha č. 1 k zákonu č. 695/2004 Sb.

Zařízení, na která se vztahuje povolení k emisím skleníkových plynů a obchodování s nimi

Prahové hodnoty uvedené v této příloze jsou obecně udávány ve vztahu k projektovaným výrobním kapacitám nebo jinému parametru zařízení.

Zařízení

A. Energetika

1. Spalovací zařízení (s výjimkou spalování nebezpečných nebo komunálních odpadů) se jmenovitým tepelným příkonem větším než 20 MW

2. Rafinerie minerálních olejů

3. Koksovací pece

B. Výroba a zpracování kovů

1. Zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy (včetně sirníkové rudy)

2. Zařízení na výrobu surového železa nebo oceli (z prvotních nebo druhotných surovin), včetně kontinuálního lití, o kapacitě větší než 2,5 tuny za hodinu

C. Zpracování nerostů

1. Zařízení na výrobu cementového slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500 tun denně nebo na výrobu vápna v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 50 tun denně nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větší než 50 tun denně

2. Zařízení na výrobu skla, popřípadě skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 tun denně

3. Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu, o výrobní kapacitě větší než 75 tun denně anebo o kapacitě pecí větší než 4 m³ a s hustotou vsázky větší než 300 kg/m³

D. Ostatní aktivity

1. Průmyslové závody na výrobu

a) buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů

b) papíru nebo lepenky o výrobní kapacitě větší než 20 tun denně

Příloha č. 2 k zákonu č. 695/2004 Sb.

Zásady ověřování vykázaného množství emisí

I. OBECNÉ PRINCIPY

1. Podkladem pro ověření je množství emisí vykázané provozovatelem zařízení podle § 7 odst. 2 a podle potřeby údaje ze sledování kvality ovzduší ministerstvem (§ 6 odst. 8 zákona č. 86/2002 Sb.). Předmětem ověření je spolehlivost, věrohodnost a přesnost použitého způsobu zjišťování, vykázaného množství emisí a dalších souvisejících údajů. Zejména jsou předmětem:

a) vykázané údaje o činnosti zařízení, s tím související měření a výpočty,

b) výběr a použití emisních faktorů,

c) způsob výpočtu celkového množství emisí,

d) výběr a použití metod měření, pokud provozovatel zařízení zjišťuje emise měřením.

2. Vykázané množství emisí se ověří pouze v případě, že emise byly zjištěny s vysokým stupněm jistoty na základě spolehlivých a věrohodných údajů. Vysokého stupně jistoty je dosaženo za těchto podmínek:

a) vykázané množství emisí není vnitřně rozporné,

b) sběr údajů byl prováděn v souladu s příslušnými vědeckými standardy,

c) relevantní údaje o zařízení jsou úplné a vnitřně si neodporující.

3. Osobě, která je držitelem rozhodnutí o autorizaci podle § 7, umožní provozovatel zařízení přístup do všech prostor zařízení a ke všem údajům, které mají vztah k předmětu ověření.

4. Při ověření se bere ohled na to, zda je v předmětném zařízení zaveden systém řízení podniku a auditu z hlediska ochrany životního prostředí.

II. METODY OVĚŘOVÁNÍ

Strategická analýza

5. Součástí ověření je strategická analýza všech činností provozovaných v zařízení. Autorizovaná osoba proto musí mít celkový přehled o všech takových činnostech a o jejich vlivu na emise.

Procesní analýza

6. Ověření vykázaného množství emisí a údajů, které byly jeho podkladem, se provede pokud možno v místě zařízení.

Riziková analýza

7. Ověření se podrobí každý zdroj emisí v zařízení; přitom se vyhodnotí spolehlivost údajů o tom, jak každý tento zdroj přispěl k celkovému množství emisí ze zařízení.

8. Při provádění této analýzy autorizovaná osoba určí zdroje emisí s vysokým rizikem potenciálního pochybení. Obdobně určí další prvky zjišťování a vykazování množství emisí ze zařízení, které mohou způsobit pochybení při stanovení celkového množství emisí; tím se rozumí zejména výběr emisních faktorů a způsobů kalkulace nezbytné ke stanovení úrovně emisí z jednotlivých zdrojů. Zdrojům emisí a dalším prvkům zjišťování nebo vykazování množství emisí ze zařízení určeným tímto postupem je autorizovaná osoba povinna věnovat zvláštní pozornost.

9. Autorizovaná osoba je povinna vzít v úvahu všechny účinné metody kontroly rizika, které provozovatel zařízení používá k omezení stupně nejistoty.

III. ZPRÁVA O OVĚŘENÍ

10. Autorizovaná osoba vydá provozovateli zařízení zprávu o ověření. Ve zprávě o ověření uvede, zda množství emisí bylo vykázáno provozovatelem v souladu s tímto zákonem, prováděcím právním předpisem k němu a povolením a nebylo podstatně zkresleno. Ve zprávě autorizovaná osoba dále uvede podrobné údaje o způsobu a postupu ověření.

Příloha č. 3 k zákonu č. 695/2004 Sb.

Kritéria pro přípravu národního alokačního plánu (§ 8 odst. 1)

1. Celkové množství povolenek, které se navrhuje přidělit pro příslušné obchodovací období, musí být v souladu se závazkem České republiky snížit své emise podle rozhodnutí Rady 2002/358/ES ze dne 25. dubna 2002 o schválení jménem Evropských společenství Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu a o společném plnění závazků tam stanovených a podle Kjótského protokolu s přihlédnutím k podílu, jaký tyto emise představují ve srovnání s emisemi ze zařízení, na které se tento zákon nevztahuje, a k energetické politice státu. Návrh národního alokačního plánu (dále jen "plán") musí být dále v souladu s Národním programem ke zmírnění změny klimatu Země.¹²) Celkové množství povolenek, které se navrhuje přidělit, nesmí být větší, než je nutné k uplatnění kritérií stanovených touto přílohou. Pro první obchodovací období musí být celkové množství povolenek stanoveno tak, aby bylo dosaženo nejméně cíle, který pro Českou republiku vyplývá z rozhodnutí Rady 2002/358/ES ze dne 25. dubna 2002 a z Kjótského protokolu.

2. Celkové množství povolenek, které se navrhuje přidělit, musí být založeno na hodnocení skutečného a předpokládaného pokroku plnění závazku České republiky přispívat k plnění závazků, které pro Evropské společenství vyplývají z rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES ze dne 11. února 2004 o mechanismu sledování emisí skleníkových plynů ve Společenství a o mechanismu provádění Kjótského protokolu.

3. Množství povolenek, které se navrhuje přidělovat, musí odpovídat možnostem (včetně technologických možností) zařízení snižovat emise. Přidělování povolenek lze založit na průměrných emisích skleníkových plynů podle produktu pro každou kategorii zařízení a na dosažitelném pokroku v odvětví, do kterého zařízení náleží.

4. Návrh plánu musí být v souladu s právními předpisy a politickými dokumenty Společenství. Přitom bere ohled na růsty emisí skleníkových plynů způsobené výlučně požadavky nových právních předpisů.

5. Plán musí být navržen tak, aby nezakládal diskriminaci mezi jednotlivými provozovateli zařízení nebo kategoriemi zařízení, která by v rozporu se Smlouvou o založení Evropských společenství, zejména články 87 a 88, některé provozovatele zařízení nebo kategorie zařízení neodůvodněně zvýhodňovala.

6. Návrh plánu stanoví množství povolenek, které se vyhrazuje pro nové provozovatele zařízení.

7. Návrh plánu může zahrnout včasná opatření; v takovém případě uvede, jakým způsobem bude k včasnému opatření přihlédnuto. Návrh plánu může využívat referenčních úrovní plynoucích z referenčních dokumentů týkajících se nejlepších dostupných technik; tyto referenční úrovně mohou zahrnout bezodkladná opatření.

8. Návrh plánu zohlední používání čisté technologie, zejména technologie hospodárného využívání energie.

9. Návrh plánu musí obsahovat informaci o způsobu projednání návrhu s veřejností a o způsobu, jakým bude k vyjádřením veřejnosti přihlédnuto před předložením návrhu plánu Evropské komisi (§ 8).

10. Součástí návrhu plánu je seznam zařízení, na která se vztahuje tento zákon, s uvedeným množstvím povolenek, které se každému zařízení navrhuje přidělit.

11. Návrh plánu může obsahovat informace o způsobu, jakým se přihlíží k otázce hospodářské soutěže zemí a hospodářských subjektů mimo Evropskou unii.