Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) - Společná ustanovení

Předpis č. 458/2000 Sb.

Znění od 1. 10. 2025

458/2000 Sb. Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)

Společná ustanovení

§ 96

(1) Energetický regulační úřad je příslušný k rozhodování sporů o právech či povinnostech vyplývajících z právního vztahu podle § 17 odst. 7 písm. b) tehdy, pokud současně s podáním návrhu na rozhodnutí ve sporu nebo ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení oznámení o podání návrhu rozhodovat ve sporu vyjádří odpůrce s pravomocí Energetického regulačního úřadu souhlas. Řízení je zahájeno dnem, v němž je souhlas odpůrce s pravomocí Energetického regulačního úřadu doručen tomuto úřadu. V opačném případě Energetický regulační úřad návrh usnesením odloží.

(2) V řízeních vedených Energetickým regulačním úřadem se nepoužije ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu. Při vedení sporných správních řízení ve smyslu § 141 správního řádu a řízení schvalovacích a o stanovení řádu ve smyslu § 97a činí lhůta pro vydání rozhodnutí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve sporu o připojení nebo přístup výrobny elektřiny k přenosové soustavě, přepravní soustavě nebo distribuční soustavě činí 3 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve sporu zahájeném na návrh spotřebitele činí 90 dnů, ve zvláště složitých případech 120 dnů.

(3) Rozhoduje-li Energetický regulační úřad spor o uzavření nebo změnu smlouvy, jejímž předmětem je připojení nebo přístup k přenosové soustavě, přepravní soustavě nebo distribuční soustavě, těžebnímu plynovodu nebo zásobníku plynu nebo o uzavření jiné smlouvy podle § 17 odst. 7, rozhodne Energetický regulační úřad o úpravě vzájemných práv a povinností stran sporu. Při rozhodování dbá, aby nedošlo k založení nerovnováhy v právech a povinnostech stran sporu.

(4) V řízeních vedených Energetickým regulačním úřadem jsou při nahlížení do spisu zákonem vyloučeny chráněné informace. Spis musí zahrnovat vedle listin obsahujících takové skutečnosti i listiny, ze kterých byly chráněné informace odstraněny, případně dostatečně podrobný výpis, který chráněné informace neobsahuje. Na žádost Energetického regulačního úřadu je osoba, které ochrana těchto skutečností svědčí, povinna vedle listin obsahujících takové skutečnosti předložit i listiny, ze kterých byly takové skutečnosti odstraněny, případně pořídit z takových listin dostatečně podrobný výtah, který takové skutečnosti neobsahuje. V řízení o vydání cenového výměru jsou chráněné informace uchovávány mimo spis.

(5) Smlouvy upravené tímto zákonem se v ostatním řídí právní úpravou závazků a úpravou smluvních typů jim nejbližších podle občanského zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo povahy věci nevyplývá něco jiného.

(6) Dodavatel paliva, energie a surovin, které jsou nezbytné pro plnění povinnosti nad rámec licence, je povinen v rozsahu požadovaném dodavatelem nad rámec licence pokračovat v plnění smluv uzavřených s držitelem licence i vůči dodavateli nad rámec licence po dobu vykonatelnosti rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence, pokud dodavatel nad rámec licence plní závazky vzniklé z těchto smluv od právní moci rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence.

(7) Povinnost vyplývající z opatření uloženého rozhodnutím Energetického regulačního úřadu podle § 18a odst. 3 nebo § 58l odst. 2 přechází na právního nástupce. Povinnost vyplývající z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 12 odst. 2, 3 nebo 4 přechází podle povahy na právního nástupce nebo na nabyvatele energetického zařízení, k němuž je rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vázáno. Je-li právních nástupců nebo nabyvatelů energetického zařízení více, odpovídají za splnění povinnosti společně a nerozdílně.

(8) Dozor nad dodržováním tohoto zákona, zákona o hospodaření energií a zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů v objektech důležitých pro obranu státu provádí Ministerstvo obrany, v objektech sloužících k plnění úkolů Ministerstva vnitra, Policie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a v objektech organizačních složek státu a příspěvkových organizací zřízených Ministerstvem vnitra provádí Ministerstvo vnitra, v objektech Ministerstva spravedlnosti provádí Ministerstvo spravedlnosti. Při výkonu dozoru postupuje Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti podle § 18 tohoto zákona a v případě uložení pokuty podle hlavy třetí tohoto zákona nebo podle hlavy páté zákona o hospodaření energií nebo podle hlavy desáté zákona o podporovaných zdrojích energie.

(9) Na oprávnění k cizím nemovitostem, pokud jde o energetická zařízení, jakož i omezení jejich užívání, které se nezapisovalo podle předchozích právních předpisů do veřejného seznamu, se nevztahuje zásada přednosti věcného práva k cizím nemovitostem zapsaného do veřejného seznamu před věcným právem, které není z veřejného seznamu zřejmé. V případě zápisu takového oprávnění k cizím nemovitostem do veřejného seznamu se při stanovení jeho pořadí vychází z okamžiku, kdy takové oprávnění k cizím nemovitostem vzniklo.

(10) Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání vzniklá podle předchozích právních úprav nebo z věcného břemene vzniklá podle tohoto zákona přechází na nového držitele licence provozujícího příslušnou soustavu, zařízení nebo jejich část, na které se daná oprávnění vztahují.

(11) Kdo nabude vlastnické právo k nemovitosti, k níž se vztahuje oprávnění k cizím nemovitostem, které vzniklo na základě zákona, přejímá i povinnosti odpovídající tomuto oprávnění.

(12) Pokud se pro stanovení náhrady za zřízení věcného břemene podle tohoto zákona zpracovává znalecký posudek, určí se náhrada ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu zjištěné podle oceňovacího předpisu47).

(13) Při zřizování věcného břemene umožňujícího využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v tomto zákoně se nepřihlíží k rozsahu ochranného pásma a bezpečnostního pásma zřizované stavby.

§ 96a

V průběhu řízení o rozhodnutí sporu je Energetický regulační úřad oprávněn vyžadovat od účastníků řízení předložení veškerých důkazů na podporu jejich tvrzení, a to včetně podání ústního vysvětlení. Účastník řízení je povinen na výzvu a ve lhůtě stanovené Energetickým regulačním úřadem

a) poskytnout vysvětlení, předložit požadované doklady vztahující se k předmětu sporu a účastnit se jednání,

b) umožnit Energetickému regulačnímu úřadu nahlédnout do svých obchodních záznamů, které se týkají vedeného sporu.

§ 96b

(1) V řízení podle § 17 odst. 7 písm. e) má podání návrhu na rozhodnutí sporu tytéž právní účinky, jako kdyby byla v téže věci podána žaloba u soudu.

(2) V řízení podle § 17 odst. 7 písm. e) je návrh nepřípustný, jestliže

a) ve věci samé již rozhodl soud nebo řízení ve věci samé bylo před soudem zahájeno, nebo

b) spor je nebo již byl předmětem rozhodčího řízení.

§ 96ba

Výjimky z požadavků na připojení výroben elektřiny k elektrizační soustavě

(1) Energetický regulační úřad rozhoduje za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím kodex sítě pro požadavky na připojení výroben elektřiny k elektrizační soustavě58) (dále jen „Nařízení o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny“) o žádosti výrobce elektřiny, provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy o udělení výjimky z požadavků na připojení výroben elektřiny stanovených Nařízením o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny.

(2) Energetický regulační úřad může stanovit výjimku z požadavků na připojení výroben elektřiny stanovených Nařízením o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny a dobu její platnosti opatřením obecné povahy. Stanoví-li Energetický regulační úřad výjimku z požadavků na připojení výroben elektřiny podle věty první a je-li to účelné, může rovněž stanovit, jaké požadavky na připojení výroben elektřiny k elektrizační soustavě se použijí místo požadavků, pro které stanovil výjimku z požadavků na připojení výroben elektřiny stanovených Nařízení o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny.

(3) Současně s návrhem opatření obecné povahy podle odstavce 2 zveřejní Energetický regulační úřad analýzu nákladů a přínosů zpracovanou podle článku 39 Nařízení o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny.

(4) Vede-li Energetický regulační úřad řízení o žádosti o udělení výjimky z požadavků na připojení výroben elektřiny podle odstavce 1 a v téže věci stanovil Energetický regulační úřad výjimku opatřením obecné povahy, řízení o žádosti zastaví.

(5) Pokud pominuly nebo se změnily důvody pro stanovení výjimek opatřením obecné povahy podle odstavce 2, Energetický regulační úřad opatření obecné povahy změní nebo zruší.

(6) Povolovací postup pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů s elektrickým výkonem nižším než 150 kW jakož i jejich připojení k soustavě nesmí překročit 12 měsíců. Povolovací postup pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů s výkonem 150 kW a vyšším jakož i jejich připojení k soustavě nesmí překročit 24 měsíců. V případě solárních zařízení na umělých stavbách s výkonem 100 kW nebo nižším nesmí proces udělování povolení přesáhnout jeden měsíc.

§ 96bb

Rozšíření požadavků na připojení výroben elektřiny podle Nařízení o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny

(1) Energetický regulační úřad může za podmínek stanovených Nařízením o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny stanovit, že se požadavky na připojení výroben elektřiny podle Nařízení o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny vztahují i připojení stávajících výroben elektřiny ve smyslu čl. 4 odst. 2 Nařízení o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny.

(2) Energetický regulační úřad stanoví rozsah požadavků na připojení výroben elektřiny stanovené Nařízením o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny, které se mají vztahovat i na stávající výrobny elektřiny, kategorie stávajících výroben elektřiny, na které se mají požadavky na připojení vztahovat, a dobu platnosti stanovení požadavků na připojení opatřením obecné povahy. Neohrozí-li to účel, pro který Energetický regulační úřad požadavky na připojení stávajících výroben elektřiny stanoví, může Energetický regulační úřad dále stanovit lhůty, od kdy se požadavky na připojení stávajících výroben elektřiny uplatní.

(3) Energetický regulační úřad je příslušným správním orgánem k vydávání souhlasu se zpracováním kvantitativní analýzy nákladů a přínosů podle čl. 4 odst. 4 písm. b) Nařízení o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny; souhlas není správním rozhodnutím. Současně s návrhem opatření obecné povahy podle odstavce 2 zveřejní Energetický regulační úřad kvantitativní analýzu nákladů a přínosů zpracovanou podle čl. 3 odst. 4 Nařízení o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny a zprávu o veřejné konzultaci analýzy nákladů a přínosů a stanoviska provozovatele přenosové soustavy podle čl. 38 odst. 4 Nařízení o kodexu sítě pro připojení výroben elektřiny.

(4) Pokud pominuly nebo se změnily důvody pro vydání opatření obecné povahy podle odstavce 2, Energetický regulační úřad opatření obecné povahy změní nebo zruší.

§ 96c

Přezkum souladu rozhodnutí Energetického regulačního úřadu s předpisem Evropské unie

(1) Rozhodne-li Komise o tom, že rozhodnutí vydané Energetickým regulačním úřadem je v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným na základě nebo k provedení předpisů Evropské unie v oblasti vnitřního trhu s elektřinou nebo s plynem22), provede Energetický regulační úřad přezkumné řízení a vydá rozhodnutí do 2 měsíců ode dne, kdy Komise takové rozhodnutí vydala. Energetický regulační úřad o vydání rozhodnutí informuje bez zbytečného odkladu Komisi.

(2) Pro přezkoumání souladu rozhodnutí vydaného Energetickým regulačním úřadem s předpisem Evropské unie platí obdobně ustanovení správního řádu o přezkumném řízení s tím, že Energetický regulační úřad není vázán lhůtami pro vydání usnesení o zahájení přezkumného řízení a pro vydání rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení.

(3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně v případech, kdy Komise rozhodla o tom, že opatření obecné povahy vydané Energetickým regulačním úřadem je v rozporu s předpisem Evropské unie nebo kdy Komise nebo Agentura vydala v případech stanovených předpisem Evropské unie doporučení ke zrušení nebo změně rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydané Energetickým regulačním úřadem.

§ 96d

Donucovací pokuty

(1) Energetický regulační úřad vymáhá ukládáním donucovacích pokut splnění

a) povinnosti držitele licence podle § 10 odst. 4,

b) povinnosti poskytnout energetické zařízení držiteli licence pro výkon povinnosti nad rámec licence a umožnit výkon povinnosti nad rámec licence podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 12 odst. 2, 3 nebo 4,

c) povinnosti poskytovat dodávky tepelné energie nad rámec licence, zajišťovat distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nad rámec licence nebo výroby elektřiny nad rámec licence podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 12 odst. 2, 3 nebo 4,

d) povinnosti vyplývající z opatření k nápravě nebo podmínek stanovených k zajištění splnění opatření k nápravě uložených rozhodnutím Energetického regulačního úřadu podle § 18 odst. 3,

e) povinnosti vyplývající z opatření uloženého rozhodnutím Energetického regulačního úřadu podle § 18a odst. 3 nebo § 58l odst. 2,

f) povinnosti vyplývající z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, Komise nebo Agentury vydaného podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou, Nařízení o velkoobchodním trhu s energií nebo Nařízení o vnitřním trhu s plynem nebo podle přímo použitelného předpisu vydaného na jejich základě nebo k jejich provedení nebo splnění povinnosti vyplývající z rozhodnutí ministerstva vydaného podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu,

g) povinnosti držitele licence uzavřít smlouvu v souladu s pravomocným rozhodnutím Energetického regulačního úřadu podle § 17 odst. 7 písm. a).

(2) Ministerstvo vymáhá ukládáním donucovacích pokut splnění povinnosti provozovatele zásobníku plynu umožnit přístup účastníkům trhu s plynem do zásobníku plynu k nevyužité skladovací kapacitě za cenu nebo jiných podmínek stanovených rozhodnutím ministerstva podle § 60d odst. 2. Ministerstvo dále vymáhá ukládáním donucovacích pokut splnění povinností nebo zákazů vyplývajících z opatření uloženého rozhodnutím ministerstva podle § 73 odst. 9 nebo § 73d odst. 6.

(3) Ustanovení § 105 odst. 2 správního řádu není dotčeno.

(4) Donucovací pokutu lze ukládat opakovaně. Výše jednotlivé donucovací pokuty ukládané

a) fyzické osobě nesmí přesahovat 100000 Kč, s výjimkou porušení povinnosti podle odstavce 1 písm. c), kdy nesmí přesahovat 1000000 Kč,

b) právnické nebo podnikající fyzické osobě nesmí přesahovat 5000000 Kč, s výjimkou porušení povinnosti podle odstavce 1 písm. b), kdy nesmí přesahovat 10000000 Kč,

c) držiteli licence nesmí přesahovat 10000000 Kč.

§ 96e

Odvod neoprávněného majetkového prospěchu nebo nadměrného majetkového prospěchu

(1) Majetkovým prospěchem se rozumí prospěch získaný dodávkou nebo odběrem elektřiny nebo plynu za cenu stanovenou vládou oproti ceně za dodávku nebo odběr elektřiny nebo plynu, za kterou by účastník trhu s elektřinou nebo plynem podle smlouvy s dodavatelem elektřiny nebo plynu odebíral elektřinu nebo plyn, pokud by za ujednanou cenu neplatila cena stanovená vládou.

(2) Stanovila-li vláda nejvyšší přípustný rozsah majetkového prospěchu a účastník trhu s elektřinou nebo plynem získal dodávkou nebo odběrem elektřiny nebo plynu za stanovenou cenu majetkový prospěch, který přesahuje nejvyšší přípustný rozsah majetkového prospěchu stanoveného vládou (dále jen „nadměrný majetkový prospěch“), je takový účastník trhu s elektřinou nebo plynem povinen nadměrný majetkový prospěch odvést do státního rozpočtu.

(3) Povinnost odvodu nadměrného majetkového prospěchu vzniká uplynutím období, na které vláda stanovila ceny elektřiny nebo plynu, nebo uplynutím jiného období pro posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu, stanoví-li tak nařízením vláda. Účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který odebíral elektřinu nebo plyn za stanovenou cenu, je povinen po uplynutí období podle věty první zpracovat zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu a ve lhůtě stanovené nařízením vlády ji podat ministerstvu. Účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který získal nadměrný majetkový prospěch, je povinen odvést nadměrný majetkový prospěch do státního rozpočtu postupem sděleným ministerstvem. Odvod nadměrného majetkového prospěchu je splatný poslední den šestého měsíce od vzniku povinnosti odvodu nadměrného majetkového prospěchu nebo v jiné lhůtě, stanoví-li tak nařízením vláda.

(4) Pokud účastník trhu s elektřinou nebo plynem neodvedl nadměrný majetkový prospěch do státního rozpočtu nebo odvedl pouze jeho část, rozhodne ministerstvo o tom, že došlo ke vzniku nadměrného majetkového prospěchu, stanoví jeho výši a uloží povinnost odvodu nadměrného majetkového prospěchu ve stanovené lhůtě do státního rozpočtu.

(5) Účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který získal majetkový prospěch v důsledku nesplnění věcných podmínek pro uplatnění stanovených cen elektřiny nebo plynu (dále jen „neoprávněný majetkový prospěch“), je povinen takový majetkový prospěch odvést do státního rozpočtu ve lhůtě a postupem sděleným Energetickým regulačním úřadem. Pokud účastník trhu s elektřinou nebo plynem neodvedl neoprávněný majetkový prospěch do státního rozpočtu nebo odvedl pouze jeho část, rozhodne Energetický regulační úřad o tom, že došlo ke vzniku neoprávněného majetkového prospěchu, stanoví jeho výši a uloží povinnost odvodu neoprávněného majetkového prospěchu ve stanovené lhůtě do státního rozpočtu. Neoprávněný majetkový prospěch, o jehož odvodu rozhodl Energetický regulační úřad nebo který odvedl účastník trhu s elektřinou nebo plynem podle věty první, je příjmem státního rozpočtu.

(6) Účastník trhu s elektřinou nebo plynem, kterému vznikla povinnost odvodu nadměrného majetkového prospěchu nebo neoprávněného majetkového prospěchu, je povinen uhradit penále ve výši 0,1 % denně z odvodu od splatnosti odvodu podle odstavce 3 nebo uložení povinnosti odvodu podle odstavce 5 až do doby úhrady odvodu do státního rozpočtu.

(7) Povinnost odvodu neoprávněného majetkového prospěchu a nadměrného majetkového prospěchu přechází na právní nástupce. Je-li právních nástupců více, jsou povinni společně a nerozdílně.

(8) Správu placení odvodu neoprávněného majetkového prospěchu a nadměrného majetkového prospěchu vykonává celní úřad.

(9) Odvedl-li účastník trhu s elektřinou nebo plynem do státního rozpočtu více, než kolik činí jeho nadměrný majetkový prospěch, rozhodne ministerstvo na žádost účastníka trhu s elektřinou nebo plynem o stanovení výše přeplatku. Žádost o stanovení výše přeplatku je možné podat nejpozději do jednoho roku od uplynutí lhůty splatnosti odvodu nadměrného majetkového prospěchu. Ministerstvo může o stanovení výše přeplatku rozhodnout rovněž z moci úřední, jestliže je ze zprávy o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu zjevné, že došlo k většímu odvodu do státního rozpočtu, než kolik činí nadměrný majetkový prospěch, a není třeba provádět dokazování; v takovém případě je rozhodnutí ministerstva prvním úkonem v řízení. Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí s vyznačením právní moci zašle ministerstvo celnímu úřadu.

§ 97

Prokazatelná ztráta a přiměřený zisk poskytnuté v nesprávné výši

(1) Došlo-li k poskytnutí platby na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo její části v nesprávné výši, je účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který ji obdržel, povinen vrátit takovou platbu nebo její část operátorovi trhu. Operátor trhu je oprávněn započítat platbu poskytnutou v nesprávné výši na úhradu jakékoliv další platby na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku.

(2) Pokud nedošlo k vrácení platby na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo její části poskytnuté v nesprávné výši nebo započtení podle odstavce 1, rozhodne Energetický regulační úřad z moci úřední o tom, že došlo k úhradě prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši, stanoví rozsah, v jakém byly prokazatelná ztráta a přiměřený zisk nesprávně uhrazeny, a uloží povinnost platbu nebo její část ve stanovené lhůtě vrátit do státního rozpočtu.

(3) Účastník trhu s elektřinou nebo plynem, kterému byla platba na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo její část v nesprávné výši poskytnuta, je povinen takovou platbu nebo její část odvést ve lhůtě určené v rozhodnutí Energetického regulačního úřadu do státního rozpočtu. Platba na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši nebo její část, o které tak rozhodl Energetický regulační úřad, je příjmem státního rozpočtu.

(4) Došlo-li k poskytnutí platby na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši v důsledku nesprávných, neúplných nebo nepravdivých údajů uvedených v žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo v podkladech poskytovaných se žádostí, je účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který takovou platbu obdržel, povinen uhradit penále ve výši 0,1 % denně z částky rovnající se rozsahu, v jakém byly prokazatelná ztráta a přiměřený zisk podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu nesprávně uhrazeny, a to až do doby úhrady této platby do státního rozpočtu. O tom, zda k poskytnutí platby na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši došlo v důsledku nesprávných, neúplných nebo nepravdivých údajů, rozhodne Energetický regulační úřad v rozhodnutí podle odstavce 2.

(5) Správu odvodů z plateb na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a penále vykonává Energetický regulační úřad podle zákona upravujícího správu daní. Účastník trhu s elektřinou nebo plynem, kterému byla platba na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši poskytnuta, má při správě odvodů podle věty první postavení daňového subjektu. Odvod z plateb na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a penále lze vyměřit do 10 let od počátku kalendářního roku následujícího po roce, v němž k úhradě platby na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku došlo.

(6) Podle odstavců 1 až 5 se postupuje obdobně v případě, kdy účastník trhu s elektřinou nebo plynem neuhradí operátorovi trhu platbu vyplývající z vypořádání rozdílů mezi zálohovými platbami a výší prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období nebo neuhradí operátorovi trhu všechny poskytnuté zálohové platby, pokud mu vznikla povinnost vrátit poskytnuté zálohové platby.

§ 97a

Schvalovací řízení a řízení o stanovení řádu

(1) Řízení o schválení Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynu, obchodních podmínek operátora trhu, Řádu datového centra nebo jiných obdobných podmínek či postupů, jejichž schválení Energetickým regulačním úřadem ukládá právní předpis, nebo jejich změn (dále jen „řád“) se zahajuje na žádost držitele licence. Řízení o stanovení řádu se zahajuje z moci úřední.

(2) Účastníkem řízení je držitel licence, jehož řád je předmětem řízení.

(3) Dostane-li se schválený řád vlivem změny právní úpravy do rozporu s právním předpisem, je držitel licence povinen předložit do 3 měsíců od nabytí účinnosti takového právního předpisu Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení návrh nového řádu nebo návrh změny schváleného řádu, kterým se rozpor s právním předpisem odstraní. V ostatních případech je držitel licence povinen návrh nového řádu nebo návrh změny schváleného řádu předložit nejméně 3 měsíce přede dnem navrhované účinnosti nového řádu nebo změny schváleného řádu. To neplatí v případech podle § 25 odst. 12 nebo podle § 59 odst. 10.

(4) Nepředloží-li držitel licence Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení návrh řádu ve lhůtě stanovené tímto zákonem nebo ve lhůtě podle odstavce 3 a nejde-li o případy podle § 25 odst. 12 nebo podle § 59 odst. 10, Energetický regulační úřad vyzve držitele licence k jeho předložení a stanoví přiměřenou lhůtu. Po marném uplynutí lhůty stanovené ve výzvě Energetický regulační úřad zahájí řízení o stanovení řádu.

(5) Pokud zvláštní právní předpis ukládá projednání návrhu řádu s dotčenými osobami, musí držitel licence projednání a jeho výsledky doložit současně s návrhem řádu na jeho schválení. Pokud držitel licence nedoloží projednání návrhu řádu a jeho výsledky ani po zahájení řízení ve lhůtě stanovené Energetickým regulačním úřadem, postupuje Energetický regulační úřad podle odstavce 6.

(6) Energetický regulační úřad po zahájení řízení zveřejní návrh řádu na svých internetových stránkách, a to nejméně na 10 pracovních dnů, není-li právním předpisem stanovena jiná lhůta. Oznámení o zveřejnění vyvěsí Energetický regulační úřad na úřední desce spolu s uvedením, o jaký návrh se jedná, kde je možné se s ním seznámit a do kdy je možné uplatnit připomínky. To neplatí v případě, že držitel licence projednal návrh řádu s dotčenými osobami podle odstavce 5 věty první, jestliže Energetický regulační úřad není povinen návrh řádu konzultovat podle § 17e odst. 2.

(7) Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být schválením nebo stanovením řádu přímo dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu uplatnit připomínky s jejich odůvodněním. Připomínkami, které se návrhu řádu netýkají, připomínkami, které uplatní osoba, jejíž oprávněné zájmy nemohou být schválením řádu přímo dotčeny, nebo připomínkami bez odůvodnění nebo uplatněnými po lhůtě se Energetický regulační úřad nezabývá. Výsledky vypořádání připomínek zveřejní Energetický regulační úřad před vydáním rozhodnutí na jeho internetových stránkách. Energetický regulační úřad může návrh řádu upravit s přihlédnutím k vyhodnocení připomínek. Pokud by takovou úpravou došlo k podstatné změně návrhu řádu, může Energetický regulační úřad rozhodnout o opakovaném zveřejnění návrhu řádu podle odstavce 6.

(8) Na postup Energetického regulačního úřadu podle odstavce 6 a uplatňování připomínek a jejich vypořádání podle odstavce 7 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Po dobu zveřejnění návrhu řádu na jeho internetových stránkách neběží lhůta pro vydání rozhodnutí. V řízení o schválení návrhu řádu se § 45 odst. 4 správního řádu nepoužije.

(9) Energetický regulační úřad návrh řádu, popřípadě návrh řádu upravený podle odstavce 7 schválí, není-li v rozporu s právním předpisem a pokud schválením návrhu řádu nedojde k založení značné nerovnováhy v právech a povinnostech účastníků trhu, jinak návrh řádu zamítne. V případě, kdy návrh řádu nebyl zcela nebo zčásti schválen, může Energetický regulační úřad stanovit řád nebo jeho část v řízení zahájeném z moci úřední.

(10) V řízení o stanovení řádu postupuje Energetický regulační úřad tak, aby stanovením řádu nedošlo k založení značné nerovnováhy v právech a povinnostech účastníků trhu. Stanovený řád je držitel licence povinen bez zbytečného odkladu zveřejnit.

§ 97aa

Projednání návrhu řádu

(1) Pokud tento zákon nebo jiný právní předpis ukládá projednání návrhu řádu s dotčenými osobami a neupravuje-li způsob projednání, je držitel licence povinný návrh řádu zveřejnit na svých internetových stránkách a umožnit účastníkům trhu s elektřinou nebo plynem uplatnit k němu připomínky. Držitel licence je povinen v dostatečném předstihu oznámit Energetickému regulačnímu úřadu záměr zveřejnit návrh řádu na svých internetových stránkách s uvedením dne zveřejnění. Energetický regulační úřad informaci o zveřejnění návrhu řádu na internetových stránkách držitele licence zveřejní na svých internetových stránkách ke dni zveřejnění návrhu řádu na internetových stránkách držitele licence.

(2) Držitel licence zveřejní na svých internetových stránkách lhůtu a postup pro uplatnění připomínek. Není-li lhůta pro uplatnění připomínek stanovena tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, určí držitel licence lhůtu v trvání alespoň 30 dní.

(3) Držitel licence zveřejní uplatněné připomínky a způsob jejich vypořádání společně s odůvodněním na svých internetových stránkách. Pokud na základě projednání návrhu řádu návrh řádu upraví, je držitel licence povinný bez zbytečného odkladu zveřejnit upravený návrh řádu.

(4) O projednání návrhu řádu zpracuje držitel licence zprávu, ve které uvede, kdy projednávání probíhalo, jaké připomínky byly uplatněny a jak byly vypořádány. Schvaluje-li Energetický regulační úřad návrh řádu nebo má-li pravomoc ukládat povinnost změny řádu, předloží držitel licence řád Energetickému regulačnímu úřadu společně se zprávou o projednání.

(5) Postup podle odstavců 1 až 4 se uplatní i pro projednání návrhu plánu rozvoje distribuční soustavy nebo jiných obdobných podmínek či postupů, jejichž projednání ukládá právní předpis. Rozhodne-li se držitel licence projednat návrh řádu s dotčenými osobami, ačkoliv k tomu není povinen, je povinný postupovat podle odstavců 1 až 4.

§ 97b

Věcná břemena k nemovitostem ve vlastnictví státu, státní příspěvkové organizace, státního fondu a státního podniku

(1) Držiteli licence provozujícímu příslušnou soustavu v elektroenergetice zřizovanou a provozovanou ve veřejném zájmu a držiteli licence na výrobu elektřiny provozujícímu výrobnu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie zřizovanou a provozovanou ve veřejném zájmu vzniká právní mocí rozhodnutí o povolení záměru umožňujícího umístit stavbu a zařízení příslušné soustavy nebo výrobny elektřiny na nemovitostech ve vlastnictví České republiky, státní příspěvkové organizace, státního fondu, státní organizace nebo státního podniku věcné břemeno v rozsahu nezbytném pro výkon věcného břemene opravňujícího zřizovat a provozovat na nemovitostech stavbu nebo zařízení příslušné soustavy nebo výrobny elektřiny a s nimi související stavby a zařízení.

(2) V případě, že jsou nemovitosti podle odstavce 1 evidované v katastru nemovitostí, podá oprávněný z věcného břemene bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru návrh na zápis upozornění k těmto nemovitostem do katastru nemovitostí o tom, že bylo vydáno rozhodnutí o povolení záměru. Návrh na vklad věcného břemene do katastru nemovitostí podá oprávněný z věcného břemene bez zbytečného odkladu po právní moci kolaudačního rozhodnutí pro stavbu nebo zařízení příslušné soustavy nebo výrobny elektřiny, nevyžaduje-li předmětná stavba nebo zařízení příslušné soustavy nebo výrobny elektřiny vydání kolaudačního rozhodnutí, pak bez zbytečného odkladu po dokončení stavby nebo zařízení příslušné soustavy nebo výrobny elektřiny; společně s podáním návrhu na výmaz upozornění podle předchozí věty.

(3) Za zřízení věcného břemene uhradí oprávněný z věcného břemene vlastníkovi nemovitosti podle odstavce 1 jednorázovou náhradu až ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu47), pokud jej o to vlastník nemovitosti podle odstavce 1 požádá.

(4) Žádost podle odstavce 3 musí být podána do 3 let ode dne vkladu věcného břemene do katastru nemovitostí, jinak nárok zaniká. Oprávněný z věcného břemene zajistí odhad, který stanoví výši náhrady za věcné břemeno, kterou oprávněný z věcného břemene uhradí vlastníkovi nemovitosti podle odstavce 1 do 6 měsíců od podání žádosti podle odstavce 3.

(5) Věcné břemeno zaniká uplynutím 5 let od jeho vzniku, pokud nedojde k zahájení stavby nebo zařízení příslušné soustavy nebo výrobny elektřiny na nemovitosti podle odstavce 1, a dále v případě trvalého odstranění stavby nebo zařízení příslušné soustavy nebo výrobny elektřiny z nemovitosti podle odstavce 1. Oprávněný z věcného břemene zajistí bez zbytečného odkladu výmaz věcného břemene z katastru nemovitostí.

(6) Oprávněným z věcného břemene podle odstavce 1 je i stavebník, jemuž bylo vydáno pravomocné povolení záměru umožňujícího umístit stavbu nebo zařízení výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie zřizované a provozované ve veřejném zájmu na nemovitostech podle odstavce 1.

(7) Věcná břemena podle odstavce 1 vznikají i na stavbách ve vlastnictví osob uvedených v odstavci 1, které nejsou součástí pozemku.

(8) Ustanovení tohoto zákona týkající se práv a povinností z věcných břemen se použijí na věcná břemena podle tohoto ustanovení obdobně.

§ 98

Přechodná ustanovení

(1) Fyzické či právnické osoby, které podnikají v energetických odvětvích podle dosavadních předpisů, musí do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona požádat o udělení licence, jinak jejich oprávnění k podnikání zaniká.

(2) Ochranná pásma stanovená v elektroenergetice a teplárenství podle dosavadních právních předpisů se nemění po nabytí účinnosti tohoto zákona. Výjimky z ustanovení o ochranných pásmech udělené podle dosavadních právních předpisů zůstávají zachovány i po dni účinnosti tohoto zákona.

(3) Bezpečnostní pásma plynových zařízení stanovená podle dosavadních právních předpisů a předchozí písemné souhlasy se zřízením stavby v těchto pásmech zůstávají zachovány i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena.

(5) Pokud fyzické či právnické osoby provádějící nákup, prodej a skladování uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy, nepožádají o vydání živnostenského oprávnění na tuto činnost do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jejich oprávnění k podnikání zaniká.

(9) Při změně napětí elektřiny, při změně tlaku nebo druhu plynu a při změně teplonosné látky nebo jejích parametrů zahájené před dnem nabytí účinností tohoto zákona se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

(10) O autorizaci na výstavbu musí požádat každá fyzická či právnická osoba, která podá žádost na vydání rozhodnutí o povolení záměru na novou výstavbu po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(11) Inspekce podle zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., je Státní energetickou inspekcí podle tohoto zákona.

(12) Řízení o uložení pokuty zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

§ 98a

Zmocňovací ustanovení

(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) druhy měřicích zařízení, a typy průběhového měření při sdílení elektřiny, poskytování flexibility a ukládání elektřiny, umístění měřicích zařízení a způsoby a podmínky jejich instalace, případy, kdy lze podružně měřit pouze stanoveným měřidlem, požadavky na podružná měřicí zařízení a podmínky jejich instalace, způsoby a typy měření, podmínky odběru bez měřicího zařízení, údaje z měření a rozsah a podmínky přístupu k údajům z měření, předávání výsledků měření elektřiny a jejich uchovávání, technické a další podmínky měření, minimální funkční a technické požadavky na měřicí zařízení, postup a podmínky instalace inteligentního měřicího zařízení a rozsah informací poskytovaných před instalací inteligentního měřicího zařízení, požadavky na kybernetickou bezpečnost měřicích zařízení, způsoby vyhodnocování a určení množství odebrané elektřiny nebo plynu v případě závady měřicího zařízení a způsob stanovení výše náhrady skutečně vzniklé škody a způsob určení výše náhrady škody, nelze-li zjistit skutečně vzniklou škodu při neoprávněném odběru, dodávce, přenosu nebo distribuci elektřiny a při neoprávněném odběru, dodávce, uskladňování, přepravě nebo distribuci plynu a neoprávněném odběru tepelné energie, termíny a rozsah předávání údajů operátorovi trhu potřebných pro plnění jeho povinností a hodnoty fyzikálních a chemických parametrů určujících kvalitu plynu,

b) v souvislosti s dispečerským řízením

1. způsoby dispečerského řízení,

2. rozsah a postup provádění periodických zkoušek zařízení umožňujícího dispečerské řízení výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny a způsob a termíny oznámení započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny v těchto případech,

3. rozsah a postup při dispečerském řízení výroben elektřiny a zařízení pro ukládání elektřiny,

4. pravidla spolupráce technických dispečinků a řídicích a dohledových center,

5. pravidla pro provedení společného výcviku osob podílejících se na dispečerském řízení a obsahové náležitosti národního výcvikového plánu,

6. termíny a rozsah údajů nebo informací předávaných datovému centru, provozovateli přenosové soustavy, přepravní soustavy, provozovateli zásobníku plynu nebo provozovateli distribuční soustavy pro dispečerské řízení, koordinaci zpracování přípravy provozu přenosové nebo distribuční soustavy, přípravu a vyhodnocování provozu přenosové nebo přepravní soustavy nebo distribuční soustavy a pro provoz a rozvoj elektrizační nebo plynárenské soustavy,

7. rozsah a postup při přípravě provozu přenosové nebo distribuční soustavy,

8. rozsah a postup při vyhodnocování provozu elektrizační a plynárenské soustavy,

9. způsob využívání zařízení pro poskytování podpůrných služeb,

10. způsob a postup stanovení náhrady za změnu výroby elektřiny a dodávky elektřiny do nebo ze zařízení pro ukládání elektřiny při dispečerském řízení podle § 26 odst. 5 a

11. požadavky na technické vybavení výroben elektřiny a zařízení pro ukládání elektřiny pro účely dispečerského řízení,

c) způsoby tvorby bilancí plynárenské soustavy, postupy pro sledování kapacit a výkonů v plynárenské soustavě a termíny a rozsah údajů včetně technicko-provozních údajů předávaných účastníky trhu s plynem operátorovi trhu a ministerstvu pro tvorbu bilancí, strategií a sledování kapacit a výkonů v plynárenské soustavě,

d) náležitosti žádosti o udělení, změnu, prodloužení a zrušení autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení včetně vzorů žádostí a podmínky pro posuzování těchto žádostí,

e) opatření a postupy vykonávané při předcházení stavu nouze, při stavu nouze a při odstraňování následků stavu nouze, způsob vyhlašování stavu nouze a oznamování předcházení stavu nouze a postupy při omezování výroby elektřiny, ukládání elektřiny, spotřeby elektřiny, plynu a tepla včetně regulačního, vypínacího a frekvenčního plánu, bezpečnostní standard požadované dodávky plynu a obsahové náležitosti havarijních plánů, způsob zajištění a prokazování bezpečnostních standardů plynu, obsahové náležitosti podkladů pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a termíny pro jejich zaslání ministerstvu, rozsah chráněných zákazníků včetně způsobu určení jejich spotřeby plynu, jejichž dodavatelé mají povinnost plnit bezpečnostní standard dodávky plynu, a opatření a postupy vykonávané při přijímání a poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, minimální požadovaná množství uskladněného plynu pro časové úseky v průběhu skladovacího roku a postup stanovení rozdílu mezi minimálním požadovaným množstvím a skutečným množstvím uskladněného plynu v zásobníku plynu,

f) způsob a postup registrace technických pravidel v plynárenství u Hospodářské komory České republiky, včetně postupu jejich tvorby a způsobu jejich projednávání a schvalování,

g) rozsah a termíny předávání údajů o dodávce tepelné energie dodavateli tepelné energie ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo údajů ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a dalších údajů potřebných pro rozdělování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody a způsob dělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření odebíraného množství tepelné energie pro více odběrných míst nebo v případě, že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií objekty nebo části objektů různých vlastníků, kteří uzavírají smlouvu o dodávce tepelné energie, a kdy nedojde k dohodě o způsobu rozdělení nákladů,

h) vzory žádostí o udělení autorizace na výstavbu výrobny elektřiny a postup ministerstva při jejich posuzování,

i) pravidla pro sestavení zbytkového energetického mixu,

j) požadavky na bezpečnou instalaci v případě výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů energie s instalovaným výkonem do 100 kW,

k) vzor žádosti o souhlas s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem.

(2) Energetický regulační úřad stanoví vyhláškou

a) způsoby prokazování finančních a technických předpokladů a odborné způsobilosti pro jednotlivé druhy licencí, způsoby určení vymezeného území a provozovny, prokázání vlastnického nebo užívacího práva k užívání energetického zařízení, náležitosti prohlášení odpovědného zástupce, a vzory žádostí k udělení, změně a zrušení licence a žádostí o uznání oprávnění k podnikání uděleného v jiném členském státě Evropské unie,

b) obsahové náležitosti Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trhu, Řádu datového centra a plánu rozvoje regionální distribuční soustavy,

c) požadovanou kvalitu dodávek a služeb v elektroenergetice a plynárenství, výši náhrad za její nedodržení, postupy a lhůty pro uplatnění nároku na náhradu, postupy a lhůty pro zveřejňování a vykazování dodržování kvality dodávek a služeb,

d) postup stanovení výše finančního příspěvku držitelů licence do fondu, postup čerpání finančních prostředků z fondu, způsob výpočtu prokazatelné ztráty při plnění povinností nad rámec licence a doklady, kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy a vymezeny,

e) náležitosti a členění regulačních výkazů včetně jejich vzorů, odpisové sazby pro účely regulace a pravidla pro sestavování regulačních výkazů a termíny pro jejich předkládání,

f) způsob regulace cen v energetických odvětvích, postupy pro regulaci cen a termíny a rozsah údajů předávaných držiteli licencí pro cenový výměr, stanovení limitní ceny pro věcné usměrňování cen v teplárenství, přípravu a provádění programů zvýšení energetické účinnosti, podporu a sledování energetických služeb a jiných opatření ke zvýšení energetické účinnosti,

g) v souvislosti s připojováním zařízení

1. v elektroenergetice způsob podání žádosti a podmínky připojení výroben elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny, distribučních soustav a odběrných elektrických zařízení k elektrizační soustavě včetně podmínek sjednávání připojení výroben elektřiny a zařízení pro ukládání elektřiny s možností omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady za takové omezení, způsob stanovení paušální částky k úhradě podílu na nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojováním zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě a způsob stanovení její nevratné části, případy, kdy žadatel hradí oprávněné náklady provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojené s připojením zařízení žadatele v plné výši, a způsob jejich stanovení, postup a podmínky pro sjednávání rezervovaného příkonu v předávacím místě a pravidla pro posuzování souběžných požadavků na připojení,

2. v plynárenství způsob podání žádosti a podmínky připojení výroben plynu, distribučních soustav, zásobníků plynu a odběrných míst zákazníků k plynárenské soustavě, způsob stanovení podílu nákladů spojených s připojením a se zajištěním požadované kapacity, případy, kdy žadatel hradí oprávněné náklady provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynu nebo výrobce plynu spojené s připojením zařízení žadatele a se zajištěním požadované kapacity v plné výši, a způsob jejich stanovení, pravidla pro posuzování souběžných požadavků na připojení, technické požadavky na výstavbu těžebního plynovodu odkupovaného provozovatelem distribuční soustavy a podmínky instalace zařízení ve výrobnách plynu podle § 57 odst. 9,

h) Pravidla trhu s elektřinou, která stanoví

1. podmínky přístupu k přenosové soustavě a k distribučním soustavám, rozsah zveřejňovaných informací pro umožnění přístupu k přenosové a k distribuční soustavě a způsoby řešení nedostatku kapacit v elektrizační soustavě,

2. termíny pro předkládání žádostí o uzavření smluv na trhu s elektřinou a termíny uzavírání smluv a jejich registrace u operátora trhu,

3. postupy a podmínky pro přenesení a převzetí odpovědnosti za odchylku,

4. rozsah a termíny předávání údajů pro zohlednění sdílené elektřiny, aktivace flexibility a ukládání elektřiny, vyhodnocování odchylek a vyúčtování dodávek elektřiny nebo poskytnuté flexibility, postupy pro vyhodnocování, zúčtování a vypořádání odchylek, včetně zúčtování a vypořádání regulační energie ve stavu nouze a při předcházení stavu nouze a postupy pro zohlednění sdílené elektřiny, aktivace flexibility a ukládání elektřiny,

5. postupy pro obstarávání regulační energie a způsoby zúčtování regulační energie,

6. pravidla organizace krátkodobého trhu s elektřinou,

7. pravidla tvorby, přiřazení a užití typových diagramů dodávek elektřiny,

8. termíny a postup při volbě a změně dodavatele elektřiny a agregátora,

9. postup při přerušení, omezení a obnovení dodávky elektřiny při neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněném přenosu,

10. postup při zajištění dodávky elektřiny dodavatelem poslední instance,

11. skladbu ceny služby přenosové soustavy, skladbu ceny služby distribuční soustavy a ostatních regulovaných cen v elektroenergetice a způsob a termíny předávání údajů mezi účastníky trhu s elektřinou pro vyúčtování regulovaných cen a způsob a termíny účtování a hrazení regulovaných cen mezi účastníky trhu s elektřinou,

12. technické požadavky na provoz pro ověření technologie,

13. rozsah, termíny a postup zveřejňování, poskytování a zpřístupňování údajů a informací operátorem trhu a datovým centrem,

14. postup pro stanovení zálohových plateb,

15. termíny a postup registrace odběrných míst a jejich předávacích míst, předávacích míst výroben elektřiny, přenosové soustavy a distribučních soustav,

16. podmínky, termíny a postup registrace přiřazení a ukončení přiřazení registračních čísel předávacích míst do skupiny sdílení, postup vytváření skupiny sdílení a počet předávacích míst ve skupině sdílení nebo územní vymezení skupiny sdílení,

17. způsoby alokace sdílené elektřiny,

18. rozsah, termíny a postup předávání údajů o zranitelném zákazníkovi, zranitelné osobě a dále údajů pro vyhodnocení splnění podmínky hodnoty odběru elektřiny pro stanovení určeného odběrného místa zranitelného zákazníka,

19. rozsah poskytovaných informací o způsobu dynamického určení ceny elektřiny nebo jiného určení ceny závislého na změnách ceny elektřiny na organizovaných trzích s elektřinou a výhodách a rizicích spojených s uzavřením smlouvy s takovým určením ceny,

20. podmínky, termíny a postup zpracování výchozích diagramů dodávek a odběrů elektřiny,

21. podmínky, termíny a postup registrace předávacích míst pro zohlednění ukládání elektřiny a aktivace flexibility, technických údajů elektrických zařízení s možností poskytování flexibility, výroben elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny, podružných měřicích zařízení, přiřazení plánované aktivace flexibility a přiřazení výchozího diagramu dodávky nebo odběru elektřiny,

i) Pravidla trhu s plynem, která stanoví

1. pravidla přístupu k přepravní soustavě, k distribučním soustavám a k zásobníku plynu, rozsah zveřejňovaných informací pro umožnění přístupu k přepravní soustavě, distribuční soustavě a zásobníku plynu a způsoby řešení nedostatku kapacit v plynárenské soustavě,

2. termíny pro předkládání žádostí o uzavření smluv na trhu s plynem a termíny uzavírání smluv,

3. postupy a podmínky pro přenesení a převzetí odpovědnosti za odchylku,

4. rozsah a termíny předávání údajů pro vyhodnocování odchylek a vyúčtování dodávek plynu a ostatních služeb, postupy pro vyhodnocování, zúčtování a vyrovnávání odchylek a zúčtování a vypořádání vyrovnávacího plynu ve stavu nouze, v mimořádném stavu nouze a při předcházení stavu nouze,

5. postupy a termíny pro předkládání nominací a renominací,

6. postup provozovatele zásobníku plynu při prodeji neoprávněně uskladněného plynu,

7. pravidla organizace krátkodobých trhů a způsoby jejich vypořádání,

8. pravidla tvorby, přiřazení a užití typových diagramů dodávek plynu,

9. termíny a postup při volbě a změně dodavatele plynu včetně registrace odběrných a předávacích míst,

10. postup při přerušení, omezení a obnovení dodávky plynu při neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněné přepravě,

11. postup při zajištění dodávky plynu dodavatelem poslední instance,

12. skladbu ceny služby přepravy plynu, skladbu ceny služby distribuční soustavy a ostatních regulovaných cen v plynárenství a způsob a termíny předávání údajů mezi účastníky trhu s plynem pro vyúčtování regulovaných cen a způsob a termíny účtování a hrazení regulovaných cen mezi účastníky trhu s plynem,

13. technické požadavky na provoz pro ověření technologie,

14. postup pro stanovení zálohových plateb,

15. pravidla a podmínky pro poskytování služby přeshraničního využití zásobníku plynu,

16. množství plynu, které je provozovatel zásobníku oprávněn koupit nebo prodat pro účely poskytování služby uskladňování plynu,

17. pravidla aukce na rezervaci nevyužité skladovací kapacity,

18. rozsah, způsob a termíny předávání informací o velikosti a době trvání skladovacích kapacit rezervovaných jednotlivými účastníky trhu s plynem mezi provozovatelem zásobníku plynu a provozovatelem přepravní soustavy,

19. rozsah poskytovaných informací o způsobu dynamického určení ceny plynu nebo jiného určení ceny závislého na změnách ceny plynu na organizovaných trzích s plynem a výhodách a rizicích spojených s uzavřením smlouvy s takovým určením ceny,

j) rozsah a náležitosti vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb v elektroenergetice a souvisejících služeb v plynárenství a poskytnuté flexibility a rozsah a náležitosti informací o vyúčtování dodávek elektřiny, plynu a souvisejících služeb v elektroenergetice a plynárenství a dodávek tepelné energie, a termíny poskytování informací o vyúčtování,

k) rozsah uchovávaných údajů o plnění podle smluv na dodávky elektřiny nebo plynu nebo jejich derivátů,

l) náležitosti žádosti o schválení jmenování, volby a odvolání členů statutárního orgánu nebo členů dozorčí rady nebo správní rady nezávislého provozovatele přepravní soustavy, náležitosti žádosti o schválení jmenování nebo jiného ustanovení do funkce a odvolání z funkce auditora programu nezávislého provozovatele přepravní soustavy a způsoby prokazování odborné způsobilosti auditora programu,

m) náležitosti a členění výkazů nezbytných pro zpracování zpráv o provozu soustav v energetických odvětvích, včetně termínů, rozsahu a pravidel pro sestavování výkazů a způsob a postup vykazování,

n) náležitosti zpráv o kvalitě a úrovni údržby zařízení v elektroenergetice a v plynárenství, včetně termínů, rozsahu a pravidel pro sestavování zpráv,

o) vzor formuláře na podávání žádosti o udělení nebo prodloužení platnosti oprávnění k činnosti zprostředkovatele,

p) podmínky pro zřizování a provozování zařízení na úpravu složení plynu,

q) náležitosti, rozsah a členění informací nezbytných pro monitorování stavu hospodářské soutěže na maloobchodním trhu s elektřinou a s plynem, úrovně maloobchodních cen elektřiny a plynu a uplatňovaných smluvních podmínek, včetně uplatňování omezujících nebo nepřiměřených podmínek ve smlouvách na trhu s elektřinou, plynem a v odvětví teplárenství, nabídek smluv s dynamickým určením ceny nebo jiným způsobem určení ceny přímo závislým na změnách ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem, jejich rizik a vlivu na vývoj cen dodávek elektřiny a plynu a termíny a způsob předkládání těchto informací,

r) způsob stanovení predikce množství elektřiny nebo plynu pro stanovení indexu zajištění obchodníka a způsob stanovení hodnoty indexu zajištění obchodníka,

s) termíny, rozsah a způsob poskytování informací o nabídkách dodávek elektřiny nebo plynu porovnávaných srovnávacím nástrojem a jejich změnách.

§ 99

Závěrečná ustanovení

Zrušují se:

1. Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.

2. Článek V zákona č. 83/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů.

Skrýt změny zákona Legenda text přidán text vypuštěn
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).