Zákon o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách) - HLAVA VIII - STANOVENÍ A FINANCOVÁNÍ ČISTÝCH NÁKLADŮ

HLAVA VIII

STANOVENÍ A FINANCOVÁNÍ ČISTÝCH NÁKLADŮ

§ 34b

Stanovení čistých nákladů

(1) Čistými náklady se rozumí rozdíl mezi efektivně a účelně vynaloženými náklady, které jsou nezbytné na poskytování základní služby, a výnosy získanými z poskytování základní služby, bez ohledu na to, zda výsledek je kladný nebo záporný. Čisté náklady na plnění povinnosti poskytovat základní služby se stanoví jako rozdíl mezi čistými náklady provozovatele s povinností poskytovat základní služby a téhož provozovatele bez povinnosti poskytovat základní služby. Při stanovení čistých nákladů se zohlední všechny důležité skutečnosti, včetně jakýchkoliv nehmotných a tržních výhod, které provozovatel s povinností poskytovat základní služby získá, nároku na přiměřený zisk a pobídek k nákladové efektivnosti. Čisté náklady se stanoví za kalendářní rok, v němž měl provozovatel povinnost poskytovat základní služby (dále jen „zúčtovací období“).

(2) Čisté náklady mohou zahrnovat pouze náklady na plnění povinností týkajících se základních služeb, které jsou obsaženy v poštovní licenci. Výpočet čistých nákladů na poskytování jednotlivých základních služeb se provádí pro každou základní službu odděleně; je zakázáno duplicitní uvedení údajů jakýchkoli přímých nebo nepřímých nákladů a nehmotných a tržních výhod.

(3) Celkové čisté náklady každého držitele poštovní licence se stanoví jako souhrn všech výsledků výpočtu čistých nákladů vzniklých z poskytování jednotlivých základních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, při zohlednění veškerých nehmotných a tržních výhod a pobídek k nákladové efektivnosti.

(4) Úplné podklady umožňující správný výpočet čistých nákladů za zúčtovací období předloží držitel poštovní licence Úřadu spolu se žádostí o úhradu čistých nákladů podle § 34c odst. 1. Držitel poštovní licence odpovídá za správnost a úplnost jím předloženého výpočtu a předložených dokladů a podkladů. Úřad je oprávněn si v průběhu ověřování výše čistých nákladů vyžádat další potřebné podklady z účetní evidence nebo jiných technických evidencí tak, aby ověřil správnost údajů zahrnutých do výpočtu. Čisté náklady Úřad stanoví postupem podle odstavce 7 na základě výpočtu čistých nákladů, provedeného držitelem poštovní licence podle odstavců 1 a 2, a účetních záznamů, kterými musí být tyto výpočty doloženy, popřípadě dalších podkladů držitele poštovní licence, které byly vyžádány v průběhu ověřování. Pokud Úřad zjistí, že podklady držitele poštovní licence jsou neúplné nebo mají nedostatky, stanoví přiměřenou lhůtu k jejich doplnění, popřípadě k opravě. Neprovede-li držitel poštovní licence ve stanovené lhůtě nápravu, Úřad nezahrne náklady na splnění povinnosti poskytovat některou ze základních služeb, které se neúplná nebo nedostatečná dokumentace týká, do čistých nákladů na poskytování základních služeb.

(5) Pokud držitel poštovní licence v žádosti o úhradu čistých nákladů uplatňuje vyšší čisté náklady, než které uvedl v žádosti o udělení licence, Úřad rozhodne, zda nastaly mimořádné okolnosti, které zapříčinily zvýšení čistých nákladů a které držitel poštovní licence nemohl rozumně předvídat. Tyto okolnosti je držitel poštovní licence povinen doložit.

(6) Úřad ověří správnost a úplnost podkladů podle odstavců 4 a 5 do 60 dnů ode dne předložení nebo doplnění posledního z nich, popřípadě ověřením pověří třetí subjekt, u něhož je zajištěna nestrannost a nezávislost na držiteli poštovní licence. Rozhodnutí o ověření výše čistých nákladů na poskytování základních služeb Úřad zveřejní v Poštovním věstníku.

(7) Postup Úřadu při výpočtu čistých nákladů, výpočtu čistých nákladů jednotlivých základních služeb, vymezení nehmotných a tržních výhod a jiných skutečností podle odstavce 1, a doklady, kterými musí být tyto výpočty doloženy, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 34c

Financování čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž

(1) Žádost o úhradu čistých nákladů je držitel poštovní licence povinen doručit Úřadu nejpozději do 31. srpna kalendářního roku následujícího po skončení zúčtovacího období, jinak jeho právo zanikne. Účastníkem řízení o úhradě čistých nákladů je pouze žádající držitel poštovní licence.

(2) Úřad určí, zda výše čistých nákladů na poskytování základních služeb stanovená podle § 34b představuje pro držitele poštovní licence nespravedlivou finanční zátěž. Za nespravedlivou finanční zátěž se nepovažují čisté náklady do výše 1 procenta celkových nákladů držitele poštovní licence za zúčtovací období. Úhradě podléhají čisté náklady ve výši, od které jsou odečteny čisté náklady nepředstavující nespravedlivou finanční zátěž stanovené podle věty druhé.

(3) K úhradě vzniklých čistých nákladů Úřad zřídí účet pro financování základních služeb (dále jen „účet“), který spravuje. Účet není součástí státního rozpočtu. Prostředky účtu jsou vedeny u banky a lze je použít pouze pro účely podle tohoto zákona. Zůstatek na účtu se na konci kalendářního roku převádí do roku následujícího. Úroky jsou příjmem státního rozpočtu, úhrady za bankovní služby spojené s vedením účtu jsou výdajem státního rozpočtu.

(4) Příjmy účtu tvoří platby plátců a penále podle odstavce 11. Úřad vede evidenci plátců. Výdaji účtu jsou platby držitelům poštovní licence.

(5) Plátcem je každý provozovatel, který poskytuje poštovní služby nebo zahraniční poštovní služby na území České republiky.

(6) Za plátce se nepovažuje provozovatel, jehož výnosy v zúčtovacím období z poskytování poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb jsou v souhrnu nižší než 10000000 Kč.

(7) Úřad stanoví rozhodnutím procentní podíly výnosů za poskytování poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb jednotlivých plátců na celkových výnosech za poskytování poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb všech plátců v daném zúčtovacím období. Pravomocné rozhodnutí Úřad uveřejní v Poštovním věstníku.

(8) Úřad podle procentního podílu určeného podle odstavce 7 bezodkladně stanoví z čistých nákladů určených podle § 34b výši platby plátce. Na stanovenou výši platby Úřad vystaví platební výměr; lhůta splatnosti nesmí být kratší než 30 dnů. Povinnost provést platbu vzniká plátci dnem uvedeným v platebním výměru. Držitel poštovní licence, který je příjemcem úhrady čistých nákladů podle odstavce 10, není povinen platbu provést. Řízení o platebním výměru se vede s každým plátcem samostatně. Žaloba proti rozhodnutí o platebním výměru nemá odkladný účinek.

(9) Výše platby podle odstavce 8 nesmí být pro plátce z hlediska jeho výnosů za poskytování poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb za zúčtovací období zjevně nepřiměřená.

(10) Úřad bezodkladně po obdržení plateb na účet převede peněžní prostředky držiteli poštovní licence na úhradu čistých nákladů stanovených postupem podle § 34b po odečtení výše jeho platby podle odstavce 8.

(11) Došlo-li k čerpání finančních prostředků z účtu na základě nesprávných nebo neúplných údajů držitele poštovní licence, je tento držitel poštovní licence povinen neoprávněně čerpané finanční prostředky vrátit na účet nejpozději do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí Úřadu. Zároveň je držitel poštovní licence povinen zaplatit penále ve výši 1 promile denně z neoprávněně čerpaných prostředků, nejvýše však do výše této částky. Penále je příjmem účtu.

(12) Došlo-li na základě nesprávných nebo neúplných údajů poskytnutých plátcem ke stanovení nižšího procentního podílu tohoto plátce, stanoví Úřad na základě opraveného výpočtu procentního podílu povinnost tomuto plátci uhradit rozdíl mezi původně stanovenou výší platby a novou platební povinností platebním výměrem. Takto uhrazená částka bude použita pro úhradu čistých nákladů vypočítaných za nejbližší následující zúčtovací období.

(13) Při vyměřování, vybírání a vymáhání plateb Úřad postupuje podle daňového řádu.