Zákon o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů - HLAVA IV - ODVOD Z ELEKTŘINY ZE SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ A POPLATEK ZA VÝROBU ELEKTŘINY VE VÝROBNĚ ELEKTŘINY VYUŽÍVAJÍCÍ ENERGII VĚTRU

HLAVA IV

ODVOD Z ELEKTŘINY ZE SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ A POPLATEK ZA VÝROBU ELEKTŘINY VE VÝROBNĚ ELEKTŘINY VYUŽÍVAJÍCÍ ENERGII VĚTRU

Díl 1

Odvod z elektřiny ze slunečního záření

§ 14

Předmět odvodu z elektřiny ze slunečního záření

Předmětem odvodu za elektřinu ze slunečního záření (dále jen „odvod“) je elektřina vyrobená ze slunečního záření v období od 1. ledna 2022 po dobu trvání práva na podporu elektřiny v zařízení uvedeném do provozu v období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2010.

§ 15

Subjekty odvodu

(1) Poplatníkem odvodu je výrobce, pokud vyrábí elektřinu ze slunečního záření.

(2) Plátcem odvodu je v případě hrazení formou zeleného bonusu na elektřinu operátor trhu a v případě hrazení formou výkupní ceny povinně vykupující.

§ 16

Základ odvodu

Základem odvodu je částka bez daně z přidané hodnoty hrazená plátcem odvodu formou výkupní ceny nebo zeleného bonusu na elektřinu poplatníkovi odvodu za elektřinu ze slunečního záření vyrobenou v odvodovém období.

§ 17

Osvobození od odvodu

Od odvodu je osvobozena elektřina vyrobená ze slunečního záření ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem výrobny do 30 kW a elektřina vyrobená ze slunečního záření přesahující celkové množství elektřiny, za které se hradí odvod a které stanoví rozhodnutí podle § 34a odst. 1 nebo 2.

§ 18

Sazba odvodu

(1) Sazba odvodu ze základu odvodu činí v případě výroby elektřiny v zařízení uvedeném do provozu v období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 v případě hrazení formou

a) výkupní ceny 10 %,

b) zeleného bonusu na elektřinu 11 %.

(2) Sazba odvodu ze základu odvodu činí v případě výroby elektřiny v zařízení uvedeném do provozu v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 v případě hrazení formou

a) výkupní ceny 20 %,

b) zeleného bonusu na elektřinu 21 %.

§ 19

Odvodové období

Odvodovým obdobím je kalendářní měsíc.

§ 20

Způsob výběru odvodu

(1) Plátce odvodu je povinen srazit nebo vybrat odvod ze základu odvodu.

(2) Plátce odvodu je povinen odvést odvod ze základu odvodu do 25 dnů po skončení odvodového období; ve stejné lhůtě je povinen podat vyúčtování odvodu.

§ 21

Správa odvodu

(1) Správu odvodu vykonávají finanční úřady.

(2) Při správě odvodu se postupuje podle daňového řádu.

§ 22

Rozpočtové určení odvodu

Odvod je příjmem státního rozpočtu.

Díl 2

Poplatek za výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny využívající energii větru

§ 22a

Poplatník poplatku

(1) Poplatníkem poplatku je výrobce elektřiny provozující výrobnu elektřiny využívající energii větru.

(2) Povinnost placení poplatku vzniká ke dni, ke kterému výrobci elektřiny vznikne podle stavebního zákona právo užívat nebo předčasně užívat výrobnu elektřiny nebo ke kterému byl povolen zkušební provoz výrobny elektřiny.

(3) V případě více výrobců elektřiny, kteří provozují za jedním místem připojení do přenosové nebo distribuční soustavy výrobny elektřiny, je poplatníkem poplatku výrobce elektřiny, který sjednal smlouvu o připojení k přenosové nebo distribuční soustavě.

§ 22b

Předmět poplatku

(1) Předmětem poplatku je elektřina vyrobená ve výrobně elektřiny využívající energii větru, jedná-li se o výrobnu elektřiny, která byla záměrem, pro jehož uskutečnění stavební zákon vyžadoval povolení záměru, a toto povolení záměru nabylo právní moci po nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Pro účely tohoto dílu se výrobnou elektřiny rozumí rovněž více zdrojů elektřiny, které jsou součástí společně povolovaného záměru, nebo více zdrojů elektřiny, které jsou umístěny za jedním místem připojení do přenosové nebo distribuční soustavy.

§ 22c

Základ poplatku

Základem poplatku je množství elektřiny vyrobené ve výrobně elektřiny využívající energii větru v MWh v kalendářním roce snížené o technologickou vlastní spotřebu elektřiny.

§ 22d

Sazba a výpočet poplatku

(1) Sazba poplatku činí 50 Kč za MWh množství elektřiny tvořící základ poplatku podle § 22c.

(2) Výše poplatku se vypočte jako součin množství elektřiny tvořící základ poplatku podle § 22c, sazby poplatku a koeficientu poplatku.

(3) Koeficient poplatku je stanoven ve výši 1. Obec, na jejímž katastrálním území se nachází nebo má uskutečnit záměr výstavby výrobny elektřiny využívající energii větru, může obecně závaznou vyhláškou snížit koeficient poplatku až na výši 0.

(4) Sazba poplatku a výše koeficientu poplatku ve výši stanovené ke dni vzniku povinnosti placení poplatku zůstávají zachovány ve stejné výši po dobu provozování výrobny elektřiny.

(5) Je-li výrobna elektřiny umístěna na katastrálních územích více obcí, které podle odstavce 4 stanovily jiné výše koeficientů poplatků, vypočte se výše poplatku podle množství elektřiny tvořící základ poplatku vyrobené ve výrobních zdrojích podle jejich umístění na jednotlivých katastrálních územích obcí a výše koeficientu poplatku.

§ 22e

Poplatkové období

Poplatkové období je kalendářní rok.

§ 22f

Správa poplatku

(1) Správu poplatku vykonává obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu se nachází největší část instalovaného výkonu výrobny elektřiny. Pokud je takových obecních úřadů více, správcem poplatku je obecní úřad obce s rozšířenou působností, jejíž správní obvod je největší.

(2) Správa poplatku je výkonem přenesené působnosti.

(3) Působnost správce poplatku vykonává v případě obce s rozšířenou působností její obecní úřad a v případě hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy. Rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností ve věcech správy poplatku za elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny využívající energii větru přezkoumává v přenesené působnosti krajský úřad. V případě rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy jej přezkoumává ministerstvo. Ve věcech správy poplatku za elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny využívající energii větru je krajský úřad podřízen ministerstvu.

(4) Správce poplatku může za podmínek podle daňového řádu dožádat o provedení úkonů nebo dílčích řízení nebo jiných postupů orgán Finanční správy České republiky.

(5) Při správě poplatku se postupuje podle daňového řádu.

§ 22g

Určení poplatku

(1) Výnos z poplatku je z

a) 98 % příjmem obce, na jejímž katastrálním území je výrobna elektřiny využívající energii větru umístěna,

b) 2 % příjmem správce poplatku.

(2) Pokud je výrobna elektřiny umístěna na katastrálních územích více obcí, výnos z poplatku v části připadající obcím se rozdělí podle poměru instalovaného výkonu výrobních zdrojů umístěných na katastrálních územích obcí.

(3) Správce poplatku převede výnos z poplatku podle odstavce 1 písm. a) obci, která není správcem poplatku, do třiceti dnů od úhrady poplatku.

§ 22h

Poplatkové přiznání

(1) Poplatník poplatku je povinen podávat poplatkové přiznání do 2 měsíců po uplynutí poplatkového období a ve stejné lhůtě poplatek uhradit. Pokud povinnost úhrady poplatku za poplatkové období nevznikne, poplatkové přiznání se nepodává.

(2) Před uplynutím lhůty pro podání poplatkového přiznání může poplatník poplatku nahradit již podané přiznání opravným poplatkovým přiznáním; k předchozímu poplatkovému přiznání se dále nepřihlíží.

(3) Poplatkové přiznání lze podat pouze elektronicky na formulářovém podání.

(4) Formát, náležitosti a vzor formulářového podání stanoví vláda nařízením.

§ 22i

Stanovení poplatku

(1) Poplatek tvrzený v poplatkovém přiznání se považuje za vyměřený dnem uplynutí lhůty pro jeho podání, a to ve výši v něm tvrzené.

(2) Poplatek tvrzený poplatníkem v dodatečném poplatkovém přiznání se považuje za doměřený dnem podání dodatečného poplatkového přiznání, a to ve výši tvrzeného rozdílu oproti poslednímu známému poplatku; to neplatí, je-li dodatečné poplatkové přiznání podáno v průběhu doměřovacího řízení zahájeného z moci úřední.

(3) V dodatečném poplatkovém přiznání se neuvádí den zjištění rozdílu oproti poslednímu známému poplatku.

(4) Poplatek vyměřený podle odstavce 1 nebo doměřený rozdíl podle odstavce 2 správce poplatku předepíše do evidence poplatků.

(5) U nedoplatku z částky poplatku, která má být uhrazena na základě dodatečného poplatkového přiznání, začne lhůta pro uhrazení poplatku běžet dnem doměření poplatku na základě tohoto dodatečného poplatkového přiznání.

§ 22j

Zvláštní ustanovení o doměření poplatku z moci úřední

K doměření poplatku z moci úřední může dojít také, pokud správce poplatku zjistí na základě postupu k odstranění pochybností, že poslední známý poplatek není ve správné výši.

§ 22k

Daňová uznatelnost poplatku

Výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle zákona upravujícího daně z příjmů je v případě poplatníka poplatku také částka odpovídající výši poplatku uhrazená výrobcem elektřiny podle tohoto zákona.